z 239 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
Literárně historický úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Skladby
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
Rejstřík
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
Obsah
235
Název:
Staročeské skladby dramatické původu liturgického
Autor:
Máchal, Jan
Rok vydání:
1908
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
239
Počet stran předmluvy plus obsahu:
IV+235
Obsah:
- I: Titul
- III: Předmluva
- 1: Literárně historický úvod
- 61: Skladby
- 216: Rejstřík
- 235: Obsah
Strana 43
43
Rubin pro ně běží a přivádí je zpívaje latinský text, který se jinde ne-
nalézá a byl asi znova utvořen:
Ibant, ibant tres mulieres,
Ihesum, Ihesum, Ihesum quaerentes etc.
Po té následuje dialog Huc propius, Dic tu nobis, Hoc ungentum a kupo-
vání mastí.
V A přijdou však tři Marie teprve, když pro ně mastičkář Rubina
pošle, zpívajíce Omnipotens, Amisimus, Sed eamus; hned po té následuje
rozhovor s mastičkářem Huc propius, Dic tu nobis. Postup takový je
mnohem přirozenější; ale také skladatel český jej porušil jednak vložkou
o vzkříšení Isaka jednak líčením hádky Rubina s Pustrpalkem. Víd. Vel.
souhlasí v umístění zpěvů Marií s mastičkářem českým. Skladatel Jag. III.
užil obého, umístiv liturgické zpěvy Marií nejen na počátku jako v Inšp.,
nýbrž opakoval je znovu na tom místě, kde jsou v A a Víd. Vel. a kam
přirozeně náleží.
Vystoupením tří Marií dělí se celá episoda mastičkářská ve dvě
oddělení. První oddělení, obsahující výjevy před vystoupením Marií —
jsou to v disposici naší části 1—4, jest zajisté vložkou neorganickou,
s vlastním dějem hry velikonoční nesouvislou a odjinud sem přenesenou.
Druhé oddělení (č. 5—7) začíná zpěvy tří Marií, po nichž následuje dialog
s mastičkářem, kupování a smlouvání mastí, k čemuž se pojí zcela přiro-
zeně hádka mastičkářova se ženou, která není spokojena cenou mastí.
Všecky tyto části s dějem her velikonočních organicky souvisí a tvořily
prvotní jádro scény mastičkářské.15) Jiné hry, v nichž se zachovaly trosky
výjevu mastičkářského, jako Cheb., Donaueschingenská, Frankfurtská
a velikonoční Wolfenbüttelská, obsahují pouze části druhého oddělení,
toliko v pašijové Alsfeldské a Hallské z Tyrol pozdější interpolator
podle her velikonočních rozšířil části tyto také reminiscencemi z od-
dělení prvního.
Nastává otázka, z jakého asi prostředí první část episody mastič-
kářské mohla se dostati do her velikonočních? Obsahem jejím je hlavně
vychvalování mastičkáře a jeho divotvorných mastí. Mastičkář jeví se
tu tedy spíše medikem než pouhým prodavačem mastí. V starších hrách,
které nebyly proniknuty živly světskými, byl zajisté jen prodavačem
mastí (ungentarius, mercator), úlohy medika dostalo se mu zajisté vlivem
jiného prostředí.
Creizenach (Gesch. d. neueren Dramas I, 120) upozornil,
že komická osobnost divotvorného lékaře byla již dříve předmětem krátkých
výstupů komických, jimiž se scéna mastičkářská mohla doplniti. Na jaké
13) Že hádka mastičkáře se ženou náležela k prvotní osnově scény mastič-
kářské, usuzuje také Heinzel, Abhandlurgen zum altdeutschen Drama (Sitzungs-
ber. d. Wiener Akademie, phil. hist. Cl. 134, str. 55).