VI. Na Velkém ndmésli (strana východní). olim Petri Einhorn relicta, deputant atgue proscribunt L s. prag. orphanis antedicti Pelri pro et loco domus ipsorum vendita inter instilas super domo ipsorum olim Pesslini Bohuslai per ipsos emta. — Act. sabbato ante s. Procopii. * 1406, 12. srpna. Rukop. ć. 2101 /. 87!. Theo- dricus de Ach, testamentarius relicte Wolflini institoris, emit pro Elisabeth, filia dicti Wolflini, conthorali Nicolai Posenpach, octavam dimidiam sexag. c. erga Rudolfum de Mulhausen pro LXVI cum media s. de illis XVIII s. gr, quas ipse Rudolfus habere dinoscitur super domo olim Pesslini Bohuslai sita in antiquo foro, qui census emptus est pro illa pecunia, pro qua domus eiusdem Eli- sabeth vendita est cum consensu dd. cousulum, sic vide- licet, quod si ipsam Elizabeth decedere contingat non dimissis post se pueris, ex tunc idem census circa dictos teslamenlarios iuxta tenorem littere testamentalis devolvi debet. Act. fer. V. post Laurencii. ® 1407, 4. srpna. Rukop. č. 2101 f. 121. Nicolaus Sumerfelt emit llII s. gr. c. erga Johannem dictum Gutjar de Grecz Regine ct Barboram, conthoralem ipsius, pro XL s. super domo ipsorum in antiquo foro. Act. fer. V: ante Laurencii. 9. 1411. — Rukop. c. 2099 f. 26. Johannes Gutiar in antiquo cambio et Barbara fassi sunt se teneri XVII s. Nicolao, genero Strupini, ct Ottlino de Ratispona. 3. 1417. — Rukop. c. 2099 f. 102. Einhorn, relicta olim Johannis Gutiar, filius suus. 4. 1429, 1. dubna. Rukop. c. 2099 f. 113. Ргосо- pius de Zacz dictus Zawoda el Anna emerunt domum dictam ad antiquum cambium pro CCL s. prag. erga Andream dictum Jednorozec —. Act. fer. IIlI. ante Sixti. 5. 1428, 27. ánora. Rukop 6. 2099 jJ. 110. An- dreas ab antiquo cambio recognovit se percepisse LIII s. a Procopio de Zacz, civi Prag., super domo predicta ad antiquum cambium a prefato Andrea per ipsum Proco- pium emta. Act. sabbato ante Reminiscere. 6. 1423, I. bfezna. Rukop. ć. 2099 f. 118. Jo- hannes Frolich mansit super domo ad a. c. X s. gr. ra- cione dcbiti, in quibus sibi pro usione debitorie obligatur; publicavit. Act. fer. II. post Reminiscere. 7. 1424, 26. cervence. Rukop. &. 2099 f. 144. In causa, que verlcbalur inter Ondraczkonem ad antiquum cambium ex una el Katherinam, uxorem pretensam, parte ex allera vertente pretextu XXX s. dotalicii eidem per predecessores consules adiudicatarum consules mandarunt judici, ut dictam Katherinam inducat super dicta domo —. Act. fcr. Il. post Jacobi. 8. 1424, 28. července. Rukop. ¢. 2099 f. 142. Anliquum consilium requisitum, quod eis constaret super tiiginta s. gr. racione dotalicii Katherine, in quibus bone memorie Procopius Zawada eidem obligabatur, super domos ad antiquum cambium empcione ab Andrea et per cundem dicte Katherine racione dotalicii matrimonii pre- tensi delegati, deposuit, sc mandasse dicto Procopio ex consensu el iuxta recognicionem eiusdem salva dicte pe- cunie substilucione disbrigatorum dictas XXX dicte Ka- lerine persolvendas. Cui statuenli disbrigatores de Nova Civitate dictus Procopius eosdem refulavit, dicens se velle habere disbrigatores Mai. Civ. Prag. Quibus statulis diclus Procopius dixit, velle se cosdem tocius domus predicte fore disbrigatores. Tempore vero medio causis arduis supervenientibus exire eosdem de consilio fecerunt ma- teria finaliter indecisa, quo tempore supervenit campum Barbara ct Stephanus, VI. Na Velkém náměstí (strana východní). 403 contra Zizkam et deieccio dicti Zawade circa Malessow. Act. fer. VI. ante Magdalene. 9. 1425, 11. dubna. Rukop. ¢. 2099 f. 158. Reli- giosa virgo Dorothea, professa a s. Spiritu, amica Andree ad antiquum cambium, omne ius devolutorium post mortem dicti Andree publicavit super dicta domo, asserens se habere melius ius pre aliis. Act. fer. III. ante Ti- burcii. 10. 1476, 2. kvétna. Rukop. c. 2141 f 410. Uroz. a stat. rytief pan Jan Hilburg z Vřesovic oznámil jest, svým i bratří svých jmény, že uroz. pan Jan, otec jich prodal jest duom u puol mésiece leZicí na rynku Johane- sovi Planovi, písaři větších desk zemských, za jistí summu peněz bez jich vuole, pravě, že k témuž domu i s bra- třími svými má právo po dobré paměti panu Jakúbkovi, dědu svém. Kteréhož domu otec jich bez jich vuole a vědomie prodati jest práva nemél. Zádaje na pánech, aby tuto jeho přípověd v paměti měli, a jestli že byl Jan Plana zápisu v kniehy městské žádal, aby jemu toho nedopouštěli. Act. in consilio in die s. Sigismundi. (V tatáž slova prohlášení dal i vnuk Jakoubkův Jaroš z Vřesovic). 11. 1482, 26. éervna, Rukop. c. 1128 I. f.1. Vté při, kdežto urozený a stat. pán Jan Ilburg z Vřesovic svým i bratří jménem vinil jest slovutného Johannesa z Plané, někdy místopísafe desk zemských, a Jiříka Wognara, takže by oni drželi jich dědictví, totiž duom u měsíce na rynku, kterýžto duom jim přisluší dědicky po jich před- cích, jmenovitě po panu Jakubovi z Vřesovic, dědu jich, a řádně v kniehách městských jim svědčí, táhna jse na zápis týchž kněh městských. Kteřížto tak znf, Ze Jakibek z Vřesovic a na Zluticích, koupil sobě, Kateřině m., dě- dicuom a budúcím svým duom ležící na rynku mezi domy Jana Muglicera atd. Dále již psaný pan Jan Illburg při- vodie a pravie, kterak se jest prve svým i bratří svých jménem připovídal k témuž domu po právu dědičném a ty přípovědi kniehami městkými sú zapsány vedle řádu a práva města. Ale Jiřík Wognar a Johannes že jsú vešli v duom ten proti řádu a právu městskému. Zádaje při tom týž pan Jan Illburgk, aby jemu i bratřím jeho dopo- možieno bylo k jich dědictví. Proti tomu Jiřík Wognar svým i Johannesa nadepsa- ného jménem odpíral jest pravě, že ten duom pan Jan z Vřesovic, dobré paměti otec pana Jana Ilburka i bratří jeho, jakožto svuoj dědičný vzdal jest jim listem svým pod svú i jiných dobrých lidí pečetmi ku pravému dě- dictví a Ze oni js jej zaplatili témuž panu Janovi, otci jich, docela i dokonce a z něho běrně zastávali, platili ta leta, zlé i dobré s městem trpíce. Okazujíc list ten. Dále i toto týž Jiřík Wognar dotýče, že jest jim duom ten p. Jan, otec p. Jana Ilburka, do kněh městských rád chtěl a bylc by jse to stalo, ale v tu chvíli toho jse jim nedo- púštělo. Proti toma p. Jan opět pověděl, že jest on i s bratřími svými toho vzdání otci svému vždy odpíral za jeho živnosti a Jiřík W. ten veškeren čas za živnosti otce jeho toho sobě dovésti nemohl, aby jim duom ten v knihy byl vložen. Tu p. purgmistr se pány — jsú vyřkli: Poněvadž pan Jan z Vřesovic, otec p. Jana Illburka, byl jest syn a dědic prvnějšího pana Jakuba z Vřesovic a panu Janu Ilburkovi i bratřím jeho zejména od jich děda v knichách nic nesvědčí, že p. Jan, otec jich, jakožto první dědic mohl jest duom ten vzdäti, prodati a odciziti vedle své vuole bez synuov svých všeliké překážky. Protož páni tomu vzdání domu moc dávají. Stalo se fer. III. post. Joh. B. 51°