1V. Na Velkém náměstí. Jana slaršího z Písnice těm sirolkuom po Albrechtovi odludZ z Písnice pozuostalým jakožto po dědu a po otci jejich všicek náleželi má. Jakž pak vajše čísti dal on Pa- vcl vidimus nálezu mezi slavem panským a rytířským z jedné, též pány Pražany z strany druhé od J. Mti Kské létha oc 94 učiněného k tomu promluviv: poněvadž ne- božtík Albrecht byl jest syn poslušný otce svého a no- přijal než duom (cn v Novém Městě Pražském za padesát kop gr., též vinici za 17!/; kopy gr. vše českých, láhna sc v Lom na zápis též vinice, dal čísti nápisy listuov od ]. Mii. Kské na ten čas Cské i od tohoto práva nebožtí- kovi Janovi staršímu z Písnice, místopíisaři království Če- ského činčných, že jest člověk byl rytířský, nebo mu se lak od J. Mti i od jiných psalo a titul dáván byl. A podle toho stavu dal jest Katheřině a Maryannčě včno, což se ukazuje, také nemá více Zuzanně dáno býti, ale sirotci po Albrechtovi pozuostalí a zejména jmenovaní mají od právu opatření býti a jim ten statek po Janovi zuostáva- jící náleží jakožto po dědu podle zřízení zemského. Nebo i jiní stavu panského též rytířského užívajíce zde v mě- stech Pražských jsou byli a živnosti městské vedli, jako Anyžka z Milhostic, ta plátna v Kotcích prodávala, též paní Katheřína Vondřejová piva vaří. jsou stavu panského a pan Belvic z Nostvic také piva vařil, i Melichar Rur z Ronova maje duom u Holevov živnost městskú vedl, též Václav Peclinovský i jiní: mnozí, a lak ač jest Jan starší z Písnice zde v městě bytem byl, ale však stavu rytířského jest užíval i místopísařem království Ceského byl a ne člověk městský byl, protož mají ti sirotci Albrechtovi spravedlivě vedle toho opatření býti. Kdež pak od Katheřiny přítel se nemálo domlouvá o svědomí Pavla, že jest je proti ní dal, i pončvadž jsou poručníci Susunniny jej od tohoto práva k svědomí proti ní Kathe- řině pohnali, týž puohon ukázal, kterakž jest tebdy uči- niti měl a vysvědčil jest podle toho, což pravda jest, tak nemá sc Katheřina ancbo přítel její oč na něho do- inlouvati. A Sebostián Prunar také to vysvědčnje v svém svědomí, že jest nebožtík Jan starší z Písnice, otec Ka- tbeřínín, svědomí jí proti němu dal, i Markéta, sestra její nebožka, ježto kdyby vybyla ona Katheřina od otce svého nebyla, byli by jí on Jan otcc a Markéta sestra její svědomí nemohli podle práva dáti. U ponévadZ se to uka- zuje, že jest vybyta a věno přijala, již jí tu v statku tom nic nenáleží: než siroltkuóm a dětem učkdy Albrech'a z Písnice, porouceje v lom je právu k spravedlivému opatření. Opčt od Katheřiny obeslané skrze přítele jejího jest inluveno: Tuto Pavel Mělnický svého svědomí, kdež staré paměti některé seznává, dotáhnouti a dotvrditi chce ci- zím svědomím i jinak, však což toho koli tu ukazuje jako ty kšafty a jíné starodávní včci, lo jemu málo platno bude. Nebo i Sebesliána Prunara svědomí potřeboval k dotvrzení svého, ale to nepostačí, ač proti Sebestianovu svědomí nic se od Kalheřiny nemluví, ale poněvadž ona nemá žádného na titul obdarování ani se odnikud nepíše, protož přijato býti nemá, a Pavel svého svědomí ani manželky své štemflovali jím nemůže z strany domu toho na Novém Městě Pražském, kterýž Pavc! za svobodný býti pokládá, ten jest nikda svobodný nebyl, nebo jest pod právem městským a knihami zapsán a od toho jest ne- božtík Jan z Písnice, jakž mu od J. Mti Kské dán byl, na oncn čas pustil, a což jest na lěch příkopích zuostává, lo k tomu městu Starému Pražskému i také k Novému též náleží a posavad obce tyto jsou toho v užívání, a že jest on Jan zle to byl vyžádal, i také jest od toho pustil. Poněvadž pak jest to ukázáno, že ten dům prodán jest 1V. Na Velkém náměstí. 317 za slo a pět kop grošuov českých a nebožtíkovi Albrech- tovi postoupen a k tomu přijal na hotových penězích na díl svůj padesáte pět kop grošuov, též vinici za 17'/s kop gr., na vychování pak sirolku manželka Albrechtova také 20 kop gr. jest od nebožtíka přijala, načež i kvi- tancí jest učinčna, táhnouc se na ni Kalheřina, aby čtena byla. A není-li jí při právě, tehdy pamět svú páni radní k jednání mezi ně vydaní aby dali, též o jiných zápisích, že jsou toho času před rukama byli. Avšak Katheřina ne- mluví proti těm sirotku6m po Albrechtovi pozuostalým jako i proti Zuzanně, aby neměli míli ještě v tom statku po otci jejím spravedlnosti, než když jest nebožtík Albrecht, otec jejich, do pěti seth kop m. snad bez 16 kop z toho statku přijal, jestli by ta summa zase byla do téhož statku přinescena a vložena ancbo také napřed poražena, a vyhledá-li se jaká spravedlnost těch sirotkuvv, ta bude v vopatrování práva a ne jeho Pavla Mělnického. Nebo toliko na chvilku jemu poručenství jest propůjčeno, aby se o spravedlnost sirotčí soudil a ji vyhledával. Co se tčch kšaltuov cizích od Pavla ukázaných dotýče, na to sc nemá a není potřeba nic odpovídati, nebo jsou již ly věci, komuž náleželo, opalrovali. Z strany pak vidimus toho nálezu, kterýž jest tu ukázán, nic ti svědkové no- vysvědčují o něm z klerých by desk anebo registr byl vidimován ten nález a laké k této při nic není; nebo lam jest rozepře a soud byl o stalck zemský, ale tuto se městského dotýče. 1 pfeje Katherina toho sirotkuom po Albrechtovi pozuostalým, když by do toho statku ncboz- tíka otce jejího, což jest Albrecht, otec jejich, napřed vzal, též i mátě, aby díl v něm jako i Zuzanna měli. 'T'Aké v tom vidimus toho nálezu toho jest doloženo, že decra v nápadu stalku městského společnost a rovnost jako i syn mívá. ProtoZ toho Katherina uZíti Zádá. Poné- vadž také statek městský po Janovi z Písnice, otci jejím, jest pozuostal při lomto právě, aby ona v něm nápad a díl měla, a ten na tři díly aby se rozdělil, porouceje sc v tom právu k spravedlivému uvážení. Proti tomu Pavel Mělnický z Písnice na místě sirot- kuov Albrechlových opčt jest promluvil, poněvadž dobré paměti Jan starší z Písnice, otec Albrecchtuov, byl jest slavu rytířského, též místopísař království Ceského, jakž to i provedeno, dav ještě zřízení zemské 1“ XXV o milosti Vladislava stavuom učiněné čísti a táhna se na kšalt ne- božtíka Voldřicha z Prosliboře, že jest tím kšaltem sa- mému synu svému dal polovici domu, a Katliciina z Vlka- nova, matka jeho, léž potom o druhé kšaltovala a jemu ji také dala a dcery nic toho neobdržely. K tomu pak i to se připomíná, že Benjamin z Vlkanova toliko dal věno po dceři Janovi Kutovcovi a již ona nemá spravedlnosti a nápadu v Sobuvici, nebo když kdo stavu rytířského dá věno dceři své do kolika seth chce, na tom přestali musí, takZ i Katherina ano téZ i Zuzanna pieslati majf, co jest jedné dáno, že druhá tolik vzíti má, a ten statek po Ja- novi starším z Písnice nenáleží než sirotku m po Albrech- tovi: pozuostalým a oni ho vžíli mají, poroučeje k spra- vedlivému je uvážení i opatření. Zase Kathefina z Písnice dala čísti právo kapitolu IXHH? art. |. táhna se i na jiné psané tohoto města s tím promluvením, že již nechce více zaneprazdňovati toliko toho dokládá, by byl třebas za sto tisíc statku ne- božtík Jan z Písnice, otce její, zanechal, byla by ona toho velmi vděčna, nebo také více by spravedlnosti a dílu v (om statku jměla, táhnouc se ještě na kvitanci Albrechta, v níž toho jest doslaveno, že jest od nebožtíku olce vy- bytý byl a o tom pamét od pánuov radních k jednání vydaných aby dána byla, že jest tu kvilancí ta byla,