VI. V Celelné ulici. z Zeleného Oudolu strejcové podle vloženého odporu po- savad po svém právě sou nekráčeli a nekráčejí aniž podle dictum, jehož actum in consilio feria 3. post Simonis et Judae léta pominulého etc. osmdesátého devátého, od práva jim učinčného ke škodám nezaručili, ale toho všeho mlčením a nejitím po právě pominuvše tak zanechali, sme stvrdili a jemu moc podle práva dali. Tomu na svě- domí dali sme tento list upečetiti v oulerý po Proměnění P. Krista léta ctc. devadesátého. 48. 1604, 21. prosince. Rukop. 6. 2205 [. 290. (Kšaft urozené paní Barbory Rucké z Skalice.) Já Bar- bora Rucká z Skalice znamenajic nestálost života svého na tomto světě a nevěda, kdy mne P. B. všemohoucí z tohoto bídného světa k své svaté milosti povolati ráčí a věda o tom, že všeckno, co se narodilo, umříti musí, protož nejprve přede všemi včemi duši svou P. B. vše- mohoucímu, stvořiteli svému, od kteréhož jsem ji vzala, v jeho svaté ruce poroučím a prosím, věříc tomu doko- nale, že pro zasloužení svého nejmilejšího syna P. J. Kr. a pro nevinné umučení jeho mně mé všecky hříchy od- pustíc nedopustí jí jíti na věčné zatracení, ale skrze své převeliké a nesmírné milosrdenství přijme ji na věky k sebe chválení a na tvář svou ustavičně palření. Dále pak nechtíce, aby o stateček můj, kteréhož mi P. B. z milosti své svaté a štědrosti Božské nadčěliti ráčil, mezi panem manželem a synem mým nejmilejším jaké nedo- rozumění po smrti mé, když by mne P. B. prostředkem smrti léto časné z tohoto bídného a plačtivého oudolí povolali rócil, povstati měli, nýbrž aby jeden każdy z nich věděl, jak se v tom zachovali. Protoż s dobrym svým rozmyslem maje toho moc s svejm jmenfm a slatkem, coż mi se líbí učiniti; ve jméno P. B. všemohoucího o témž slaletku svém takto řídím a kšaftuji. A tyż statek svij všechen a všelijakcj, na čemž ten koliv jest a záleží, ni- kdež ovšem nic nevymieňujíc, se všemi právy a spraved- livostmi svfini, listy, majestály níže dotčenými, dluhy po- jištěnými i nepojištěnými i s těmi: dluhy mně od dobré paměti někdy p. Samuele Hrocha z Mezilešíc, předešlého pana manžela iného, povinnými, tak jako by to vše slovo od slova zcela a zouplna, jakýmiž by se to koliv jmény jincnovati mohlo, sem do tohoto kšaftu mého vepsáno a specifikováno. Totiž: dům svůj ležící v Starém Městě Pražském podle fary Tejnské vystavený, jenž u tří králův slove, se všemi svršky, nábylky, hospodářstvím, hotovými penězy, klenoty, jak na zlatě tak i na stříbře, nádobí cí- novém, mosazném, měděném, dřevěném i jiném všem a všelijakém. Nicméně: šaty ložní vinuté, chodící, vína v sudech a summou to všecko, cožkoliv, kdekoliv mého se najde a vyhledá. K tomu vinici Kanclétku řečenou s lisem a jiným vším k ní příslušenstvím. Item vinici v Kartousích ohraženou proti kostelu sv. Jakuba v zahra- dách, též zahradu s trávníkem proti vinici od cesty až k řece Vltavě, podle zahrady Frankovské ležící. I s těmi zápisy, majestáty a jistotami od náboZné a osvícené panny Barbory z Selmbergka a na Kosti, kněžny a abatyše kláštera sv. Jiří na hradě Pražském i všeho konventu dobré pamčti paní Marjaně Pikartové z Pereftu, měštce St. M. Pr., paní prabábě mé nejmilejší, na touž vinici a zahradu v Kartousích svědčícími. A na to potvrzení ná- božných a osvícených panen Lidmily z Blížova a Doroty z Krumlova, abatyší dotčeného kláštera i všeho konventu sv. Jiří na hradě Pražském, k tomu císaře Rudolfa druhého, Ceského krále, na týž vinice i zahradu majestátem pod visutou pečetí, jímž potvrzovati a schvalovati výš psaných nábožných panen i všeho konventu listy a potvrzení na ty grunty udělené ráčí. Jakž to dotčení zápisové, majestát VI. V Celelné ulici. ABT a jistoty v sobě šíř obsahují a zavírají, i jiný statek můj vlastní movitý i nemovitý, na čemžkoliv záležející, nic ovšem nikdež nevymicňujíc, tak jakž sem toho sama v po- kojném držení a užívání, maje sobě to od nahoře psané paní Marjany Pikartové z Pereftu, paní prabáby mé nej- milejší, kšaftem jejím, jehož datum v St. M. Pr. v pon- dělí den sv. Jakuba, to jest dvadcátého pátého dne mě- síce července léta etc. osmdesátého osmého, mocně dáno a odkázáno, byla, dávám a tímto mým kšaftem a poslední vůlí mou mocně odkazuji, však po smrti mé teprva a prve nic, na způsob a vejminky níže dotčené urozenému panu Kašparovi mladšímu Ruckému z Rudz, J. Mti C., komor- nímu služebníku, panu manželu mému nejmilejšímu, dě- dicům a budoucím jeho k mocnému a dědičnému držení, užívání, jmční, dání a vládnutí bez překážky jednoho každého člověka, což by lidski lest vymysliti mohla. Z kteréhožto statku a jmění mého týž pan manžel můj, vejda v jeho držení, tomu chci aby Janovi mladšímu Hrochovi z Mezilešic, synu mému nejmilejšímu s někdy dobré paměti p. Samuclem Hrochem z Mezilešic, přede- šlým panem manželem mým, zplozenému, vydal dva tisíce kop míš. a to teprva, když by k letům svým přírozeným dvacíti přišel a prve nic. Avšak touž sumu bude povinen jemu do toho času bez úrokův dostatečně ujistiti, aby ji přijda k týmž letům svým věděl kde najíti. Než neuchoval-li by P. B. téhož Jana mladšího Hrocha, syna mého, dříve toho času a dojití let jeho od smrti, tak že by dříve do- Jit£ let, anebo i dojdouce let svých spravedlivých bez dědicův z tohoto světa sešel, tehdy táž summa těch dva tisíce kop míš. při něm panu Kašparovi mladším Ruckém, dědicích a budoucích jeho zůstati a zase na něj, dědice a budoucí jeho připadnouti má plným právem. Jakož jest někdy pan Jan Albín z Greifenberku, na onen čas po- ručník můj, mně spolu s týmž Janem mladším Hrochem z MezileSic, synem mým, za živobytu svého pořízením svým knihami Nového M. Pr. učiněným všechny svršky a nábytky své vlastní, kteréž jsou po něm v domě jeho na Novém M. Pr., v němž bydlel i také umřel, zůstaly (však teprva po smrti paní Markéty, manželky své, mocně a dědičně na rovný díl můj přišlo), ty tolikéž všecky, nic ovšem nevypouštějíc. Též také i tu všecknu spravedlivost svou, kteráž by na mne podle toho psaní, kteréž jest J. M. C. ku pánům Pražanům Nového M. Pr. učiniti a k nim se příimlouvati ráčil: Jakož jest nadepsaný p. Jan Albín za živobytu svého, jsouce mým poručníkem, u něhož jsem a paní manželky jeho podle nařízení kšaltovního výš při- pomenuté paní prabáby mé, jakožto sirotek nezletilý, zů- stávala a vychována byla, statečku mého všeho a všelija- kého mně od též paní prabáby mé odkázaného v držení a užívání byl, k sobě všelijaké užítky a důchody mně náležející přijímal a mně z toho žádného počtu nečinil, nýbrž když jsem jejod něho míti chtěla a na něj, aby mi jej ucinil, nastopovala, mné vejpisy pofádné z kn&h městských Nového M. Pr. pořízení svého, že mi po smrti své všecken a všelijakej statek svůj odkazuje, abych jej z takového počtu činění propustila, což jsem já věříce jemu, že se to tak stane na přímluvu dobrých pánův a přátel, však tak a na ten konec, pokudž seto tak stane a mně statek jeho zůstane, k sobě přijala a jej z téhož počtu vykvitovala a propustila, kteréžto pořízení své on p. Jan Albín v málo dnech po propuštění jeho z téhož počtu jest přetrhnouti a propustiti dal a jiné pořízení na ublíZení mé a ujmu práva mého staršího k statku jeho náležejícího o statku svém učinil a jej jinam odkázal, chtěje mne tudy o týž počet mně náležející při- praviti a od statku svćho odciziti, aby aspoń ten dim 58