304 IV. Na Velkém náměstí. k tomu nežli ona Lidmila podle toho nálezu mezi bra- třími Borněmi z desk zemských ukázaného, že David jako starší bratr odřekl se poručenství nad sirotky pozůstalými po Petrovi, i podle toho Zdislav; mladší bratr, jest zůstaven při poručenství, Léž ten nález od Hory toho doličuje, když jsou se odřekly sestry nápadu, nemohly na to nastupovati, takž i Lidmila z Květnice nemá a nebude moci toho užíti, jsouc k tomu i kšaftem otce svého odbyta, potom také smlivami svadebnimi sc spolcila statkem a dílem svým zadav8i jej Vojtćchovi, manželu svému, a oddělivší se od Jana, bratra svého, a od statku toho, i tak příčinou tou nemá užíti nápadu, jakž na to nález mezi Cypriancem IL.o- patským a druhou stranou jest učiněn a ta ukázán, že když jest se on spolčil statkem s manželkou svou nemohl jest nápadu užíti, jako i Lidmila s nebožtíkem Vojtěchem, manželem svým, jest se spolčila, i též již nemá na ní nápad po bratru jíti podle toho společného vzdání statkův, poněvadž on Jan Reháček, bratr její, žádného také nápadu po ní ucočekával, protož tyto sestry Katheřina a Salomena jsou najbližší k tomu staťku jeho Jana jakožto strejny a nevybytć z tćhoż statku a nálezové také na to jsou činěni, kdož se čeho odřekne, na to více nastupovali nemá, žádají ony sestry podle přípovědi své a těch pruovodův za spra- vedlivé opatření a doporučení. Opět od Lidmily Kačkové z Květnice jest mluveno: Socstry tyto Katheřina a Salomena skrze přítele svého za- mítají ten nález o odpor kšaftu a vymlúvají cizím právem lo, ješto se jich sester (u nic nedotýče a tak platnosti žádné jim nenese; nebo ten nález od práva toboto uči- něný vztahuje se na statek nezřízený nebožtíka Jana Re- háčka, i jest všicek nepořízený a jí Lidmile jest přisou- zeno a ona má jeho užíti a nemají rozumu dávali tomu nálezu ony sestry než právo. A tomu se od Lidmily místa nedává, aby tyto sestry Katheřina a Salomena po meči krevní přítelkyně a příbuzné Janovi byly, než ona Lidmila jest po meči a po bratru a ta milost króle Vladislava dobie se na ni vzlahuje, ać i ony sestry molhly byti po meči po otci, ale další nežli Lidmila, i bližší jest ona k tomu statku a nápadu. Nastoupily jsou sestry tyto i na tu příčinu, že by neodbyté byly z toho statku i samy na sebe ukazují to, že byli dílní bratři Jiřík a Brikcí a on Jiřík, otce sester těchto, umřel prve hned jedenmecitmého léta a kšalt o svém statku udělal, kteréhož ony jako dcery jeho po něm užily a podle toho jsou vzaly, a tak ne- mohou býti neoddělené od nebožtíka Jana a statku jeho, Nebo jsou ony prodávaly statku po otci svém, protož ne- mohou býti bližší k statku Janovu nežli vlastní a krevní sestra jeho Janova Lidmila. Smlouva pak ta mezi ní a nebožíkem Jancm, bratrem jejím, učiněná toho v sobě ne- obsahuje na obě straně, aby se kdo z nich Jan anebo Lidmila nápadu odříkati měly a nemůže toho žádný říci, nebo ta vejminka v smlouvě to obsahuje, že na sebe bratr a sestra pro díly již vzalé navracovatí se nemají a tak jest Lidmila učinila, že za živnosti Jana, bratra svého, na něj o to nenastupovala ani on na ni o ty dily, jakż jest tehdáž o napad po mótefi jejich mezi nimi bylo a ne o nápad statku jeho Jana, i tak ten nález mezi bra- třími: Boryněmi sem se netrefi k této při, poněvadž jest tam bratr starší od toho pustil, ale Lidmila jest se nikda neodříkala, a tak i tylo sestry neužijou toho proti ní, když jsou ony další přítelkyně nežli Lidmila, ješto ona jest bližší: k tomu statku podle milosti krále Vladislava i privilegium císaře Ferdinanda, jakž jedno s druhým jest za roven. Nález pak ten na Horách Kutnách učiněný na to jest, že o poručenství nestaly ty sestry před smrtí sirotka i potom nemohly nápadu užíti a jest věc rozdílná od této IV. Na Velkém náměstí. pře, takž žádné platnosti neponese. Kdež pak se dotejká kšaftu nebožtíka otce Lidmily, tímť ona také není odci- zena nápadu po bratru svém ani smlúvami svadebními, kteréž jsou se dály s volí matky její, protož tudy se také toho dotáhnouti od sester těchto nemůže, aby ona Lid- mila neměla míti nápadu k statku po bratru svém. Co se pak dotejče nálezu mezi Cyprianem Lopatským a Jiříkem Běchovským v nžšm to se zavírá, že jest matka svůj díl zadala manželu svému a všecko od dítěte svého odcízila i nápadu také nemohla po něm užíti než najbližší přátclé, ale tuto není o nápad po sirotku než po bratru, po němž tyto sestry nemají žádného nápadu, poněvadž jsou otcové jejich dílní statky byli a jími se podělili; i má Lidmila po bratru toho nápadu jakožto krevní a najbližší užíti ; davší ještě vejminku z smlouvy čísti a promluviti, že se v ní to zavírá, že z dílu otcovského a mateřského nemá jeden na druhého nastupovati, z něho napomínati, ale aby se Lidmila dílu bratrského odříkati inčla, toho nic v té smlouvě není. Nebo i prve Isaiáš Velík tím šel a na to. nastupoval, však nic toho obdržeti nemohl a jest se i v slatek uvózal, takż i tylo sestry Katherina a Salomena proti ní Lidmile nic tím neobdrží, žádá ona podle privi- legium a práva toho nápadu po bratru užíti i také za spravedlivé opatření. Zase Katheřina a Salomena k tonu mluviti daly, že rozličné řeči tuto od Lidmily z Květnice se mluví a pruo- vody vedou, ale nic k přípovědi se netrefují, nebo tuto pře jest o to, kdo jest bližší: k tomu statku po Janovi Reháčkovi pozůstalému, i ona Lidmila praví se býti bližší, čemuž tyto sestry odpírají, aby býti měla. Nebo jest se ná- padův odříkala po sestrách i bratřích, a protož ony Ka- teřina a Salomena sestry jakožto neodbyté jsou bližší a jakž nález ten mezi Cyprianem Lopatskym oc jest učiněn, že sirotek již nic nemohl užíti po máteři, když jest ona statek svůj manželu zadala, i též Lidmila zadala jest man- želu svému a Jan Reháček, bratr její; neměl po ní nápadu ani ho neočekával, též zase ona nemá po něm míti a užíli, ukázavše ony sestry smlouvu o statek po Václavovi Reháčkovi, že jest byla Lidmila vybyta a vyměšována od toho statku a nápadu neměla a nic již tu jí nenáleželo, než jim sestrám náleží, žádají aa opatření a toho nápadu dopomožení. Proti tomu Lidinila z Kvótnice promluviti dala, že jest Isaiś$ Velik nemohl ani smlivami svadcbnimi mezi Vojtěchem učiněnými ani tou smlouvou mezi bratrem a sestrou ani ničím jiným hlavy tomu nápadu jí Lidmile po Janovi bratru náležitému zlomiti, též těmto sestrám Kathc- řině a Salomeně nic to nepostačí proti ní Lidmile, z slrany pak té vinice, co se tu ukazuje, jak jsou se koli na onen čas smlouvali, té jest ona Lidmila vždy dostála, a teď pak za živnosti Jana, bratra svóho, podle vejminky v smlouvě položené jest se zachovala, že jest na něho nenastupovala až po smrtí teprva o nápad jí spravedlivě po něm náležitý žádajíc vždy od práva v tom za opatření. Katheřina a Salomena sestry z Květnice davše opět čísti vejminku z smlouvy mezi Janem a Lidmilou učiněné promluviti poručily, že se nachází v té vejmince, kterak jest se Lidmila odřekla nápadu bratrského, sestrského i jiného všelikého na časy budúcí a věčné, protož již také nemá na to -naslupovati,; poněvadž jest on Jan nebožtík po ní nápadu neočekával, též ona nemá ho po něm užíti, poroučejíce se ony sestry k spravedlivému od práva uvá- žení i opatření. Druhá přípověď čtena Salomeny Povolilové, sousedy Nového Města Pražského a k pruovodu jejímu ukázán kšaft Jana Knechta a svědomí ku potřebě jí Salomeně