484 VI. Kostel Týnský. milí. Bezpochyby, že v paměti máte, jakož sme vám byli najprvé lu u vás na Starém M. při úřadu obnovení po- ruciti, i také potom z Rezna psaním naším, co se faráře Tajnského dotýče, vám připomenúti ráčili; abyste ruku svi nad ním drZeli a jemu dtiskuov od uižádného činiti nedopouštěli a sami také nečinili; oč smc pak teď ne- dávno i hejtmanuom našim královstvie Českého odsud, aby vám o témž faráři vuoli a poručení naše oznámili, též psáti ráčili. I dochází nás zpráva, kterak by přes ta- kové poručení naše vždy někteří ještě tu z obyvateluov a spolusouseduov vašich se vytrhovali a témuž faráři pro- tivenství a ouliskuov činiti jměli, ježto kdyby to tak bylo, jistě bychom toho žádnému strpěti ani snášeti neráčili. Protož, jakž prvé, tak i nyní se vší pilností vám přísně poroučeti ráčieme, abyšte vy téhož faráře, k němu láskú a dobrú přívětivostí náchylní jsúce, před každým dostatečně opatrovali a jemu od žádného v ničemž pře- kážek činiti nedopouštěli a sami také nečinili. A to pod uvarováním hněvu a nemilosti naší královské —. Dán ve Vídni v sttedu po sv. Stépána nalezenie léta etc. XXXIII. 109. 1634, 27. února. Borový, Jednání konsisloře Z. sir. 87. (Farář Tejnský a farář Mikulášský na scbe u konsisloře žalovali a smířili se.) Kněz Jan Tejnský žá- dal, aby obeslán byl kněz Jakub, farář Mikulášský, i toužil, že naň volal na kázání. I zpráva dána, že kněz Tejnsky také faráře Mikulášského zejmena provolával. Rozkázáno jim, chce-li kdo koho, aby se citovali a když se citovali, aby radéji piátelsky se urovnali. — A oni vxloupivée zase oznámili, že jsou sobě pověděli, co se komo do koho nelíbí a že jsou se smířili. 110. 1584, 19. března. Kofidřý listů královských v archivu místodrž. f. 169. Poctiví, věrní naši milí! Vě- děti vám dáváme, že jest na nás vznešeno jménem pocti- vého kněze Jana, faráře tajnského, kterak z žádosti a z rozkázání našcho jest trval na též faře snad více než od tí let s svú velikú, znamenitú škodú pro ty drahoty, kteréž jsú na lenlo čas v mčstech Pražských i jinde po- vstaly, prose nás, abychom jeho již tu více při též faře držeti neráčili, i poněvadž on na ty duochody nikterakž jse vydrżeti nemuože tolik knčží a jiné čeledi chovaje. neb jsme zpraveni, že by neměl více duochoduov do roka nežli: šedesát kop gr. č. a těmi że musi všecku živnost svou spraviti, pak že jest hledal toho pii vás, mohla-li by jemu jaká pomoc učiněna býti, že by chtěl rád při tom kostele slovem božím a jinými svátostmi vám přisluhovati, zvláště poněvadž od nás to přikázání má, aby bez naší vuole z tej fary jse nikam nehýbal, ale že jest od vás toho nikterakž dosáhnúti nemohl. Což v pravdě u nás není bez podivení, že takového kazatele (jakž o něm zprávu od mnohých jmíti ráčíme) tak málo sobě vážítce, jakoż na tento čas znáti muožete, jaký jest nedostalek v dobrých učitelích a kazatelích, ježto, pokad zpravení jsme, nežádal jest na vás nic těžkého, než ze dvú far ve vsi abyŚle mu jednu ku pomoci a k živnosti přidali a že оп Ly osadní opatfili chce, aby v slově božím i v službě boží žádného nedostatku při týchž lidech nebylo, což nám jse v pravdě zdá, že nic neslušného jest na vás nežádal, a protož ne- muožem jse jinćho domysliti, než že snad někdo znaje, že ho tu jmíti ráčíme, to obmejšlí, aby nám v tom proti- myslnost udělal. A protož my vás s pilností žádáti ráčíme, że to lak obmcjileti budete, aby on na té fare zuostali mohl a vám duchovními věcmi posluhovati v tylo roztržené časy a mnohými bludy nakažené, neb nám vlastní vděč- nost na to učiníte, poněvadž jste to jiným prve činili bez naší žádosti, jakož o vás nepochybujem, že se v tom, jakž vám píšem, záchovále a my vám lo milostí naS(. královslai VI. Kostel Týnský. zpomínati ráčíme. Datum v Vídni v pátek po nedčli Ju- dica léta ctc. XXXV“. 111. 1584, 11. září. Borový, Jednání konsistoře 1. slr. 99. Sacerdos Joannes plebanus. 112. 1584, 18. září. Kopiář lislů královských v archivu misłodrż. f. 352. (Novoměstským.) Poctiví, věrní naši milí! Včdčtiť vám dávámc, že jsme opatství kláštera Slovanského poctivému knězi Janovi, faráři lejn- skému, z milosti naší královské znajíc hodnost osoby také, jakž předkové naši, králové Čeští, to činiti moc jmčli a či- nili, dáli ráčili, protož vám s pilností poroučíme, když- kolivčk od tehož kněze Jana požádáni budete. že téhož kněze Jana, faráře tejnského, v ten klášter a opatství z po- ručení našeho ničímž se nezastírajíc tak, jakž první opa- tové uvozování z poručení předkuov našich, králuov Ce- ských, bejvali, bez umenšení uvedete, znajíc v tom vuoli jistí naši a přísné rozkázání tak se zachovejte jináč ne- činíc, neb my sobě vrchnost naší žádnému přcekážeti dáti neráčíme. Což se pak opravování téhož kláštera dotýče, ráčíme témuž knězi Janovi o to destatečně psáti, pokud se v té věci každého roku stavením zachovati má. Tím se spravte! Datum v Novém Městě v pondělí po Panny Marie Narozen( léta etc. XXXV9. — Knězí Janovi, faráři tejnskému. Poctivý nábožný nám milý! Včz, že na Zádost a přímluvu některých znamenitých lidí poddaných, věrných našich milých, tobě jsmc klášter náš Slovanský dáti a tebe za opata ustanoviti, znamenavše pilnost (vú, kterúž při náboženství strany pod obojím zpuosobem v slovu Božím vede$, rócili, majíce tu naději do tebe — znaje takovi naši milost k sobě a zvláště povinnost tvú, že toho umeu- šovati nebudeš, než lak se držeti, jakž na tebe záleží, podle tvého povolání budeš. A my když tebe v takové stálosti a upřímosti, jakož o tobě nepochybujem, seznáme, ráčíme králem a pánem tvým miloslivým býti, neb kdyby se jinak stalo, muožeš znáti, К čemu by taková věc tobé vení a opravách opuštěn jest od předkuov tvých, z čehož jistě žádného potěšení jmíti neráčcíme, protož poroucimet přikazujíc, aby ty se téhož nedopouštěl, ale slušně każ- dého roku ten klášter opravoval věda, že i to povinnost tvá ukazuje, a by nás časně la zpráva byla došla, nijakž pfedkóm tvým byli bychom toho také netrpěli. Kdež o tobč nepochybujem, že ty jináč v té včci se řídití budeš, jakž na dobrého hospodáře přísluší a my to tobě, pokudž v té věci poznáme, pilnost tvú milostí naší krá- lovskú zpomínati ráčíme. Datum v Novém Městě v pon- dělí po Panny Maric Narození léta etc. XXXV9, 113. 1585, 26. května. Zumtéž f. 253. (Staromóst- ským.) Poctiví, věrní naši milí! Z psaní vašeho, co jse faráře tajnského dotejče, tomu jsme porozuměti ráčili, že jste se na psaní naše, kleréž jsme vím o léhož faráře učiniti ráčili, abyšte to obmejšleli, aby jemu odněkud vámi pomoc učiněna byla, aby on lépe slovo boží kázati mohl etc., poslušně zachovali, což od vás vděčně přijí- mati ráčíme, ale že týž farář tejnský přijmúce od vás faru, kterúž jste jemu podali, již ji dále držeti nechce, i jakž jest koli, chcem některým osobám, věrným našim milým, poručiti, aby s vámi o tom rozmluvili a protož tomu sho- vění až do toho času jmějte. Datum v Vídní v středu před slavným hodem Těla Božího léta etc. XXXV. 114. 15836, 24. března. Yamléž str. 112. (Mistři učení Pražského obžalovali faráře, že jich pohaněl.) l'an rektor učení Pražského, p. děkan. páni mistři oznámili, kterak pro nefíd a vyslupck, kieryż ucinil Siminek, rektor Tejnsky, dán do vězení od nich a p. farář Tejnský dal se v hanění nás a z toho jej viníme, pravě, že jsme