PŘÁTELŮM V KOSTNICI List latinský U Kostnici, v žaláři u Bosáků, okolo 13. června 1415 A přece měl Hus ještě jednu velkou naději. Nechtěl a ne- mohl věřit, že by se Zikmund k němu zachoval tak nešle- chetně. Měl přece jen jeho královské slovo, že se vrátí domů, ať tak, či onak, ať očištěn, či odsouzen. Proto znovu žádá, aby přátelé připomněli králi jeho sliby. Petrovo jednání schvaluji. Listy jeho neschovávám, nýbrž hned je ničím. Neposílejte mi svazků sexter- nových, neboť se bojím velkého nebezpečenství pro posla a jiné osoby. Znovu prosím pro Boha, aby všichni páni, kteří tu jsou, poprosili krále o poslední slyšení, neboť on sám řekl na koncilu, že mi bude dáno slyšení co nejdříve, abych stručně odpověděl písemně. Bude to velká hanba, nedostojí-li svému slovu. Myslím však, že jeho slovo je tak stálé, jako slib o bezpečném průvodu, o němž mi řekli v Čechách, abych se vystříhal jeho bezpečného průvodu. A jiní řekli: »On sám tě vydá nepřátelům.« Pan Mikeš Di- voký mi řekl před mistrem Jesenicem: »Mistře, věz zajisté, že budeš odsouzen.« Myslím, že znal úmysl králův. Soudil jsem, že má pochopení pro zákon Boží a pro pravdu, však již vidím, že ho má málo: dříve mne odsoudil než moji nepřátelé. Kdyby se byl aspoň zachoval jako pohan Pilát, jenž vyslechnuv žaloby, řekl: »Žádné viny nenalézám na tomto člověku.« Nebo kdyby byl aspoň řekl: Hle, já jsem mu dal bez- pečný list. Nechce-li se tedy podrobiti rozhodnutí koncilu, pošlu ho zpět králi českému s vaším nálezem a svědectvími, ať ho sám rozsoudí se svým duchoven- stvem. Vždyť tak mi to ohlásil skrze Jindřicha Lefla 149