724 XI. V ulici Michalské. takovi zévadu na vinici Sckyrovsk uvésti měl, ale on tomu mísla nedává, než to praví, že ona sama to jest učivila a tu závadu na túž vinici uvedla, a jsúíci napomí- nána, aby toho nečinila, předse jest na svém stála, mající při sobě přátely své, táhna se při tom na paměť pana purkmistra a pánův, dav také i to ujištění a zápis z kněh městských a od úřadu krále J. Mti perkmistra císti, tolikéž i které osoby při tom zápisu byly, když jej činila, tím dokládaje, že jest jí tu tehdáž předkládáno bylo, aby ona v to se nevkládala aneb nedávala, však předse lo ona jest vykonala, a poněvadž pak proti těm zápisům takový po- řízení udělala, můž každý tomu místo dáti, že jest rozumu dobrého a paměti neměla. K tomu hned málo níže v tom svém spisu položila, že na domě jeho Pavla věno ujištěné má, ježto toho se ničímž neukáže; proč pak takové uji- štění sirotkům na též vinici učinila, pro lepší vyrozumění toto oznamuje, že byla táž vinice v zástavě a byla by již o ni přišla, než což jsú měli statku, ten sú zastavit museli a túž vinici tak osvobodili, a potom když od Jana z Bar- tákova domu kvitanci měli, takové ujištění na též vinici od ní se stalo, dav ještě na to čísti z svědomí od práva Nového Města Doroty z Castrova, též i registry v kan- celláři zapsané, že sama tu závadu a ne on učinil, tím ten artikul zavíraje, že ani ti svědkové toho nedokládají v svém vysvědčení, aby paměti dobré užívala. Druhú pří- činu svého odporu položil, že v tom spisu nachází se vůle nebožky neslušná, nenáležitá a s právem se nesrovnávající, že dítě poroučí Martě, sestře své, chtějécí tudy z moci jeho jakožto otci dceru svń i jeho jemu vytśhniti, ježto to jest proti právu, neb žádná matka za živnosti votce nemůže řéditi dětem svým a jeho poručníky, a tak ani ona Anna toho činiti jest nemohla; k tomu práva toho brání, že ženy nemohou poručnicemi býli a poručenství před mužským pohlavím obdržeti nemají, nad to pak před otcem, a toho ona Marta užití moci nebude, než když by otce nebylo a matka s dětmi zůstala, tu se podle práva kap. 66. art. 6. matce správa nad dětmi poroučí, však tak ještě, když by s dobrým sirotčím to bylo, dav na to čísti nález do Horažďovic od práva vyššího učiněný, že mátě obdržela poručenství, tuto pak aby s jakým dobrým dceři jeho býti mohlo, toho on nijakž ználi nemůže, neb odkazuje Martě vinici, aby ji spravovala a ji na ty użitky opatrovala, a když by dcera jeho k letům přišla, aby jí té vinice postoupila, a ona Martě padesáte kop aby dáti za to povinna byla, ježto ona tak by mohla tu vinici opatrovali, że by snad dceru i z użitku i z vinice vyčísti mohla, ale on jako otec chce to všeckno darmo učiniti a tu vinici k ruce dcery své spravovali i ji takć dochovati. Zavazuje také jeho tím svým nepořádným spi- sem, aby on tu závadu, kterúž ona sama na tu vinici uvedla, svedl, ale on té naděje není, aby to od práva dopuštěno bylo, neb tudy zemdlilo by se takové ujištění, a vždycky jest gruntovnější i bezpečnější na stalku větším ujištění. Dále odkazuje jemu dům jeho vlastní, k němuž ona nikdy žádného práva neměla, a právo kap. 66. art. 1. ukazuje, což čího prve jest, že to vejše jeho býti nemůže, dav takový zápis čísti, kterýž na něho se vztahuje, poručil mluviti, že i v tom nepořádném spisu toho jest nenáležitě doložila. Nad to pořízení má býti o statku svobodným a nezávadným, a kdož by tak o nesvobodným kšaftoval, ten každý má spravedlivě zdvížen býti, podav na to nálezu mezi Janem Sykorou a Pavlem Trilickym, toho pfi tom arti- kuli doložil, že i ta vinice jest závadná, jakž prokázáno jest, a tak o ní řéditi a kšaftovati nemohla, mluvě dále, že ani v tom spisu toho se nenachází, aby jeho Pavla Anna, manželka jeho, jak podle práva týmž spisem opa- XI. V ulici Michalskć. trila, neb jakž manželu náleží: manželku z statku jeho opatfiti, tolikéZ i manželka tím manželu podle práva po- vinna bývá, a jestliže se to v kterém kŻaftu a pořízení poručí, třetí díl manželka neb zase na drulní stranu manžci obdržuje, čehož poněvadž jest častopsaná manželka jeho pominula a jemu nic neodkázala, té jest naděje, že i lo také od práva váženo budce; ač pak jest padesále kop míš. jemu odkózala, ale tu s jakisi vejminkou nepodobnou učinila, totiž kdyby svedl s té vinice, ježto jemu to ne- náleží a to býti ani se od práva pro opatření sirotčí do- pustiti nemiże. A v klerćmż kšaftu vejminky nemožné a nepodobné se od kšaftujících pokládají, ty, jakž právo kap. 66. art. 2. rozd. 9. ukazuje, jakoby v kšaltu polo- ženy nebyly, počítají. Doložila také i toho, že by penize hotové po ní vzíti měl, čemuž on místa dáti nijakž ne- může, neb ona žádného jmění jest neměla, než tu vinici, jakż smliva o statek Kozlovskÿ ukazuje, klerńż takć čísti dal, a tak neměl, co bráti poní. A poněvadž pak z příčin provedených a podle práva ukázaných tento spis svého místa ani průchodu u práva míti nemá a nemůže, tak tehdy statek, jakýžkoli jest po ní pozůstalý, ten jest ne- pořízený, z kteréhož on nejprve má míti padesáte kop gr. č., jemu do dne do roka obvěnných a vejpravu též za pa- desáte kop gr. č., jakž smlívy svadební ukazují, kteréž k přečtení podal, a to obé až posavad jemu vyplněno není; což by pak po věnu a vejpravě pozůstalo, v tom on praví se míti třetí díl a na místě dcecry dva, podav při tom z dekretu J. Ar. M. k přečtení, že kdež manžel manželce nic neodkazuje, že takový kšalt za falešný počítán bývá, a tolikéž když žena muží svému nic neodkazuje, že třetí díl v statku jejím muž její mívá, jakž nález inezi Jakubem Králem, klerýž dal čísti, ukazuje. S tím sebe i průvod odporu svého poroučeje k uvážení spravedlivému. Zase od Jana Pikarla na místě Marty, manželky jeho, skrze přítele mluveno: V několika artikulích stal sc odpor kšaítu sestry manželky jeho a o ničemž se neprovozuje, neb o jiný věci svědky vede, kteříž jemu postatiti proti tak pořádně vykonanému a vysvědčenému kšaltu moci nebudou, a vědomá věc jest, že jeden každý žalobu svú provésti iná, ale tuto nic toho ješlě slyšíno a ukázáno není, a protož nechce mnoho mluviti a řečí svú zbytečně práva zaneprázdňovali, než ukáže to, což náleží, dav čísti kšaft a potom kněze Jana, starého administratora, svědomí a po přečtení toho obého mluveno: lak, jakż jest podle práva a pořádně sem podán, jakž žádost. nebožky, když k ní vyslání byli, tak také ona jim poděkovala a jich za to, aby do rady podána taková její poslední vůle byla, pořádně i podle práva požádala, což je»t se podle její žádosti všeckno vykonalo a by svědomí kněze Jana, sta- rého administr.tora, nebylo, tehdy na vysvědčení pořád- ném těch dvou svědkův dosti jest; však proto, aby vždy tu nic Holoubkovi se nedostávalo, proto jeho svědomí čteno. A pončvadž pak to jest prokázáno, že všeckno, což k pořádnému kšaftu náleží, při vůli nebožky manželky Pavla Holoubka jest se vykonalo, Jan Pikhart na mistć Marty, manželky své, prosí zn takového kšaftu stvrzení, čehož jest pak on Pavel Holoubek po učinční toho kšaftu od manželky své žádal a k čemu ji nutil, to také pro vyrozumění právu ukázati chce. Dal čísti svědomí mluvě, že to ukazují, jakž nebožku namlouval, aby ona ten kšaft zrušila a jeho ku polovici statku po ní pozůstalého při- pustila, čehož ona učiniti nechtěla. Zápisové pak jiní od něho ukazovaní ti jsou předošle vrchním právem umoření a tak jemu k žádné platnosti nejsou, a pro ten zápis od něho také ukázaný ona manželka jeho dobře jest mohla kšaftovati, neb jakž práva mužům o jich svobodném statku