314 IV. Na Velkém náměstí. 29. 1518, 2. srpna. Tamléz f. C. 14. Jakoż jest nesnáz a ruoznice byla o kladení domu Korábovského do kněh městských mezi Burjanem Lazarem z Liboslavi a Reginú m. j. z jedné a Janem z Vratu, Daniclem Raušem z Vlkanova, Matějem Illavní a Janem lllavsá, porucufky nebožky Alžběty llrabafové, strany druhé, kdež jest on Burjan sim od scbe i od své manzclky duom v soud zahájený vlożiti a zapsati dáli chtěl, podlé toho kšaltu. kterýž jest nebožtík Matúš Jičínský učinil podlé práva města toboto a tím kšaftem ten duom jim zkázal, kterýž sám zde knihami zapsaný měl. Tomu sou poručníci kla- dení učinili odpor, pravíce, že k tomu právo lepší míti chtí než oni z té příčiny, že jest nebožka Alžběta v kšaltu dluh oznámila a položila, kterým jí Matúš povinen byl a oni souce poručníci, že spravedlivě ktomu domu hledí a naň sahají netoliko, že Burjan a paní Regina sú po- ručníci, ale by byli dědicové, že by to učinií mohli a je z lolo diuhu napomenüti, pro kterýž sú odpor učinili a jemu jeho v knihy klásti nedopustili. Proti tomu Burian sám od sche i od své manželky odpíraje pravil, že je Matúš jí Alžbětě nic dlužen nezuostal a týž Malúš Lo svii duší zapečetil a kšaft na to učinil. A přiesto jestli že jest jí co dlužen byl, to aby provedli. Proti tomu poraén(ci stojíc mluvili, že by byl dluh spravedlivý a puojčený, láhnúce se na svědomí. Tu p. purgmistr a páni — nalézají: Po- něvadž zápis světle ukazuje, že sobě duom nebožtík Malúš u korábuov koupil a naň žádné závady neučinil a ten jest kšaftem Burjanoví Lazarovi a Regině m. j. odkázal, z té příčiny poručníci jim v tom překážky kladení v soud za- hájený toho domu brániti nemají pro dluh, kterýž jest nebožka Alžběta v svém kšaftu položila, poněvadž oni poručníci toho dluhu sou neprovedli a avi jeho Matúše za zdravého života, když jest tomu jejímu dluhu odpor činil skrze Mikuláše Dětského, z toho nevinili podlé práva a v lom on Matúš, bera se z tohoto světa svú duší to zapečetil, že jim dlužen nic nebyl. Protož z té příčiny jin Burjanovi a Regine m. j. dävd se za právo, že jim poručníkóm tím vinni nejsi. Act. fer. Ill. post Vincula Petri. 30. 1513. — Tamfcż f. 152. Burian Lazar z Liboslavć koupil sobě, Regině m. pokoj u svých inczech a hranicech rozdiclnÿ od Malise Knoflíčka, sou- scda svého, zu XX k. pr. s (émilo vymienkami. Ze on Burian mA ten pokoj vyboïili a na tom miestć on ani jcho budá^f nemají žádného stavenic dělati, než on Burian má udělati zeď od rohu domu téhož Buriana až do zdí domu pana z Pernštejna a v LÉ zdi on Matúš Knoflíček má tobě udělatí dvéře, aby mohl choditi k studnici k vá- žení vody svobodně. A pruochod vody má jíti skrze dnom Burianóv a že on Burian má úmysl udělati stud- nici a když udělá, tehdy on Knoflíček má ty dvéře za- zdíti, než té studnice on Matouš společně má užívali a na nf nakládati společně, jakž ta potřeba kázala by. 31. 1515,21. listop. Tamlé£ f. 169. simon [s :kna] barvicí. koupil sobě duom na rynku u korabuov od Bu- riana Lazara z Liboslav a Reginy m. j. za CCXX gr. — i s tiem pokojem, kterýž jest od Knollíčka koupen. Act. fer. 1111. ante Clementis. (R. 1516 kviluje splátky Burian Lazar od Simona, leč r. 1517 již od Zikmunda Tvárského, 1519 od Zikmunda Tvárského z Lestkova.) 32. 1582. — Rukop. č. 2111 f. 10. Paní Ofka z Raještajna vzdala dim u korábů strýci nebožtíka Zik- munda z Lestkova, manžela jejího, Zikmundovi Chvatě- rubskému z Lestkova. (Viz výše str. 259, č. 20.) 38. 1634, 7. listop. Tamléž f. 88. Jan z Písnice, místo- písař království Ceského, a Anna koupili duom ležící na lV. Na Velhém namèslé. rynku u korábuov mczi domy Vavřince Knoflíčka a někdy Brikcího Reháka z Květnice obostranně od uroz. vladyky p. Zygmunda Chvatécubského z Lestkova za CLXIl'/z k. gr. č. Však on pan Jan moci sobě pozuostwil, aby mohl tento zápis změniti; kdyby se mu koli a jak líbilo. Act. sabbato posl Leonardum. 34. 1550, 12. zár(. | Nukop. č. 100 J. 282. Jakoż jest urozený pan Jan z Písnice paní Johanně z Pruochodu, manželce své, na smlúvách svadebních vèna obvénil CCI, k. gr. č., oznámil, že takoví sumu ujišťuje na domu svém řečeném u korábuov vrynku mezi domy paní Reháčkové a paní Čelechovcové —. Zase pan VfL LiXovsky z Pruo- chodu, otec Johanny, což jest koli po ní věnoval a dkítí připověděl, tomu že dosti ucinití ebce. Act, fer. Vl. post Prothum. 35. 1556, 21. srpna. Rukop. č. 990 f. 5. Jakoż jest Jan z Pfsnice obeslav ku právu Kristinu ze Skalice a Elenu, dceru jeji, vinil je z toho, že ve clvrlek po sv. Kateřině 1. LV. stroje se do Liznś poroučel jí hospodář- sí, aby v nebytu jeho domu nic se nezlralilo, coż opa- triti připověděla. V tom odšedší ztratil mu se řetěz zlatý od sta zlatých a drubý od třídectí zl. a zápona s kamením drahým, prsten a zvoneček zlatý, což všecko maje odjíti, do almárky v přítomnosti její schovával. A v tom když odešel, to všecko se ztratilo.. Neb kdyby na to zloděj přišel, byl by jiné věci, kteréž napřed byly, pobral, ale domácí to učinil. Skrze což v podezření jest ona Kiislína u ného. Neb chtéje sc ptáti po ztrát& své, posílal k ha- dačce, kteráž v přítomnosti její oznámila, aby vrátily a starati se jemu nedopustily. A ona Kristína uchýlivší se k uchu, &eptala, dávajíce j( totar, aby pravila na Kateřinu Lopalskou —. DP. purgmistr a pani vypovidati róćf: Po- nóvadź Jan z Písnice — toho jest na nf Kristinu a l°lenu — ničímž podlé práva neprovedl a nepokázal, — i z té příčiny ona Kristína s Elenú jemu Janovi takovou žalobou povinny nejsou. Act. fer. VI. post Agapit. 36. 1564, 17. března. Rukop. č. 991 j. 148. Jakož jsou Vít Lišovský v Menším Městě Pražském, děd Zu- zanny, sirotka a decry pozuostalé po Janovi starším jinak Domináčkovi z Písnice, též Vondiej lFJanderka, krajéí v domu pruochoditém a Valentin Stříbský, měšťané Star. M. Pr.. od pana purgkmistra nařízení poručníci před jme- novaného sirotka, ku právu obeslali Katheřinu vdovu a též pozůstalí dceru po před dotčeném Janovi starším a olci výš dotčené Susanny sirotka, že v statek pozuostalý se uvázala na ublížení spravedlnosti téhož sirolka, k kterémužto slatku oni poručníci napřed jmenovaní, též Anna Lišovská, bába toho sirotka, jemu kruce praví se míti právo a sprave- dlnost. Protož toho žádají, aby ona Katheřina z Písnice toho statků všeho jim k ruce a na mislć sirolka postou- pila, věříce, že k tomu od práva přídržána bude a potom bude-li: chtfti z čeho je poručníky vínili u nebo jaki spravedlnost praviti se k tomu statku míti i ji laké uka- zovali, to bude moci učíniti, než oni poroučejí sirolka k spravedlivému opatření. Proti tomu od Katheľťiny vdovy z Písnicce, dcery po- zuostalé poJanovi starším odtudž z Písnice, ku privu obc- slané skrze přítele jejího jest mluveno: Toho není, aby se měla v statek po vy$ jmenovanćm Janovi, otci svém, pozuostaly uvdzati, neż byt svij v domć tom po smrii jeho pozuostav$i mó, jikż jest i za živnosti nebožtíka opa- trujíc jej měla a k tomu slatku pozuostalemn po nóm Ja- novi jakožto vlastní dcera jeho praví se lak dobrou spra- vedlnost míti, jak i poručníci na místě Zuzanny sirolka a není povinna toho statku jim k ruce jeho sirotka postu-