618 IX. Na Velkém naměstí (strana jižní). u čápuov — vyznávám liemto listem — že — duom u čápuov, v němž bydlím — odkazuji — Zoíce, manzclce mé. — Act. in dic Mathic ap. 5. 1479, 16. února. Rukop. c. 2103 f. 153 a č. 2106 f. 30. Johannes Biely de Chlumecz el Dorothea: cmerunt domům ad ciconias inter domos Symonis Sstra- boch et Martini dicti Crucz aput. Offcam pro LXV s. pr. Act. fer ll. post s. Valent. 6. 1487. Rukop. C. 94 IH. f. 41. Burianus, frater Dorothee, conthoralis Johannis Albi a ciconiis. 7 7. 1491, 12. prosince. Z rukop. Vídeňské dvorní knihovny è. 3448. VFamoso et illuminato viro domino Conrado Celti, poetae laureato, amico mco predilecto! Salutem, quam ipse velis ctc, amantissime Courade Ccltes, cupio vos sanc valere cl feliciter. Hacc vos non latcat, quod famulus ille, quem mihi misistis. de Nornberga ad laborandum cartam, qui ad mandatuni vestrum in conti- nenti Pragam. venit ct coucordatus mecum ad finem de dicla charta, et ego super hoc dedi sibi duos florenos rhenenses, ct. acceptis illis nou adhuc Pragam venit, ct ibi me (rufavit pro. illis duobus forenis et circa hoc cgo multuin. retardatus sum. erga. meum laborem, non habens magistrum, qui mili perficiat cartam. ldco peto vos, di- lecte domine Conrade, mittite mili unum bonum magistrum ad laborandum cartam et cgo illi volo iuste solvere iuxta meritum suum. Ltiam significale mihi, si datac sunt. vobis epistolac magistvi Jacobi et cliani meae. per idem (!) fa- mulum, quem mihi misistis ad fabricandum chartam el jpse cas debebat vobis praesentare, quia modo magis cupio vobiscum alloqui et vos videre, quam antca. Valc bene, et adhuc vale. Datum Pragac dic duodecima mensis Decembris (14)91. Johannes Albus a ciconiis, civis Pra- gensis. 8. 1495. — Rukop. è. 94 1. /. 123. Facta est amicabilis concordia inter Dorotheam, olim Michaclis ab albo pavone et nunc Johannis Albi a ciconiis conthoralem, cx una el Reginam, predicti Michaclis filiam, parte ex allera, talis videlicet, quod cadem Dorothea cuim Johanne, marito suo, cidem Regine pro porcione eius palerua con- descenderunt — domum suam, quam inhabitant, sitam post s. Michaelem in acie penes domum »ad mclonen «. ltem. vineam in Wysoka in CCXNXVII s. gr. prag. el alleram. vineam minorem, cciam in Wysoka, in XI. s. It. predicti coniuges in parata pecunia cidem Regine ducentas quadraginta octo s. gr. dare debenl, in ducents vcro s. idem Johannes condescendit Regine censum, quem habet in villa Wtelno tabulis terrestribus proscriptun. 9. 1608, 8. srpna. Rukop. é. 2008 f. 23. Quem- admodum Johannes Albus a ciconiis in testamento suo ita posuit: Si Paulus, filius cius, non pervcnicus ad annos leputime etatis de hoc mundo decederet, Scverino insti- tori commissariis suis XXV s. gr. pr. dare mandavit. Post morlem vero predicti Pauli idein Severinus in illis XXV s. lestudinem in maiori pannilobiorum ab cisdem commis- sariis tulit. Act. fer. 1l. ante Laurencii. 10. 16:5, 28. Cerveuce. — Tamléz f. 103. Jan Jin- dříšský koupil duom řečený u čápuov — od Václava Saka 2 Nautic a Jana Strnada, spoluporućnikuov sta:ku ncboZ- tíka Jana Bielélio, za póldruhého sta kop gr. pr. Dilo se v sobotu post Jacobi. Il. 1516, 27. září. Tainléz f. 191. Jan Rauš ko- žišník koupil sobě duom u čápuov od Janu Jindřišského za sto sedmdesát pót k. gr. 6. Ael. sabbalo ante Fran- cisci. (?). 1X. Na Velkém naměstí (strana jižní). 19. 1516. — Rukof. č. 1128 f. ВЕ. 22. V tć při mezi: Janem Raušem z jedné a Janem Jindřišským z strany drubé, jakož jest Jindřišského vinil z nezdržení smlouvy takové, kdež jest se jeho Jana Rauše byl dožádal on Jindřišský, když měl kúpiti duom Cápovský, aby jemu puojčil závdavku na lakový zpuos b, jestliże by jemu Rau- Sovi té sumy polożiti nemohl v plném roce, že mu toho domu poskipiti mól v pól čtvrtinu slech kopich m. a że jest ten rok pfiešel a on jemu penčz nevrátil a jsa na- pomenut smlouvě, aby dosti učinil a té dosti: učiniti aby nezancdbäval. Proti tomu Jindříšský pravil, by smlouva taková nebyla, Ze lomu ncodpirA, ale ze pro nedostalek svuoj tomu dosti uèiniti nemobl, prose, aby mu toho pro- dlení dal, Ze on jemu RausSosi ty peniz vdavní zase navrálili chce a že toho domu k své živnosti užilek a s ditkami mó, aby ho pii tom zuostavili. Zase k tomu od pana Danicle RauSe imluveno, že jest jemu — dosti Cekal. — Püni — JindrtiSskému [rozházali] — aby tolo domu jemu Rau&ovi postoupil. 1516. 13. 1531. Rukop. ć. 1130 J. 205. V tć pii mezi MatfSem solnatem a Václavem Raušem z Vlkanova, kdež jest ho on Maliń$ obvinil z toho, že času nočního, když jesti při statcích lidských byl a je opatroval tu na ryuku mezi vozy solnými, on Václav Rauš jeho jest zranil, Záduje, aby ho p. purkmistr a páni jakožlo služebníka svého litovati i také spravediivč opatfiti r li. Proti tomu od Václava Rauše mluveno, že on, ač nerad a na lo nic nemysie, to jest mu z příčiny sobě dané učiniti musil, že když šel pokojně mimo ty vozy solní, on Matúš na ně jest mňoukal a blekal a pokoje jim dáti nechtěl. A když jest k němu o to řeč učinil, proč: by mňoukal, to jest mu za odpověď dal, že má vuoli mňoukali anebo tak ne- chati. A potom sác,od ného napomenut, aby radší toho hledél, cz jemu poruceno jest, nechuje mnoukání, on v jedné ruce nuož a v druhé sekeru drže k němu se jest přísně domlúval, že ví dobře, koho by poslouchati jmél. A jsa potom pěkně napomenut, aby toho zanechal, zpurnú jest na to (posepaje se s nožem a s sckerou) odpověd dal, že (tomu nikoli nevěří, aby on Václav jeho bíti směl. À tak on nemoha té a takové zpurné řeči od něho snésti, tesák svůj od sebe jest odpásal a jeho jest lak s pošvou udeřil a při tom že jest pošva s tesáku sklouzla a on v lom Ze jest nějak urazen -—. Tu páni — vypovédéli, že — dává se jemu Matoušovi za právo, takže on Václav R. tím rančním jemu jest povinen a proto jeho ve svou kázeň berou. 14. 1642, 18. října. Rukop. č. 2042 [. V. 12. (Kšaft Václava Rauše z Vlkanova.) léta M*D"XI.I. v středu po sv. Havle nebožtík pan Václav Raus prijel jest do Stráže, jsa neduziv a nemocen, ke mně Jiříkovi na hospodu, žádaje abych jemu popřál pokojíku u sebe, čehož jsem spravedlivě člověku dobrému, zuaje těžkost zdraví jeho, otepříti nemohl; pak té noci ve čtvrtek, pracuje k sko- nání živola svého, před svítáním, jsa dobré paměti povolal jest mne k sobč skrze manželku svú a toho se na mně dožádal s panem Martinem, postříihačem z Malé Strany, s kterýmž jest ke mně přijel, žádaje паз pro Buoh, pa matuje na lo, aby ruoznice manZelce jeho potom nepřiš ani ditëti jeho, poslední vuoli svú nám k vysvědčení oznámil), jestli by jí potřeba byla, a kteráž tato jest: Najprv žádost toho jest mel pro Buoh, co se Danicle, syna jeho dotýče, předkem, kterýž jest list blavní na puol třetího sta kop gr. udělaný na pana Hasištcinského s do- brú volí, tu spravedlivost a tu sumu, kteráž jest u para llasiSteinského, Danielovi, synu svému, jest dána; a dále co se dolyce úrokuo na témž listu zadržalých, z těch a