PROTI RADĚ DOKTORSKÉ List český U dubnu 1413 Vystoupení Jana z Jesenice ve věci Husově mělo ten pří- znivý výsledek, že se o ní znovu jednalo a že se začaly objevovat vážné snahy pro vyrovnání obou rozvaděných stran. Na začátek roku 1413 byla svolána do Českého Brodu synoda. Sešla se však 6. února toho roku v Praze. Obě strany měly předložit své návrhy na urovnání sporu. Theologická fakulta — její protihusovská část — vystou- pila útočně a uvedla tři příčiny sporu: 1. v Čechách jsou kněží, kteří považují odsouzení Viklefových článků za ne- spravedlivé a tak se uchylují od zásad obecné církve; 2. část českého kněžstva odmítá poslušenství papeži a sboru kardinálů a jediným pravidlem víry činí Písmo svaté, jež si vykládají podle svého rozumu a podle své vůle; 3. část kněžstva podlamuje autoritu církevních hodnostářů tím, že nabádá k neposlušnosti, i když tito církevní hodnostáři ne- přikazují »pouhé zlé« a nezabraňují »pouhému dobrému«. Tento nález je jen uplatnění a zdůraznění stanoviska kurie. Husův návrh byl zcela jiného založení. Hus hájil jen zájem země; v tom se projevil jako uvědomělý vlastenec. Jeho cílem bylo nikoli posílení nadnárodní církevní organisace, nýbrž obnovení »cti Boží a svobodného kázání jeho slova«, dále »napravení zlé a lživé pověsti království Českého a markrabství Moravského, města Pražského a jeho univer- sity, zjednání pokoje mezi kněžstvem a laiky«. Proto se nabídl, že je ochoten dát počet ze své víry, vytkne-li mu někdo blud nebo kacířství, ovšem na odvetu, t. j. neusvěd- čí-li ho žalobce, aby byl sám trestán. Nenajde-li se žalobce, nechť jsou pohnáni k odpovědnosti ti, kdo udali u papeže, že v Čechách a na Moravě jsou mnozí nakaženi kacířstvím. Proti návrhu »doktorů« (své přívržence Hus nazývá »mis- try«) se Hus později ohradil veřejným listem, psaným opět mimo Prahu (na počátku roku 1413 se totiž do Prahy vrátil a kázal v Betlémě). Probírá v něm tři body nálezu theo- logů a současně je vyvrací. 79