XII. V Malé Karlově (Jesuilské) ulici. Kdež slrany souce sobě na odporu jest jim termín k průvodům až pod ztracením té pře od práva uložen, a po mnohých interlocitoriích, přech a vejpovědech na to učiněných, nadto po staném právě na Lidmilu Kaplánkovou a Marjánu, dceru její, pro jisté příčiny od práva daném, stojíce potom strany na jistý den jin: od práva uložený předně p. rychtář k svému odporu a k své při dal čísti kšaft Jiříka konváře, odpor kšaftu, příčiny odporu kšaftu k provozování první příčiny, svědomí rejstry zavedcná Jana Mrkvičky, Johanky kuchařky, Markéty kočí, Doroty, dceři její, Mandaleny Zelenkové, Jiříka Němečka, Pavla učedníka, Jana Koruny, Kateřiny Zacharyášovy, item právo městské F. 48., nález od soudu komorního mezi Jancm Kulatou a Natanaelcm, též druhý mezi p. rychtářem a Jiří- kem Plzákem, k tomu mluvě, že první příčina dostatečně provedena jest, kterak oni kšaftovníci Simon a Ondřej stalku Jiříka konváře mimo čas náležitý sou se ujímali, jím šalovali, jej vynášeli, toho se proti pořadu práva do- pustití: nemajíce, a protož býť jakou spravedlnost byli méli, tudy ji potratili, jakZ právo i přečtení nálezové uka- zují, což jich též následovati bude. Dále čtena druhá pří- Gina a k ní svědomí listovní Pavla Sturma z Fyrštenfeldu, též rejstry zavedená Kateřiny Cernohorský, Marjany Ebcn- pergerové a k tomu miuveno, že i druhá příčina prove- dena, klerak Jiřík konvář pro neřády své, kterýchž sc dopouštěl, na onen cas J. Mi. arciknížecí Ferdinandovi na místě J. Mti C. pokutu propadl, nebo když mu poručeno bylo, aby Marjány jakožto cizoložnice nechoval, on za odpověď dával, že by se s ní oddal, ale Ze manžela má, a tak on jako cizoložník propadši slatek J. Mti C. nemobl o něm kšaltovati; dav ua to čísti zřízení zem:ké A 16, K 83 (o pokutách k posledku toho artykule), nadto vejše i to se provozuje, že Jiřík pro své neřádné chování maje jistou pokutu trpéti, s télem i statkem svým J. Mti. arci- knížeti jako míslodržícímu krále Ceského se poddal, a tak již neměl v tom statku než toliko usum fructum, protož o něm kšaftovatíi nemohl, poněvadž již statek jeho v moci J. Miti C. podle zřízení zemského E 32 zůstával; podle toho praví, že ten spis jakožto nepořádný spravedlivě v nic obrácen býti má a statek ten na J. M. C. jakožlo krále Ceského vlastně jest připadl. Item čtena třetí, čtvrtá i pátá příčina odporu, spolu a k nim mluveno, Ze tyto tři příčiny již provedeny sou svědky prve přečtenými, podle toho k spravedlivému uvážení se poroučejc, a dav k tomu ještě čísti právo městské F 89 doložil, že i to se provozuje, kterak se v tom nepořádném spisu věci salmělé kladou, pravě, že Jiřík odkazuje Marjáně a nepraví které, a tukové odkazování podle práva 1% 55, 56 žádné plat- nosti nenese, tudy ty tři příčiny také provedeny sou. Jest potom i poslední příčina čtena, též právo městské E 82 roz. 2., a poněvadž toho doloženo, že zahradu na Novém Městě odkazuje Lidmile Kaplánkové a kšaft v tom ariykuli není podán, kde grunt jest, bez pochyby že p. rychtář na Novém Městě bude věděli o ten grunt jako nekšaftovaný se domlouvati,; a tak ty příčiny provedeny sou, že Jiřík cizí věci a zavedené, v pokutě J. Mti C. pro- padené jinému dávati nemohl, a ta Lidmila též povolovala cizoložství, a tak i s decrou obě v pokutu J. Mti C. upadly sou podle práva N 2, n poněvadž ncFäd i nepořad podle příčin provedených jest ukázán, tehdy ten všecken statek na J. M. C. jest připadl a ten spis nepořádný mi- nouti má. . Proti tomu od Simona Moravce a Ondřeje Doubravy kšaltovníkův jest mluveno: p. rychtář první položil příčinu, pro kterouž by kšaft pořádný Jiříka konváře zkaziti chtel, že by oni prve, než kšaft publikován byl, ven z domu XII. V Malé Karlové (Jesuilské) ulici. 299 na klínolech a penězích nositi měli, dav na to čísti svědky, práva i některé nálezy, ale aby ta příčina provedena býti měla, nenadějí se o ní, nebo žádný svědek toho nesvědčí, aby co toho nositi měli, než toliko slyšený věci mluví, že sou to od Marjány slyšely ; svědkové pak vypravujíce toliko věci slyšené, ukazují práva, že nic nejsou a žádné platnosti nenesou. Také jeden i druhý svědek svědčí o nějaké truhlici, Ze by s hüry do sklepu byla nešena, ale nesvědčí, aby jí otvírali nebo z ní něco brali, a právo jest, Ze soudcové z domnění nesoudí, než to, co se dostatečně provozuje, a tak se tuto jiné vede nežli to, co do odporu položeno, což jest proti zřízení zemskému C 15. Nálezové ukázaní žádné platnosti nenesou, nebo nejsou podobní k této při, protož jich pan rychtář laké proti jejich osobám neužije. Dále jaký odvod mají, žádají jeho za přečtení, nejprve přijetí městského práva Jiříka konváře, item koupcní domu Jiříka konváře, kšaft téhož konváře, k-tomu mluvíce, patrně se ukazuje, že Jiřík za měštěnína přijat, podle tolio dopríno mu düm kupovati a tak mu knihy jako2to mé&ténínu svobodnému, slouZili, protož také kšaft pořádný učinil, kterýmž těmto Simonovi a Ondřejovi statek svůj po své smrti podle svobody měšťanské domu, ježlo byt se i statku dotejkali, nic by nebyli hřešili, ale byli by podle vůle kšaftujícího učinili, žádajíce při tom, aby odpověď jejich na příčiny k odporu předložené čtena byla. ltem svédomí listovnf od práva sv. Jana v Oboře, (jakž nalezeno, že býti čteno má) též rejstry zavedená podle recognicí, právo městské D 42 roz. 1., D 48 roz. 1. 2. 8., D 44 roz. 1. 2., D 46 roz. 1. 2., D 49 roz. 1., D 68 roz. 1., E 1. 21. 24., EF 47., E 80, F 25., G 37. k tomu mluvíce, kdež pan rychlář na to průvod vedl, jakoby se tito Simon a Ondřej statku Jiříka konváře dotejkali a nějaké klínoly vynášeti měli, prve než kšaft k svému stvrzení přišel, pak to všeckno teď dostatečně odvedeno jest, že sou ničehéhož se nedo- tejkali, nýbrž sami práva žádali, aby statek po smrli Jiříka zapečetín byl; protož tím stíhání býti nemohou, a tak ta první příčina pana rychtáře ničímž jest. Jest také ukázáno, že Jiřík konvář městské právo měl, tudy o statku svém svobodném podle práv citovaných dobře kšaftovati mohl, a poněvadž týž kSaít pořádně učiněn jest, také té naděje sou, že od práva stvrzen: bude. Kdež ua to nastoupeno jest, jakoby on Jiřík statek svůj J. Mti arcikníZecí pro- padl, i žádati měl, na to odpověď dána, že toho od pana rychtáře ničímž provedeno není, při čemž oni ještě stojí, nebo aby co toho bylo, ovšem by to při právě se půso- biti i zapisovali muselo, poněvadž stalek zvláště nemovitý toliko při právě knihami nebo kšaftem se dává, jakž na to nálezové sou, kteříž sou člení —, k tomu mluvě, ná- lezy se provozuje to, klerak každý svobodný měštěnín o statku svém svobodném kšaltovati může, a pončvadž Jiřík také měštěnín svobodný byl, svobody své měšťanské nikdy nepotrativ a jí zbaven souc, tehdy laké o svém slatku nezávadným svobodným mohl kšaftovati a jej dáli komu chtěl. Kdež se také o kša(t stíhá, jako by o tom, co na jiném právě měl, kšaltoval a to by proti právu bylo, i slyšána sou práva, byť který statek na jiném právě byl, že tolikéž o něm každý kšaftovati může, a Jiřík čině kšaft o všem statku svém, také o tom, který na Novém Městě měl, učinil, protož tu nic proti právu učinčno není, ale oni praví, že ten kšalt jakožto pořádný a podle práva vysvědčený, davše též vysvědčení čísti, stvrzen a oni při něm zůslavení býti mají. Zasc od p. rychtáře: Nechce zbytečně zaneprazdňo- vati ani svédküv vykládati, poněvadž dosti patrní sou, že Jiřík pro své neřády v pokutu J. Mti arcikníželi Ferdi-