750 X/7. Na Malém náměstí (strana západní). lente ex quadam impugnacione cuiusdam testudinis, quam, uL ipsa asserebat, ex speciali sibi a dicla domo cum tran- situ. eximeret, domini forum predictum confirmaverun!, eandem lestudinem et transitum dicte ipsorum domui jun- gentes. 8. 1457, 9. listopadu. Rukop. č. 2105 f. 79. Pro- kess crczkolerz de Montibus Cutnis emit medictatem do- mus dicte ad angelum, cuius alia medietas ad dictum Prokssonem prius dinoscitur pertinere — erga Wenceslaum Sswab aurifabrum. pro centum sexaginta s. gr Act. (cr. JIMI. ante Martini. 4. 1463, 8. Cervna. Rukop. C. 2141 f. 28. Kdyż paní Maruše, vdova někdy Prokše erckaléře z Hory Kutný, vstúpivši do plné rady Většího M. Pr. žádala, aby páni rácili jf své vuoli k tomu dati, aby duom u anjela řečený, v němž Vávra zlatník bydlel, prodán byl a na dobré sirotkuov již praveného Prokše a jejich obrácen. Zpravující dále, že Prokeš toho domu polovici kúpil za své penieze hotové a druhú polovici že jest měl sobě vzdanü vyÉpsanym Vavrú. Proti niež Vávra dotčený jsa k tomu obeslán, žádal aby zápisové čteni byli, a odpic- raje pravil, že li zápisové paní nic nesvědčie a tu že ona práva nemá žádného, pravě dále. že on i s sirotky svými k té polovici domu, kterúž on byl vzdal paní Uršule, manželce své, a Prokšovi testi svému, poněvadž oba bez kšaltu z tohoto svěla sešla, lepšic právo má než kto jiný. A k druhé polovici toho domu sirotci a synové jeho že mají po matce své, jakožto neodbyté od otce svého a děda jich, tak dobré právo jako sirotci Prokšovi a netoliko k té polo ici domu, alc také i k jinému statku svrchu- psuného Prokse, d&da jich. Pan purgmistr a páni zname- najíce, že v těch zápisech paní Maruši nic nesvědčí, při- kázali jí, aby ona sirotky své postavila, (i když stanú, co žádati budú anebo z čeho Vávrovi a sirotkóm jeho vinu dadie, že jim chtie spravedlivé učiniti. Potom po nedlúhé chvíli pani Maruse s Jankem, Matisem, Vaclavem, Doroti n Zuzumnd, sirotky svÿmi, ZAdost obnovili. Jimžto Vávra zlatník s Prokopem, Václavem, syny svými, odpieral. Ubrmanć vyfkli jsu: Najprve polovici loho domu, kterúž Vávra vzdal jest byl Uršule, manželce své, a Prokšovi, lesti svému, piifckli Prokopovi a Václavovi, synóm Vá- vrovým, a druhú polovici Jankovi, Matúšovi, Václavovi, Dorotě a Zuzanně, [ale] aby dali sirotkům Vávrovým XXXV kop gr. — Actum fer. HII. ante Corporis Christi. 5. 1467, 17. března. Rukop. č 2105 f. 254. Pau- lus frenifex Holub et Dorothea emerunt d. ad angelum — aput Blasium [Przemysl], vitricum ct tutorem Mathei et Susanne, orphanorum olim Procopii erczkaferz, nec non aput Laurcucium aurifabrum, Procopium et Wenceslaum, filios ejus, pro CCL s. Act. fer. III. post Judica. 6. 1469, 23. února. Rukop. č. 2105 f. 264. Simon dictus Albus lco et Machna emerunt d. ad angelum circa Paulum frenificem pro CCLXX s. Act. in vig. Mathci. 7. 1474, 81. ledna. Rukop. č. 2105 f. 339. Johan- nes dictus Legat torifex et Anna emceruut d. ad angelum penes domum Magdalene Chrzestowe, similiter ad angelum, circa Simonem torificem, dictun Albus leo, pro CC s. b. Act. fer. II. ante Purif. 8. 1489. 28. října. Rukop. č. 2119 f. V. 6. Ve jmeno bożie amen. Já Jan, řečený Legat, měštěnín St. M Pr, vyznávám tiemto listem ctc. że ačkoli z dopu- šičnie božieho ete., takže duom muoj na trhu Ovocném, v němž bydlím, řečený v ráji, podle domu u bielého Iva na rohu ležící, domy také iné jiné dva v ulici Platnéřské ležície, jeden na rohu u uličky jdúc k domu nebožce XII. Na Malém náměstí (strana západní) mydláře podle domu Tomka uzdaře a druhý mezi domy panie Marty Pivcové a Vítové vdovy, vinice také mé tři, jednu, kteráž slove: Husovka mezi vinicemi p. Jaroše od múřenínuov a Blažka Stiky ležící, druhú, kteráž slove Zadnie u háje radlického, tietí sv. Mikulášská podle Pa- vlovy mečicřovy a mistra pivovárného, a podle toho také i s tiem statek muoj viecken — otkazuji "panie Aunč, manželce mé milé, Jiříkovi a Ondráčkovi, synóm mým a jejiem, k rovnému mezi ně rozdiclu s nápadem umrlých na Zivé zuostalé aż do poslednicho, ać by pak i táž man- želka má stav svuoj změnila vdovský. Jimžto k radě a ku pomoci přidávám — Rehoře mečicře a Mikulíše nožicře, přátely mé zvláštní —. Oznamuji při tom, že vína nám XXIIII suduov Zitavskych. — Act. die Simonis et Jude. 9. 1485, 26. února. Rukop. č. 2106 f. [64. Anna, olim Johannis Legat nunc vero Bohnslai pannificis con thoralis — resignat domum suam in paradiso vocitatam — marito suo. — Cui Anne viceversa idem Bobuslaus resignat domnum suam, que sita est inter domos Anthonii doliatoris et Georgii Fararz pellificis —. Act. die Mauricii. 10. 1509, 96. února. Rukop. č. 2141 f. 218. Stala se smlíva k manelství svatému tezi Bohuslavem Legatein a paní Doroti vdovń Oremuski, że pani Dorota jmenuje po sobě jmenem věna tři sla k. gr. m. proti tomu Bohuslav odvénil jest do dne a do roka šest set k gr. i s jejím. Po dni pak a po roce Bohuslav přijímá paní Dorotu na polovici statku svého všeho takovým obyčejem, jestližeby jeho přebyla, aby polovice statku jeho na ní připadlo, krom vinice Husovky —. Act. fer. III]. antc Fabiani. V juxté: Dorota, po Bohuslavovi L. ostalá, vzdala — všecko právo své z této smlívy — Janovi mladému l.., pastorku svému. Act. sabbato ante Oculi. 11. 1615, 13. března. Rukop. č. 1128 111. f. D. 16. Jakož Jan Legat předstúpil s přáteli svými a žádal, aby nebožtíka Bohuslava Legata, jeho Janova otce, byl tvrzen kšaft, kterýž jest učinil, a podlé toho páni jeho Jana aby zuostavili ráčili. Proti tomu Ondřej soukenník stoje, žádal slyšeli ten jeho nebožtíka Bohuslava kšaft, a jej slyše, jemu jest odpíral v tom artykuli, coż se Víta sirotka do- týče, že k němu lepší právo má nežli kdo jiný, neb ne- božtík Bohuslav jeho jest porúčeti a odkazovati nemohl, neb jest toho v svém poručenství neměl aniž jemu to puojčeno bylo, aby jsa poručníkem i učinil jiného poruè- níka, nebo jakž koli jest v to poručenství všel, všel jest kšaf'cm nebožky paní Benigny a ne Rehořovým kšaftem, kterýž jest bez pořízení umřel, jsa Víluov olce. a ta jest v svém pořízcní toho nevyhradila, aby měl koho jiného poručníka činiti, nebo již jest s ním s nebožtíkem měl o to Ondřej konec spravedlivým ortelem, a v témž orteli pozůstaveno jest a jemu zavříno není, aby nápadu k tomu statku neměl, i podle příbuzenství táhne se, jakožto strýc vlastní lepší k tomu právo a spravedlivost maje nežli kdo jiný, v tom se ortele mezi lýmž Ondřejem a Jancm, bralrem jeho a jím nebožtíkem Bohuslavem dokládaje. Proti lomu zase Jan Legal dal mluviti, že on o statek Vítuov žádného soudu nevede aniž jest jemu toho jaká potřeba, aby se na tento čas on súdili mčl než prosí, aby pii tom porucenstvf .zuostal a lé správy aby mohl užití jako i otec jeho, nebo Víta dobře jest takovým po- ručenstvím opatřiti mohl a jej správě syna svého poručiti, nebo to jest vždy v ruku jeho bylo, dokudž jest Vít živ, neb podle orlele toho všemu se jest dosti dílo a děje, neb oprava znamenitá na vinicích i na domich se jest stala, ježto za to zvlášť tohoto roku rovný užitek vzal a