IV. Na Velkém náměstí. jakž zřízení zemskć K. XIIII. ukazuje. Druhé, Ze utinivsi smlouvu Lidmila s nebožtíkem Janem, bratrem svým, za- vázala se jest, že na žádný statek jeho Jan, ani máteřin již více nastupovati a na něj se potahovati nebude a tak se ho odřekla toho statku všeho: taky i proto zvláště, że jest ona Lidmila byla zadala všecken statek svuoj ne- bożtikovi Vojtěchovi, manželu svému, a tak již nemohl Jan Reháček, bratr její, nápadu po ní očekávati, takž i ona po něm nemá napadati na ten statek, jakž jest se ho odřekla tou smlouvou. — Ctvrté pak, by nepostačily tyto příčiny napřed oznámené k vyzdvižení toho odporu, tehdy talo postaciti mó, że jest věc vědoma, kterak jest statek ten od Jana Reháčka ne jemu samému Izaiášovi odkázán, ale i jiným mnohým osobám a těch Lidmila žádných neobcslala k tomu odporu. Na to Lidmila z Kv. mluvití dala: Ty příčiny k vyzdvižení odporu jejího nepostačí a deremní zaneprázdnění se činí. A la příčina přední nic platná není, protože tuto není činiti o statek Jana R. než o spis jeho, klerýž byl od nebožtíka sem ku právu podán a dosti svédkuov měl a tak by i zlvrzen byl mohl býti, ale když jest jej nebožtík byl zase vyzdvihl, již jej jest tím zkazil i nemá za kšalt býti, nebo nemá svědkův, jakž tehdáž měl. Druhá pak příčina též nepostačí, poněvadž ta smlouva mezi Lidmilou a nebožtíkem Janem, bratrem jejím, učiněná nic naškodu není, aby měl ten odpor její vyzdvizen byti. Jeżto kdyż se nahlidne v tu smlouvu, najde se to z obou stran, Że jsou sc o to snesli, aby na scbe z strany stalkuov nenastupovali a tak jest ona za živnosti Jana, bratra svého, na to nenastupovala, neż kdyby byla věděla o té truhličce po máteři její, jakž také v kšaftu jest doložíno, kterúž jest před ní ukryl, byla by také věděla, jak na to nastupovali, ale již proti němu mrtvému nenastupuje, než toliko proti tomu spisu jeho; a nápadu jest se také neodřekla. Takž ta příčina žádné platnosti lzaiášovi nenese, aní ta třetí. Nebo jest ona Lidmila nic nepromlčela ani času právnímu projíti nedala. — Naposledy také ta příčina z strany společníkuov, kteréž chce míti Izaiáš podle kšaftu, že by jich Lidmila neobcslala, nic nepostačí k vyzdvižení toho odporu, po něvadž jim není tím kšaftem aneb spisem odkázíno, aby oni měli nápadníci býti toho statku, než jemu lzaidSovi, jakž jest ho za nějakého šafáře téhož statku zřídil, aby on z nčho jiným vydával. — Pak že Jan R. statky ty, které odkazoval, sám prodával a za živnosti své prodal. Též Izaiáš spis ten jeho Jana jest zrušil tím, že jest v domu tom nebožtíka, kdež bylo zpečetíno, dopustil jiným pečeti odtrhati a také sám o své ujmě bcz práva v něj vkročil a osoby některé z toho domu, co chtěli a komn chtěli, odnesli ---. 'Tu pan purgkmistr a rada — vypovídají: Poněvadž Izaiáš jest od Lidmily k odporu obeslán, bránil se někte- rými jistými příčinami, že by povinen odpovídali nebyl, a na lo pruovody své veda, těch pficin aby jemu k neod- povídání a k vyzdvižení téhož odporu postačiti molly, podle práva jest nepokázal, nýbrž — se vyhledalo, že ona Lidmila po svém odporu, nedavší času právnímu pro- jíti, s jislým ohlášením před právem jest šla a jej Izaiáše obeslala, z t&h příčin dává se Lidmile proti Izaiášovi za právo, takže jest ji k tomu odporu kżaftu Jana R. po- vinen odpovfdati. Act. postridie domnica Cantate. 21. 1568, 24. května. Rwkop. č. 1131 f. 163 a č. 991 /. 466. Jakož jsou se přípovědi od jistých osob při právě staly na statek po Janovi Reháčkovi z Květnice po- zůstalý a zvláště na duom v rynku ležící řečený Reháč- kovský a na zahradu za řekou od některých podle krev- nosti a příbuzenství a od některých podle dání a majíce IV. Na Velkém náměstí. 303 sobě jislý den tíž přípovědníci k provozování a prokazo- vání týchž přípovědí svých od práva jmenovaný jsou stáli, jeden každý z nich pruovody své vedii a čísti dali. Před- kem jest čtena přípověď Kathe'iny a Salomcny sester Trubských z Květnice a k ní za pruovod ukázána jsou svědomí k tomu k3aftu Jiříka otce jejich a prodaj nebo trh dvoru ve vsi Sešovicích promluvili při tom poručivše, že dostatečně to provozují, kterak jsou ony sestry najbližší krevní přítelkyně nebožtíka Jana Reháčka i podle tvho praví se míti spravedlnost k tomu statku po něm Janovi pozůstalému a nepořízenému, žádají aby při tom od práva zůstaveny byly. Proti tomu od Lidmily Kačkové z Květnice, pozůstalé sestry poJanovi Reháčkovi, jest skrze přítele jejího mlu- veno, že jest slyšela přípověď těchto sester: Trubských, Kateriny a Salomeny, a pru»vody její, kteréž ony seslry žádají užíti a spravedlnost chtějí míli i právo k statku po Janovi Reháčkovi, bratru jejím, ježto ona Lidmila má přednější právo nežli ony anebo kdo jiný předně pod'e krevnosti a nálezu i nápadu, poněvadž ten na nejbližší přátely jde, a ona jest vlastní sestra nebožtíka Jana, jakž i zřízení zemské J. LU a milost krále Vladislava to uka- zuje, tóż arlikul z privilegium slavné paměti císaře Ferdi- nanda o nápadích tomuto městu daný ano i podle nálezu o odpor kšaftu jeho Jana učinčného, A tyto sestry jsou toliko strejny nebožtíka, ale ona Lidmila jest vlastní sestra, protož má k tomu statku lepší právo nežli ony, davši čísti smlouvy svadební mezi ní Lidmilou a Vojtěchem Kačkovic, též kvitanci na věno vyplněné, k tomu právo kapitolu LXVIIT artikul HII., kteréž se i s (im zřízením zemským srovnává a ono s právem městským, a tak ona proti dotčeným sestrám podle tobo a své přípovědi, kte- rúž také čísti dala žádajíc, jakž právo a spravedlnost mí k tomu statku po Janovi, bratru svém, za opatření, poru- čila se k uvážení. Na to od Kathcïiny a Salomeny, sestr Trubskych z Květnice, mluveno, že z toho nálezu nic se toho nena- chází, aby ona Lidmila k jinému statku Jana Recháčka právo a spravedlnost měla, než toliko o čem jest nebožtík kšaftoval, jakž ten kšaft jest tím nálezem vyzdvižen, avšak ještě ten nález místa nemá, nebo jest lhůta do dvou ne- dělí; aby strana mohla appellovati, i bude-li týž nález stvrzen, to bude k lepšímu jejich a tak ony sestry budou moci k tomu statku jinému jako nepořízenému spravedlnost a právo míti podle nápadu a těch svých pruovoduov ja- kožto krevní přítelkyně nebožtíka Jana; z strany pak lé milosti: krále Vladislava a nápadu tomu jest na překážku jí Lidmile to, že jest se ona smluvila s Janem bratrem svým a odřekla se v ní nápadu všelikého, ukázavše ony sestry louž smlouvu mezi ní a nebožtíkem Jancm, item nález soudu zemského mezi bratřími Borněmi, Davidem a Zdislavem ze Lhoty a Benignou z Jandorfu, také kšaft Brikcího Reháčka a smlouvy svadcbní mezi Martou Re- háčkovou na místě Lidmily, dcery její, a Vojtěchem, k tomu nślez mezi Cyprianem Lopatskym a Jiříkem Bě- chovským od práva Nového Města Pražského i napravení jeho a od Hory Kutny mczi Adainem Zygkolem a Kathe- finou Pikharlovou i jinymi s tim dal¥{m promluvenim, Ze jest smlouva jistá učiněna mezi Lidmilou a nebožtíkem Janem Reháčkem, bratrem jejím, v níž také světlá vej- minka jest doložena, jakž jest tu čteno, že ona Lidmila na statek jeho Jana právem ani žádným zpuosobem nastu- povati api na dědice a budúcí jeho nemá, nebo jest se odřekla statku jeho, i nemá užíti toho nápadu, než tyto sestry Katheřina a Salomena, které nejsou: vybyté a ne- odříkaly se toho statku, i lepší právo a spravedlnost mají