I. Na neměstí. 116 po mně pozůstalého vydáno býti má. A k tomu koflicek stříbrný pozlacený. Item k vejpravě čtyry kusy šatův lož- ních, čtyry polštáře, čtyry podušky hlavní a na jeden každý kus dvoje povlaky. Item deset prostěradcl, šest ubrusů, dvanácte ručníků a dvanácte servylck, což všecko do jedné truhly složeno jest. Více mají též k vejpravč dvě truhly anebo tfidcet kop mi&. za né dáno bcjti, a to všecko podle otcovského podílu jí náleží. K tomu poné- vadž ještě let svých nemá, aby tím lépeji opatrována a vychována bejti mohla, odkazuji jí dotčené dceři mé Ju- dytě na penězích hotových sto kop miš. Přitom níže tuto dotčené šaty totižto: sukní karmazynovou se dvoumi aksa- mitovymi prymy. Vícc mantlik karmazynový sc třmi aksamitovými prymy. ltem sukničku dupltykytovou, kabát a poctivice. Item sukni Samlatovou bez vady. Item Zivûtek aksamitovy. ltem prymek k Sorcpelci. Item muZsky lyndy- Sovy plášť napřed aksamitem podsitej. Item aksamilovej husdrek. Item dva štuky tenkýho bílého mandlovaného plátna. ltem dva štuky tenkýho bílého nemandlovanébo plátna. Item šest loket nidrlandského plátna na vobojky. Podle toho odkazuji a mocně po mé smrti dávám Judyté dceři mé milé duom muoj, v němž nyní bydlím, v Starém Městě Pražském v osadě sv. Mikuláše vedle Smerhova v rohu ležící i se v&im cfnovejm, mosaznejm a médénejm nadobím, postele neb luože, stoly a se vším, což v témž domě hřebíkem přibito jest, spolu i s krámem a se vším v témž krámě nádobím dřevěným. A víceji také odka- zuji častojmenované Judytě vinici mou u svalého Matěje v Sárkách, vedle vinice pana Vondřeje Mydláře, radního Menšího Města Pražského ležící k jejímu v budoucích časech užívání. Pakli by (čehož Bůh uchovati rač) často- jmenovaná Judyt, dcera má nezletilá, prostředkem smrti z tohoto světa sešla, tebdy má všechen odkaz její v tomto kšaftu mém dotčenej, nic ovšem nevypouštějíc, ouhrnkem a plným právem na Martu, dceru mou starší, a na děti její, kteréž s častojmenovaným Janem Stulem zplodily, pripadnouü. ltem Anné Raspové vdové, matce mé milé, odkazuji padesáte zlalejch rejnskych. Jtem bratru mému Kašparovi Raspovi z upřímné lásky, že mi lak věrně hospodařiti pomáhá, odkazuji a poroučím padesáte kop miš. Tyto pak i vejš dotčené odkazy na penězích mají a povinny budou obě dcery mé, totiž Marta a judyt, spolu po mé smrti z peněz hotovejch, a jestli by nepostačily z statkdv jim ode mne odkdzanych, vyplhovati a vyddvali. Co se pak dáleji nad již dotčený odkazy po mé smrti na penězích hotových, prsšteních zlatých, stříbře, pásích stří- brnejch, loZních, vinutejch i chodících šatech, nic ovšem nevypouštějíc, i stím, což by se v sklepě na pivé a víně našlo a najde, o to mají obě dcery mé, Marta a Judyt, společně se rozděliti. A jestli by někdo na tom mém po- řízení a kšaftu přestati nechtěl a za nepořádný pokládal, tomu ze všeho nemá víceji než dvě kopě miš. dáno bejti. Nad týmž pak statečkem a častodotčenou Judyt, dcerú mou leth nemající, činím a nařizuji poručníky slovutné pana Prokopa Hanysle kožišníka a Kryštofa Serba rot- šmida, oba měšťany Starého Města Pražského, tou naději. že oni takové poručenství k sobě přijmouce, touž Judyt dceru m:ou milou, i stateček její tuto jí ode mne odká- zaný opatrovati a jej spravovatí náležitě budou. Naposledy k změnění toho kšaftu mého moci sobě pozuostavuji. Pakli bych ho nezměnila, tehdy za to jich milosti pánův pokorně prosím, že nad Judytou, dcerkou mou, i statkem jejím podle poručníkův jí nařízených rukou ochrannou a laskavou držeti ráčí. Stalo se v přítomnosti slovutných p. Ludvíka od tří moždířův a p. Kašpara Losellya, pánův radních k žádosti mé od p. purgkmistra vyslaných a p. Jana I. Na náměstí. Ostereichera z Lebenthálu pii J. M. C. komory dvorské koncipista a Kxy&tofa Serba rodimida též odc mne do- žádaných v pátek po památce OciS(ování blahoslavené Panny Marie jinak Hromnic létha šestnáctistého pátého. — Publikováno 17. srpna 1609 na žádost Marty Jizbické a panny Judyt, sester vlastních a dcer nebožky Wolpry. 87. 1606, 11. F(jna. Rukop. ¢. 2199 f. 299'. Mathias Jizbicky z Jizbice, J. Mti C puchalterie Komory Ceské rada, méSténín Nov. M. Pr., stoje osobně v radě učiniv dobrovolně přiznání, že statéek svůj, kleréhož mu P. Bůh z požehnání svého svatého naděliti a propůjčili ráčil, jako předně dům, jenž slove u Kosmáčků, též druhý dům, jenž slove u Kotlářů, na Příkopích mezi domy p. Jiříka Koše- tického z Horek, depositora při dskách zemských, a p. Hons Hendrycha Pšaurna, zlatníka v témž Novém M. Pr., obostranně, it. chmelnici na Spitálsku pod Zizkovou Horou ležící — své nejmilejší manželce paní Martě Jizbické mocně zádává a tímlo zadáním po smrti své postupuje a odevzdává na ten a takový způsob, aby dotčená paní Marta, m. j., byla povinna po smrti jeho, ač by ho P. Bůh prve od smrti nežli jí uchovati neráčil, Matyášovi, synu jeho z prvnější manželky Lidmily Jizbícké z Voze- rovic zplozenému, napřed z toho všeho statku 1000 k. gr. č. vydati. — Proti tomu pí. Marta J. — pana manžela svého milého zadání, také i všecken statek svůj, kterejmž jí koliv P. Bůh — naděliti a jak po rodičích jejich, tak i po předešlém manželu jejím jí propůjčiti ráčil, — mocně — dává. — Act. fer. V. post Dionisii. | Zrušeno r. 1613. 38. 1608. 19. listopadu. Rukop. č. 324 f. 405. V domě Volpry Prajerové žádný [pokojník]. 89. 1614. — Rukop. c.475 f. 123!. Marla, po p. Matiášovi Jizbickým z Jizbice zůstalá vdova, oznámila, z které příčiny Lukáše Tancera obeslati dala, kterak původem neopatření stavení Lukáše Tancera — v neděli pvminulou okolo hodiny 6. díl domu jejího obořil, čehož sobě 300 k. gr. pokládá. Od Lukáše Tancera, Ze jest sc Lakové stížné žaloby nenadál a přítelem neopatřil, neb sotva s dítkami svými chleb sobě dobývati může, že ho darcnině již od 30 let ubohého člověka k škodám privozujc a v tom se ohlásila, když stav svůj promění, že se s ním souditi bude. On jak jest dům svůj za svých mladých let koupil, tak ho užívati chce. 40. 1614, 18. dubna. Rukop. € 475 f. 124. Vejehoz do domu Wolpry Prayerové. Vykázala v domé svém dole, kde nádobí složené má, komoru s podlahou dřevěnou obořenou a trámy padlé a uvedši pány úředníky vejše na jednu i druhou podlahu, kde někdy předešle komory bý- valy, oznámila, že velikým tokem vody ze žlábkův při krově jeho na zeď její, při níž sklep postaven byl, táž zeď se obořila a též sklepy, jenž tu dva byly, s komorami dolüv ssula. Proti tomu od Lukáše [Tancra], Ze jest on žádné příčiny k tomu ssutí skrze též žlábky nedal, neb jest při tom toku vody I. 1598 zůstaven, ale že ona toho prampouchu, jakž jí vyměřeno bylo, neopatřila. 41. 1614, 7. května. Rukop. č. 2148 f. 98. Jakož jest mezi paní: Martou Jizbickou z jedné a Lukášem Tan- cerem z strany druhé nějaké nedorozumění povstati chtělo z strany nějakého oboreného stavení a ludy učiněných škod, i poněvadž dotčené obořené stavení brzkého opa- tření a zase vystavění potřebovalo, protož pro ušetření a uvarování všelijakých outrat dnešního dne takto smluveni jsou: Předně p. Lukáš obořené místo (kromě čtrnácti trámův, kteréž sobě vymínil, s kamením, cihlami a jinejmi zapadlejmi vécmi, spolu s gruntem, na nějž to všecko