664 X. Na Velkém náměstí (strana jižnl). a rozdala s vědomím dolepsaných poručníkóv. — Item opět též manželce mé porúčiem a rozkazuji. aby ze všeho statku po mně znostalého otci mému a mateři třidect kop gr. vydala po mé smrti. A domek ten na Nov. M. 'r., vo němž bydlí, také při nich zuostaň. Item Karpieškovi, robenci mému, otkazuji pět k. a Petrovi Slc- péma také pět k., bratřím mým odkazuji těch sto kop, kteréž mi Michal z Zalepurka dlužen jest, lak aby z těch sta kop bratrů mému snlazšícinu šedesát k. a ktomu do- ınek ten, kterýž v Hradci Jindřichově mám, a staršiemu ostatních čtyřidceti k. chci aby bylo dáno. Item Petrovi, tovařiší v apatece iné, za práci jeho i pilnost otkazují a Dorotě, manželce jeho, pravú polovici všech věcí a nádob i příprav k též apatece příslušných, tak však, aby lýž Petr Jana apotekaře do jeho smrtí choval, jakož i já jeho chovám, z té komory, v niež nynie jest, nikam jim jinam nehbýbaje, ani jemu v oděvu neboli v čemž koli jiném (trpěti míze nedada ižádné. Jemužto Janovi chci také aby manželka má osm kop gr. na po- lepšenic vydala. A neuchoval-li by Petra od smrti Buoh, aby to vše, což jemu sč odkazuje, na Dorotu, manželku jebo, případlo bez zmatku. [tem cožkoli a kterýchžkoli věcí jest v apalcce mnü skúpeno a zjednáno až do této chvíle, tak tomu clici a rozkazuji, aby toho, dokudž trvati bude Petr a manželka má, spolu a jednostajné požívali i puo- žilky z toho mezi sč rovuč dělili; jeden bez druhého truhlice neolinýkaje obyčejem žádným. A což by pak potom do též apoteky potřebic bylo, toho aby rovnými a jedno- stajnými náklady dobývajíc, též opčt užitkóv z toho po- šlých jednostajně požívali mezi sč děléc rovným dielem. Item jakož držím plat předky mými z dávna k ka- planství oltáře sv. Trojice v kostele sv. Michala v St. M. Pr. nadaný, o tom tak porúčicm a rozkazuji, aby paní Barbora, inanželka má, a poručníci nížepsaní ten plal časy svými vybicrajíc kaplanu oltáře loho, nynějšiemu i kterýž potom bude, ua každé Suché dui po póltřetie kopě gr. a žákóm tudicž v škole sv. Michala každú sobolu vždy po šestnácti penězích vydávali bez zadrženie a umenšenie všelikého. S takovým opalfením, aby kalích ten a třie ornátové, kteříž tu nynie jsú, odtud nikam hýbáni ani utrácení nebyli i s jinými věcmi. A také aby ty a takové služby P. B. od kaplana toho i žákúv za mú ij mých před- ších duše, tak jakož to z dávna vysazeno, vččné dály se a nikdy nescšly. A manželka má a poručníci již dolčení aby téhož kaplaustvie praví a mocní byli podací až do let mého dietěte, kteréž ani koli s túž manželkú mú P. B. dá. Pakli by dietě to džieve lel rozumných snad umřelo, tehdy: manželka má a poručníci i jich dědicové toho buďte praví a mocní podací. Kteréhožto poručenstvíc mého, což sě v něm, jakož již dotčeno jest, toliko statku mého a ne svrchupsaných sirolkóv dotýče, činím a ustanovuji pravé a mocné po- ručníky opatrné lidi Ondřeje Maustitle a Jaroše od múře- nínuov, přátely také a kmotry iné milé, jimžto úplně tuké věřím, že i oni toho, což jim tuto jsem poručil a porú- čicm, pilní pro spasenie mé i svých duší budú a k miestu skutečnému vedle vuole a úmysla mého tuto vypsané a vypsaného přivedú, jakož jim toho a svědomí jich uvěřil sem a mimo jiné věřím zvláště. Toto však při tom znamc- nitě přimicňuji: Jestli že by týchž Ondřeje M. a Jaroše, poručníkóv mých, B. nechoval, tehdy Jan Tušek a Jan Studnicka, poručnící prve jmenovaní, aby poručenstvie Ondřejovi a Jarošovi poručené a rozkázuné na miestč a miesto nich mohli, právo i moc měli řéditi, jednati a pó- sobiti i k miestu a konci vésti, tak právě a mocně, ja- kožto oni sami Ondřej a Jaroš prvepsaní. A též také X. Na Velkém náměstí (strana' jižní). jestliže by Jan Tušek a Jan Studnička snad zemřeli, tehdy Ondřej a Jaroš miesto nich také poručenstvie mnú jim rozkázané mají i moci budú vccle a úplně, jakžto oni, řéditi a vésti. A kterážby koli pak z nich dva toliko živa zuostala, ta aby moc a právo mčla plné třeticho, kohož by sě jim zdálo, dobrého člověka k sobě v též právo a v túž inoc porucensivie pFijieti a přístavití, A to tolikrát kolikož kolikrát bylo by tobo potřebic, tak mocně i s lýmž právem bez umenšenie, jako bych já sám živ jsa poruč- níkem jej učinil i jménem jeho vlastním v tento: kšaft vepsal. Na potvrzenic i budúcí pamět toho já Prokop nade- psaný pečeť mú vlastní přítískl sem k tomuto listu do- brovolně a k mé žádosti a i snažné prosbě múdři a opa- Uni päni Samuel Velvar z Mrädku a Sigmund z BytcSky, konšelé přísežní Star. M. Pr., z rozkázánic plné rady téhož mčsta pečeli své také podle mne piiliskli jsú na svědomie k témužto lístu, jenž jest dán leta od n. s. b. tisícicho čtyřstého padesátého sedmého, ten pátek v ochtäb hodu P. M. Zvčstovánie. [3]. března.] Ve jmeno božie amen. Já Prokop apotekář a měště- vín Star. M. Pr. vyznávám tiemto listom obecně přede všemi, ktož jej uzrie — že ačkoli před časy některými zdráv jsa a nemoci na sobč nečiv ižádné, pro jisté pľí- činy a potřeby tehdáž potřebné s dobrým rozmyslem i potazem — učinil sem poručenstvie své řádné — však boje sě, by v tom ještě něco nebylo obmeškáno, ač bych v čem sč tehdáž pozapomenul a snad něco toho -- sč nedomyslil, teď již tiemto druhým kšaftem u posledním poručenstvím mým, ač nemocen jsa — doplňují: Najprvé duom muoj, vo němž bydlím, i jiný všecken statek — otkazuji panie Barboře, manželce iné milé, s dictělem, po klerémž nynie leží, na rovný mezi né diel. Než apatcku s tiem se vším, což v nie jest — též manželce mé s Pc: trem, švagrem i služebníkem mým v Léž apotece, společné otkazuji a dávám, tak aby též apateky spolu požívali rov- nyın dielem i rovně nakládali na ni —. Item ruzkazuji dále, aby Karlovi, Mikulášovi, pacholkóm mým v apalcce, a Petrovi Bolevskému i Karpicškovi —- po pčti k. — bylo dáno. Item otci a mateři: iné dwom v Nov. M. Pr. odkazuji — a k tomu aby jim manželkú mú najinéně padesále zl. uh. bylo přidáno. Item platy mé všecky, kleréž na zemi mám, jukžto v Přicvorách obojích, to jest Malých i Větších, v Veliké Dobré, v Dřienově a Přistu- pimi, Vaňkovi, synu nebožce Pavlovu pláteníkovu, otdá- vám. Tak však, aby týž Vaněk ten plat v Přistupimi šest kop gr. — vydával — Kateřině, sestře své, jeplišce u sv. Ducha v Star. M. Pr. — až do jejicho života - -. Item domek na Malé Str., kterýž byl někdy Pavluov pláleníkóv, ten aby poručníci týchž sirotkuov prodadúc dali peniezc též jepušce. Item list, kterýž mně i témuž Vaňkovi svčdčí, tři sta k. dluhu a z nich třídceti k. platu ročnieho na zboží pánuov z Rozinberka, ten také téhož Vaňka jest —. ltem těch sto k. gr., kteréž mi Michal kupec dlužen jest, otkazuji bratróm mým v Jindřichově Hradci, aby chud- šiemu šedesál a bohatšicmu čtyřidcet k. bylo dáno. Jtem jakož dskami zemskými mám deset k. platu komornicho na Drahobuzi, v Břehoryjích a v Vernieřicích od Janu apatckáře zapsáno a o (0 již i sazeno jest na Ročov pro nezprávu, kterýž jp. Beneš z Kolovrat má mým i wistro- vým Sigmundovým jménem jednostajně, že on laké na tom druhých deset k. platu má a já jemu tu při mocně jsem poručil dskami k zisku i k ztrátě, k tomu platu všecko právo mé — témuž mistru Sigmundovi mocně od- kazuji a dávám. — Jenž jest dán v poudělí po sv. Lin- hartu (14. listopadu] i. 1457.