1505. 151 116. Bohuslav Bernhardu Adelmannovi. Z Hasišteina (1505) — 26. října. Vykládá celou záležitost legitimace nemanželského syna bratrova Wolfganga, o kterou se byl u Adelmanna prve ucházel. Oznamuje, že kou- pené sobě knihy toužebně očekává, a ptá se, čeho by Adelmann z Čech si přál, aby mu mohl poslati. Konečně zmiňuje se o nejistém stavu věcí v Čechách, a žádá za zprávy o stavu věcí v Německu. (Luc. 104b.) Bernhardo suo Adelmanno etc. s. p. d. Scribis, mi Bernharde, iurisconsultos, qui apud te sunt, more suo nodum in scirpo quaerere, et in filio fratris mei legitimando multa exigi affirmare. Sunt illi quidem similes sui et priscos illos iurisconsultos imitantur, quibus Cicero in oratione pro L. Murena huiusmodi argutias multis verbis exprobrat. Quanquam autem arbitror ex his, quae iampridem ad te scripsi, cognosci, quid frater meus in re filii sui cupiat, quia tamen minime illis satisfactum est, et, ut est acumen hominum, omnibus calumniis viam praecludere volunt, gerendus iis mos est. Accipe itaque rem totam breviter. Joannes de Lobkowicz et Hassensteyn, solutus, dioecesis Pragensis, ex Anna Regenspergerin de Payrreit, dioecesis Pambergensis, simi- liter soluta, filium genuit nomine Wolfgangum. Hunc legitimari cupit, ut ordines suscipere possit, et beneficia tam curata quam non curata habere, et unum et plura, et ut cacteros actus per legitimos exerceri consuetos ipse quoque exercere possit. Haec est summa totius negotii. Libros, quos mihi coë- misti, abs te avide expecto, tametsi praeter spem abs te factum est, quod indicem eorum ad me non misisti; expecto item Canones, quibus instrumenta horaria conficiuntur. Tu quoque si quid habere vis ex nostra provincia, libere ad me scribe. Id enim ita mihi gratum erit, ut me abs te singulari beneficio affectum existimaturus sim. Caetera ex scheda epistolae inclusa intelliges. Nos hic variis suspicionibus agitamur, acciditque nobis tragicum illud: »peior est bello timor ipse belli.« Tu de rebus Germaniae aliquid ad me scribe. Vale, suavissime Bernharde. Ex Hassensteyn 26. Octob. Nemanželský syn bratra Bohuslavova Jana, o jehož legitimaci u Adelmanna Bohuslav se ucházel, vychováván a vyučován byl zároveň s mladými pány z Lobkovic Sigmundem a Mikulášem a Fridrichem Knoblochem na Hasišteině od Sturna. Srovnej básničky jejich vítací v Appendix poematum str. 291—293, kde dotčený syn nazývá se Wolfgangus Cada- nensis. Ženat byl Jan z Lobkovic poprvé s Kunhutou z Ronova, vdovou po Janu Caltovi z Kamenné Hory na Chomoutově, která však (podle diplom. Lobk. v Roudnici) již r. 1472 byla mrtva. Později oženil se podruhé s Mandalenou z Thöringu, s níž měl syna Jaroslava, pro něhož sepsal známé v literatuře české »Naučení«. Nemanželský syn Wolfgang na- rodil se mu tudíž za doby jeho vdovství. — »Canones, quibus instrumenta horaria confici- untur« jest návod k hotovení hodinového stroje kolečkového, které hotovení tenkrát teprv se počalo více šířiti po Evropě. — Vročení listu stanoveno vzhledem k listu 120, určitě datovanému, který má obsah příbuzný.