XII. V Malé Karlové (Jesuilské) ulicí. mych milych Simona Moravce a Ondřeje Doubravy, aby se spravili. l'akli by dot&ené osoby, jimž se statek po- roučí a dává, to poznali, že by se který z těch pacholat před vyjitím dvaceti GlyF let bud stav svuoj proměnili, se osaditi, živnost vésti a svého dobrého hleděti chtěl a mrhaci, ożralei jestliże nebudou, budou jim v tom moci věrnou ruku otevříti a sumu každému k živnosti vydat. Item t6ż poroucim, aby báíbu svrchudotfenych dětí i Ss détmi nadepsanejmi opatrovnli, k nim dohlídali, aby se jim v (émz domé mém od Żidnóho nic ncubliżovalo. Item k záduší sv. Jiljí odkazuji a poroučím všecken dluh, jimž mi povinní jsou, a k tomu ještě aby jím dáno bylo z mého statku deset kop míš. Item paní Lidmile, bábě již dotčených dětí, poněvadž u mne mnoho let za kuchařku a za hospodyni byla a při její práci a opatrování mého dobrého věrně, poctivě a dobie se chovala, svá léta u mne strávivBi, za lakovou její věrnost a dobré chování též jí mocné odkazuji a dávám druhcj duom muoj nevel- kej s zahradou při něm i s tím, což k tomu domu náleží, a to mezi: Vítem Zídkem, zedníkem, jinak podle domu Kulhánkovského z jedné a Jakubem drvoštěpem v Ne- beské ulici v Novém Městě Pražském ležící u bróny Horské z strany drubé, aby toho domu a zahrádky při něm, i s tím, což při něm jest a mně náleží, požívalu a ním dédicné vládla, i s tím jako svým vlastním bez pře- kážky všeliké jednoho každého učiniti mohla. Item s strany pak odoumrt( takto řídím a poroučím, aby s dítěte umilćho nezletilého na živé, pakli by jich všech pán Buoh smiti uchovati ucrácil, tehdy na napřed psané osoby, jimż se statek poroučcí, nápad aby šel. ltem též také jestli že by která z těch osob, jimž statek svuoj odkazuji a davám, nechtěla tomu, pokudž se ode mne poroučí, dosti učiniti, tehdy aby u hned nic neměl, než na toho ueb na ty, kteříž vuoli mou tvrditi a jí dosti činiti budou, ten. káaft aby se vztahovati mohl. K kterýmžto osobám, jimž statek svuoj dávám, sem (6 nadéje a duovérnosti, Ze dotčené děti i bábu jich v pvičemž opouštětí nebudou, nýbrž je podle nejvyšší možnosti své i slatek muoj opa- trovati budou, Naposledy co se dluhuov mých dotýče, to sobě pozuostavují, chtěllí bych po tomlo kšaltu a neb na sminrtedlné postcii co oustně neb posledním přidáním sepsaného kšaltu dáli a odkázati, a neb o dluzích, jichž bych nevyupomínal, k vyupomfuání jich oznámiti, to abycli též uciniti inobl. A v tom ve všem p. purkmistra a pá- nuov Star. M. Pr. jakožto vrchnosti své snažně prosím, že nad tímto: kšaftem mym a vuoli mou poslední a ko- nečnou ruku svou ochrannou drZeti a tento. kXaft. stvrditi a v knihy méstské vloZili ricfle, lk aby se tomu vÉeinu, což vejše psáno stojí, konečně a nejinak zadosti stalo a vykonalo. A jestli že by jaký jiný kšalt jménem mým mimo tento (kromé nadepsané vejminky o dluzích) na jevo vycházeti chtél, ten tímto kšaftem mym posledním kazím, mořím a v nic obracuji, tak Ze Zádného práva ani moci míti nemá nýní i na časy budoucí. Při tom sobě předně a znamenitě: vymiícňuji a moci sobě pozuostavuji, jestli Ze by mne P. B. pozdravití a v tom dále žívu byli popříti ráčil, abych mohl tento kšalt buď jej při své váze zanechali a nebo jinak změnití a jinej učiniti. Na potvr- zení tolio všeho tento. kSaft a. poslední. vuoli mou scekrc- tem mym vlastním, kteréhož sem vždycky v potřebách svých užíval, sem zapecetil. Stalo se ve Gtvrlck po Všech svalych I. 1581 (Potvrzen 12. září 1585) 18. 1585, 7. květnu. Rukop. č. 1136 f. 223. Vedle toho odporu, kterýž jest učinil cís. rychtář na místě a k ruce J. Mu C. kšaftu Jiříka konváře z domu jako anděl na kohoutě obeslav k tomu Simona Moravce a Ondřeje XII. V Malé Karlově (Jesuilské) ulici. 797 Doubravu a podle nich Lidmilu Kaplánková a Marjánu kuchařku, dceru její, příčiny takového svého odporu v spisu předložil, tyto: Předně jakž Jiřík všecek statek poroučí a dává Simonovi Moravcovi a Ondřejovi Doubra- vovi, aby s nim činiti mohl jako s svým vlastním, jakž týž artykul v sobě obsahuje, řídíce je poručníky, aby podle jeho jim svěření a odkázání jiným vydali, kteréhožto poručenství on Simon Moravce a Ondřej Doubrava požití nemají, nýbrž to má minouti a v nic obráceno býti, proto že sou z téhož statku, prve nežli jest tělo mrtvé téhož Jiříka konváře pochováno bylo a kšalt k svému vysvědčení a přečtení přišel, z téhož domu na hotové sumě i klenotech, a což se jim dobře líbilo, vynášeli, což jest proti pořadu práva, kleréž vyměřuje, kdo by se sám prve před časem statku dolýkal, ne2li kSaft k stvr- zení přišel, ten každý o svou spravedlnost přijíti: má. Druhé, kdež odkazuje Jiříkovi, synu Marjány, a jiným dětem jejím Dorotě, Václavovi a Jakubovi, aby z téhož statku jeho náležitými potřebami opatrování a své po- żivenf z stalku městského svobodného měli, jako z dědictví, proti cís. spravedlnosti a nápadu užití nemají, jakožto pankbarti téhoZ Jii(ka kouváře, jimžto svobodu měšťanská jako jiným pořádným synům a dědicům a takoví užitkové nesvědčí a jich užití nemají. Třetí, kdež nějaké Marjanč a Dorotě, dceři její; kteréž žádného příjmí neklade, kdo by ta Marjána byla, dvě stě kop míš. odkazuje, a s těmi aby se mateří svou Lidmilou spravovala, a byt sobě kou- pila, ponévad2 v tom též artykuli: proti svobodě měšťan- ské kurvě své na zakoupení domu odkazuje, jížlo knihy městské sloužiti nemohou, k lém tolikéž na místě a k ruce cís. lepší právo a spravedlnost míti se praví. Jedno pro zatmělost příjmí, kteréhož též Marjíně nedává, neb jest mnoho jiných Marjan, a která by se tu mínila, se nespecilikuje. | Druhé, jestli že se mini ta Marjóna, kleráž posavad v tom domě zůstává, tehdy jakožto cizo- ložnice, kteráž s týmž Jiříkem nahoře dotčeným děti, maje manžela svýho vlastního, zplodila, takového nepořád- ného odkazu i s dcerou svou panchartem užití: nemá, nybiZ ten v pokutě na J. M C. jest piipadl. Clvrtá, co se Jiříka, Václava, Jakuba a Doroty, synův a dcery Mar- jány dotýče, jimž každému po jisté sumě i laké na klí- notech a svršcích, cínovém nádobí odkazuje, poněvadž ta suma nemíní se z statku nemovitého, to jest z gruntův, neż z hotovć sumy, a ta se odjinud najili bez gruntu moci nebude, i kdyžť jim užívání statku svobodného po- stačití nemá, a v tom rovní jiným dobře zachovalým dě- dicüm a řádně splozeným v užívání dědičné spravedlnosti, kteréž on pod důveřením témuž Simonovi Moravcovi a Ondřejovi Doubravovi za pořádné dědice poroučcí, kteříž v cizoložstvu od něho nebožtíka s touž Marjanou zplození sou, býti nemohou, a tak týž odkaz ne týmž dčtem jako panklartům zstatku svobodného, ale J. Mti C. spravedlivě náleží. Pátá příčina jest, že řídí a ustanovuje Lidmilu bábu Dorotě, vnučce její, poručníci, co jest patrně proti právu, Ze pankhartüm a zjevnjm kurvím do knéh inést- ských nic kladeno býti nemá, kterak by jí pak poručen- ství sloužiti mělo. Naposledy pak kdež odkazuje Lidmile, bábě dotčených dětí, dům s zahradou ua Nov. M. Pr. vy Nebeské ulici ležící, k tomu též na místě a k ruce cís. privo a spravedlnost lepší se míti praví, jedno proto, že tyż duom s zahradou při jiném právě jest a tím pravem o něm neřídí a nekšaltuje, ani sc ho nceodcvzdává, jukz privo ukazuje, że grunt, klerymż se próvem zapisuje, lim právem má také odevzdáván a postupován býti. Druhé, že táž Lidmila jest tak dobře v pokutě cís., kterážto vč- douce, že Marjána, dcera její, inanžela svého má, jí jest