172 1. Proti sv. Mikuláši. po smrti otce jejieho v tom domu s jiným mužem seděla a odlad paní Brigidu vdala a potom i s mužem svým od toho domu z města vyšla, vyřkli sú: Paní Brigido, po- něvadžs ty matky své, dokavádžs v tom domu seděla, jsúci vdaná a leta mající, nenařickala a potom již něko- liko súkupóv ten dóm sú držali bez tvého nařickanie, protož aby panice Lidmily i toho domu v pokoji nechala. Fer. ILI. post Jakobi ap. 8. 1466. — Rukop. C. 2119 f. H. 5. J4 Janek konvár, mé&ténin Star. M. Pr. vyznávám tiemto listem etc. Ze ackolivék P. Buoh vSemohücí nav&tivil mé jest dosti tužkú nemocí, v nie2to mě hodně již od dávné chvíle pro mé hřiechy, ale vždy Jaskavě jako milostivý otec treske, však proto jeho milosti svaté děkuje pamět! dobré a při zdravém jsa rozumu, nevěda co a kterak dále se mnú jeho milost učiniti ráčí a tak nechtě, což na mně jest, zbožie a statku toho, jimžto jeho svatá milost mě z nesměrné štědroty své naděliti jest ráčil, k nižádné pří- čině sváru a nesnázi příbuzným a přálelóm mým neboli jiným lidem kterým koli zuostaviti po mé smrti, toto mé poslednie poručenstvie a konečný úmysl vuole mé o tom o všem zboží a statku mém a po mné zuostalém zredil sem a zpósobil i mocí tohoto kšaftu a poručenstvie mého řicdím a zpósobuji obyčejem takovýmto: Najprvé a přede všemi věcmi učinil sem a ustanovil slovutné lidi Václava, micstopiesaře desk zemských, Jana Věchtíka a Bernarla od Sampsona — pravé poručníky tohoto kšaftu mého a poslednícho poručenstvie, věře jim jako přátelóm: mým zvlášiním, že panic Dorotě, manželce mé milé, Stěpánovi, Silveslrovi a Kašparovi, synóm mým a jejím, v čem by jich potřebovali, radni budú a pomocní. Potom pak domy mé, z nichžto jeden u tváří slove, v němž bydlím, a druhý u černé hvězdy, i jiný všeckeren statek muoj — odkazvji mocně a dědicky po mé smrti — panie Dorotě a synóm mým a jejím již jmenovaným k rovnému a na rovný mezi ně rozdiel, tak tomu chtě, aby již psaná paní Do- rota, manželka má, po mé smrti ve všem statku po mně zuostalém s détmi pravá a mocná hospodyní byla, jakoZ i nypie jest, a toho i s dětmi poctivě požívala, je k do- brému jich a poctivému vedúc jako jich věrná mwmátic, dokudž by koli statku svého neproměnila vdovského. A vtom neuchoval-li by kterého z synuov mých od smrti Buoh dřicve nežli by k letóm svým rozumným přišel, aby dicl jeho na jiné bratry jeho zuostalé i na mátcř připadl plným právem a tak až do posledního. A také jestliže by v té mieře manželka má umřela, dicl její na zuostalé syny připadní bez zmatku. Pakli by snad táž manželka má stav svuoj vdovský proměnila, tehdy vuole má jest i lak teď porúčiem, aby poruéníci moji dicl jejf pravý ze všeho statku mého jie vydali bez zmatku i vše- likých nesnází a děti moji dále vedle jich opatrnosti jimi opatření buďte. Dále pak o Johance, dceti Kavínové, bratra mého, takto porúčicm a rozkazuji, aby táž Jobanka podle zápisu knih Star. M. Pr. oděvem i stravú poctivě, jakož na ní slušie, jsúc opalřena při dětech mých a s dětmi mými chována byla, dokudž by svých let rozum- ných nedošla, — It. oznamuji, že Bohuslavovi, synu Brik- ciovu, sestřenci mému, dlužen sem XV k. XX gr. a ty jemu dáti mám na sv. Havel najprvé příští. It. za Alžbětu. sestrú mú, zuostávám ještě lII k. bez věrdunka a ty mám i slíbil sem plniti osadním kostela sv. Valentina —. Ty i jiné všecky dluhy, v nichžto já komužkoli povinen zuostávám, ježto manželka má o tom dobře vie i také ač by kteří řádně podle práva městského pokázány byly, chci a lak porúčiem, aby každému pěkně zaplaceny byly z mého statku. It. na sukno k oděvu chudým odkazuji I. Proti sv. Mikuláši. VI k. gr., tak aby každý rok po mé smrti bylo sukna kúpeno za kopu gr. až do vydánic těch šesti kop a mezi chudé ve jméno boZie za mú a mých předších duše roz- dáno, kdež sě manželce mé neb poručníkóm mým naj- lépe bude zdáti. It. na opravenie kostela sv. Mikuláše odkazuji V k., Aničce, dceři Martinově konvářově z Krá- lové Hradce, odkazuji tři kopy, it. Martinovi komorníku, strejei mému, odkazuji koník ten, na kterémž jezdí, a k tomu II k. Naposledy pak oznamuji, že mi osoby dolc- psané v těchto dluziech spravedlivě jsú povinny: Najprvé Mikuláš konvář Zebrácký za domek XXVI k., Petřík, Martin, Ví(t, Vávra, konváti, za IIlI!/; cent. čistcc, cenlnéř po V k., Hanuš konvář od Hory za centnéř Cistce X k., Vít konvář V k. a VI gr., Petřík konvář ostalého dlubu za Cistec IIII k. a po druhé na svém dielu vedle jiných mistruov LXXV gr., Vaněk Capek konvář z Klatov XXXV gr., Jan Opozdil prvnicho dluhu I k. a druh jiezdu XXVII gr., Harant starý III k., Jan, syn jeho, I k. za sukno k kukle, Jan Ziepsky IIII k. XX gr., Jan Cikule s bratíími IIIL k., Věchtík mladý III k. V gr., Polensk za staré pivo LXX gr. Ofka Lichucká 1I k., Václav Carda starj II'/; k. Ty v&echny dluhy manZelce a dětem mym — pordciem. Dal. anno etc. LVI. 4. 1458, 20. února. Rulkop. č. 2141 f. 365. Stal sě jest rozdiel všeho slatku — po nebožci Janovi kon- váři zuostalého mezi paní Dorotú, manželkú téhož Janka, Stépánem, Silvestrem a Kašparem, syny jejími i jeho — a to takovýho: Najprvé Stěpán, sýn nejstarší, za svój diel přijal duom u črné hvězdy v osmdesáti a šesti kopách a stfiebrnjch klenotóv za XXIIII kop, summa vSeho CX k. It. k tomu tři lžíce bušpanové okované střicbrem, it. ná- dobie &istcového XXVII liber, tii loZe stlané, jeden ubrus, jeden ručník a jeden kotel. It. za nddobie řemesla kon- váfského LXXV gr., it. sukni černý s králíkovým koZichem, stuol najlepší, jednu truhlu a polštář kožený a XL gr. za otcovu sukni. It. Silvestr, syn prostřední, za svuoj diel přijial X k. platu na Zalužanech a jednu kopu platu v Zálezlic(ch, takově však, jestli že by z božieho dopuš- těnie práva zemská nešla a že by jemu Silvestrovi ten plat nevycházel, tehdy on Stěpán, Kašpar, bratřie jeho, i pí. Dorota, matka jich, mají tiem na rovný diel hynúti a jemu Silvestrovi z svých dielóv vydávati úroky, což by mu jich bylo zadrZáno a to do budácieho krále koruno- vánie. A když by králova milost v zemí byl a práva šla, tehdy on Silvester hleď platu svého právem zemským a coz by koli jemu Silvestrovi vydali z svych dieloy toho platu a on Silvester takové úroky zadržené právem dobyl, že jim má zasě navrátiti každému vedle té summy, což by právem obrdržal. It. piijial nádobie Cistcového XXVIT lib., tři lože stlané, tfi lZice stfichrem okované —. It. Ka&parovi, najmlazÉicmu synu, za jeho dicl duom u tváří, ten položen v CX k., nádobie čislcového — a paní Do- rota, aby s ním v domé zuostala, podle kšaltu jej cho- vala. — It. pf. Dorota za sv6j diel pfijiala tii kopy platu v Soběšovicích, u Vítka XXX kop dluhu, X kopu Rehoře, u Mikuláše konváře VI kop, u Vítka v Simíně VIII kop —. lt. Johance, dceři Kavínově, L k. na Bohmicích, pás na tkanici vlněné (sedm lotuov střiebra váží), věněck unčový i perlový se čtyřmi střiebrnými zenkliky (položen v pol- druzie kopě), prstének zlaly s (urkusem a druhý střicbrný pozlacený a postel postlanú, totiž dvě peřině, spodní a svrchní, polštáře dva, podušky čtyry a čtyry prostěradla, it. dvě truhle najlepšie. Act. fer. 1I. post Invocavit. b. 14756, 15. prosince. Rukop. č. 2119 f. S. S. Ve jméno bozie amen. Já Stépán konvár — duom muoj u černé hvězdy, v němž bydlím, a dvuor muoj v Bělči