VII. Na Velkém naměstí (strana jižní). syna svého pravila, že úmluv mezi sební dobrovolně uči- něných v některých kusicch jic nedrží, jmenovitě že jic stravy nedává ani tří kop platu roćnieho. A Vaněk od- pieraje pravil, ze by v ty úmluvy podveden byl, dávaje dále vinu výšpsané Uršile » vinic, z zahrady a pasu stficbrného, pravé, Ze by to k němu dědicky přislušelo a že by ona to bez vuole jeho prodala a utratila. Ubrmané učinili jsú vyrčenic: Jakož Uršila mající veškeren stalek po muži svém zuostalý sobě kšaftem odkázaný, vzdala synu svému duom svój pod skřidlicí s apathckú i se vším k té apatece příslušenstvím, vymicnivší: sobě, aby jie s sebií ztravu dával a každý rok tři kopy gr. na jiné po- třeby až do smrli jejice a pakli by pán Buoh téhož Vaňka od smrti neuchoval, aby paní Duora, ncvésta jejie XXX kop. gr. jie vydadic od té stravy dávánie i těch tří kop gr. platu svobodna byla, přikázali, aby Uršila syna svého z té stravy i (čech tří kop platu propustila, zase Vaněk Uršile z vinic, z zahrady, z pasu stříbrného ani z kterých jiných včcí aby neupomínal. Také týž Vaněk aby malku svú z těch XXX kop gr., kteréž jest ona jemu podle znénic úmluvy svatebnie jmóla vydati, aby propustil. — A také o obyvánie jich spolu do Zivota jejieho t(Z ubrmané hlediece k tomu, že by sě spolu těžce anebo nikoli sbýti nemohli, i přikázali Vaňkovi, aby za dluhy i za to oby- vánie mateři své dal XV k. gr. — Actum sabbato ante Sixti. b. 1457, 26. října. Rukop. ¢. 2119 f. I. 5. Ve jméno boZie amen. Já Uriila z apatcky pod skřidlici vy- znávám —, že vXeckcren stalck muoj — otdávám Václa- vovi, synu mému milému, a dětem jeho —. Potom pak témuž synu mému porúčíem a rozkazuji, aby knězi On- dráčkovi, kaplanu u sv. Michala, vydal sukni mu ćeroń najlepst. — Act. fer. 3. ante Simonis. 6. 1459, 14. července. Rukop. č. 2105 J. 104. Mauricius a pecline emit pro se, Jacobo, nato suo — do- mum dictam sub rupibus, sitam in circulo inter domos ad agnellum et Martini, notarii a tabulis curie, erga Wen- ceslaum. militem et Dorotheam, ipsius conthoralem, pro CXXII s. Act. sabbato post Margarcte. * 1460. — Hidjek na listu 437. Král kázal nový proš a nový peníz na dobré zrno na Horách Kutnách i v Praze v Míšenském domé zaraziti a k tomu kázal v jed- nom domě na rynku Staroměstském weksl neb měnu ustanoviti, także lu każdy mohl sobć zlatć i groše vy- méniti. 7. 1472, 7. září. Rukop. c. 2105 J. 324. Mauricius a pcclinc fassus est, quia aute annos aliquot. screnissimo principi ct d. d. Georgio — regi — domum suam sub rupibus in circulo — vendidit pro CC s. gr. Act. vig. Nativ. M. V. 8. 1478, 30. října. Rukop. č. 2119 f. R. 8. Ve jméno božic amen. Já Martinek z Lstiboře — jsa dlužen Jeronymovi postřihaci dvě stě k. a LX k. gr. dluhu, dal sem dobrovolně témuž duom muoj, kteryZ u skfidlice nékdy slul, na ryuku. — Act. sabbato ante OO. SS. 9. 1475, 29. srpna. Rukop. č. 2141 f. 172. Když Jeronym postřihač v zahájeném aidu kdzal provolati duom sobi od Martina nebożce, slavnć paměti krále Jiřího krajcieho, kSaltem v dluhu daný, u skřidlice řečený, klerýž leží na rynku mezi domy u beránka z jedné a Lazara, úředníka od váhy, z strany druhé, slovutný Erazim z Cem- níka tudiež v súdu stoje jinencm osvicceného kniežete kněze Jindřicha, staršicho: vévody Mistrberského etc., i tudicž jiných kniežat, bratří jeho, jmeny k témuž domu připověděl sč jest, pravě, že by Jich Milost lepšie k tomu VII. Na Velkém náměstí (strana jižní). 539 domu právo měli, nežli Martinek nebožtík a po něm Je- ronym svrehupsaný neb kdo jiný. Páni to uslyšavše den urceny položili jsú slranám k stání před sebú s duovody a s právy svými, přikázavše Erazymovi, poněvadž sě od Jich připoviedá Milosti, aby jim ten Gas dal znati, kte- rémuž by Jich Milost ráčili poručiti tu při k pruovodu i rčení panskému, komu by sě jim zdálo. Polom když čas jest přišel od pánuov jiem uložený, Erazim prvepsany maje sobě, jakož jest jsa od pánuov tázán, pravil od Jich Milosti poručeno, přijítí panské rozeznánie spravedlnosti, obnovil jest přípověď pravě, že lepšic právo než Martinek nebožtík a po něm Jeronym. Dovodě toho trhem neb zákupem slavné paměti krále Jiřího, kterýžto král duom svrchupoložený kúpil jest i zaplatil, do něhožto Martinka častopsaného pro některé tajné věci, kteréZ Jeho Milosti jednal, byl vsadil. A že na kniežata jakožto na Jejich Milosti dédice ten duom jest právem připadl, žádaje, aby páni ráčili knicžata Jich Milosti při jich spravedlnosti zuostaviti. Proli nému2to Jeronym odpoviedaje neodpíral jest, by král Jiří slavné paměti toho domu nekńpil, ale že kúpiv a zaplativ najprv, jakož Erazym dotýče, Martinka pro své potřeby do něho vsadiv, potom jakožto služebníku svému od dávna J. Mu slúžíciemu za svého zdravého života ještě některé leto ten duom dáti jest ráčil, pravě, že |. Mti pánuom p. purgmistru a konšelóm to jest vě- domo a zápis v knihách městských zapsaný též obdaro- vánie jasněji okazuje. K kterémužto domu Martinek maje právo dále vy dluhu spravedlivćm podle prźva a zffeenie města kŻaftem dal jej tómuż Jeronymovi a odkázal. Zá- daje od pánuov při své spravedlnosti zachován býti. Páni purgmistr a konšelé nahoře dotčení znamenajíce strany v jich pruovodích i odporu a to bedlivě rozjíma- jíce i všecky řeči i odpovědi jich mnohú pilností vážicce ortelem svým a konečným rozsudkem takto jsú řkli: Po- něvadž slavné paměti král Jiří duom tétéž psaný pod skiidlici kipiv dal jej ncbożci Martinkovi, slużebnfku svému, a zapsali rozkázal a Martinek dále jsa měštěnín a již dědicem toho domu podle řádu a práva města Jero- nymovi kÉaftem jest jej oddal, že páni zápisu toho obda- rování moc dávají a kšaftu Martinkova potvrzují. Act. in die Decoll. s. Joh. 10. 1478, 11. cervence. Rukop. c. 2141 f. 426. Urozený pán, pan Samuel z Hrádku a z Valečova, pod- komořie královstvie Ceského, seznal jest před pány v plné radě, že Martinek nebožtík, slavné paměti krále Jiřicho krajčí, ještě dobře za zdravie a za živnosti téhož krále přišel jest k němu právě, že jest připsán k šibenici pražské. A to dvakrát nebo třikrát opětoval. Potom před králem Jiřím túž řeč mluvil. Král se zasmáv, otázal, co tiem miení a Martinek řekl: Jakož vaše milost duom mi dala, račte rozkázati, ať jest zapsán. A král se k tomu seznal, řka: Tak jest, opatřte to, ať jest mu zapsán. A my jsme ho mnohokrát napomínali, aby sobě ten zápis konal, a on nechtěl, právě, že proto, aby berní, šacun- kuov a na pomócky nedával a aby před pány neslával. Nez kdyZ jsá knieżała ten duom dala panu Prokopovi Vojslavskému, tu teprv Zádal jest zápisu a knieZata chtéla jsú dáti Martinkovi dvě stě kop, aby jim toho domu po- stúpil. A při tom byl pan Cenék. A ty řeči byly před králem jeho milosti na Kladště. Actum in consilio fer. VI. ante s. Margarethe anno — oc LXXVIII°. Páni staré rady, kteříž 1. ctc. LXXIII sedéli na úřadu konšelstvic, seznali před pány jednostajně v radě, že ten zapis pamèti jich, kteryż se stal Martinkovi, krajciemu někdy slavné paměti krále Jifieho, o domu pod sktidlici es*