z 240 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
Poznámky
220
221
222
Název:
Historie česká (Sylvius Aeneas)
Autor:
Vičar, Jiří
Rok vydání:
1926
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
240
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XVIII+222
Obsah:
  • I: Titul
  • III: Předmluva
  • 1: Edice
  • 220: Poznámky
Strana 106
106 hy, a ačkoliv zachoval život z rány se vyhojiv, přece zraku již nenabyl. Avšak nezanedbá- val proto práce v táboře a péče o věci vo- jenské. Slepému národu se líbil slepý vůdce, věc to, jež u potomků nalezne více obdivu než víry. Pražané pak dobyli zbraní Berouna (Verona), v němž byla velká posádka Zik- mundova, a povraždili dospělé obojího po- hlaví, málokterým život darovavše. Dobyli i Německého Brodu (vl. Čes. Brodu), pobivše jeho posádku a brzy potom přijali pod svou moc Kutnou Horu a mnohá jiná města, jichž obyvatelé se vzdali. Když pak táhli k městu, jež se jmenuje Most a jež bylo obsazeno od Míšňanů, vrátili se neodváživše se sra- ziti se s protitáhnoucími Sasy. Potom usta- novil Zikmund, aby knížata voliči udeřili s voj- sky svými na den sv. Bartoloměje na zá- padní stranu Čech, on sám že učiní s uher- ským vojskem útok na východní hranici. Do- stavili se arcibiskup mohučský, falckrabě rýn- ský, vévodové sasští, markrabě braniborský a přemnozí biskupové němečtí, ostatní po- slali své vojáky. Položivše se táborem u Žatce (Sozium), nemohli dobýti přepevného toho místa. Krajina kolem všude byla zpustošena a v obléhání pokračováno až do sv. Havla, potom od něho upuštěno, když se Zikmund v slíbený den nedostavil. Tento sebrav voj- sko v Uhrách, Rakousích a na Moravě, při- táhl okolo svátku narození Páně do Čech