VI. V Celelné ulici. šení a krále J. Mti kommissí a poručení, kdež purgmistr a rada Starého Města mluvili; že jsou prvé oznámeny příčiny, proč nejsou povinní odpovídati Zigmundovi Pikar- toví: však podle poručení J. Mti Kr. chtí se tak zacho- vali a ty příčiny oznámiti tu, aby se kr. J. Mti odeslati mohly, a že o J. Mti nepochybují, než že jich při týchž příčinách a spravedlivosti J. Mt zuostaviti ráčí. Poněvadž se to z vejpisů desk zemských i z jiného Zigmunda Pikarta ukázání vyhledalo, že se také tu gruntův a statků svobodných pozemských i zápisných dotýče, a oni purgmistr a rada Starého Města Pr. na ty grunty a statky ortel ucinili, jeżto o takové pozemské statky, kteříž pod šos nepříslušejí, jim podle práva zřízení zemských souditi nenáleží, i z té příčiny tlakový ortel na též statky a grunty učiněný J. M. Kr. zdvihatí ráčí a budou-li dále strany o to chtíti se viniti, tu kdež náleží, právo se jim nezavírá. Což se pak dále domů a jiných statků šosovních do- týče, poněvadž on Zigmund Pikart na J. M. Kr. skrze suplikací své i oustně vznášel, J. M. Kr. vysokými pros- bami prose, aby ho v jeho spravedlivosti milostivě a spravedlivě opatřiti ráčil, i J. M. Kr. to znajíc, že jest to dobře učiniti a na J. Kr. M. jakožto na krále Ceského a pána svého dědičného vznášeti a dožádati se mohl, tu J. M. Kr. jakožto král Český ráčil rozkázati mezi purg- mistrem a radou Starého: Města Pr. a jim Zigmundem i také strýcem jeho vyslyšeti nejvyššímu hofmistru království Ceského a radám J. Mti v soudu komorním a v to ve všecko dále J. M. Kr. sám nahlédnouti ráčil a toho všeho s pilností povážiti, majíc při sobě úředníky a soudce zemské i jiné rady své, takto o tom vypovidati róti: Po- něvadž se to zjevně v právích téhož města Pražského na- psáno nachází : Kdož by z měšťan dům aneb vinice ancb kterékoli zboží sobě koupil a v knihy městské ten statek dítěti svému podle sebe zapsal, že bez vědomí a vuole jeho toho zase vzíti nemůže, jakž šíře v týchž právích jich psaných to v sobě se zavírá. A tuto se našlo v zá- pisích o statcích šosovních, že statky své on někdy Jan Pikart sobé a dédicüm svym zapisovati jest dal, i z té příčiny on Zigmund Pikart jakożto syn a dódic Jana Pikarta při takových zápisích se zuostavuje. | A protož J. M. Kr. i to poručenství, kteréž on Jan Pikart někdy učinil zdvihati a v nic obraceti ráčí. Dal památné. Actum 1. 3. ante Sophiae anno 1538. 23. 1538, 23. kvétna. Tamléz f. S5. (O Pikarty opól.) Jakoż jsou purgmistr a rada Starého mésta PraZ- ského na J. Kr. M. obtížnost svou vznesli, což se dotýče nálezu, kterýž jest králem J. M. učiněn etc. mezi Zig- mundem a Jiříkem Pikarty téhož města Pražského o kšaft někdy Jana Pikarta, otce a bratra jich, kladouce že by mu gruntovně vyrozuměti nemohli a jakoby v něčem proti právu a svobodám města jich státi se měl, to sobě stěžujíce a žádajíce při tom J. Kr. Mti té řeči, což by proti právům a svobodám jich býti mohlo, opatření i také téhož nálezu vysvětlení; jakož pak jich vzneŚcni to v sobě šíře obsahuje a zavírá. I tu J. M. Kr. v to ve všecko pilně nahlédnouti a toho povážiti jest ráčil a v témž nálezu, aby se co právuom a svobodám jich ubli- Zovalo, toho nacházeti neráčí. Poněvadž týž nález dále se nevztahuje, než na statky svobodné a pozemské, a protož J. Kr. M. toho při tom zuostavovati ráčí. Než což se jiných statkův městských a šosovních dotýče, ty a o těch oni Pražané podle pořadu práv svých aby předse soudili a ortele vynášeli nyní i na časy budoucí. Actum fer. 5. ante Urbani. VI. V Celelně ulici. 447 24. 1538, 16. prosince. Desky zem. menší 249 /. A. 6. Vedle toho obeslání, kteréž se stalo před J. Mti pány a vladyky na plný soud zemský od Jiříka Pikarta, měštěnína Starého M. Pr., na Sigmunda Pikarta, aby jemu dal díl všeho statku zemského, buď dědičného nel zápisného, na čem by ten koli nalezen byl, a jakými by koli jmeny jmenován býti mohl, buď na svrehcích, kle- notech, hotových penězích, listech a nábylcích, kteréž až posavad spolu v nedílu mají a drżi oc, jakż obeslini plnéji svédéf, a na to čteno zřízení zemské, svědomí a list, kterýmž on Sigmund od téhož Jiříka dílu žádá, a poněvadž pak týmž zřízením jak dílové díti se mají světle vyměřeno jest, a on Jiřík nedílnost dostatečně jest ukázal, że J. Mi v tom podle vymienky vajpovédi J. Mu Kr. jemu pozuostavenć žádá za spravedlivć opatieni; proli tomu od Sigmunda Pikarta jest mluveno, předkem což se těch svédkuov strany uedílu dotée, tém że odpiera, a v tom že se na kšaft táhne, proti kterémuž i někteří: ti svědkové svědčí, což se v skutku jináč nachází a nalezíá, dav na to Giesti suplikaef jeho Jifika Prażanuom podani, a poněvadž v té suplikací zřetedlně se nachází, Ze jest on Jiřík tepruov po smrli otce Sigmundova v spravování toho statku všel, tehdy že ti svědkové o nedílu omylně svědčí, a zvláště, poněvadž on někdy Jan Pikart o statku svém jakožto vlastním řídí a kšafluje, i také cedule dvě jeho nékdy Jana Pikarta vlastní rukú psané o dílích, a poněvadž se to ukazuje, že jsou všickní dílní byli a duom u Tfie králuov 2e jest se jemu Jit(kovi na díl dostal, z té příčiny že nedílu žádného tuto užili nemá; dav ciesti svědomí, tím dokládaje, že jest on někdy Jan všecky statky sobě k ruce a dědicuom svým kupoval; ukázáno na to dsky, a poněvadž on Jiřík tomu nikda jest neod- píral, tehdy že toho užití nemá; a svědkové že mu po- stačiti nemohou, táhna se na nález k též věci nápodobný mezi Kateřiní z Repan a Dorotou z Hostounč, též mezi Závišem z Sekyřic oc a Levharlem z Vidžína, tím doklá- daje, by pak i jaký díl v tom měl, tehdy že jest o ten díl tímto promlčením a projitím let přišel, a v tom že J. Mstem poroučí k spravedlivému opatření, tím zavíraje, Ze i tomu lístu, aby mu jaký o díl psáti jměl, odpicrá, a druhý že také otec jeho sám jest se z berní přiznával, ukázav též přiznání jeho někdy Janu vlastní rukú psaná, a poněvadž pak ani on Jiřík, když jest on Jan dědiny, kteréž jest kdykoli kupoval podie pořádku městského, provolávati dal, nikda jest neodpíral, Ze i to J. Mstem k spravedlivému uvážení, dav čísli na to vajpověď J. Mii Kr. a svědomí; proti tomu od Jiříka Pikarta jest mluveno předkem. což se těch zápisuov a vkladuov dotýče, když- koli bratří nedílní jsou, tehdy že není potřebí žádným zápisuom odpicrati, a zvláště z strany z slatkuov pozem ských, že podle zřízení zemského žádného dílu neukazuje, dav číiesti na to zřízení zemské; a poněvadž pak i toho vlastního připsání a přiznání jeho Sigmunda sc nachází, že jsou v nedflu byli, a zvláště poněvadž i otec jeho k tomu jest se znal, jakž pak i z psaní jeho, kteráž sú čtena, se nachází, z té příčiny Że toho spravedlivě užití má, a jemu odpierati že jest potřebí nebylo, dav čiestí při tom nález mezi Janem z Prostiboře a Reginú odtudž, též mezi Janem z Leskovce a Arnoštem oc odtudž, tím dokládaje, když by kdo od koho dělen byl, žeby ten podle pořádku a práva toho dílu odřéci se jměl; a po- něvadž toho neukazuje, tehdy že mu to postačiti nemuože ; a v tom Że se J. Mstcm poroučí k spravedlivému opa- tření: - - tu páni J. Mti a vladyky na plném soudu zem- ském slyševše strany a jich z obú stran pře líčení, vý- pověď J. Mti Kr., dsky, zřízení zemská, lisly posčlací a