I. V ulicce proti sv. Mikuláši. mým v jakých potřebách svých [k nim) utekli a jich po- trebovali, że jim skutečně radni a nápomocni budou. ltem coż sc pak klenotuov a šatuov chodících dotýče, jestliže bych co z toho komu z přáteluov mých dobrých, aby po mně památku jměli, učiniti chtěl a o tom listem nebo oustně Johanně, manželce mé, poručil, věřím, že tomu dostí učiní jako věrná manželka má i s Václavem, synem mým. Na svědomí toho já z počátku psaný Pavel Severin z Kapí Hory tento muoj kšaít pečelí mú vlastní jsem zapečetil a pfi tom doZádal jsein se urozených pana mistra "Thomáse z Javoricc J. Mti Kské pergmistra bor viničních, a pana Jindiicha Prcfata z Vlkanova, Ze jsá podlé mne pećclimi svÿmi tento kXaft muoj zapcèetili, sobé však a dédicôm svým beze Skody. Stalo s: v sobothu po Naro- zeuf blahoslavené panny Marie léta páně 1658. Stvrzen v úterý po sv. Stanislavu 1l. p. M9 DV» LV". 14. 1554, 26. července. Rukop. ć. 2117 J. 318. Johanna z Liboslavé, po nékdy p. Pavlovi S. z K. H. manzelka pozuostalá, nemoliuící sama osobné v rade pro nedostatek zdraví svého státi, listem mocným pod pečetí svý jest na místě svém p. Jiříkovi Zygovi, zeti svému, porucila, aby duom ležící za kodci pay chlebnými mezi domy Dódkovć a Martina Ždárského obostranně Viktori- novi Severinovi podle smlávy mezi neb. p. Pavlem S. z K.H. a dotéenym Viklorinem u&inéné a dckami zapsané jemu do knib městských vložil. I stoje osobně v radě týž p. Jiřík Zyga tajž duom jemu Viktorinovi S. vzdal jest a vzdává. Act. dic Anne. 15. 1554, 4. listopadu. Tamtéž f. 325. Kryšpín Sultys z Cimic koupil sobé duom za kodci mezi domy Michala krajčího a někdy Martina ze Zdáru od Viktorina S. za 14C k. č. Act. fer. ll. post. Omnium Sanctorum. 16. 1555, 14. března, m č. 2117 f. 333. Jiřík Mon a Voršila koupili duom - - od Kryspina z Cimic za 140 k. č. Act. fer. V. post Gregorium. 17. 1560, 81. července Tamtéž f. 458. Jakub Šindel z Ebcrharce koupil sobě duom — od Jiříka Mona za 150 k. č. — Však týž p. Jakub S. listem pod pečetí svú jest připověděl, že žádné živnosti městské v tom domě vésti nechce, nýbrž všecky pořádky a náležitosti buďto k obci neb k osadě zachovávati a činiti, též i berně platiti tak, jukż od předešlých držiteluov téhož domu jest činěno. Act. fer. MII. post Abdonem. % 1681, 5. dubna. Rukop. č. 2179 IL f. 5. Staly se smlouvy svadební mezi Hanušem Wirtem a Hedvikou, manželkou jeho na místě Alžběty, dcery jejich, z jedné a Jiříkem Wilholcem z strany druhé takové, že jmenovaní manželé usnubujíc Jiříkovi Alžbětu — jménem věna po ní 100 k. č. a vejpravu jmenovali. — Act. fer. 1l. pridic Ambrosii. 18. 1583, 31. Cervence. Rrikop. C. 2112 f. 139, Al2bëta Wilholcova koupila duom za rathouzem od Jakuba Sindle z Ebrharce za 900 k. gr. č. — Při tom Alžběta W. při- znala se, že jest jí těch 200 k. č. Hanuš Wirt, otec její, pijcil. Act. fer. V. post Trium regum. * 160%, 8. července. Rukop. ć. 2232 f. 110. Jakož jest rozepře vznikla mezi Janem Bilholezem z jedné a Matesem Ginterem od odpor kšaltu Alžběty Ginterové, matky Jana Bilholeze, z strany druhé, i — jsou strany smluveny tak, Ze Mates G. Janovi B. za tu vSccku spra- vedlnost jeho — dáti má XX k. m. * ]608. — Rukop. č. 324 /. 403. Matesa Gintera [pokojnfk] Zádny. 19. 1609, 12. května. Rukop. č. 2205 f. 303. Vc jinénu sv. Trojice amen. Jakož jest mne Matesa Ginlera, V domě 1. V uličce proli sv. Mikuláši. 137 méSténína a rotšmída v Star. M. Pr., Bůh všemohoucí na těle mém nemocí navštiviti ráčil —, pročež mou jistou poslední vůli o mém stalku — tuto jsem oznámil: Přede vším pak . Co se tehdy domu se vSim mejm jméním a statkem dotejéc, ano i s tím, cožkoliv podle nebožtíka p. Petra AltrSpergera kšafiu z pozůstalého po něm statku Přemysl, dědic jeho, mně vydali povinen jest, to vše všudy kšaftuji, odkazují — Tobiášovi. Laurencovi, Matesovi, Daniclovi a Alexan- drovi Ginterüm, — jakožto mým milejn synům, který jsem s předešlou i nynější mou manželkou řádně zplodil, jakożto mejm pfirozencjm a vlastním dědicům, na rovnej díl mezi nimi s nápadem z umrlého na živé pozůstalé bratry. Však s touto patrnou vejminkou, aby moji milí synové a dědicové zavázáni a povinní byli vydati, — jakż následuje: Nejprvé, jakož jsem nynější mý milý manželce Juliáně hotových peněz na stavení jejího domu jmenovitě 100 k. m., vícejí 200 k. když Kateřinu [dcéru] svou k manželství zamlouvala a vdávala, zapůjčil, takových 300 k. m. j( „ńslati a zanechóni pri ni bejti maji. Nadto vejš předepsaní ode mne nařízení dědicové — budou povinni jí ještě k tomu 200 k. m. vydati. A co jest ke mně svého vlastního přinesla od peřin, šatův a jinejch věcí, to ona má sobě zase napřed vzíti i s tím se vším, což jsem jí z lásky upřimné, jako zlatý prsteny, pás a nož- nice stříbrné i jiné odevzdal a daroval. — Co se pak dáleji mého vlastního domu i jinších nábytkův pozůstanc, z těch ona nic víceji nevezme, ani očekávali nebude. Jestliby také předjmenovaná má manželka Juliána libost měla po mé smrti v domu mém při dětech mejch do některého času podle své libosti bydleti a tu zůstávali, to svobodno a povoleno jí býti má. Však pokudž by při dotčenejch mejch dětech v domu mém zůstávala, tehdy nebudou jí povinni svrcliujmenovanych 200 k. vydati, ani z nich jakého ouroku odvozovati, ale po vystěhování jejím | z domu mejch dítek teprva po roce pořad zběhlém 100 k. a druhých :00 k. opět odtud po roce, však bcz ourokův, mají jí odvozování býti. — Při tom Janovi Willholczerovi malíři, pastorku mne neposlušnému, ne z nějaké povin- nosti, ale z dobry vůle 4 k. m. odkazuji. Též také jest má v tom konečná vůle, aby hned brzo po mé smrti a publikování tohoto kšaftu můj statek a jmění, jakž toho obyčej, zinventován a popsán byl, tak aby moji dědicové zvěděti mohli, co by se nacházelo a čeho by očekávati měli —. K tomu mezi mejmi syny a dědici žádného po- dělení státi se, ani díl jeho vydáván a vybejván býti nemá, dokudž by k svejm náležitejm a dospělejm letům nepřišel. Ale můj starší syn Tobiáš má ten handl živnosti a všecko jiné fídili, spravovali a tak to opatrovati, aby nic nezhynulo —, a tolikéž povinen bude každého čtvrt léla pánüm poruéníküm ze všeho počet činiti. A kdyby poznali, že s těmi věcmi nedobře šafuje, tehdy mají tíž poručníci tu moc míti sirotčí díly sami — opatrovali. — A protoZ — naiizuji — za poručníky: slov. p. Martina Windlera, mého milého p. kmotra, a p. Jif(ka Wildnera zlatníka, oba spoluméStany Star. M. Pr. — Stalo se Y outerej po neděli Jubilate. (Současný překlad z němčiny.) — Publikace kšaftu stala se 12. června 1609. 1611, 17. června. Rukop. č. 1064 f. 3. Svè- domf ku potfebé Matesa Gintera zjedné proti Janovi Bilholcovi, mčštčnínu Star. M Pr, z strany druhé k té při, kdež činiti o odpor kšaftu Alžběty Ginterové. Markyta Růžková hokyně svědčila: To pravím, że jest Bilhole byl chudej mládenec, byl einkaufer a panf malka paní Alžběty Ginterový, paní Háza, dala mi 10k., že jsem já je jemu přinesla k nebožce pí. Evě, sestře 18