z 240 stránek
Titul
I
II
Předmluva
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
Poznámky
220
221
222
Název:
Historie česká (Sylvius Aeneas)
Autor:
Vičar, Jiří
Rok vydání:
1926
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
240
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XVIII+222
Obsah:
  • I: Titul
  • III: Předmluva
  • 1: Edice
  • 220: Poznámky
Strana 159
159 KAPITOLA LVII. Jak Čechové po smrti Albrechtově zvolí za krále bavorského vévodu Albrechta, ten však s volbou nesouhlasí. Čechové, kteří se rozdvojili k vůli králi Albrechtovi, zvěděvše o jeho smrti, sešli se v Praze, utvořili jediný celek všeho králov- ství a ustanovili k volbě nového krále den 24. dubna. Rokycana, který dávno před tím se vystěhoval do Králové Hradce, vrátil se domů a zuře dle svého způsobu, urážel řím- skou církev, kardinály, patriarchy a ostatni biskupy na světě a říkal, že u jediných Ce- chů lze najíti svátosti neporušené pravdy; pře- drahou krev Kristovu podával nemluvňatům a šíleným. Vyháněl kněze jeho nevázanosti odporující z jejich far, zakazoval církevní pohřeb obyvatelům zamítajícím přijímání pod obojí způsobou. Vrátily se zločinné časy, kaž- dý jednal dle své libosti a dle svého roz- umu. Královna Alžběta porodila již Albrechtova syna, 17. února (vl. 22. ún.), jménem Ladi- slava a korunovala ho uherskou korunou. Byli k ní posláni poslové, aby jí řekli, že jest ustanoven den k volbě krále, domnívá-li se, že má nějaké právo na království České. aby vyslala poselstvo, které by hájilo její zájmy. Královna ukázala jim syna Albrech-