XI. Na Malém náměstí. de Nova Civ. Pr. conthoralis — resignal domum suam ad hircos — prefato Wenceslao, marilo suo — isto ad- iuncto, quod Johanni, orphano olm Johannis aurifabri, prioris viri. sui, CCL s. m. tenebuntur dare, cum ad annos legittinic. etatis venerit. — Act. (er. V. post Gre- gorii. (Uvedenych zde 250 k. zaplaceno r. 1511.) 10. 1526, 8. ledna. Rukop. č. 2142 f. K. 19. (Kšaft Marty Ječménkové.) Ve jmeno —. Já Marta Ječménková, móślka mósta Prahy, vyznávám — že znamenajíc věk starosti své a na svém zdravie nedostatek i ujmu, protož s dobrým mým rozmyslem o statku iném mocí tohoto kšaftu mého říedím obyčejem takovýmto: Najprve vinice dvě, jedna v šest- nádete strychuo a druhá ve dvanádete u Vršovic ležící, k tomu klenoty mé a podle toho i jiný veškeren statek svuoj odkazuji Janu Kozlovi, synu mému milému —. Item duom muoj, v němž bydlím, slove u kozluo, na Ovocném trhu v Dolejším městě ležící, ten odkazuji Anně, vnučce verinovi, tóż vnuku mému a synu téhož Jana Kozla, též odkazuji vinici řečení Kantorku v osm strychuo nad Zléchovem ležící, na takový však zpuosob a s touto vý- micnkú: jestliže budou táž vnúčata má výš psaná napřed P. B. se báti a otce a matku, jakž na to záleží, ctíce poslúchati, tehdy když by k léluom rozumným a sprave- dlivé došlým prišli, aby Anně domu a Severinovi vinice, tuk jakž výš dotčeno jest, postúpil beze vší otpornosti, než aby on fan, syn muoj, do jich let dospělých toho domu i vinice k užitku svému požíval i laké tak jako své opalroval a bynúli nedal. Pakliby také kterékoli dítě anebo obé téhož Jana Kozla, syna mého a otce svého, neposlúchalo, než své vuole užívati, žádného se neboje, chtělo, tehdy jim Anne domu a Severinovi vinice nebude povinen obyčejem ižádným postípiti, než k svému užitku obrátili, ale k týmž dětem jako k neposlušným, jakž se jemu zdáti a viděti bude, jako olec zachovati. Jestli pak že by kterékoli >z týchž vnúčalt mých anebo obé let spravedlivě došlých nedojdice umřelo, též aby týž duom i táž vinice připadla na svrehupsaného Jana Kozla, syna mého a otce jich, plným právem. Dále oznamuji, že otkazuji: K sv. Jilj( na opravu božieho domu XV kop gr. čes. na takový však zpuosob, když by koli potřeba (toho kázala a jaké koli dielo s védoiniem téhoZ Jana Kozla, syna mého, se začalo a dělalo, tehdy aby do téch XV kop gr. vydával a jináč nic; item k sv. Alžbětě do špitálu V k. gr. č.; item do Temple proti dvoru králové, v kterémž jest Estera, V kop gr. čes. však na opravu těch obú záduší, když by toho koli potřeba kázala, aby týž Jan Kozel, syn muoj, vydával a jináč nic; item paní Kateřině, pana mistra Jana z Vratu manze:ce, blány mé nejlepší: podbřiškové a Anně, dceři jejic, XV kop gr. čes. na pásek, aby jí táž paní Kateřina, matka její, za to nějaký pásck, aby na mne také památku méla, zjednala. Item Anné dévceti, kteréz jest u mne, IL'/, kopy gr. a k tomu s postel šatuo, na kterých s ku- chařkú léhají, a to když k létuom rozumným a dospělým přijde; item Lídě kuchařce kožíšek a pláštick harasovy a k tomu IT kopě gr. Toho na svědomie a pro lepší jistotu dožádala jsem se urozených vladyk p. Klimenta Zlatníka z liboslavě a p. Mikuláše Konáče z Hodíšova, pergmistra hor viničvých, inčšťan města: Prahy, že jsú pečeti své vlastní dali jim bez škody na svčdomie k Zádosti mé tento kżaft a posledni vuoli mi zapečetiti v pondělí po Božím křtění léta MÝVCXXVI. (Publikováno v sobotu den sv. VitaliSe t. r.) Il. 1585, 16. ledna. Nukop. ć. 2111 f. 104. Am- XI. Na Malém náměslí. 689 z Pokštejna za živnosti jeho, jakž trh oznámený a v re gistrách páně purgmistrových zapsaný to zavírá, od Lid- mily z RuprStorfu m. jeho za CCCV k. č. Act. die Marcelli. Kiaft Jana Kozla z Pokśtejna z r. str. 248. 12. 1552, 22. září. (Kšalt Anny Dajmkové.) 1686 viz výše Rukop. č. 2142 f. Aa. 12. Ji Anna Dajmkovń, vdova po nékdy Ambrozovi Dajmkovi — duom, v kterémZ bydlím, ležící podle zlatého vorla, vinici — odkazuji Salomené, dceři mé inilé —. Dán a psán ve čtyrtek po sv. Ma. touší ap. 1551. (Vysvčdčeno u vigiljí sv. Jana Kř. 1552.) 13. 1553. — Nukop. ć. 101 f. 42. Jakoż jest Hanu$ Spryngl povinovat Slanislavovi uzdafi CCC kop míš., Salomena [Dajmková], manželka téhož Ilanuše, ozná- mila, že jest tajž dluh na sebe přijala, tu sumu zapisujíc na domu svém, v němž bydlí, ležícím mezi domy Hanuše Falka a Kořínkovým -—. 14. 1558, 27. fijna. Rukop. č. 101 /. 199. Jakoż jest rozepře vznik'a o statek po někdy Salomeně Dajm- kové pozuostalý mezi Hanušem Sprynglem, manželem též Salomcny, a přátely jejími — smlouvu učinili, že Hanuš Spryngl duom a vinici — ujal —. Act. fer. V. post Crispinum. 15. 1558, 8. listopadu. Rukop. č. 2117 J. 422. Augustin Zajdlhuber a Barbora koupili duom ležící mezi domy Hanuše FKolka a Matiáše apatykáře od Hanuše Spryngle za VI C XXV k. gr. č. Act. fer. V. post OO. SS. 16. 1599, 14. prosince. Rukop. č. 2205 f. 218. Já Barbora, nékdy Augustina Zejdlhubera z Zejdlhubu, měštěnína Star. M. Pr., vdova, vyznávám — poněvadž sem sobě při věku svém sešlém smrtedlnost lidského po- kolení — ku pamčti přivedla, prolož — o statku mćm, kterýž mi všemolnící P. B. skrze své otcovské požehnání, také skrze mou a nebožtíka manžela mého pilnost, onsilí a price imnilostivě dáti jest ráčil, tento můj kšaft — uči- niti před sebe sein vzala. — Tělo pak mé — aby podle mého stavu poctivě k sv Jiljí k mému tu v P. B. odpo- čívajícímu manželu milému a naším spolu splozeným dítkám v hrobě našem, v kostele náležitém — pochováno bylo —. A poněvadž toho času žádných dědicův živých nemám — také manžel mäj — v svém kšaflu — jest zřídil, aby všecken statek — na mne a na naše tehdáž živé — «dva syny, Adama a Pavla Zejdlbubery, nyní obadva z svěla sešlé, rovným dílem přišel — jakož pak při tom mezi mnou a mými syny až do jich smrti jest züstino —. Duom můj v Star. M. Pr., u černého koně řečený, v němž bydlím, v osadě sv. Jiljí ležící, item duom můj v Nov. M. Pr., u Tatárků řečený, v Spálené ulici ležící, o kterýžto duo: na ten Cas s uroz. paní Lidmilou Slenicovou, roz. z Lobkovic — na soudu sem, it. dvůr můj v Braníku le- žící, u Romana slove, jak ten s vinicí, dvěma &tépniccini obmezen jest a u sv. Jiljí, k jichžto jurisdikcí přináleží, zapsán jest a k tomu, všelijakou po mne zůstal -u hotovost — odkazuji slov. Lorencovi Maršálkovi, kníž. wirtmberskému burkfojtovi etc., bratru: mému milému a jedinému nej- bližšímu příteli krevnímu —. Poněvadž osadní záduší kostela sv. Jiljí v St. M. přednost v koup ní nadepsaného dvoru mého v Branice mají, protož ta jest vůle a míuění mé, že na takový dvůr — páni úředníci téhož záduší — pobídnuti býti mají. broz Dajiek a Anna koupili duom mezi domy p. Václava | A nepatříce na to, že týž dvůr, jakž na oko viděti jest, Jaroše z Kapí Ilory a Matěje Macka ševce od Jana Kozla ; na stavení a jiných potřebnostech o některý sto tolarův 87