364 JV. Na Velkém náměstí. © 1505. — Tamtez. Domus Ambrosii sutoris, ® 1510. — Rukop. č. 2108 f. 58. Domus Brosii sutoris. ? 1580. — Rukop. €. 2110 f. 322. Dům Brože ševce. * 1685. — Ruhkop. 6. 2111 f. 101. Dim Broże ševce. * 1585. — Rukop. č. 2008 f. 79. Zikmund Knoflíček švec a Lidmila koupili vinici 2 str. na Kapi- tolách nad Michli od Jakuba Plekno za 50 k. m. ® 1537. Tamléz f. 209. Týž koupil vinici 2 str. na Kapitolách vedle své od Jabuba Plekny ševce za XL k. in. b. 1538, 4. října. Rukop. č. 2111 f. 232. Zikmund Knoflíček a Lidmila koupili duom ležící mezi domy někdy Pavla bečváře a Jana Rady od Hedviky Brožovy a Pavla, syna jejího, za LXV k. č. Act. fer. VI. post Jeronymi. 6. 1546, 24. července. Rukop. č. 2142 f. Y. 10. (Kšaft Zygmunda Knoflíčka ševce). Předkem Lid- mile, manželce své, duom i se všemi svrchky, klenoty a nábytky i s vinicf, klerúž jest prodal za 106 k. m., po- roučí. Z toho má vydati — sirotkuom — Matoušovi 30 k. m., Danielovi též třicet a Kateřině dceři 80 k. m. — Stalo se v sobotu u vigiljí sv. Jakuba. (Publikováno den sv. Rehoře pap. 1548.) 7. 1557, 831. srpna. Tamtéž f. С. С. 20. (Kšalt Lidmily Knofiíčkové). — Ze duom svuoj, v němž bydlí, — odkazuje — Matoušovi, synu svému, a Kateřině, decři své, na rovný mezi ně podíl —. Stalo se v úterý před sv. Jiljím. (Publikováno v úterý den sv. Klimenta 1557.) 8. 1559, 14. března. 2117 f. 429. Regina Zvoníčková koupila duom ležící mezi domy Radovým a Jana Komedky od Matouše Knoffíčka a Kateřiny, sestry jeho, za 100 k. č. Act. fer. III. post Gregorium. 9. 1568, 29. března. Rukop. č. 2118 f. 190. Re- gina Zvoníčková přiznala se, že duom v němž bydlí — dala Jiříkovi [Samšovi?], synu svému. — Act. fer. IJ. post dom. Letare. 10. 1571, 26. července. Rukop. č. 2118 f. 284, Jiřík Samša vzdal jest všeliký statek svůj Marjaně, m. své, zase ona — manželu svému. Act. die Anne. ^ 1572. Rukop. č. 2122 f. 13. Stala sc smlouva dobrovolná mezi Jiříkem a Janem, bratry pozuo- stalými po Regině Zvoníčkové, že on Jiřík Janovi za díl jeho má dáti XXX k. m. (Kvituje Jan Zoubek, někdy Reginy Zvoníčkový syn, r. 1675.) 11. 1610, 11. listopadu. Rukop. č. 2233 f. 4. Den sv. Martina stalo se porovnání mezi námi Václavem, Jiříkem Samšou a Salomenou Branickou dcerou po někdy Marjanć Samšový pozůstalými, že Václav, starší bratr, dům ujímá v sumě v 600 k. míš., z níž na jednoho každého po dvou stech kopách míš. přijde. Druhé, z vi- nice, kteráž předešle za dvě stě k. míš. prodána,z ty se jim ještě po 20 k. m. bráti dostane. 7 vinice druhé, kteráž nyní prodána jest za 850 k. m, — po 30 kopách bráti mají. 19. 1614, 1. července. Rukop. č. 475 f. 171. (Vejchoz k žádosti Václava Samši a Salomeny Tektande- rové v příčině stavění Lidmily Cyryllové.) Václav Samša a Salomena Tektanderová ukázali stavení nové v domě Lidmily Cyryllové od kameuc vyzdviZené proti dvłma oknüm z komory do domu Lidmily Cyryllové obrácenym. Tu Salomena zprávu učinila, že pod těmi okny žlab spo- IV. Na Velkém náměstí. lečný býval, do kteréhož voda s střech i od lepenice p. Lidmily nad tímto novým stavením šla a do domu pí. Lidmily vypadala, kdež také ulička úzká, kudy se skrze kychyni na sekret chodilo, bývala a žádného stavení takového se tu nikdy nespatfovalo. Václav Samša také oznámil, že proti oknu jeho zamřížovanému žádné zídky na ujetí světla nebylo vzděláno, ale toliko prostě prkny ohraženo a žlab společným nákladem položen, na nějž i pan otec jeho nakládal a do něho s střechy hned od hranice lepené voda spád svůj měla. Protož toho stavení trpěti nemohou. Od pí. Lidmily: Kde neníčko na gruntu svém něco od kamene staví, tu předešle prkny ohraženo bylo a nic šíře neb vejše, ale jakž předešle tak nyní i střecha šourem položena bude. Neb spatřuje se, odkud střecha Sla. Protoż jim na ublížení nic nestaví, že jest něco volnější uličku při okních udělati dala. Jestliže Sa- lomena T. bude chtiti, ty dvě okna její na svůj groš jí povejšiti chce. Pakli nic, tu uličku na předešlý způsob zouží. Václavovi S. nic na skrácení nedělá, proč by sobě tu proti oknu jeho, poněvadž prkny prvé ohraženo bylo, zídky vyhnati a domu svého, když se dále nevydává, zle- pšiti neměla, toho jí on hájiti nemůže. A sumou nic vejše, než jak*předešle bylo od dřeva, to nyní pro bezpečnost od kamene, nic sousedům svým na ublížení, stavěti chce i žlab společným nákladem položili. — Od Václava S.: Poněvadž se tak, jak prve bylo, stavěti i žlab polożiti uvoluje, jináče nic, když se to stane, dobie s ní spoko- jeni budou. Pakli nic, Zádají, Ze v tom ochránéni budou. Číslo pop. 926 b. * 1894, 18. října. Rukof. c. 986 f. 137. Ich Hensil Eybaw schuster, burger der Grossern Stat czu Prage, bckenne ofienlichen und tun kunt mit disem briefle allen den, die yn sehen oder horen lesen: also als Peter Knyber pinter, auch burger der egenanten stat czu Prage, mein nachpawer, cin mawer czwischen meinem hause, das gelegen ist kegen dem hawse des Franzces Rockczaner ubir, von einem teil und dem hawse des ob- genanten Peter von dem andern teile, die sich forn an der gasse anlhebt und get durich und durich bis an das hindere newes gemach desselben Pelers von grund auff bis under die rynnen, mit scinem eigen gelde und kosten auffgetriben und gemachet hat und die ecke vil auff mein hofistat gesaczt ist worden mit meinem guten willen und gunste. Und dorumb so sal die mawer mitsampt der hin- dern newen mawren, die der obgenante Peter aufigeba- wet, noch allen iren ausmessungen sullen furbasmer ewic- lichen halbenweg nach lenge und der hohe bis an den hindern stock des Hensil Leutmischer czu dem hawse des obgenanten Peters, seinen erben und nachkomen aich seines hawses besiczern und halbenweg czu meinem hawse, meinen erben und nachkomen, auch meines liauses be- siczer, mit vollem rechtc gehoren. Auch pelobe ich vor- genanter Hensil Eybaw vor mich, mein erben und nach- komen, auch meines hawses besiczcr, das ich das licht der fenster, die aus dem hindern newen gemache des obgenanten Peter in meinen hoff geen, furbasmer mit kei- nem gepewde, wclcherley das sein wurde, nicht. vorpawen, vormachen, noch beschettigen sal in cheinerley weise, Des czu einem geczeugnusse so haben die weisen maune Iessco Oczas richter, Johannes Egrer und Conrad von Margpurg, gesworne burger und schepífen der obgenanten