Strana I
PAMÁTKY STARÉ LITERATURY ČESKÉ VYDÁVANÉ MATICÍ CESKOU. ČÍSLO VIII. ŘADA I., ODDÍL 2. HRADECKÝ RUKOPIS. SPISU MUSEJNICH ČÍSLO 153. V PRAZE 1881. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.

Strana II

Strana III
HRADECKY RUKOPIS. A VYDAL ADOLF PATERA. * V PRAZE 1881. NÁKLADEM MATICE ČESKÉ.

Strana IV
Knihtiskárna: J. Otto v Praze.

Strana V
Hradeckým rukopisem nazýváme pergame- nový rukopis v malé 12e, který obsahuje sbírku staročeských veršovaných skládání a nalezen byl v předešlém století v Hradci Králové. Asi v letech 1787—1789 daroval tento rukopis dě- kan hradecký Klier slavnému slavistovi Jos. Dobrovskému a od něho se dostal rukopis do knížecí Lobkovické knihovny v Praze, kde se dosud chová pod číslem 334.*) Desek rukopis již nemá, z předu jsou pouze dva pergamenové lístky, z nichžto na prvém jest zlomek latinské grammatiky a na druhém kousek latinského formuláře, z kterého jest i na konci rukopisu nepatrný zbytek. For- mulář obsahuje listiny, jednající též o českých věcech, a jest velmi drobným a pěkným pís- mem psán, kdežto zbytek grammatiky psán větším písmem. Rukopis zavírá v sobě nyní 145 listů, na každé straně po 18, 19 neb 20 řádcích *) Za ochotné zapůjčení rukopisu vzdávám své srděčné díky panu bibliotekáři prof. Dr. Ant. Gindelymu, který mi dovolil, že jsem mohl i při obtížných korrektu- rách rukopisu stále používati.

Strana VI
VI o jednom sloupci. Výška pergamenu jest 11em. 3mm., šířka 8cm. 5mm.; výška sloupce 7em. 6mm. šířka 6m. Na postranních okrajích jsou listy propíchány ostrou rafijí, by se mohly řádky správně vyčárkovati, které jsou tence inkou- stem vedeny a sice prvé tři a poslední tři vždy přes celou šířku stránky, kdežto ostatní jsou obyčejně na počátku a konci řádku kolmými čárami obroubeny, které jsou též přes celou stranu vedeny. Vrstev jest v rukopise třinácte, z nichžto 1, 2, 4, 6, 7, 8, 10 a 13 jsou po 12" a 3, 5, 9, 11 a 12 po 10 listech a opatřeny jsou kustody (až na sedmou vrstvu). V prvé vrstvě se již nenalézá list druhý, a proto list 11 (nyní 10.*) vypadává. Již při vydání prvého dílu Starobylých skládání r. 1817 nebylo tohoto listu, neb Hanka podává (str. 3—4) text jeho v závorkách, tedy doplnil ho dle nějakého pře- pisu staršího, o kterém však neudal, kde se nalézá. Pergamen jest nestejný a po stranách od myší ohlodán, zejména 1 (až do textu), 8, 9 a 10 vrstva. Některé listy jsou děravy a seší- vány, mnohé vlhkem sbortěny a poslední list roztržen. Rukopis jest psán asi v polovici XIV. stol. písmem dosti pěkným a stejným až na 67 1—5*) a 109 13—19, které jsou sice týmž *) První číslo znamená list, a stranu prvou, b stranu druhou a číslo na třetím místě řádek.

Strana VII
VII písařem psány, ale poněkud drobnějším pís- mem a, jak se zdá, jiným pérem. Listy 123—124 jsou později připsány, nejspíše teprva na konci XIV. století. Soudě dle množ- ství chyb a vynechaných slov a veršů, myslím, že náš rukopis jest přepis staršího rukopisu aneb spíše více rukopisů. Na některých stra- nách připsána jsou (nejspíše teprva v XV. stol.) po straně slova, kterými se upozorňuje na ob- sah, tak ku př. 10b 2 a 3 menna, 130 17 a 18 nowí dyw atd. Písmo jest na některých stra- nách částečně setřeno, což platí zejména o prvé a poslední stránce. Prvá strana byla již před vydáním Starobylých skládání nějakou tekuti- nou polita, tak že nelze některých slov na ní přečísti a i následující listy (3—5) byly též tím poněkud dotknuty, ale písmo při tom neutrpělo. Poslední stránku Hanka v Staro- bylých skládáních (I. str. 128) ani neotiskl, udá- vaje, že jí není možná přečísti. Na některých stránkách byla mnohá písmena ano i celá slova, která byla nejspíše již částečně setřena, v na- šem století inkoustem občerstvována, jak to na př. nalézáme na 1. 29a 15—17; 47a 1—3; 573 6—9, 11—13; 612 7—9; 93b 6, 7, 17—19 a t. d. Inkoust místy sezrzavěl. Jsou-li při ně- kterých skládáních nadpisy, jsou vždy červeně od rubrikatora vepsány, iniciálka pak buď čer- veně neb modře. Na 1. 106 15 zapomenul ru- brikator vepsati iniciálku S.

Strana VIII
VIII Obsah rukopisu: I. Na 1. 1a—292 14 jest legenda o sv. Prokopu v 1112 verších. Jak z obsahu samého vysvítá, byl skladatelem jejím beze vší pochyby některý mnich řádu sv. Benedikta z kláštera Sázavského, který žil asi na konci XIII. aneb na počátku XIV. stol. Legenda tato není veliké ceny básni- cké a oplývá vnitřními odpory a nesrovnalostmi a děj pak epický jest roztrhán. Pramenem skla- dateli nebylo latinské pokračování Kosmových letopisů Sázavského mnicha, ale spíše některá latinská legenda o sv. Prokopovi, skládaná po- dle těchto letopisů a tradice, zachované o něm v klášteře Sázavském. Již r. 1789 dne 3. list. vyslovil se Jos. Dobrovský o tom ve svém listě k Durichovi (viz rukopis Musea 4. H. 7) takto: „Procopii vitam latinam, quam Bollandistae edi- derunt, et cujus multa apographa vidi et trac- tavi in manuscriptis sec. XIV. ex bohemico compilatam seu, ut praefatio quibusdam exem- plaribus praefixa habet, ex slavonico (utique bohemo-slavico) opinabatur is, qui Praefationem istam conscripserat. Sed omnino falsum est, nam si ex Bohemico vertisset, non potuisset — ma- gna ex parte — retinere integras periodos et verba eadem, quae leguntur in Continuatore Cosmae Sazaviensi. Neque bohemica vita rhyt- mica ex Sazaviensi confecta est, sed ex latina illa sequiore et multum foedata fabulis, in qua- rum numero est et illa de canonicatu Procopii

Strana IX
IX in ecclesia Wissehradensi et studio seu schola linguae slavonicae celebri in eadem ecclesia. De rosario, quod páter vocat poeta rhytmicus, non recordor, utrum quaedam legantur in la- tina Procopii vita". A Fr. Palacký psal o tom takto (Würdigung der alten böhmischen Ge- schichtschreiber 1830 pag. 51): „Die gereimte böhmische Legende vom hl. Prokop, wie es scheint im XIII. Jahrh. verfasst, ist eine blosse Erweiterung dessen, was der Mönch von Sa- zava von dem ersten Gründer seines Klosters geschrieben; denn man hat keinen hinreichen- den Grund anzunehmen, dass beide aus einer gemeinschaftlichen ältern Quelle geschöpft ha- ben sollten, und die Legende schmiegt sich sichtbar an den Text, und selbst an manche Wendungen unsers Chronisten an.“ Nejpodrob- něji pojednal o legendě sv. Prokopa Jul. Fei- falik r. 1859 ve svém článku „Studien zur Ge- schichte der altböhmischen Literatur I. pag. 1—19 a II. pag. 13—14“ (Sitzungsberichte der philosophisch-historischen Classe der kais. Aka- demie der Wiss. in Wien. Band XXX, pag. 414—430 a Band XXXII, pag. 310—311). Již roku 1795 bylo několik veršů z této le- gendy vytištěno v Durichově „Bibliotheca sla- vica“ pag. 16—17, 46—47, celá pak legenda vy- dána ponejprv r. 1817 od Hanky v Starobylých skládáních, díl I. str. 1—51, ale tak chatrně. jak to byl učinil na př. se Svatovítským zbyt-

Strana X
X kem české Alexandreidy (viz Zbytky str. IV) a s českými glossami žaltáře musejního (1 H. 1). Některé chyby opravil a verše, které byl vy- nechal, otiskl v díle II. na str. XXXIX a XLI. Podobně nedbale vydal Hanka i ostatní sklá- dání našeho rukopisu. Podruhé byla vydána le- genda o sv. Prokopu r. 1845 ve „Výboře z lite- ratury české“, díl I. sl. 181—212 a po třetí r. 1873 v „Pramenech dějin českých“, díl I., str. XXVI. 349—359. Úryvky z naší legendy nalézáme též vytištěny v čítankách školních Čelakovského a J. Jirečka. II. Na 1. 29 15—51' 2 nalézá se Pláč Marie Magdalény a obsahuje 1008 veršů. Pramenem českému básníku byla Origenova „Homelia su- per evangelium secundum Iohannem feria V. post pascha de planctu beatae Mariae Magda- lenae". Teprva mezi tiskem rukopisu podařilo se mi dopátrati se tohoto originalu, který též v dodatcích str. 438—449 a sice dle rukopisu c. k. universitní knihovny v Praze (XIII. E. 14°) fol. 239a sl. 2—250b sl. 1 otiskuji, doplňuje ho v závorkách dle Pařížského vydání r. 1604 „Origenis Opera omnia, pars II. pag. 291—294." Latinský pergamenový rukopis (XIII. E. 14) jest psán asi r. 1303 a darován klášteru sv. Jiří na hradě Pražském od abatyše Kunhuty, dcery českého krále Otakara II. Český básník drží se své předlohy místy doslovně, ale obyčejně rozvinuje široce myšlénku, která byla v origi-

Strana XI
XI nale jen krátce vyslovena. Báseň tato byla do- sud otištěna jen jednou a sice v Star. Skl. díl II. (1818) str. 1—47. III. Na 1. 51b 3—61b 10 jest Pláč svaté Ma- řie a obsahuje 429 veršů. Báseň tato patří do cyklu tak zvaných velikonočných her, o kterých u nás r. 1863 pojednal Dr. I. J. Hanuš ve svém spise „Die lateinisch-böhmischen Oster-Spiele des XIV.—XV. Jahrhunderts“. I této básně poda- řilo se mi najíti original a sice v pergamenovém latinském rukopise c. k. universitní knihovny v Praze (XII. D. 10) na listě 30°—34a. Ruko- pis tento jest z r. 1319 a byl taktéž darován klášteru sv. Jiří na hradě Pražském od abatyše Kunhuty. Latinský original jsem otiskl v dodat- cích na str. 450—452. Počátek básně jest po- doben jednomu verši (cap. I. v. 12) Jeremiá- šova pláče. Mone F. J. Schauspiele des Mittel- alters. Karlsruhe, 1846 Band II. pag. 362—366. otiskl též „Planctus beatissimae virginis, dei genitricis Mariae“, který se v desíti slokách úplně shoduje s naším latinským originalem (XII. D. 10). Český básník dosti pěkně a ver- šem plynným rozvedl svůj original. Zachovaly se nám ještě jiné dva „Pláče panny Marie“, a oba v zdejší universitní knihovně, prvý (z ruko- pisu XIV. G. 17) vydal P. Šafařík v Časopise Musea 1848 II. 266—269, druhý „Plankt nebo žaloščenie matky božie u veliký pátek“ (z ruk. XVII. F. 30) I. J. Hanuš ve svém Malém vý-

Strana XII
XII boře (1863) str. 56—60. Obě tyto básně jsou teprva asi z konce XIV. stol. a jsou kratší a zcela rozdílny od „Pláče“, zachovaném v Hra- deckém rukopise, který byl vytištěn jen jednou a to r. 1818 od Hanky v Star. Skl. díl III. str. 61—81. IV. Na 1. 61b 10—74 19 nalézá se De- vatero radostí svaté Mařie v 555 verších. Vzo- rem byla českému básníku zajisté některá z la- tinských básní, obsahujících „Gaudia beatae virginis Mariae“, jichž veliké množství v ruko- pisech středověkých se nalézá, viz ku př. ně- které u Mone, Lateinische Hymnen des Mittel- alters Band II. (1854) pag. 160—170. Nelze se tedy domýšleti, že by Petr Suchenwirt byl slou- žil za vzor českým „Devatero“ aneb „Sedmero radostem“, neb jeho spisovatelská činnosť patří hlavně teprve do druhé polovice XIV. stol., kdežto „Devatero radostí“ bylo zajisté skládáno v prvé polovici XIV. stol. Že se vyskytá některá podobnosť v Suchenwirtových „Siben frewd Ma- rie"*) a v českých „radostech", lze si objasniti jen stejnými vzory latinskými. „Devatero ra- dostí“ otištěno bylo r. 1818 v Star. Skl. díl III. str. 1—27. V. Na 1. 75a 1—94 11 jest Umučení Páně v 654 verších. Básník čerpal především svoji látku z evangelia sv. Matouše, ačkoliv ne vý- *) Peter Suchenwirt's Werke aus dem XIV. Jahrh. Herausgegeben von A. Primisser, Wien, 1827 p. 123—142.

Strana XIII
XIII hradně, používaje i zprávy ostatních tří evan- gelistů. Verše jsou nestejné, někdy velmi dlouhé, jinde opět zcela krátky. Umučení bylo vytištěno jen jednou a to r. 1818 v Star. Skl. díl III. str. 27—61. VI. Na 1. 942 11—120' 3 nalézá se Desa- tero kázanic božie a obsahuje 1194 verše, tedy jest nejdelší básní v našem rukopise. O tom, jak oblíbena a rozšířena byla tato mravoučná báseň, svědčí zajisté též to, že se nám zacho- valo několik zbytků jejích z různých rukopisů. 1. Nejstarší zbytky jsou dva pergamenové listy (druhý z nich jest necelý), které nalezl po- licejní rada Köhler v Zhořelci a roku 1841 po- slal Fr. Palackému. Tyto listy nalézaly se na deskách a byly velmi neopatrně odloupnuty, tak že tím písmo mnohých míst bylo setřeno. Prvou zprávu o nich podal nám znamenitý slavista ruský I. I. Srezněvský ve svém dopise k Hankovi, vy- tištěném v Časopise Musea 1840 str. 406, kde též se nalézají otištěny verše 211—228. Zbytky tyto jsou již rozděleny na verše a zachovaly se nám v nich verše 150—230, 391—417 a 431—457. Mezi prvým a druhým listem chybí dva listy a dolejší čásť druhého listu utržena (t. j. 13 veršů). Písmo zbytků těchto jest pěkné, stejné, z prvé polovice XIV stol. (asi z let 1325—1340). tedy starší Hradeckého rukopisu, neb se v nich zachovalo mnohem více nepřehlasených u než v tomto.

Strana XIV
XIV 2. Jiný zbytek Desatera byl roku 1861 na- lezen v rukopise (XI. F. 3) c. k. universitní knihovny v Praze a chová se tam nyní pod sig. XVII. J. 17, č. 5. Zprávu o něm nalézáme v Čašo- pise Musea 1861, svaz. II., str. 115—116 a v „Sitzungsberichte d. k. böhm. Gesell. d. Wiss. in Prag 1861 I. pag. 74—75“. Jest to jeden necelý list, obsahující 62 verše, a psán jest písmem tučným asi na konci XIV. stol. Písmo jeho jest částečně setřeno, neb byl neopatrně odlepován od desky. Některá slova v něm na- třel Hanuš vodičkou Giobertiho, ale ta tak zmodrala, že jich částečně již nelze přečísti. Zachovaly se nám v tomto zbytku verše 922— 932, 956—971, 983—1013 a 1022—1025, avšak v jiném pořádku, než jaký jest v Hradeckém rukopise, a sice v tomto: v. 1022—1025, 956— 971, 922—932, 983—1013. 3. Jiný rukopis Desatera podařilo se mi najíti lonského roku v knihovně kapitolní na hradě Pražském na konci papírového rukopisu ve fol. (N. 17) a sice na listech 152° sl. 1— 157a sl. 2, avšak není bohužel dopsán, neb se zde končí veršem 1101 (dle Hrad. ruk.). Jest to chatrný přepis staršího rukopisu, neb oplývá chybami, a psán jest písmem dosti pěkným asi na konci XIV. století. Varianty z tohoto ruko- pisu jakož i z druhých dvou otiskl jsem zcela věrně pod čarou na str. 264—353, užívaje při tom následujících skratků: K. = kapitolní ruko-

Strana XV
XV pis, Zh. = Zhořelecké zbytky a U. = univer- sitní zbytky. 4. Na konci Desatera v našem rukopise jest ještě Malé Desatero (verš 1159—1196), které se nalézá též na listu druhém rukopisu „Žaltáře Wittenberského“ a otištěno bylo roku 1880 v Památkách staré literatury české, čí- slo 7: Žaltář Wittenberský str. VI.—VII. Va- rianty z tohoto malého Desatera jsou otištěny na str. 352—356 pod skratkou W. Skladatelem Desatera byl nejspíše kněz, který, rozbíraje veškerá boží přikázaní, kárá ostře a vtipně poklesky a nemravy své doby. Některé příklady bere z gest Romanorum (viz o tom Časopis Musea 1862 str. 367), z nichžto jsem na ukázku jednu povídku v dodatcích na str. 453—454 otiskl, a sice ze sbírky vydané od Österleye (Gesta Romanorum von Hermann Österley. Berlin 1872 pag. 325—327): De in- execrabili dolo vetularum. Desatero otištěno bylo nejprve roku 1817 v Star. Skl. díl I. str. 52—107 a potom roku 1845 ve Výboře z literatury české, díl I. slou- pec 231—264. Úryvky z něho jsou též v Jire- čkově Anthologii z literatury české doby staré. VII. Na 1. 120b 4—123° 11 jest Zdrávas Maria a obsahuje 124 verše. Soudě dle všeho myslím, že měl nejspíše český básník i této básně nějaký latinský vzor před sebou. Hlavní obsah její jest sedmero radostí panny Marie,

Strana XVI
XVI avšak nezdá se, že by se byla báseň tato zacho- vala celá, neb jsou některé radosti vynechány. Nalézá se ještě v rukopise papírovém v kapi- tolní knihovně na hradě Pražském (D. 84) na listě 84—86° asi z konce XIV. století. Tištěna byla jednou a sice r. 1817 v Star. Skl. díl I. str. 107—113. VIII. Na 1. 123b 1—124 7 jest Svatý Jan apoštol v 40 verších. Tyto verše jsou nej- chatrnější v našem rukopise a byly do něho vepsány teprv asi ke konci XIV. stol. Na konci jich připsáno (124b) částečně od téhož písaře, který psal předcházející verše, toto: Skonaua ſye modlitwa dobra. — Pomny ne- nechy nykoly toho — Przirozuù myloſt wzdy — To neyfu me knyhy bohda nynye atd. Vytištěn byl sv. Jan v Star. Skl. díl II. (1818) str. 47—49. IX. Na 1. 125a 1—130 11, 132 12—138b 13 nalézají se Satyry a sice: a) na 1. 125° 1— 128a 15 o ševcích; b) na 1. 1282 15—130 11 o konšelech nevěrných; c) na 1. 132a 12—133b 6 o zlých kovářích; d) na 1. 133b 7—134 12 o sla- dovníciech; e) na 1. 134 12—136a 2 o lazební- ciech; f) na 1. 136a 2—137 17 řezník; g) na 1. 137a 18—138b 13 o pekaři. V těchto satyrách vyličují se a na posměch obracejí vady a nepří- slušnosti rozličných stavův a řemesel. Básník užívá rozličných srovnání a dotvrzuje mínění své obyčejně nějakým příkladem. Tištěny byly třikráte: nejprve r. 1805 v Tomsově spise „Ueber

Strana XVII
XVII die Veränderungen der čech. Sprache pag. 67— 72, 74—84“, potom r. 1818 v Star. Skl. díl II. str. 117—144 a konečně r. 1845 ve Výboře z literatury české díl I. sl. 211—228. X. Na 1. 130° 11—1322 12 jest bájka o lišce a o žbánu a obsahuje 97 veršů. Jest to jediná bájka, která se nám ze staré literatury české zachovala a o které můžeme snad tvrditi, že jest českého, t. j. slovanského původu. I v ruské literatuře nalézá se bájka podobného obsahu a byla vytištěna u „А. Н. Аоанасьева, Народныя русскія сказки, выпускъ“ III. (1860) str. 24, kde se též (str. 111) přirovnává k naší české. Jest to nejlepší báseň v našem sborníku a vydali ji: Puchmayer ve svém Sebrání básní a zpěvů, sv. I. (1795) str. 147—148; Tomsa, Ueber die Veränderungen etc. (1805) pag. 72—74; Hanka, St. Skl. díl I. (1817) str. 202—206, Výbor z lite- ratury české díl I. (1845) sl. 227—230; Světo- zor 1868 (s illustracemi) v příloze k čís. 11tému; Šembera, Dějiny řeči a literatury českosloven- ské, vyd. II. (1872) str. 482—483 (necelou), jakož i Čelakovský a Jireček ve svých čítankách. XI. Na listě 138b 13—146b 19 nalézá se báseň o bohatci v 345 verších. Prvých 48 veršů shoduje se zcela s počátkem básně „o nebez- pečném času smrti“ aneb o smrtelnosti, která se nám ve třech přepisech zachovala, a sice: Nejstarší jest asi z konce XIV. stol. v kapitulní knihovně na hradě Pražském v papírovém II

Strana XVIII
XVIII rukopise (D. 48) 1. 31b—35a, druhý v c. k. uni- versitní knihovně v papírovém rukopise (XVII. F. 50) 1. 40a—45° asi z r. 1409 aneb 1410, a třetí podařilo se mi najíti v kapitulní knihovně v papírovém rukopise v 4° (O. 39) 1. 94b—99a teprv asi z konce XV. stol., který jediný má nadpis (o nebezpecznem czaſu ſmrti). Varianty těchto tří přepisů (v. 1—48) otiskl jsem na str. 412—417, užívaje při tom následujících skratků: K. pro prvý, U. pro druhý a 0. pro třetí přepis. Vytištěn byl Bohatec r. 1817 v Star. Skl., díl I. str. 113—128. O celém rukopise nalézáme prvou tištěnou zprávu u Dobrovského, Geschichte der böhm. Sprache (Neuere Abhandlungen der k. böhm. Gesell. d. Wiss. Band I. 1791 pag. 331—332), kteroužto zprávu s nepatrnými změnami a krát- kým dodatkem o pravopise a jazyku rukopisu našeho vytiskl Dobrovský r. 1792 ve své „Ge- schichte der böhm. Sprache und Literatur“ pag. 91—92. Roku 1818 pojednává Dobrovský opět jen krátce o našem rukopise v „Geschichte der böhm. Sprache und ältern Literatur pag. 124— 126.“ O některých básních našeho rukopisu po- jednal krátce K. Ninger ve článku: „Epické básnictví duchovní v době předhusitské“ (Pout- ník od Otavy. Roč. II. sv. 1, č. 4, 6, 10, 14 a 20), a roku 1872 o obsahu celého rukopisu nejmenovaný (—s) v článku „Rukopis Hrade- cký“ (Hradečan. Roč. II. č. 21—25).

Strana XIX
XIX Zbývá nám ještě zmíniti se, že kromě Slovníka naučného“ nalézáme krátkou zprávu o Hradeckém rukopise ještě v následujících spisech: Jungmann, historie literatury (1825), str. 28, vyd. II. (1849), str. 29 a 31; Hanuš, Dodatky a doplňky k Jungmannově historii I. (1869), str. 8 a 11; Sabina, Dějepis literatury československé (1866), str. 153 atd.; Šembera. Dějiny řeči a literatury československé, vyd. II. (1859), str. 103 atd., vyd. III. (1869), str. 111 atd.; Jos. Jireček, Rukověť k dějinám literatury české, díl I. (1875), str. 260, a jiné. Pravopis našeho rukopisu vykazuje se ně- kterými zvláštnostmi, které krátce vylíčiti se pokusíme. 1. c se píše: a) nejčastěji cz: Czo (1a 2), chczy (1a 2), odre- diczyewi (1a 3) atd. b) často pouhé c: doſpiewayuce (10b 14), cho- diece (10° 16), poruczieguce (9° 12), wiece (3b 17, 4a 18) atd. c) čtyřikrát cſ, cs: mocs (13 16, 82a 2), nocs (88b 12), rucſye (79° 1). d) dvakráte z: Cztwrtynazt (70° 3), wdruhem- nazte (73a 17). 2. č se označuje: a) obyčejně cz: czyny (1 5), czynyl (1a 9), czys (13 4), czlowiek (1b 4), wczechach (1° 6) atd.

Strana XX
XX b) někdy c: clo (11b 6, 15b 13, 26 10, 27° 8, 28a 16, 31b 7 atd.), a jednou czſ: czſtwrtka (127° 12). 3. č se píše: a) buď ie aneb ye: diety (1a 1), diediczyewi (1° 3), dregy (1b 14), ſobie (15 15); knyezie (3b 6), ſye (1° 5), wiernye (1° 8) atd. b) pouhým e: Hanenye (60b 19), napllneney (53b 9), ſnem (94 5) atd., a u zájmena třetí osoby po n skoro pravidelně nalézáme pouhé e: otneho, knemu, wnem atd. 4. za cizí f nalézáme psáno: a) nejčastěji ff: uffala (33e 3), uffaſe (31° 16), uffati (49b 14), zuffawſy (42b 9) atd. b) někdy f: falfowati (134b 8), yozef (46a 10), yozefu (62a 18), kayfas (75a 17). c) někdy ph: rozeph (44 9), yozeph (93 15, 94° 4), yozepha (65b 1), kayphas (75b 11 a 17, 83a 15, 83b 17, 84 11), Seraphini (74° 4). 5. h a ch píše se dosti správně h, ch; jen jednou chybně za ch psáno h: vbrziechu (10 12). 6. i, í se označuje buď i, í aneb y: dle- diczyewi (1a 3, 4), napoli (1b 2), narodil (1a 6), czys (1° 4), chczy (1° 2), ſtarzy (1 1) atd., pak jednou ý: Snýmyz (15b 17), a jednou íj: milo- ſrdenſtwíj (74b 9). Je-li tečka nad i, tedy jest buď nahodilá aneb později připsána: poyczil (8a 16), miloſti (37b 15), zabil (145b 13). Teprva

Strana XXI
XXI v básni „sv. Jan“ (123°—124b) počíná se obje- vovati častěji tečka nad i. 7. j a dvojhlásky ia, je, iu se píší: a) obyčejně g: gaz (1° 2, 11), Genz (1a 5), geſt (1° 6. 1b 8), gich (1b 2) atd. b) často gr, gy: giedenye (43 1), gielen (6b 18), pokogie (3° 17), gyey (7° 12) atd. c) taktéž často i: borowaſſe (5° 12), iako (3:12), leho (3b 4), iemu (5° 8) atd. d) mnohdy y: doſpiewayuce (10b 14), yeho (1b 6, 4° 4, 18) Swoy (1° 6) atd. 8. k se píše pravidelně k, jen v cizích slovech dvakráte c: benedicta (17° 3), Magni- ficat (67° 14). 9. Místo novočeské samohlásky I nalézáme obyčejně ll: napllneno (9° 8), pllnyl (12 8, 9° 4), pllny (13a 8), pllwali (53a 6) atd.; někdy však l: oflnuwfe (57a 11), peklny (26 15, 16), plny (17a 3), ſlzam (36b 3), flzyla (30° 14), myſlczy (30b 17), a jednou l: pilnoſt (63a 19). Jednou psáno chybně: gmyella (72a 12). 10. Místo novočeské samohlásky r přichází nejčastěji rr: drrzieli (52 1), drrziefſe (1 18), prrwych (1b 19), utrrpienye (4 13, 5b 15) atd.; vedle toho často též r: nayprwo (15b 4), prchem (13b 4), ſmrt (15° 12), ſrdce (8a 2) atd. 11. ř se píše: a) pravidelně rz: dobrzie (1a 7), Miſtrzy (3a 2), prziklady (1b 5), ſtarzy (13 1) atd. b) jednou též rſ: prſiſtupiwſy (126a 7).

Strana XXII
XXII 12. s se označuje: a) obyčejně samým ſ: Slyſte (1 1), �lowenſkem (1° 4), ſtarzy (13 1), ſwu (13 10) atd., na konci slova pak až na slovo toſ (116b 1) vždy s: yakos (14 10), les (6 11), nas (14b 15), wes (1b 10) atd. b) často ſſ: czaſſye (3a 1), czaſſow (4 1), cze ſſ- keho (1 9), czeſſkey (12 17), ſſwateho (3° 9) atd. c) několikrát z: getzemany (80° 19), ztrawu (90b 11, 135a 5), ztrawiczye (125a 15), ztra- wnie (6a 4), ztrawny (134 14), zwiezy (75b 8). d) třikráte zſ: nezſtala (47° 4), nezſtyde (30b 6), zſmyfla (98a 19). e) jednou ſz: Cſznu (102° 7). 13. š se píše: a) pouhým ſ: duſ (74a 1), Slyfte (13 1, 12), uſli- ſyte (1° 9, 10), wſaky (1b 4), wſak (1b 12) atd., a na konci obyčejně s: bydlis (7 18), ymas (4) 11), zadas (4 10). Tečka nad s ve slově Tupas (141a 15) jest pozdějšího původu. b) aneb ſſ: breſſe (3° 10), cztieffe (32 8), drrzieffe (1) 18), gmyeffe (15 17) atd. 14. šč se označuje ſcz: Geſcze (33 12), lucziſcze (6b 17, 7a 12), puſczy (5° 15, 19) atd. 15. Za t vyskytá se v těchto slovech th: bethlemu (69 12), bethlemye (69° 14, 70° 5), nazareth (62a 16), nazaretha (62a 14). V násle- dujících místech h při t znamená snad měkkosť: azth (130a 7), bythi (60° 9), krythi (103 3),

Strana XXIII
XXIII napllnythy (77a 2), Tath (72° 11), wſyethkach (99b 18), zahynuthy (9° 17). 16. u se píše: a) obyčejně samým u: ſwu (1a 10), uflyſyte (13 9), uzyway (1b 5) atd. na počátku slov často v: vbrziechu (10° 12), vczyny (11a 7), vſſwateho (3b 9) atd., a velmi řídce ve středu slov: dvífry (93b 16), wſtv- pugy (95a 16), zywemv (127a 16). b) 17. v se označuje: a) obyčejně w: diediczyewi (1a 3, 4), powiedieti (1° 3), pkopowi (13 5), flowenſkem (13 4), wam (1° 2) atd. b) pětkrát u: deuate (117° 1), yedua (31b 16), ſkoual (132° 5), fuu (86a 12), uywrrhu (126° 9). 18. y, ý se píše: a) samým y: Kdyz (13 10), Slyſte (1a 1), ſwaty (1a 8), wy (13 1) atd., jednou y: myloſtiwým (143 5). b) málokdy v: kdiz (6b 10), ſkriti (6° 13) atd. 19. z se označuje: a) obyčejně z: gaz (1a 2, 11), kazny (3a 5), rozplodil (1° 7), zakon (1° 7) atd. b) často ſ: roſkaza (34 14), weſdy (31b 4, 36a 13, 37a 1), wſkrzieſenye (29a 17), wſtekl (28b 1), ſwyczyegie (10° 1) atd. c) dvakráte zz: zzieda (107b 4, 108a 8). d) jednou ſz: ſztyela (124° 16).

Strana XXIV
XXIV 20. ž se píše: a) nejčastěji pouhým z: bozy (1b 7), Genz (135), Kdyz (1° 10), ſbozy (1b 2) atd. b) často ſ a s: czys (1“ 4), czis (15° 10), yelto (55 2, 3, 7a 18, 8a 12, 8b 2) atd. Tečka nad ž ve slově žwati (128a 13) jest pozdějšího původu. Měkkosť není ještě všude označena, ze- jména na konci slov nikdy mimo th, dotčené výše pod č. 15, ku př.: bazn (19a 14), kazn (19a 13), len (20° 17), ohen (26° 15), ſnatek (16a 3) atd. Dvojení samohlásek se vyskytá několikráte: aa = á: prawaa (52b 4), ee = é: utreffytelee (37b 2). Kromě toho objevuje se zdvojování samo- hlásek a, o, u po předložkách k, s, v a z v těchto slovech: kaapoftolom (76a 7, 79° 16), faapoſtoly (81b 11); kooffierzie (98a 10), woopat- ſtwiu (255 2), wootczy (51b 2), kuutieſſenyu (36a 16), ſuufylym (39a 17), zuuher (28b 19), zuuftawenye (40a 8). Též se počíná objevovati vstavka u před o, a to zejména ve slově Buoh, které přichází 72krát se vstavkou a pouze 11krát bez ní, a pak ve slovech buozie a puol (po třikrát). Mimo to se nalézá vo po předložkách k, s, v a z v ná- sledujících slovech: kuoczaſfu (131a9), fuocztem (53a 10), ſuotpuſczenym (46° 14), wuoczy (55° 9), zuobycziegie (48a 10).

Strana XXV
XXV Skratky nalézáme v rukopise tyto: 1. a, é, ë, o, ü, y = am, an, em, en, om, on, un, ym: gma (60° 8), kanamy (128° 10), na (373 11, 59a 8, 144b 18), wä (21a 3, 84 14), häbu (108a 15), Krzieſtaſkym (65b 11), mäfty- rzem (165 11), mazelftwie (102b 19), pohaſtwo (74 16); andiele (121a 15), czíne (103a 14), duche (1212 1), horze (30b 5), krzize (91° 14), lidě (94 13), Muzië (67b 7), ne, ne (1° 17, 538 15, 70b 16, 130b 9), něž (69 14), owſē (24° 15), placze (36a 18), �lowe (82b 14), ſrdce (8a 2), ſwě. (30b 13, 117, 17), ſyně (66a 19), wſe (24° 13), whie (493 4, 110b 18, 145a 18), zlatatké (69a 16); yěz (138b 16), Měno (10' 13), mocze (1333 18), ſpaſe (99a 2), uczënyku (92b 7), vmorze (93° 18); dony (137° 19), nato (136° 2), Potö (75 13), wto (34b 19, 485 15, 80° 19, 80b 1, 128a 19), zido (87a 12); ſkoczie (81a 18); wier- duk (133a 3); bozy (6b 12), dobry (96a 7, 119a 12), mnohy (93b 3), muſſy (10° 11), ny (43a 10, 46b 2, 895 14, 92a 1, 100° 16), otluczy (39 6), ponyey (130° 19), ſbozy (142a 16), slawny (74b 1), ſwaty (58a 18), ſwy (663 19, 81a 12), weliky (265 14), zgieweny (513 11, 66b 9). Na 1. 11a 7 nadepsána chybně nad e skrat- ka: kněmu. 2. l' = el : archangl’y, angl’y (74a 7). 3. p = pro: pblud (45b 6), pbudy (146° 14), pkop (10° 1, 26b 4), pkopowi (1 5), pkraſu (1053 18), pmluwi (57' 12), pſbozie (145° 13).

Strana XXVI
XXVI 4. �, t' = pra, tra: kupwu (129a 2), pwu (90b 9), pwym (115a 4), upwichu (137° 9); przie- proſtnye (49a 1). 5. t' = tr: Miſt (76b 4). 6. Ihs (latinská skratka) = Ihesus. Okrouhlé (rotunda) r vyskytá se pořídku, na př. pokorne (3b 4), morawſky (16' 14), po- kornye (17a 2) atd. I jazyk našeho rukopisu nasvědčuje tomu, že obsah jeho není sepsán ani složen jedním básníkem, ale že jest přepis starších rukopisů různých dob, který si nejspíše některý mnich spořídil, přepsav si do svého sborníčku ta če- ská skládání, kterých se mohl dopíditi a která se mu líbila. Proto se nám v některých sklá- dáních zachovalo více archaismů, v jiných opět méně. Zejména to platí o přehlasování u vi, které se jeví skoro v každém skládání jinak. Nejvíce původních u zachovalo se v Umučení a sice asi 89 u: 94 i; pak následují skládání, co se poměru u k i dotýče, v tomto pořadu: Maria Magdalena asi 64:127, Radosti asi 34: 67, Pláč sv. Mařie asi 17: 47, Desatero asi 38 : 213, Prokop asi 17: 104, Satyry 8: 70, Bohatec asi 2: 20, Liška asi 1: 16, Zdrávas 0: 16, Jan asi 0:6. I cizomluvy, které při- cházejí v některých skládáních našeho rukopisu, svědčí o různých skladatelích. Zajímavo jest též kladení předložek za slovem, ku kterému patří, na př. czo dle (88 1), mne mieſto (92 4).

Strana XXVII
XXVII Zároveň s inhed (33b 19, 34 6 atd.) přichází již hned (11a 5, 54b 8, 57 12 atd.), jakož vedle jmám čteme též mám atd. I jiných zvláštností jazykových jest v našem sborníku hojnosť, avšak každý soudný čtenář najde jich sám při bedli- vém čtení. Co se verše v našem rukopise dotýče, ten vyjma Umučení Páně, jest obyčejně dosti pra- videlný, osmislabičný a rýmovaný, ačkoli mnohý verš pro nesprávnosť a libovůli přepisovačovu často utrpěl a byl porouchán. Aby rovného čísla slabik ve verších dosáhli, užívali básníci na- šeho rukopisu mimo jiné též toho, že odmítali samohlásky v dosloví a sice: a) j'za je: kteray (37a 10), kterey (37 19), milay (41° 8), Kteray (46° 8), welikay (46 17), Zey (48a 16), totoy (142a 1), Ktoy (145a 2, 145a 4). bres za bieſe: 30b 11 (dvakráte), (31a 13, 31 18, 31b 12, 32a 14, 43b 3, 44 3, 66a 14); gmies za gmieſe: 31a 2. l' za l1: Kdel (38a 16), budel (39a 10), Kdel (41a 6), kteryl (52a 12), Budetel (53b 6), chczetel (116a 9), chczewiel (125b. 5). Cena básnická u většiny skládání, které se v našem sborníku nalézají, jest zcela nepatrná a místy pouhé rýmování, jakž jsem to již byl o legendě sv. Prokopa podotkl. Poněvadž hlavním cílem vydání tohoto jest podati původní text se vší možnou věrností, b) c)

Strana XXVIII
XXVIII pokud toho právě tiskem dosíci možná, napo- dobeny tiskem kromě skrácenin všeliké chyby originalu a opravy jich zcela tak, jak je v ori- ginale nalézáme od písaře rukopisu samého aneb od souvěkého rubrikatora. Opravy staly se obyčejně buď v samém řádku aneb nad řád- kem a jen dvakráte pod řádkem (18b 19, 106 19), a místo, kam vynechané písmeno neb slovo patří, opatřeno mnohdy skobkou (A). Na listě 94 ř. 4—6 se písař nejspíše zmýlil a proto vyškrábal, co byl již napsal, a psal opět na témž místě znova. Avšak nalézají se v našem rukopise mnohé opravy z XV. století, kterými mnohdy nějaký čtenář starší formy předělával na mladší. Tak na př. kzywu předělal ve kzy- wemv (1273 16), upil kzywu bohu v upi?l kzy- em wu bohu (133 5), chczu v chczij (140b 8), proczze v proczez, vyškrábav e (141a 3), woczíu, wliczu, woboczu v woczíj, wliczíj, wobiczu (144 2) atd. Neporozuměv dobře rukopisu opravil mnohá slova chybně, na př. do Obozie (142a 16) přidal chybně z: Ozbozie; otneho (143e 12) četl chybně co oneho a nadepsal t atd. Od téhož opravovatele pochází nejspíše větší díl rasur, které jsem dal vytisknouti v zá- vorce ležatým písmem. Pod slovy aneb písmeny, která jsou v rukopise přeškrtnuta a což nelze bylo tiskem napodobiti, jsou vytištěny vodo- rovné čáry. Též udělal písař pod písmenem, které se nemělo čísti, tečku, ku př. ſhlucziae

Strana XXIX
XXIX (26° 5), prrweu (29b 17), kaza (101a 6), tabati (130° 5) atd. Přepsal-li se, předělával napsané již slovo v jiné, na př. 93 16: dvífry předě- láno z wiery. Nepodařilo-li aneb zalilo-li se písaři některé písmeno, tedy je buď znova na- psal aneb nadepsal na př. 106b 5 kaky. Ně- které opravy rukopisu pocházejí teprva z na- šeho století, tak na př. připsáno na l. 33 9 po straně ch a v slově krato wile udělána kolmá čára, kde toto ch chybí; na 1. 112b 4 a 5 při- psána nad s v slově sledneš skobka a dnes nově inkoustem občerstvováno atd. Text v našem rukopise není rozdělen na verše, ale psán in continuo, a verše naznačil písař obyčejně tím, že počal verš velkým písme- nem aneb opatřil konec jeho tečkou, což však na mnohých místech opomenul učiniti. Též mnohá písmena velká od malých těžko rozeznati, platí to zejména o písmenech a, n, p, v, w, y, z. Ale někdy napsal písař i uprostřed verše velké písmeno (na př. 54 15, 84 10) aneb učinil tečku (na př. 1 8, 12° 6, 18b 1, 362 11 atd.). Vlastní jména nepíše velkými písmeny kromě někdy na počátku verše. Pro lepší pohodlí čtenářů rozdělil jsem původní text na verše, naznačiv konec řádku kolmou čárou a otisknuv po straně číslo listův a řádků. Tučnější arab- ské číslo znamená pokaždé list, a vedle něho prvou stranu a b druhou stranu originalu, a čísla drobnějším písmem vytištěná značí řádky

Strana XXX
XXX stránek. Proto jsem nemohl na dvou místech napodobiti rozdělovacího znaménka, kterého užil písař, aby tím čtenář nebyl uveden v omyl, a sice jsou to následující místa: mrrtwe zywy (74 14), ſwe/dvffry (93b 16). Při této příleži- tosti sluší připomenouti, že předložky jsou oby- čejně psány dohromady s následujícím slovem. Jsou-li ve vydání původního textu některá slova neb písmena v závorkách, nelze jich bylo v ori- ginale z rozličných příčin přečísti a jsou dle domyslu doplněna. Co se transkripce dotýče, o té bylo sice ve Sboru matičním projeveno přání, bych se řídil tak zvaným pravidlem o měkkém e, ale slavný Sbor zůstavil mi úplnou volnosť, bych jednal dle svého nejlepšího přesvědčení. Já však uváživ bedlivě a svědomitě vše, čeho bylo v pří- čině té potřebí, neuznal jsem za vhodné odchýliti se od užívaného ve Výboře z literatury české spů- sobu transkribování staročeských textů, kterým jsem se až dosud řídil ve svých článcích, uve- řejněných v Časopise českého Musea. Své opravy chyb původního textu jakož i některé konjek- tury položil jsem v transkripci vždy do závorky, chyby metrické však neuznal jsem za dobré opra- viti z příčin, vyložených na str. XVII Zbytků rýmovaných Alexandreid staročeských. Též mu- sím vyznati, že se mi nepodařilo všude dopíditi se pravého smyslu a mnohá místa v našem ruko- pise jsou mi nejasná, jak to ostatně i při mno-

Strana XXXI
XXXI hých jiných památkách staročeských zhusta se stává, a místa tato dají se opraviti a objasniti poněkud snad jen tehdáž, až se najdou správ- nější rukopisy těchto památek, které náš sbor- ník obsahuje. Po straně u transkripce naléza- jící se čísla a jdoucí pořád od počátku až do konce každé básně znamenají počet veršů je- dnotlivých skládání v našem rukopise. Konečně pokládám za svou milou povin- nosť, vzdáti velectěnému panu professoru M. Hattalovi své nejsrdečnější díky za jeho laska- vou a vydatnou pomoc, kterou mi ochotně pro- kázal zejména při transkribování rukopisu vů- bec a při všech důležitějších konjekturách zvláště.

Strana 1
HRADECKÝ RUKOPIS.

Strana 2

Strana 3
Legenda o sv. Prokopu. 15 20 Slyšte staří i vy, děti, co jaz vám chci pověděti o dědicevi slovenském, ciž o Prokopovi svatém, jenž sě jest v Čechách narodil, svój zákon dobře rozplodil, zákon svatý věrně plnil a veliké divy činil. O tom dobře uslyšíte, když svú (mysl tu) přiložíte. Co jaz (o nem chci vám di)eti, slyšte všichni, (ktož ch)tie jmieti (o)tpustky, k tom(u otplaty) (a hřie)chóv zbaveni(e za ty) (skutky) svaté podle to(ho). (Us)lyšíte (d)ivóv mnoho, co jest činil v češkej zemi, i (j)ak o nem v knihách čtemy, v jiných zemiech kudy koli, na vodách, také na poli, na chudých (i na bohatciech), na jich sboží i na hradiech,

Strana 4
10 15 1 Slyſte ſtarzy y wy diety Czo gaz wam chczy I powiedieti. Odiediczye|wi flowenſkem. Czys | opkopowi ſwatem. Genz sye ] geft wezechach narodil. Swoy | zakon dobrzie rozplodil. zakon | ſwaty wiernye pllnyl. awelike | diwy czynyl. Otom dobrzye ully fyte. Kdyz ſwu (myſl tu) przylo zite. Czo gaz (onem chczi wam di)eti Slyſte wſychny (ktoz ch)tie gmiety (O)tputky ktom(u otplaty.) (Ahrzije)chow zbaweny(e zaty.) (Skutlky) ſwate podle to(ho.) (Vf)lyſyte I (d)ywow mnoho. Czo geſt czy|(n)yl wczefſkey zemy. Itak one | wknyhach cztemy. Wgynych ] zemyech kudy koli. Nawodach ! take napoli. Nachudych ktomu nachudych. Nagich ſbozy y nahra drech.

Strana 5
Legenda o sv. Prokopu. 5 30 35 40 45 nad knězi i pak nad žáky. Znamenaj to člověk všaký, jeho činy i příklady a užívaj jeho rady. Rač nám toho spomáhati, synu boží i tvá máti! Svatý Prokop jest slovenského roda, nedaleko ot Českého Broda. Tu ves dobře Buoh rozplodil, v nějž sě ten svatý urodil. A však dobře pověděti směji: tej vsi (i)mě Chotúň dějí, v nějžto bydl(é)še starý kmet. Ten sobě jm(ie)še mnoho let; svú ženu šl(e)chetnú jmieše, s nížto ma(n)želstvo držieše, přátel ni prvých ni posledních, ale [v sboží vše prostředních. Jako Šalomún žádáše, tak sě těm manželóm stáše. Tito sě Boha bojéchu a správně vždy živi biechu. Prokop ot dětinstvie svého by chovánie velmi čsného, po Bozě tvorci túžieše, světskú slávu potupieše; poče sě čsnostmi třpytěti, veliké přednosti jmieti mezi spoluvěky svými. Obcováše nravy čsnými, 25 50

Strana 6
6 Legenda o sv. Prokopu. (25) 3" Za 10 Wezdy ſye boha bogieſſe. Swoge roditele cztyefſe. Rozkofi myeſta nedaſſe. Wezdy upokorzye ſtaſſe. Agak zrzyet nageho tyele. Tak byefſ ſbozny wmyſli czele. Widucze to roditeli. Iakeho ſynaczka gmieli. Wzachu mezi ſobu radu. Chtyecz gey ſlati kwyfſehradu. Kmyſtru naſlowo wzatemu. By gey uczil czteny wſſemu. Kdez ſlawne uczenye byeſſe. Wſlowenſkem razyczye ktwyeffe. Tu prokop wuczeny lonye. Czital wzdy ſſnahu wzakonye. Akehdy tu] i wkratkem czaſſye. Tomu piſmu | 1 nauczi ſye. Miſtrzy ſye tomu] diwrechu. Mezy ſobu tak mluſwiechu. prokop dobrzie upiſmie ] doſpiel. Aweczſti iwkazny proſpiel Neb nykdy prazden nebieſſe. ne bo namodlitwie nebo wknyhach cztreſſe. Tak ſye uczyl welmy mille. Netbal igedne kratowile. Diw|ne owſem pokokory bieſſe. Ze I gyz kazdy to mluwieſſe. Tento ! prokop tako geſt tych. Gyz 1a ko by byl owſem mnych.

Strana 7
Legenda o sv. Prokopu. 60 65 70 75 vezdy sě Boha bojéše, svoje roditele ctieše; rozkoši miesta nedáše, vezdy u pokoře stáše; a jak zřieť na jeho těle, tak bieš' sbožný v mysli cele. Vidúce to roditeli, jakého synáčka jměli, vzachu mezi sobú radu, chtiec jej sláti k Vyšehradu, k mistru na slovo vzatému, by jej učil čtení všemu, kdež slavné učenie bieše, v slovenském jazyce ktvieše. Tu Prokop v učení lóně čítal vždy s snahú v zákoně; a kehdy tu] v krátkém časě tomu písmu nauči sě, mistři sě tomu diviechu, mezi sobú tak mluviechu: Prokop dobře v písmě dospěl a ve čsti i v kázni prospěl; neb nikdy prázden nebieše, nebo na modlitvě nebo v knihách čtieše. Tak sě učil velmi mile, netbal i jedné krato(ch)víle, divné ovšem po(ko)ry bieše, že již každý to mluvieše: Tento Prokop tako jest tich, již jako by byl ovšem mnich. 55 80

Strana 8
8 Legenda o sv. Prokopu. 3 Zb 10 15 4 Nykdy! (n)ewidieli by ſmal. Any kdy ſdie (t)kamy wecz ghar. Gedno piel ! (h)odyny nebo paterzie. Niekde! (f)ukromye nebo wkorzie. PoJcziechu ſye kanownyczy diwiti Arzkucz czo chczemy uczynyti widymy czlowieka dobreho. Ake wſyey czíty podobneho. Guzt geſt(f) ] dobrzie natey dobie. Przitowarzjiſſmy ho kſobie. Proieho pokor ne ponyzenye. Snydu ſye wyſe hrazſka knyezie. Bywſe wſich ny wtey radie. wkapitole nawy ſehradie. wzwolichu gey fluzeb nykem. Vſſwateho petra kanow nykem. Nerad tomu ſwaty pro kop bieſſe. Neb tohoto ſwieta | nenawidieſſe. Geſcze by to byli ] uczynyh. Ez by gey proboſtem ] wzwolili. Ale ſwaty prokop w(1)/da ſwietſku leſt. Potupi toho ! prziebytka czeſt. Igednoho po kogie nehledagie. wiece ſye! probuoh pokorzigie. Nenoſyl | draheho odienye. Ny pitie dra heho ny giedenye. Tehdy wſich ny kanownyczy. Diekan proboſt | itrziednyczy. Swateho prokopa ! powyſſychu. Knyezem yeho uczy nychu. 15

Strana 9
Legenda o sv. Prokopu. 90 95 100 105 Nikdy (n)eviděli, by smál, ani kdy s die(t)kami več jh(rál), jedno pěl (h)odiny nebo páteře někde (s)úkromě nebo v kóře. Počechu sě kanovníci diviti a řkúc: Co chcemy učiniti? Vidímy člověka dobrého a ke všej čsti podobného. Južť jest dobře na tej době, přitovařišmy ho k sobě pro jeho pokorné poníženie. Snidú sě vyšehrazská kněžie. Byvše všichni v tej radě v kapitole na Vyšehradě, vzvolichu jej služebníkem, u svatého Petra kanovníkem. Nerád tomu svatý Prokop bieše, neb tohoto světa nenávidieše. Ješče by to byli učinili, ež by jej proboštem vzvolili; ale svatý Prokop, v(i)da světskú lesť, potupi toho přiebytka česť. I jednoho pokoje nehledaje, viece sě pro Buoh pokořije, nenosil drahého oděnie, ni pitie drahého ni jedenie. Tehdy všichni kanovníci, děkan, probošt i třiedníci, svatého Prokopa povýšichu, knězem jeho učinichu. 85 110

Strana 10
10 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 4 10 Sta ſye potom welmy | wſkorzie. Sluzy mſy uwyſehrazſkem korzie. Swe pokory ne promyenyl. wiecze nez drziew ! probuoh czynyl. Kanownykem | nawyſſehradie bieſſe. Ale gy ney promyenye chtieffe. Arzka ] czemu my ge tato czeſt. Genz | czyny duſſy przieleſt. wiedie ze nenye bohu wzaczen. Ktoz ſbozie | myluye ten bude ztraczen. Otom ] byloby mnoho prawiti. Ale mulſymy toho ukratiti. Nebo geft ] wiece prawenye. Oyeho milojſti y mluwenye. Otdawnych I czaffow to geſt myſll. Kde by ! kromye lidi bydlil. Naleze mnyjcha ſtareho. Kewſyey czſnoſti po dobneho. Iросziе yeho proſyty Chtie tyze zakon noſſyti. Tehdy | ten mnych duchowny. wida | ze geſt czlowiek rowny. Ipoczie [ mluwiti knemu. Prawie yako | kſynu ſwemu. Rzka procz ty | zakona zadas. aty weliku czeſt | ſbozym ymas. Wſwateho bene dichta zakonye. Muſfys gmiet(1) ] utrrpienye. Kromye przatel p(rz) ebywati. Swyma rukama d(1e) lati. 15

Strana 11
Legenda o sv. Prokopu. 11 120 125 130 135 Sta sě potom velmi v skoře, slúži mši u vyšehrazském kóře. Své pokory neproměnil, viece než dřiev pro Buoh činil. Kanovníkem na Vyšehradě bieše, ale jinej proměně chtieše a řka: Čemu mi je tato česť, jenž činí duši přelesť? Vědě, že nenie Bohu vzácen, ktož sbožie miluje, ten bude ztracen. O tom bylo by mnoho praviti, ale musímy toho ukrátiti; nebo jest viece pravenie o jeho milosti i mluvenie. Ot dávných časóv to jest myslil, kde by kromě lidí bydlil. Naleze mnicha starého, ke všej čsnosti podobného, i poče jeho prositi, chtě týže zákon nositi. Tehdy ten mnich duchovný. vida, že jest člověk rovný, i poče mluviti k nemu, pravě jako k synu svému, řka: Proč ty zákona žádáš, a ty velikú česť sbožím jmáš? V svatého Benedichta zákoně musíš jmiet(i) utrpěnie, kromě přátel p(ř)ebývati, svýma rukama d(č)lati. 115 140

Strana 12
12 Legenda o sv. Prokopu. 5. 10 15 5 Swaty prokop gemu p(o) wiedie. arzka wſak gaz dobrzi(e) | wiedie. Ze geſt to waſſe uſtaw(e) nye. yakoz ſwiedczy ſwate czte nye. Aby nycz wlaſtneho nie ney mieli. Apoſluſſenſtwie drrzieh Abychom wſechno prodali. Awelgmie bozie rozdali. Wteyto mie ! proſbie nemeſkay. Proſſym ſwalty mnye zakon day. Tdy ſtary ] mnych gſa wtey myerzie. wida ] gey wuſtawney wierzie. pro | proſb ſwateho ducha. poda rejmu mnychoweho rucha. Pak dotawad ſnym tu bydlil. Az ſye | dobrzie zakonu nauczyl. Potom ] gide doſweho kragie. Taynye ] ſobie bydla ptagie. Neproto ] aby przately widiel. Gedno kde ] by napuſczy ſediel. Tukde by byllo mieſto ſliczne. abohu ſluziti | ſluſne. I bra ſye dogedneho le ſſa. Sſſobu wſy potrziebu ne ſa. Takz pak potey puſczy l chodie. prziblizy ſye kgedney wo|die. Ta woda ſazawa flowe. Yejſto idnes podlaſter plowe. Nech tie przieſtu rzieku dale. Shrrnu ſye ! przigedney ſkale.

Strana 13
Legenda o sv. Prokopu. 13 150 155 160 165 Svatý Prokop jemu p(o)vědě a řka: Však jaz dobř(e) vědě, že jest to vaše ustav(e)nie, jakož svědčí svaté čtenie, aby nic vlastného nejměli a poslušenstvie drželi, abychom všechno prodali a ve jmě božie rozdali. V tejto mě prosbě nemeškaj, prosím, svatý mně zákon daj. T'dy starý mnich, jsa v tej mieře, vida jej v ustavnej vieře, pro prosb(u) svatého ducha poda jemu mnichového rúcha. Pak dotavad s ním tu bydlil, až sě dobře zákonu naučil. Potom jide do svého kraje, tajně sobě bydla ptaje, ne proto, aby přátely viděl, jedno kde by na púšči seděl, tu kde by bylo miesto sličné a Bohu slúžiti slušné. I bra sě do jedn(o)ho lesa, s sobú vši potřebu nesa. Takž pak po tej púšči chodě, přiblíži sě k jednej vodě. Ta voda Sázava slove, ježto i dnes pod (k)lášter plove. Nechtě přes tu řeku dále, shrnu sě při jednej skále. 145 170

Strana 14
14 Legenda o sv. Prokopu. 15 6" 10 Ta ſkala ſtajſſe wtey chwili. Otkurzymye | zadwie myli. Wtey ſkale dya blowe prziebywachu. Amnoho ] zloſti ukazowachu. Swaty pro kop wida gich zloſt. wſtupi pro to uwieczſy czſnoſt. Proti hrzieſchom borowaſſe. Atiem pſom otpowiedaffe. Rzka nelzye wam| zde gmyeti moczy. Kdyz my boh ] raczy ſpomoczy. Welikeho utrripienye bieſſe. Mnoho namodli(t) wie amalo gredieffe. Gableczika plana azeludy. Apodmieru Ii napigal ſye wody. Az poczie| okolo ſebe planyti. Adomek tu|diez ſobie ſtawiti. apnyewie tajko kopaſſe. Tu ſobie ztrawnie ] utreziewaſſe. naleze naſkale czyelu kru. Tu poſtawi ſwate | marzie kaplu. Tu ſye modleſe | wedne wnoczy. Az tomu mynuchu mnozy roczy. Nebreſſe iged nomu czlowieku znam. Nykde ] ho newiediel gedno buoh ſam Ale nemoz ſye myeſto nahorzíe] ſkriti. Takez ohen podkady bytý Proyeho welike utrrpienye. Vczyny buoh to zgiewenye. Nechtre | gho dele tagity. Chtre geho krz ieſtanom zgiewity. 15

Strana 15
Legenda o sv. Prokopu. 15 180 185 191) 195 Ta skála stáše v tej chvíli ot Kúřimě za dvě míli. V tej skále dáblové přebýváchu a mnoho zlosti ukazováchu. Svatý Prokop, vida jich zlosť, vstúpi proto u věčší čsnosť; proti hřiechóm bojováše a těm psóm otpoviedáše, řka: Nelze vám zde jmieti moci, když mi Bóh ráčí spomoci. Velikého utrpěnie bieše, mnoho na modli(t)vě, a málo jedieše: jablečka planá a želudy, a pod měrú napíjal sě vody. Až poče okolo sebe planiti a domek tudiež sobě staviti, a pněvie tak(é) kopáše, tu sobě stravně utěžieváše. Naleze na skále celú kru, tu postavi svaté Mařie kaplu, tu sě modléše ve dne v noci, až tomu minuchu mnozí roci. Nebieše i jednomu člověku znám, nik(t)e ho nevěděl, jedno Buoh sám. Ale nemóž sě miesto na hoře skrýti, takéž oheň pod kádí býti. Pro jeho veliké utrpěnie učini Buoh to zjevenie, nechtě j'ho déle tajiti, chtě jeho křesťanóm zjeviti. 175 200

Strana 16
16 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 7a Knyezie geſmuzto oldrzich drechu. Sczwa low czy kterez koli brechu. Ipoczie gym| wſyem mluwity. Naktere chczemy | leſſy giti. Weczye muſſymy nalow | Kde chczmy lowiti poczieti. pokuſmy weczye naſſazawſkey horzie Tu ſobie vmyſlichu wſkorzie wty my ſye leſſy gieti zada. Po giedmy tam tot geſt ma rada Kterziz koli przynem biechu. wſich ny gmu wtom powolichu. Akdiz| ſye wten les webrachu. Tu wſichlny knyezye oſtachu. Sta ſye bozy I powolenym. Ze neoſta igedn(o) ho ſnym. Knyezy ſye zgiewi g(ie) len kraſny. weliky awelmy m(af) ny. Knyez oldrzich ſye nelekag(ie.) Awruku lucziſcze gmagie. Zajſtrzieliti gielen chtreffe. Genz I prziednym nedaleko tecziefſe. Newelmy prziednym chwatagie yedno iako gmu rozum dawagie Aprziebiehna chwili malu. Iſta wi ſye nadtu ſkalu. Nanyeyzto ſwaty prokop dielaſſe. wty | czaſſy dub ofſyekowaſſe. zaſkojczy zaſſwateho prokopa nohy Aobratiw knemu rohy. 6b

Strana 17
Legenda o sv. Prokopu. 17 210 215 220 225 Knieže, jemužto Oldřich diechu, sezva lovči(e), kteréž koli biechu, i poče jim všem mluviti: Na které chcemy lesy jíti? Vece: Musímy na lov (jeti). Kde chcmy loviti počieti? Tu sobě umyslichu v skoře: Pokusmy, vece, na sázavskej hoře. V ty mi sě lesy jeti žádá, pojeďmy tam, toť jest má rada. Kteříž koli při nem biechu, všichni jimu v tom povolichu. A když sě v ten les vebrachu. tu všichni kněze ostachu. Sta sě božím povolením, že neosta i jedn(o)ho s ním. Knězi sě zjevi j(e)len krásný, veliký a velmi m(as)ný. Kněz Oldřich sě nelekaj(e) a v rukú lučišče jmaje, zastřeliti jelen chtieše, jenž před ním nedaleko tečieše, nevelmi před ním chvátaje, jedno jako j'mu rozum dávaje. A přeběhna chvíli malú i stavi sě nad tú skalú, na nějžto svatý Prokop děláše, v ty časy dub osěkováše. Zaskoči za svatého Prokopa nohy a obrátiv k nemu rohy, 205 230

Strana 18
18 Legenda o sv. Prokopu. 15 10 15 8. Mezy | rohy krziz gmiegreſſe. Knyez | oldrzich to dobrzie widieſſe Inhed zruku lucziſcze wrrze ! Akonye ſweho potrrze. Wida] to zwierzie prziedworne. Am nycha twarzy pokorne. Ta zatí knyez mnycha poczíe. Aſlhynſta ſye dolow boczie. Kto ! gſy yeſto nateyto puſczy bydlis Kakot diegi aczo tu czynys Swaty prokop hned te chwile Otpowiedie gemu mile. Yaz ] bydlym wtom pokogy. Hrzieſnyk a prokop my diegy. Podza konem benedichta ſwateho. za otplatu kralowſtwa nebeſkeho Knyez oldrzich ſkoczy ſkonye ! Swynu plaſcz hlawu poklonye Otcze zpowieday myehrzieſnejho. Proti bohu zawynyleho Swaty prokop gyey zpowieda Pozpowiedí pokanye da. Poto I poczie knyez oldrzich mluwiti Arzka chcze my ſye pití. Rozehl| ſem ſye brehem welikym. Na poymye weczye pitym twym Swaty prokop gynehot pitie neymam. Nez tu wodu gizto ! piem ſam. Wzem giſticzy srdce | wzdechna. Swu ruku wodu i pozehna. 10

Strana 19
Legenda o sv. Prokopu. 19 246 34 235 mezi rohy kříž jmějieše. Kněz Oldřich to dobře vidieše; inhed z rukú lučišče vrže a koně svého potrže. Vida to zvieře předvorné a mnicha tváři pokorné, tázati kněz mnicha poče a s hynšta sě dolóv boče: Kto jsi, ježto na tejto púšči bydlíš? kakoť dějí a co tu činíš? Svatý Prokop hned té chvíle otpovědě jemu mile: Jaz bydlím v tom pokoji, hřiešník, a Prokop mi dějí, pod zákonem Benedichta svatého za otplatu královstva nebeského. Kněz Oldřich skoči s koně, svinu plášč, hlavu pokloně: Otče! zpoviedaj mě hřiešného, proti Bohu zavinilého. Svatý Prokop jej zpovieda. po zpovědi pokánie da. Potom poče kněz Oldřich mluviti a řka: Chce mi sě píti, ro(z)žehl sem sě během velikým; napoj mě, vece, pitím tvým. Svatý Prokop: Jinéhoť pitie nejmám, než tu vodu, jižto piem sám. Vzem jistici, srdcem vzdechna, svú rukú vodu požehna, 23.) 260

Strana 20
20 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 8b 10 Podaw knyezy piti] kaza. Napiw ſye oldrzich otaza Diwi ſye tak flechetne wyno ! gmas. nateyto puſczy kde ge | chowas. Wemnozye ſem ze myech byl. Nikda ſem lepſieho ! nepil. Tak ſye byeſe tu uczyny lo. Iako naoney ſwatbie bylo Geſto bieſſe hoſpodyn ſam. Ta kyze diw uczynyl tam. Kdyz | breſe wkana galilee. Tu wen | wierzichu apoſtole. Tehoze di wu milemu. Poyczil prokolpu ſwatemu. Znamenaw oldrzich diwy prziewelike. Poczíe ] to mluwiti take. Sberz okolo | ſebe bratrzie wiece. yeſto budu ſtobu bohu ſluziece Chczy tuto klaiſter uczynyti. Sbozym 1diedynamí i gey nadati. Swaty prokop to uſlyſſye. Poſta malu chwili tiſfye. Czo | knyez oldrzich mluwy nynye. wz|wiediew yeho vmyſlenye. poczie mu ktomu raditi. By to raczyl uczynyti. Bohu naczeſt iwſyem ſwatym giſtre. Agmenem ſwate mu yanu baptiftie. Knyez oldrzich przigie mile radu. Pak ſwaty ! prokop da mu wnadu.

Strana 21
Legenda o sv. Prokopu. 21 270 275 280 285 podav knězi, píti káza. Napiv sě Oldřich, otáza, divi sě: Tak šlechetné víno jmáš na tejto púšči! kde je chováš? Ve mnozě sem zemiech byl, nikdá sem lepšieho nepil. Tak sě bieše tu učinilo, jako na onej svatbě bylo, ježto bieše Hospodin sám takýže div učinil tam, když bieše v Kana Galilee, tu veň věřichu apoštolé. Téhože divu milému pójčil Prokopu svatému. Znamenav Oldřich divy převeliké, poče to mluviti také: Sbeř okolo sebe bratřie viece, ježto budú s tobú Bohu slúžiece. Chci tuto klášter učiniti, sbožím i dědinami jej nadati. Svatý Prokop to uslyše, posta malú chvíli tiše, co kněz Oldřich mluví nynie. Vzvěděv jeho umyšlenie, poče mu k tomu raditi, by to ráčil učiniti Bohu na česť i všem svatým jistě, a jménem svatému Janu Baptistě. Kněz Oldřich přije mile radu; pak svatý Prokop da mu vnadu, 265 190

Strana 22
22 Legenda o sv. Prokopu. 9a 10 15 9b Kady by I wen zleſſa wygiel. Apak knemu | zaſſye przigiel. Poradiw ſye ſſwy my pany. Sgynymy take zema ny. Dielnyky whromadu ſhluczie Idoſpie tiem dielem ruczie. Keh dyz ſye to dielo ſkona. ptaw do poſlednyeho ſhona. Czoz tu biejſe trzieba koli. Swateho proko pa opatem wzwoli. Swaty pro kop chtieſſe ſye ſkryti. Nechtie] rad opatem bytí. Aknyez oldrzich iwſye bratrzie. Neczajkachu az dozaytrzie. Swateho I prokopa zwolichu. Apofluſen ſtwie knemu ſlibichu. Stalo | ſye geſt to ſwieczenye. Otſy na bozieho porozenye. Let po tiſfuczy dewateho. Podczieffa rzem gyndrzicha druheho. O patem gſa bratrzy zakonu| uczieſſe. Afam nayprrwe czí nyefſe. Hoſti myle przigyma ſſe. Pracznym kzdrawi pomahajſe. Aſſmutne utrefſiewaſſe. Wſe | czoz probuoh uczynyti bylo. To I gmu owſem bieſſe milo. Pllnyl ] rad bozie kazanye. Zſwateho duſcha uſtawenye. yeho ſlowo na wſye ſtrany roſtreſſe. 15

Strana 23
Legenda o sv. Prokopu. 23 300 31.) 310 315 kady by ven z lesa vyjel, a pak k nemu zasě přijel. Poradiv sě s svými pány, s jinými také zemany, dělníky v hromadu shluče, i dospě tiem dielem růče. Kehdyž sě to dielo skona, ptav do poslednieho shona, což tu bieše třeba koli, svatého Prokopa opatem vzvoli. Svatý Prokop chtieše sě skrýti, nechtě rád opatem býti; a kněz Oldřich i vše bratřie nečakáchu až do zajtřie, svatého Prokopa zvolichu a poslušenstvie k nemu slíbichu. Stalo sě jest to svěcenie ot syna božieho porozenie let po tisúci devátého, pod ciesař(stv)em Jindřicha druhého. Opatem jsa, bratří zákonu učieše. a sám najprvé činieše: hosti mile přijímáše, pracným k zdraví pomáháše a smutné utěšieváše. Vše, což pro Buoh učiniti bylo, to j'mu ovšem bieše milo. Plnil rád božie kázanie z svatého ducha ustavenie. Jeho slovo na vše strany rostieše 295 320

Strana 24
24 Legenda o sv. Prokopu. 15 10 3 10 Awſady | napllneno bieſſe. Kterzyz koli| to ſlyſſyechu. Sewſiech ſtran knejmu bieziefſe. Dary ſwe gmu ob ietugice. Aumodlitwu tye poru czieguce. Hrrnyechu knemu ne bozatka. Prawie 1ako kſlepiczy | kurzatka. Otpowiedagicz ducha | zleho. Aproffyecze otczye ſwatelho. Aby gye raczil przywynuti Nedal gich duffyem zahynuthy Chtrecze ſnym doſmrti ſtati. Awelwſem yeho poſluchati. Swaty pkop myle wſyechny przigymaſſe Afflowo gym bozye kazaſſe. Wſich ny gey lide mylowachu affnym by dliti zadachu. Ponydz geſt tu | opatem byl. Klaſterſkeho nycz ge nezyl. Gedno A ſwyma rukama wy dielal. Toho yeſcze chudym udèlal Tak byl otecz myloſtiwy I nawſhechny lfutoftiwy. Otom bylo by mnoho prawití. Ale gyz muſly ] ukratiti. Chczy prawiti oyeho 1 diwiech. I ogeho ſwatych czimech Czo geſt czynyl teho czaſſa. Kdez ! geſt wſieczka lidſka ſpaſſa. Keh diſto ſkrzizy chodiece. 10 15

Strana 25
Legenda o sv. Prokopu. 25 330 335 340 345 a všady naplneno bieše. Kteříž koli to slyšiechu, se všech stran k nemu běžie(chu), dary své j'mu obětujíce a v modlitvu (s)ě porúčejúce. Hrniechu k nemu nebožátka, právě jako k slepici kuřátka, otpoviedajíc ducha zlého a prosiece otce svatého, aby je ráčil přivinúti, nedal jich dušiem zahynúti, chtiece s ním do smrti státi a ve všem jeho poslúchati. Svatý Prokop mile všechny přijímáše a slovo jim božie kázáše; všichni jej lidé milováchu a s ním bydliti žádáchu. Ponidž jest tu opatem byl, klášterského nic je nežil, jedno (co) svýma rukama vydělal, toho ješče chudým ud(i)elal. Tak byl otec milostivý i na všechny lutostivý. O tom bylo by mnoho praviti, ale již musím ukrátiti. Chci praviti o jeho diviech i o jeho svatých činiech, co jest činil t(o)ho časa. kdež jest všecka lidská spása, kehdyžto s kříži chodiece 325 350

Strana 26
26 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 11. azatrzy ] dny ſye poſtiece. Lid ſkrzizy chojdil zpiewagie. Podle rzymſke ho ſwyczyegíe. Ktomu czaſſu zkragíe | dalekeho. Chtrecz widieti prokopa ] ſwateho Geden tudiez przyſſel bie ſe aten czlowiek menna ſlowieſſe Choditi ſſwatym prokopem chtreſe K tomu weliku zadoſt gmiegiefſe Prziſſed kſazawie poczie ſtati. ana ] prziewoznyka ptati. Nebieſſe tu ige den czlowiek. veſto by yeho prziewezl ] wdrek Kſwateho prokopa domu. newiedieſſo czo uczynyti tomu. Mnoho lody vbrziechu ſtogiechu. Sſo chory przywazany brechu. Wty ho I doby hodynamy doſpiewayuce. po gidu ſſwatymy zpiewagice. Swaty I prokop ibratrzie gyna. Achwalece ] hoſpodyna. Vzrzie menna ſmut nye ſtaſſe. Akbohu ſrdcem wzdychalſſe. Ze ſnym rad choditi chtieſſe Protoze takto mluwieſſe. Proſwa teho prokopa zaſluzenye. Doprziey] my boze prziewezenye. To powie die wſwey truchlofti. Hned ſye knejnu czlunek zproſti. Oſtawiw onen| prazden brzieh. 10"

Strana 27
Legenda o sv. Prokopu. 27 360 36 379 315 a za tři dni sě postiece, lid s kříži chodil, zpievaje podle římského zvyčeje. K tomu času z kraje dalekého, chtiec viděti Prokopa svatého, jeden tudiež přišel bieše, a ten člověk Menna slovieše; choditi s svatým Prokopem chtieše, k tomu velikú žádosť jmějéše. Přišed k Sázavě, poče státi a na přievozníka ptáti. Nebieše tu i jeden člověk, ježto by jeho převezl v diek k svatého Prokopa domu; nevědieš(e), co učiniti tomu. Mnoho lodí u bře(h)u stojéchu, s sochory přivázány biechu. V ty doby, hodinami dospievajúce. pojidú, s svatými zpievajíce, svatý Prokop i bratřie jiná, a chváléce Hospodina. Uzře Menna, smutně stáše a k Bohu srdcem vzdycháše, že s ním rád choditi chtieše, protože takto mluvieše: Pro svatého Prokopa zaslúženie dopřej mi, Bože, převezenie! To povědě v svej truchlosti, hned sě k ne(m)u člunek zprosti; ostaviv onen prázden břeh, 345 380

Strana 28
28 Legenda o sv. Prokopu. 15 115 10 Vczyny kněmu ruczy breh. Przymczie ſye knemu] uprziemo. to geft otmnohych wi dieno. Ktoz ſſwatym prokopem ! brechu. Atakto knemu mluwielchu. Kako tie geſt ſyem bezweſla Lody przieſwodu przienefla. Mějno gym wlyem otpowiedie. wellmy weſfele ſnymy chodie. Boh] uczynyl to znamenye. proſwatelho prokopa zaſluzenye. Swaty I prokop tey chwale nechtreſſe Protoze takto mluwieſſe. Myla bra trzy nediwte ſye. Awſak weczteny i czte ſſye. Budeteli gmieti myeru akbohu prawedlnu wieru. vakoz to nadro horcziczne. Aproſyti czoz yeſt| ſhezne. Cſo chczete to obdrrzite. Trzie bali hory prziewratite. Takez ty I geſt toto nynye. Buoh napllnyl | yeho zadanye. Bud buoh zaduczy I pochwalen. Nawieky wiekoma ] amen. Poſluchayte wiece diwow I geho przieſſwatych czynow. Sew|fiech ſtran knemu bieziechu. aprjaczne knemu ſtreziechu. Swaty I prokop dnem y noczy. 10 15

Strana 29
Legenda o sv. Prokopu. 29 390 195 100 405 učini k nemu rúčí běh, přimče sě k nemu upřiemo. To jest ot mnohých vidieno, ktož s svatým Prokopem biechu a takto k nemu mluviechu: Kako tě jest sěm bez vesla lodi přes vodu přenesla? Menno jim všem otpovědě, velmi vesele s nimi chodě: Bóh učinil to znamenie pro svatého Prokopa zaslúženie. Svatý Prokop tej chvále nechtieše, protože takto mluvieše: Milá bratři, nedivte sě; a však ve čtení čte sě: Budete-li jmieti mieru a k Bohu pravedlnú vieru jakožto jádro horčičné, a prositi, což jest sličné, co chcete, to obdržíte, třeba-li, hory převrátíte. Takéž ti jest toto nynie: Buoh naplnil jeho žádánie. Buď Buoh žádúcí pochválen na věky věkoma, amen! Poslúchajte viece divóv i jeho přesvatých činóv! Se všech stran k nemu běžiechu a pracné k nemu stěžiechu. Svatý Prokop dnem i nocí 385 110

Strana 30
30 Legenda o sv. Prokopu. 12° 10 15 12° Wſiem | ſpomahaſſe dnem y noczy. Mezy| gynymy pracznymy przyweden bieſſe. Ten wſobie zleho ducha ! gmieſſe. Ten ſye nawſechno trr haffe. Prziehroznye zuby ſkrziehta ſe. Szymagie ſwe zuby ipleczy. Ch|tie zewfiech lidi uteczy. Chodiechu] ſnym przietele whluczye. Afwaza wſe gemu ruczye. Ankazdemu chojdy lagie. Naſſwateho prokopa. wo lagie. Prokope krziwdu my czy nys. Ze mye wen ottudto pudis wſak gaz tobie nycz neſkozy Acz ftremto czlowiekem chozy. Po wiediew to wdiebley zloſti. wzlo my czlowiekem bezmyloſti. Swalty prokop uzrziew praczneho Vkroti wnem ducha zleho. Po ruczy gey bratru czſnemu. Aprzi kaza mocznye gemu. Snaznu I peczy onem gmieti. Poſtiecz ſye nadnym klatwu preti. Aſam ſye | namodlitwu otda. Swoy ziwot | utrrpieny podda. Tu nakolenczy | klekagie. Anaſſwych prrſſech. I padagre. Hlad mra donoczy ſye ] poſtie. Chtie zbawiti zleho hoſtre Czynye to wnoczy iwedne. 5

Strana 31
Legenda o sv. Prokopu. 31 420 425 430 435 všem spomáháše (boží pomocí). Mezi jinými pracnými přiveden bieše, (jenž) v sobě zlého ducha jmieše; ten sě na všechno trháše, přehrozně zuby skřehtáše, sžímaje své zuby i pleci, chtě ze všech lidí utéci. Chodiechu s ním přietelé v hluce. a svázavše jemu ruce, an každému, chod(ě), laje, na svatého Prokopa volaje: Prokope! křivdu mi činíš. že mě ven ottudto pudíš; však jaz tobě nic neškozi, ač s tiemto člověkem chozi. Pověděv to v dieblej zlosti, vzlomi člověkem bez milosti. Svatý Prokop, uzřev pracného. ukroti v nem ducha zlého. Poruči jej bratru čsnému a přikáza mocně jemu, snažnú péči o nem jmieti, postiec sě, nad ním klatvu pěti. A sám sě na modlitvu otda, svój život utrpění podda, tu na kolenci klekaje a na svých prsech padaje. hlad mra, do noci sě postě, chtě zbaviti zlého hostě. čině to v noci i ve dne, 415 440

Strana 32
32 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 133 10 Ato ! prawie do teho dne. Potom zakljew ducha zleho. wyhna gey zczlo wieka czſneho. To mnozi lidye ] widrechu. Kterzyz kolí przitom ] brechu. Ze welmy ubrrzkem ſpieſchu. wzletie nakoſtelnu ſtrziechu Brrzo wnyuz ptak ſye ſwynugie Leti precz ſye nelenugie. potom ] pak nazemy pade. Anacztwero | ſye rozpade. Ten czlowiek by owſem uzdrawen. Bud wtom hoſpo dyn pochwalen. Geſcze wam | wiecze powiedie. Czo ofſwatem I prokopie wiedie. Sta ſſye to I pak wyedny czaſſy. vſſlyſſiewſſe ] wſake hlaſſy. Ande czrrtie wolagice ! Mezy ſobu to mluwiece. Czeſſky | czlowiek nadnamy geſt. Onemz gſmy dawno kladly leſt. Chtrecz ! geho otſud wyhnaty. Gyz ſye to | nemoze ſtati. Nebo gſa zawiſty I pllny. Gmagie knam newierne | czyny. wſe proti naſſemu ſboru Obſiedl zde nadnamy horu Nuze prokope wiezto brecz. Protie muſſymy giti precz. Swa ty prokop pozehnawſye.

Strana 33
Legenda o sv. Prokopu. 33 156 135 161 160 a to právě do téhodne. Potom zaklev ducha zlého. vyhna jej z člověka čsného. To mnozí lidie vidiechu, kteříž koli při tom biechu. že velmi u brzkém spěchu vzletě na kostelnú střechu: brzo vňuž pták sě svinuje. let(ě) preč sě nelenuje. Potom pak na zemi pade a na čtvero sě rozpade. Ten člověk by ovšem uzdraven. Buď v tom Hospodin pochválen! Ješče vám viece povědě. co o svatém Prokopu vědě. Sta sě to pak v jedny časy. uslyševše všaké hlasy, ande črtie volajíce, mezi sobú to mluviece: Český člověk nad námi jest, o nemž jsmy dávno kladli lesť. chtiec jeho otsud vyhnati. Již sě to nemóže státi. nebo jsa závisti plný, jmaje k nám nevěrné činy, vše proti našemu sboru obsědl zde nad námi horu. Nuže, Prokope, věz to, breč. pro tě musímy jíti preč. Svatý Prokop požehnav sě, 445 170

Strana 34
34 Legenda o sv. Prokopu. 135 10 15 Poſ watne rucho wzwlek naſſye. Biczik maly ſobie uczyny. Igide ] tam dogieſkynye. wſwogy ruku | neſſa ſwate. Arzka wy ſyemye| proklate. wy gfte hadoweho ro da. Gieſczerczieho ktomu ploda ji Bozy moczy kazugy wêm. abyſte | ſly ottudto wen. Niekterde napu|ſczy gdiete. anykomemu neſkod te. Tdy czrrtie welikym prchem proraziece ſkalu wrrchem. przhedſwatym prokopem breziecze Swe ſmutky ſobie prawiecze Horze nanaſſe fedienye. Gyzt naſeho bydla nenye. Sebrachu| ſye wſiechna rzyſlye. I mylobu zka towarziſſye. Poyemſe ſye | wſieczka obecz. Gidu whoru ] gieyz diegy lobecz. Prokop ſwalty potom bogy. Wiecz tu oſta] upokogy. Hoſpodyne bud ty chſwala. Dyebelſka mocs neoſtala Poſſedte malo mllczrecze. Vſlyfy te dywow mnoho wiecze. Lidy I otwſad prziemnozſtwie. zſwenícz: okolo zſuſfiedſtwie. Knemu ſye utrekowachu. 15 14.

Strana 35
Legenda o sv. Prokopu. 35 180 485 190 495 posvátné rúcho vzvlek na sě, bičík malý sobě učin(ě) i jide tam do jezkyně, v svojí rukú nesa svaté a řka: Vy siemě proklaté, vy jste hadového roda, ješčerčieho k tomu ploda. Boží mocí kazuji vem, abyste šli ottudto ven; některde na púšči jděte a nikomému neškoďte! T'dy črtie velikým prchem, proraziece skálu vrchem, před svatým Prokopem běžiece, své smutky sobě praviece: Hoře na naše s(ě)děnie, jižť našeho bydla nenie! Sebrachu sě všechna říše i milobuzká tovařišie, pojemše sě všecka obec, jidú v horu, jejž dějí Lobec. Prokop svatý po tom boji viec tu osta u pokoji. Hospodine, buď ti chvála, diebelská moc neostála! Pos(ě)ďte málo mlčiece, uslyšíte divóv mnoho viece. Lidí otvšad přemnožstvie, z ve(s)nic okolo, z súsědstvie, k nemu sě utěkováchu, 475 500

Strana 36
36 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 14% Zdrawie otneho i przigymachu. Swaty prokop] welmy myle. Wfieczkerny kſobie ! przichile. Kazdeho myloſtiwým ] czynem. Afſweho myſtra przikla dem. Nechtie by otneho ktery díw Byl zgiewen donydz geft zyw Ze toho buoh nemyluye. Ktoz| ſye prziedlidmy welbuge. To| igyne ſtogie mluwieſſe. Aprziejdnym mnozſtwie lida bieſſe Wten czas take ſlepa zena. bie ſe przieden prziwedena. To ſwie ta widletí nemozieſſe. Wſak ſwa teho otczie proſſieſe. Rzkucz tys | ſluha boha zyweho. Dopomoz ! my zraku meho. Tak nakole nu kleczieczy. prziezaloſtiwie I placziczy. Rzkuczy ſmyluy ſye] nademnu. Otcze ſwaty nynye nadjtemnu. Swaty prokop ſmylowa| ſye nadny. Nadtu giſtu temnu I pany. Krzizem ſwatym zname nagie. Atakaz ſlowa gmenugie Giezto gie ſam ſyn bozy piel. Kdyſto geſt onomu ſlepczy zdiel Rzka pomoz boze zraku memu yakos pomohl onemu ſlepemu Aiakz to brrzo powiedie. 10

Strana 37
Legenda o sv. Prokopu. 37 10 515 520 123 zdravie ot neho přijímáchu. Svatý Prokop velmi mile všeckerny k sobě přichýle, každého milostivým činem a svého mistra příkladem, nechtě, by ot neho který div byl zjeven, donidž jest živ; že toho Buoh nemiluje, ktož sě před lidmi velbuje. To i jiné stoje mluvieše a před ním množstvie lida bieše. V ten čas také slepá žena bieše předeň přivedena. T(a) světa viděti nemožieše, však svatého otce prosieše. řkúc: Tys sluha Boha živého, dopomoz mi zraku mého. Tak na kolenú klečieci, přežalostivě plačíci, řkúci: Smiluj sě nade mnú. otče svatý, nynie nad temnú! Svatý Prokop smilova sě nad ní, nad tú jistú temnú paní, křížem svatým znamenaje a takáž slova jmenuje. ježto je sám syn boží pěl. kdyžto jest onomu slepci sděl. řka: Pomoz, Bože, zraku mému. jakos pomohl on(o)mu slepému! A jakž to brzo povědě. 50.) 530

Strana 38
38 Legenda o sv. Prokopu. 15 15° 15 15% Tak zena oczyma wzhledie. Awiecz| doſweho ſkoncziene. Gmyela ] zdrawie iwidienye. Zbawiz | nas boze ſlepoty. Doprziegie| nam ſwe lepoty. Sta ſye po | hrziechu tiech czaffow. Knyez oldrzich vmrzie wlozichu gey wrow. Anetak klaſtera geſcze bieſſe doczynyl. yakz ſwatemu | proku ſlibil. Ageſcze to mieſto | chude bylo. Aopatſtwie potwrr zeno nebylo. Proto ſwaty pro kop ibratrzie geho. Chwalecz | tworczye nebeſſkeho. Nyekdy i poklaſteru ſye pochowachu Anye kdy popuſczy przyebywachu Ale ſlys czo ſye potom ſta. knyez | brziecziſlaw ieho ſyn wſta. CzIs | naſtolecz ſweho otczye. Iby kn|yezem czeſſkym wtom roczye Ten boha welmy milowaſſe Afſweho otczie ſkutkow naſle dowaſſe. Kdyz semu czo powie/drechu. Geſto otgeho otczie wie drechu. To prziewelmy rad flyiſieſſe. aproseho duffy myle pll nyeffe. Akdyz to dobrzie uzrziejchu. Ofſwatem prokopu yemu powrediechu. Rzkucz knyeze racz to wiedieti. Cſo chczy tobre onem ] powiedietí. Bylt geſt nayprwo! puftennykem.

Strana 39
Legenda o sv. Prokopu. 39 540 545 550 5.1.) tak žena očima vzhledě, a viec do svého skončenie jměla zdravie i viděnie. Zbaviž nás, Bože, slepoty, dopřeje nám své lepoty! Sta sě, po hřiechu těch časóv, kněz Oldřich umře, vložichu jej v rov, a ne tak kláštera ješče bieše dočinil, jakž svatému Prok(op)u slíbil. A ješče to miesto chudé bylo a opatstvie potvrzeno nebylo. Proto svatý Prokop i bratřie jeho. chváléc tvorce nebeského, někdy po klášteru sě pochováchu a někdy po púšči přebýváchu. Ale slyš, co sě potom sta. Kněz Břecislav, jeho syn, vsta ciž na stolec svého otce, i by knězem českým v tom roce. Ten Boha velmi milováše a svého otce skutkóv následováše. Když jemu co pověděchu, ježto ot jeho otce věděchu, to převelmi rád slyšieše a pro jeho duši mile plnieše. A když to dobře uzřechu, o svatém Prokopu jemu pověděchu, řkúc: Knieže, rač to věděti, co chci tobě o nem pověděti. Bylť jest najprvo pústenníkem, 535 560

Strana 40
40 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 162 10 15 potom byl twe ho otczye zpowiednykem. Ageſt | ti muz ſwatych czynow. Aczynyt | prziemnoho diwow. Mnohot ] geft twoy otecz iemu ſlibowal Az gemu iklaſter dielal. poh rziechu zatrem ſye rozſtonal Aproſmrt yeho nedokonal. Rad| tomu knyez brziecziſlaw bieſſe Czoz oſſwatem prokopie ſlyſieſe! Wdiw ſye mnozy wzradowa chu. Naylepſy ſye whromadu [ ſebrachu. Snýmyz ſye poczie knyez tazati. Chtie ſweho otczye zaduffye ſkonatí. Rzka gym ! pany radte mnye ktomu. abych pomohl ſwateho prokopa domu Rad bych uczynyl tu ſnatek. Neb ! geſt meho otczie poczatek. whro madu ſye pany ſebrachu. Tu ra du knyezy brzieczilawowy da chu. Dokonay ſweho otczye za duffye. Tot tobie naylepe flujfye. Knyez to welmy rad uczyny Sweho otczye zadoſt ſpllny. Dogiew ſwateho prokopa ru czye. Aumodlitmu ſye gemu po ruczie. Zpowiedaw ſye poczie gey ! otczem zwati. Arzka otcze ſwaty | racz mye znaty. Sbozye iſwobodft wie wam dawagy. Opatſtwie wam I potwrrzugy. Tobie gym byti kazugy

Strana 41
Legenda o sv. Prokopu. 41 *el D15 580 58. potom byl tvého otce zpovědníkem; a jest ti muž svatých činóv a činíť přemnoho divóv. Mnohoť jest tvój otec jemu sliboval, až jemu i klášter dělal, po hřiechu zatiem sě rozstonal a pro smrť jeho nedokonal. Rád tomu kněz Břecislav bieše, což o svatém Prokopě slyšieše. V div sě mnozí vzradovachu, najlepší sě v hromadu sebrachu, s nimiž sě poče kněz tázati, chtě svého otce zádušie skonati, řka jim: Páni! raďte mně k tomu, abych pomohl svatého Prokopa domu. Rád bych učinil tu sňatek, neb jest mého otce počátek. V hromadu sě páni sebrachu, tu radu knězi Břecislavovi dachu: Dokonaj svého otce zádušie. toť tobě najlépe slušie. Kněz to velmi rád učini, svého otce žádosť splni. Dojev svatého Prokopa rúče, a v modlit(v)u sě jemu poruče, zpoviedav sě, poče jej otcem zváti a řka: Otče svatý, rač mě znáti! Sbožie i svobodstvie vám dávaji. opatstvie vám potvrzuji, tobě jim býti kazuji. 56. 510

Strana 42
42 Legenda o sv. Prokopu. 16% 10 15 17. Swaty prokop mezy wſyemy ſtolgie. awladanye toho ſye bogye Poczie knyezye probuoh proſſyty. Aby I geho raczil zbawiti. Rzka widite | mye nedoſtoyneho. probuoh wolte | mezy ſobu gyneho. Nedoſtoyen ſem brziemene toho. wolte ſeho nebo onoho. To igyne ſnymy mluwieſſe Opatem nykakz byti nechtreſe. Ale | weſken ſnatek ilidie iſudie Iwſeli czy dobrzy lidie. Proſbu kněmu] vczynychu. agedwa naníem ob/drrziechu. Ze nadtiem ſwatym ma ſtyrzem. wzwolichu gey czſnym ] paſtyrzem. Brziecziſaw ten kníez] czefſky. Affewerus biſkup morawſky. Hoſpodarzem yeho potwrdijchu. Ktomu opatem ſwietichu Wgehozto wiecz ſwatem tele. duch | ſwaty prziebywal cziele. Akeh|dyz woopatſtwi ſtogy. Hoſpodi na ſye wewſem bogie. welmy po kornye nefl kazanye. I ſwateho [ benedicta uſtawenye. Breſe plny | wſye myloſti. Bezewſye protiwne zlofti. Sbozie dobrzie oprawowaſe Bratrzi iczeled zpoſſobowaſſe.

Strana 43
Legenda o sv. Prokopu. 43 60) 605 610 615 Svatý Prokop, mezi všemi stoje a vládanie toho sě boje, poče knězě pro Buoh prositi, aby jeho ráčil zbaviti, řka: Vidíte mě nedóstojného, pro Buoh volte mezi sobú jiného!" Nedóstojen sem břemene toho, volte s(ě)ho nebo onoho. To i jiné s nimi mluvieše, opatem nikakž býti nechtieše. Ale vešken sňatek i súdie i všelicí dobří lidie prosbu k nemu učinichu, a jedva na něm obdržechu, že nad tiem svatým manstýřem vzvolichu jej čsným pastýřem. Břecislav, ten kněz český, a Severus, biskup moravský, hospodářem jeho potvrdichu. k tomu opatem světichu, v jehožto viec svatém těle duch svatý přebýval cele. A kehdyž vo opatství stoj(e). Hospodina se ve všem boje, velmi pokorně nesl kázanie i svatého Benedikta ustavenie. Bieše plný všie milosti, beze všie protivné zlosti; sbožie dobře opravováše, bratří i čeleď spósobováše. 393 620

Strana 44
44 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 173 5 10 Sczedr hoſtem byl ipuſtennykom I wſiem bozym ſluzebnykom. Trem ſbozym ſluzil tak hotowie Lecz ſyrotkom lecz chudey wdowie Zageho tu ſwatych czaſſow. Ne by igednyech nedoſtatkow. Nebo I gey wfichny mílowachu. Ktoz koli ſnym prziebywachu. Nebo| ſkrrzie ſwe dobre ſkutky. po wiedagie gym otpuſtky Czy nyl iako lekarz mudry. dawa gie wſiem prziklad dobry. Mnolhe lidi hrziechow zbawugye Poſſyelal duſſye doragie. Czuzie ho nycz nechtrel ziti. praw uſtawinye doſwe ſmrrti. Klaſterſkeho ] nycz neuzywaſſe. Gedno czoz] ſwyma rukama wydielaſſe. Trem ſye krrmil 1 odtewal. A chudym ſczedrzie udielal. Ageſcze] newſet geſt tuto pſano Czoz yeſt dobrym lidem znamo awſichny| ktoz toto flyffyte. procz takeze [ neczynyte. poſluchayte hoftakowe Ktomu wſichny leycherziewe. kte rzy poſſwietu bludite. Analidech] ktomu ludite. Geſto radi berze te czuzie. Chowayte ſye duffye ] ztracenye. 15

Strana 45
Legenda o sv. Prokopu. 45 33 ': 1 ili l. Ščedr hostem byl i pústenníkóm i všem božím služebníkóm, tiem sbožím slúžil tak hotově leč sirotkóm, leč chudej vdově. Za jeho tu svatých časóv neby i jedněch nedostatkóv; nebo jej všichni milováchu, ktož koli s ním přebýváchu. Nebo skrze své dobré skutky. poviedaje jim otpustky, činil jako lékař múdrý. dávaje všem příklad dobrý. Mnohé lidi hřiechóv zbavuje, posielal duše do ráje. Cuzieho nic nechtěl žíti, práv ústavně do své smrti. Klášterského nic neužíváše, jedno což svýma rukama vyděláše, tiem sě krmil i odieval a chudým ščedře udielal. A ješče nevšet jest tuto psáno, což jest dobrým lidem známo. A všichni, ktož toto slyšíte, proč takéže nečiníte? Poslúchajte hostákové, k tomu všichni lejcheřevé, kteří po světu blúdíte a na lidech k tomu lúdíte, ježto rádi béřete cuzie, chovajte sě duše ztracenie, 625 65

Strana 46
46 Legenda o sv. Prokopu. 183 10 15 18b Otkadz nenye wykulpenye. yedno tam wieczne bydle nye. Nahle toho oſtanuce. Swa teho prokopa prziklad przigmuce poproſſite otczie ſwateho aby wy zbawil ohnye wieczneho. Bychomy | hrziechow zbuduce. Afſwych fye | win pokayuce. wiecz wſeho zle ho oſtali. Potom bohu ſye doſtali Take to doneho breſſe. yakoz ta mo onem czte ſſye. Ze ſye lidſke ch(waly krigieſſe. Atez ſwey bratrzy | radieſſe. Tiem geſto biechu wtu| dobu. I take kterziz potom budu Aby ſye nabozenſtwym newelbi li. Any ſye prziedlidmy chlubili Vczynyte welmy flechetnye. Aby i bylo drrzano uſtawnye. Aby mſye I porzad zpiewahi. Kdyz by lidie vm ſye bywali. Anebo nakazdy ſwa tek. Bywa zde weliky ſnatek Tu mſy poprimye zpiewagy. Ten obycziey reſcze idnes gmagí Prochudynu . yeſto ſye rano ſcho di. aſſwe nabozenſtwie plody. Ate mſye poſluchagice. Bohu ſye po ruczigice.

Strana 47
Legenda o sv. Prokopu. 47 660 665 670 675 otkadž nenie vykúpenie, jedno tam věčné bydlenie. Náhle toho ostanúce, svatého Prokopa příklad přijmúce, poprosíte otce svatého, aby vy zbavil ohně věčného; bychomy, hřiechóv zbudúce a svých sě vin pokajúce, viec všeho zlého ostali, potom Bohu sě dostali. Také to do neho bieše, jakož tamo o nem čte sě, že sě lidské chvály kryjéše a též svej bratři radieše, těm, ježto biechu v tu dobu. i také kteříž potom budú. aby sě náboženstvím nevelbili ani sě před lidmi chlubili. Učiníte velmi šlechetně, aby bylo držáno ústavně, aby mše pořád zpievali, když by lidie u mše bývali, anebo na každý svátek bývá zde veliký sňatek. Tu mši po primě zpievají, ten obyčej ješče i dnes jmají pro chudinu, ježto sě ráno schodí a své náboženstvie plodí. A té mše poslúchajíce, Bohu sě poručijíce, 65. 680

Strana 48
48 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 19a 10 Igde kazdy doſweho do mu. Ikamz libo bylo komu. Sta! ſye pak nagedny hody. Tu ſye ! gednomu bratru przihody. Ze| tu ſwatu mſy ſwatu ſluz eſſe Wyſſokym hlaſſem notieſſe ! Chlubieſſe ſye tiem pohrziechu Az mnozy onem mluwiechu Tak geſt kraſnye zpiewal mſy I dnes. yako geden andiel znebes Kdyz to ſwati prokop uſlyſſye Ze ſye ten bratr hlaſſem chlubie ſe Swatemu otczy protiwno ] breſſe. ze tak uczynyl iakz ge mu neſluſfieſſe. Sezwa ſwu bratrzy whromadu. Vezy, otom s dobru radu. Arzka bratrzie toho | bratra ſudmy. ze ſye hlaſſem chlubil prziedlidmy. Kazaw gemu! prziedbratrzy ſtat . Ipocžie mu ztoho | lati. Obratrze myly procz tak czy nys. Ze ſwu duſſy welmy czrnys az my geſt ziel welmy toho. ze [ ſebe nelituges mnoho. Baza neſwies ze prowynu taku. Potratis ] wiecznu otplatu. Nahle poznay | ſye y ſwu wynu. Achoway ſye I potom toho czynu. Wſak aby po tom gmyel bazn. Dachu yemu ofliczy kazn.

Strana 49
Legenda o sv. Prokopu. 49 690 695 700 705 i jde každý do svého domu, i kamž libo bylo komu. Sta sě pak na jedny hody, tu sě jednomu bratru přihodi, že tu svatú mši slúžieše, vysokým hlasem notieše. Chlubieše sě tiem po hřiechu, až mnozí o nem mluviechu: Tak jest krásně zpieval mši dnes jako jeden anděl s nebes! Když to svatý Prokop uslyše, že se ten bratr hlasem chlubieše, svatému otci protivno bieše, že tak učinil, jakž jemu neslušieše. Sezva svú bratří v hromadu, uči(ni) o tom dobrú radu a řka: Bratřie, toho bratra suďmy, že sě hlasem chlubil před lidmi. Kázav jemu před bratří státi i poče mu z toho láti: Ó bratře milý, proč tak činíš, že svú duši velmi črníš? Až mi jest žel velmi toho, že sebe nelituješ mnoho; ba za nevieš, že pro vinu takú potratíš věčnú otplatu? Náhle poznaj sě i svú vinu a chovaj sě potom toho činu. Však aby potom jměl bázň, dachu jemu osličí kázň. 685 710

Strana 50
50 Legenda o sv. Prokopu. 19" 10 15 20" Potom tomu itake I gynym. dal prziklad wſyem ] bratrom ſwym. zapowiedie aby | toho neczynyh. By ſye kde na bozenſtwym chlubili. Rzka myla bratrzie wam geſt to znamo Gakoz tam weczteny pſano. Sukro mye otewſyech lidy. Aten genz frrd ce lidſke widy. Kdy uſlyſſy czo ſliczne ho. Przigme hotowie kazdeho. proto ] mogy myly ſynowe. Chowayte ſye I przieludy dyablowe. Akdyz czo na boznye proſſyte. Wiezte to ez giſtie | obdrrzite Gyz ſwateho prokopa dy wy roſtrechu. Anawſye ſtrany rozneſſeny brechu. Mnoho ſlepych proſhledaſſe. Chromych bezcziſla uzdra wowaſſe. Bieffy otlidy othonyewal Bozy moczy belhawym chodity | kazal. Mnozy nyemy yſu mluwili Ktomu hluſſy gſu ſlyſſieli. Kterziz| koli byli nemoczny. Take mnozy mnozy malomoczny. Bezczyfla uz draweno gych mnoho. Az nemoz I pocziſti toho. Wſak znamenayte 1e den nemoczny. Powſem tielu majlomoczny. przigide kootczy ſwatejmu. poruczy ſye mocznye gemu 15

Strana 51
Legenda o sv. Prokopu. 51 720 725 730 735 Potom tomu i také jiným dal příklad všem bratróm svým, zapovědě, aby toho nečinili, by sě kde náboženstvím chlubili, řka: Milá bratřie, vám jest to známo, jakož tam ve čtení psáno, súkromě ote všech lidí; a ten, jenž srdce lidské vidí, kdy uslyší co sličného, přijme hotově každého. Proto, moji milí synové. chovajte sě přeludy ďáblové a když co nábožně prosíte, vězte to, ež jistě obdržíte. Již svatého Prokopa divy rostiechu a na vše strany rozneseny biechu: mnoho slepých prohlédáše, chromých bez čísla uzdravováše; běsy ot lidí othonieval, boží mocí belhavým choditi kázal; mnozí němí jsú mluvili, k tomu hluší jsú slyšeli, kteříž koli byli nemocni, také mnozí malomocni, bez čísla uzdraveno jich mnoho, až nemóž počísti toho. Však znamenajte: jeden nemocný, po všem tělu malomocný, přijide ko otci svatému, poruči sě mocně jemu. 715 740

Strana 52
52 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 20 10 Swaty prokop przigem praczneho Dotehodne chowa geho. Potem dny poczie otpuſczenye brati. A| chtre doſweho kragie wſtatí. Swalty otecz nachude laſkawy. Wída| ze czlowiek natiele nezdrawy poczie reho litowati. Ze yemu neyma czo datí. Gyz bieſſe pro buoh wſeczko rozdal. Neb gmu ] buoh byl ſmrt zwieſtowal. I bie ſe ſye wſeho zbawil. Nez gedyne rucho naſſobie oſtawil. weczye myly ſynu mnyet geft ſtohoto ſwieta ſnytí. Nebud len dotrzetie doby dne zde bytí. Az mye do rowu ] doprowodie. Tutot mu ſukny i tobie dadie. Gakoz ſye potom ye| ſtalo. To uſlyſlite az geſcze pocztu | malo. Gyz otnarozenye ſyna bojzieho. Potiſfuczy popadeſſat leſta cztwrteho. Takeho byl ſleche tenſtwie. Ze gemu buoh zgie wil proroczſtwie. Swu ſmrt przieddwiema dnoma wiediel Tu ſwyma przieteloma powie diel. witoffowi ſentrzienczy ſwelmu. Agymramowi bratrzczy | druhemu. Tiema kſobie przigijti kazal. Aporzad gyma wſe | ukazal. Arzka ſynowe mogy | mili. Wy gſte ſemnu otmlado ſti byli. 15

Strana 53
Legenda o sv. Prokopu. 53 750 755 760 765 Svatý Prokop přijem pracného, do téhodne chova jeho; po témdni poče otpuščenie bráti a chtě do svého kraje vstáti. Svatý otec, na chudé laskavý, vida, že člověk na těle nezdravý, poče jeho litovati, že jemu nejmá co dáti. Již bieše pro Buoh všecko rozdal, neb j'mu Buoh byl smrť zvěstoval; i bieše sě všeho zbavil, než jediné rúcho na sobě ostavil. Vece: Milý synu, mněť jest s tohoto světa sníti, nebuď leň, do třetie doby dne zde býti; až mě do rovu doprovodie, tutoť mú sukni tobě dadie. Jakož se potom je stalo, to uslyšíte, až ješče počtu málo. Již ot narozenie syna božieho po tisúci po padesát léta čtvrtého takého byl šlechetenstvie, že jemu Buoh zjevil prorocstvie: svú smrť před dvěma dnoma věděl, tu svýma přieteloma pověděl, Vitošovi, se(s)třenci svému, a Jimramovi, bratřci druhému. Těma k sobě přijíti kázal a pořád jima vše ukázal a řka: Synové moji milí, vy jste se mnú ot mladosti byli; 745 770

Strana 54
54 Legenda o sv. Prokopu. 21" 10 15 21 Chowal ſem was otpojczatka. Gako Ilepiczye ſwa ] kurzatka. Trzeti den andielfke I poſlanye. To �lowo bozie zwie ſtowanye. Weczie mnyet geft fto hoto ſwieta ſnytí wieztez czo ſye wam ſtane pomey ſmrti. To wâ | porzad wſe zgiewugy. Abohu] was poruczigý. Nebo mnozy na was kroczie. ze wy ottadto wyſſo czie. Atakto ſye potom ſtane. Gy ne knyezie pobrziecziſlawowy [ wſtane. Tomu bude gmeno ſby hnyew. Ten ukaze nadwamy [ ſwoy hnyew. Vpoſluchagie left nych lidi. Ottawadto was wy pudi. I da pak to mieſto nyem cztom. Otkads gynym czuzo zemcziom. awy neymagicz kde | byti. Muſfite dogyne zemye giti Tam prziebute ſeſt rokow. Az | buoh vmeny tiech ſokow. yeſto | budu nawy ſocziti. Nebo kteru krziwdu czynyti. proto mogy ſyno we myly. Tak gakozſte ſemnu | byli wſbozy whromadie bydlece. amezy ſobu ſye nezleczo. przie bywagice tam mile. azt y myne| ta zla chwile.

Strana 55
Legenda o sv. Prokopu. 55 780 785 790 795 choval sem vás ot počátka jako slepice svá kuřátka. Třetí den andělské poslánie, to slovo božie zvěstovánie, vece, mněť jest s tohoto světa sníti! Věztež, co sě vám stane po mej smrti, to vám pořád vše zjevuji a Bohu vás poručiji; nebo mnozí na vás kročie, že vy ottadto vysočie. A takto sě potom stane: jiné knieže po Břecislavovi vstane, tomu bude jméno Zbyhněv. ten ukáže nad vámi svój hněv. Uposlúchaje lestných lidí, ottavadto vás vypudí, i dá pak to miesto Němcóm. otkads jiným cuzozemcóm; a vy, nejmajíc kde býti, musíte do jiné země jíti. Tam přebu(de)te šest rokóv, až Buoh umení těch sokóv, ježto budú na vy sočiti nebo kterú křivdu činiti. Proto, moji synové milí, tak jakož ste se mnú byli, v sboží v hromadě bydléce a mezi sobú sě nezléc(e), přebývajíce tam mile, ažť i mine ta zlá chvíle, 775 800

Strana 56
56 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 12 22 5 10 Otboha ſye neroz paczigice. ale wewfem ſye gemu ] porucziegicze Iwzaloſti iweſmut cziech. Take wewſiech dobrych| ſkutczyech. aſtaneh ſye czo wam zleho. Poproſſite boha ſameho Toz wam prawi igyney bratrzy Ze was buoh wewfem opatrzy Itake was ſkoro utreſſy. Ze walmy zaſſye poſpieſſy. waſſye ne przately zatrati. awy fewſy czíti ] nawrati. Buoh to uczyny ſwu | moczy. Aſſmu nedoſtoynu po moczy. Akehdyz trech ſeſt let | myne. Knyez ſbyhnyew nemilo ſtiwy zhyny. Apotom bude knyez | wratiſlaw. Ten bude nabuozie | ſluhy laſkaw. Ten ſye ktomu klajſteru obrati. Awas fewfy czty ] nawrati. Ataky pokoy buoh] wam uczyny. Wiecz budete gmiefti ipowas gyny. Akdyz gyma to ! wſe powiedie. Gyz naſmrtney I poſteli ſedie. Kakz koliwiek | mdle dychaſſe. proti dyablu dwa | dny borowaſſe. Profſye zawſye | ſwe mile ſyny. Aby boh ſpuſtil gych wyny. Izagine ktoz budu reho ſluhy. Aby byli zbaweny tuhy. 15

Strana 57
Legenda o sv. Prokopu. 57 810 815 820 825 ot Boha sě nerozpačijíce, ale ve všem sě jemu porúčejíce, i v žalosti i ve smutciech, také ve všech dobrých skutciech. A stane-li sě co vám zlého, poprosíte Boha samého. Tož vám pravi i jinej bratři, že vás Buoh ve všem opatří, i také vás skoro utěší, že vámi zasě pospieší; vaše nepřátely zatratí a vy se vší čstí navrátí. Buoh to učiní svú mocí a s mú nedóstojnú pomocí. A kehdyž těch šest let mine, kněz Zbyhněv nemilostivý zhyn(e), a potom bude kněz Vratislav, ten bude na buožie slúhy laskav. Ten sě k tomu klášteru obrátí a vás se vší čstí navrátí; a taký pokoj Buoh vám učiní, viec budete jmieti i po vás jiní. A když jima to vše povědě, již na smrtnej posteli sedě, kakž kolivěk mdle dycháše, proti dáblu dva dni bojováše, prosě za vše své milé syny, aby Bóh spustil jich viny, i za jiné, ktož budú jeho slúhy, aby byli zbaveni túhy, 805 830

Strana 58
58 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 23 Wkterey koli nuzy glucze Knemu naboznye wolagycze. Budu tebe boze proſſytí. Racz gie ] wgich proſbie uſſlynieti. To ſye die gieſſe pokumpletie. Pozwa ſobie I gyne bratrzie. potwrrdie gich wdo[brey wierzie. Aby ſtali wzdy wtey | mierzye. Daw gym myle pozeh nanye. Iwzye otnych otpuſczenye vzrziew ſwateho andrela. puſty duſy zſwateho tiela. Bratrzie zaloſtnye i plakachu. Atak mezy ſobu wola chu. Komu nas otcze ſwaty oſtawís Komuli nas poſſobie poruczys Tot ſmy potobie oſſyrzieli nebo zatka. auwech iako poſlepiczy kurzatka. prziebywaliſmy ſnym [ miloſtiwie. Gyz oftanemy potobie ! zaloſtiwie. Awech nam otczye | takeho. Ba kde dobudemy ſobie i gyneho. To igyne mezy ſobu mluwiechu. Aweliku zaloſt gmiegreſchu. Ot narozenye ſyna bozieho potiffuczy let popietidczat pateho Sſel ſwaty prokop ſtohoto ſwie ta. Genz byl czeſſke zemye oſwie ta. Znepokoyneho ſboru Gyde] dowieczneho dworu. 2b 22

Strana 59
Legenda o sv. Prokopu. 59 840 845 850 855 v kterej koli núzi jsúce, k nemu nábožně volajíce. Budú tebe, Bože, prositi, rač je v jich prosbě uslyšeti. To sě dějéše po kumpletě, pozva sobě jiné bratřie, potvrdě jich v dobrej vieře, aby stáli vždy v tej mieře. Dav jim milé požehnánie i vzě ot nich otpuščenie; uzrěv svatého anděla, pusti duši z svatého těla. Bratřie žalostně plakáchu a tak mezi sobú voláchu: Komu nás, otče svatý, ostavíš? komu-li nás po sobě poručíš? Toť smy po tobě osiřeli nebožátka, auvech! jako po slepici kuřátka. Přebývali smy s ním milostivě, již ostanemy po tobě žalostivě. A(u)vech nám otce takého! Ba kde dobudemy sobě jiného?" To i jiné mezi sobú mluviechu a velikú žalosť jmějéchu. Ot narozenie syna božieho po tisúci let po pěticát pátého sšel svatý Prokop s tohoto světa, jenž byl české země osvěta; z nepokojného sboru jide do věčného dvoru. 835 860

Strana 60
60 Legenda o sv. Prokopu. 15 23 10 15 Kgeho po hrzebi pozwachu czeſſkeho. Biſkuſpa ſwera prazſkeho. Ten doſtoy nye gakz geſt bylo. Schowa | wzemy ſwate tielo. awty czaſſy onomu pracznemu. Sukny dachu malomocznemu. Ten gym ] diekowaſſe poklek. A onu ſuk ny naſſye wzwlek. Iwezrzye ! ten naſſwe tielo. ande yako ſnye zek bielo. To ſu wſiczkerny wi'dieli. Ktoz ſu koli przitom byli Ze ten czlowiek by uzdrawen Awſye swe nemoczy zbawen. aw tuze hodynu ſta ſye. Ten ſwate tielo widieti zadaſſe. proto ſrrdecznye wzdichagie. proſyeſſe przie miloſtiwie. O ſwaty prokope po moz my. Attie uzrzy drziew nezli | budes wzemy. ayakz to richle po wiedie. Tak obiema oczyma wzh ledie. Dotawad by gemu widie nye dano. donawadz tielo ſwate ] nepochowano. proto nedana ſta I gemu zraky delſye. Nebo czlowiek | taky breſſe. zebranym ſye obcho dieſſe. neb dielati neumyefſe. A ktomu wtom ſwatem domíe wty I czaſſy bieſſe ro koſna wonye. 10

Strana 61
Legenda o sv. Prokopu. 61 870 875 880 885 K jeho pohřebi pozvachu českého biskupa, S(e)vera pražského. Ten dóstojně, jakž jest bylo, schova v zemi svaté tělo. A v ty časy onomu pracnému sukni dachu malomocnému. Ten jim děkováše, poklek a onu sukni na sě vzvlek. I vezře ten na své tělo, ande jako sniežek bielo. To sú všickerni viděli, ktož sú koli při tom byli, že ten člověk by uzdraven a všie své nemoci zbaven. A v túže hodinu sta sě, ten svaté tělo viděti žádáše; proto srdečně vzdychaje, prosieše přemilostivě: O svatý Prokope, pomoz mi, ať tě uzři dřiev, nežli budeš v zemi! A jakž to rychle povědě, tak oběma očima vzhledě. Dotavad by jemu viděnie dáno, do(ň)avadž tělo svaté nepochováno. Proto nedána sta jemu zraky delšie, nebo člověk taký bieše, žebráním sě obchodieše, neb dělati neumieše. A k tomu v tom svatém domě v ty časy bieše ro(z)košná vóně; 865 890

Strana 62
62 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 24 Kte rzyz koliwiek nemoczny. Neb kte rzy przitom byli praczny. wſichní brechu uzdraweny. awſye nemojczy zbaweny. Takot ſye geſt wſe chno ſtalo. Geho bytie dokonalo Bud buoh wtom wewfem po chwalen. Genz kraluye wieky | wiekom amen. Take toho ne omllczym. Czoz ſye doyeho wzrojſtu domnym. Byl geſt czlowiek ] urozenym wyſſokym. vpleczy i rwtiele ſtawem ſyrokym. wh|naty byl welmy ſylny. wewſe | tielo owfem pllny. Hlawu doſti [ weliku gmiel. Atwarzy owſẽ | bieſſe biel. Tielo gmiel dofty ! welike. Bradka breſe czrna | take. wlaſſy czrne ſtrziednye ! gmiegiefſe. Awezrzienye gaſneho ! bieſſe. Promluwenye gmyel milo ftiwe. aſſrdcze kkazdemu nelſtiwe Rucha nemnoho gmyegieſe. yedlno ſukny akapi noſſyeſſe. Skaplerz ] gmyegieſſe prodielo. Tot geſt rujcho bylo. ananohach nohawiczye aktomu lehke czrziewiczye. Acz bých I prawil opoſteli. Otey gſte drzyelwe ſyſyeli. 24 10

Strana 63
Legenda o sv. Prokopu. 63 900 905 910 915 kteříž kolivěk nemocní neb kteří při tom byli pracní, všichni běchu uzdraveni a všie nemoci zbaveni. Takoť sě jest všechno stalo, jeho bytie dokonalo. Buď Buoh v tom ve všem pochválen, jenž kraluje věky věkóm, amen! Také toho neomlčím, což sě do jeho vzrostu domním: Byl jest člověk urozením vysokým, v pleci i v těle stavem širokým, u hnáty byl velmi silný, ve všem těl(e) ovšem plný. Hlavu dosti velikú jměl, a tváří ovšem bieše biel; (če)lo jměl dosti veliké, brádka bieše črná také. Vlasy črné střednie jmějéše a vezřenie jasného bieše. Promluvenie jměl milostivé a srdce k každému nelstivé. Rúcha nemnoho jmějéše, jedno sukni a kápi nosieše, škapléř jmějéše pro dielo, toť jest rúcho (jeho) bylo, a na nohách nohavice, a k tomu lehké čřevice. Ač bych pravil o posteli, o tej jste dřieve slyšeli. 895 920

Strana 64
64 Legenda o sv. Prokopu. 15 25 10 15 Gyz to wſechno opuſcziegy. Swatemu ſye prokopu po rucziegy. Cztemy czo ſye geſt pak| dalo Czo ſye poyho ſmrti ſtalo Bratrzie poſſwatem prokopie oſta wſe. Afſweho mileho otczye wze my ſchowawſe. Sſedfſe ſye wſich ny whromadu. wziechu mezy ſojbu radu. wolichu opatem knyelzye witofſye. Ten bieſſe przietel | ſwe duſfye To bieſſe czlowiek beze | wſye zloſti. Muz mudry pllny míloſti. To byl ſeſtrzienecz prokopa | ſwateho. Ziwota welmy ſlechetneho Ale ottoho ſye wzdalowaſſe. Nechtie | opatem byti otmluwowaſſe. Bra trzie 1eho nezbawichu Biſkupa pra zſkeho poproſſychu. aby ho potwrdil ] woopaſtwi. Aprziſwietil kdoſtorenſtwi Biſku by welmy rad tomu. Swie tiw poſla gey doſwateho domu. By zneho opat kbohu vmny. Akhoſ podarzſtwu rozumny. wzroſtu czlo wiek ſlechetneho. neprzietel przie bytka ſwietſkeho. naſſledowaſſe | ſweho vgczye czynow. Czynyl tajke mnoho diwow. Owſem bieſſe | czlowiek duchowny. wpokrrmíe | nadiwy ſkrowny.

Strana 65
Legenda o sv. Prokopu. 65 930 935 940 945 Již to všechno opúščeji, svatému sě Prokopu porúčeji. Čtemy, co sě jest pak dálo, co sě po j'ho smrti stalo. Bratřie po svatém Prokopě ostavše a svého milého otce v zemi schovavše, sšedše sě všichni v hromadu, vzěchu mezi sobú radu. Volichu opatem knězě Vitoše. Ten bieše přietel své duše; to bieše člověk beze všie zlosti, muž múdrý, plný milosti. To byl sestřenec Prokopa svatého, života velmi šlechetného; ale ot toho sě vzdalováše, nechtě opatem býti, otmluvováše. Bratřie jeho nezbavichu, biskupa pražského poprosichu, aby ho potvrdil vo opa(t)ství a přisvětil k dóstojenství. Bisku(p) by velmi rád tomu, světiv, posla jej do svatého domu. By z neho opat k Bohu umný a k hospodářstvu rozumný; vzróstu člověk šlechetného, nepřietel přiebytka světského. Následováše svého ujce činóv. činil také mnoho divóv; ovšem bieše člověk duchovní, v pokrmě na(d) divy skrovný. 925 950

Strana 66
66 Legenda o sv. Prokopu. 15 26 za reho take ho ſpodarzſtwie. Bylo wewſem proſpieifenftwie. Kdyz prziebywaſſe woopat ſtwiu doſtoynye. Czynye ſſwu bratrzy| welmy pokornye. Ale ſlys czo ſye ] potom uczyny. Swateho prokopa proroczſtwie ſye ſpllny. Vmrzie kníez | brziecziſlaw myloſtiwy. By knyezem zbyhnyew nelaſkawy. Ten toho klajſtera nemylowaſſe. Nebo mnohych | ſokow poſluchaſſe. Ty gemu newier nye ſocziechu. Atakto knyezy mluwie chu. Knyeze gſut zde kaczys ſlowiene Gmagit kakas piſmo gyne. Czyníet I proroczſtwie prziemnoho. Knyeze | neprziepuſcziey gym toho. Sluzyet ! ſlowenſkym hlaholem. Stogiecze I prziedbozym ſtolem. Wiez ez kaczierzlſkyt ſye obchodie. zet zde taku | ſluzbu plodie. To igyne naknye zye witoffye mluwiechu. Anawſye bratrzy geſto ſnym brechu. Tak gye wel my opſſowachu. Az gie ottud ywyh nachu. Witos opat ſbratrzy ſye ſhluſcziae Swatemu ſye prokopu poruczíe I gide douherſkeho kragie. Aweliku | zaloſt gmagie. Tehdy to mieſto da chu gynym nyemczom. Otkuds kajkyms czuzozemcziem. 25"

Strana 67
Legenda o sv. Prokopu. 67 960 965 970 915 Za jeho také hospodářstvie bylo ve všem prospěšenstvie, když přebýváše vo opatstviu dóst(o)jně, čině s svú bratří velmi pokorně. Ale slyš, co sě potom učini! Svatého Prokopa prorocstvie sě splni. Umře kněz Břecislav milostivý, by knězěm Zbyhněv nelaskavý. Ten toho kláštera nemilováše, nebo mnohých sokóv poslúcháše. Ti jemu nevěrně sočiechu a takto knězi mluviechu: Knieže! jsúť zde kacís Slověné, jmajíť kak(o)s písmo jiné, činieť p(o)rocstvie přemnoho. Knieže, nepřepúščej jim toho! Slúžieť slovenským hlaholem, stojiece před božím stolem. Věz, ež kacieřskyť sě obchodie, žeť zde takú službu plodie. To i jiné na knězě Vitoše mluviechu a na všie bratří, ježto s ním biechu; tak je velmi opsovachu, až je ottud i vyhnachu. Vitoš opat s bratří sě shluče, svatému sě Prokopu poruče, i jide do uherského kraje a velikú žalosť jmaje. Tehdy to miesto dachu jiným Němcóm, otkuds kakyms cuzozemcem. 955 980

Strana 68
68 Legenda o sv. Prokopu. 15 26 10 Ty nyemczy latynnyczy brechu. Arady tu przie bywati chtrechu. Onewierna dyebeljſka lſti. I lidſka mrrzka zawiſty. Owy newierny ſokowe. wy gſte dya blowi poſlowe. Nynye wam dyabel zaucho ſepcze. Potom wy ohen pekllny flepcze. Ktoz bozym ſluham przie kazye. Skoro ſtohoto ſwieta ſchazye Yakoz ſye tiem ſſokom ſtalo. Geſto I gſu prziebyli naſſwietie malo Tiem ſwaty prokop neprziegieſſe proto takto gym mluwieſſe. Kdyz I prwu nocz nagitrzny wſtachu. Ado koſtela ſye brachu. Swaty pkop | udrzwí ſtaſſe. Tiem nyemczyem po rokowaſſe. powiezte my kde gſte | ſye zde wzieli. Czolí gſte natomto | mieſtie ſdieli. Ba ikto wy ge ſiem I poſlal. ktoli wam toto mieſto dal Cſo wy ſokowe zde hladate. Czo wy| natomto mieſtre gmate. Tu nyemczy| ſtachu hlediecze. I ſlowa nepromlu wiece Wſichny ſye hroznye uzaſſu Swateho prokopa hlaſſu. Sweliky [ ſtrachem breziechu. wſak takto otpowiedtechu. 10 15

Strana 69
Legenda o sv. Prokopu. 69 990 995 1000 1005 Ti Němci latiníci biechu a rádi tu přebývati chtiechu. Ó nevěrná diebelská lsti i lidská mrzká závisti! Ó vy nevěrní sokové, vy jste dábloví poslové! Nynie vám dábel za ucho šepce, potom vy oheň peklný slepce! Ktož božím slúhám překážie, skoro s tohoto světa scházie. Jakož sě těm sokóm stalo, ježto jsú přebyli na světě málo; těm svatý Prokop nepřejéše, proto takto jim mluvieše. Když prvú noc na jitřní vstachu a do kostela sě brachu, svatý Prokop u dřví stáše, těm Němcem porokováše: Povězte mi, kde jste sě zde vzěli?" co-li jste na tomto miestě sděli? ba i kto vy je sěm poslal? kto-li vám toto miesto dal? čso vy, sokové, zde hladáte? co vy na tomto miestě jmáte? Tu Němci stáchu hlediece i slova nepromluviece; všichni sě hrozně užasú svatého Prokopa hlasu. S velikým strachem běžiechu, však takto otpověděchu: 985 1010

Strana 70
70 Legenda o sv. Prokopu. 27 5 10 15 27 Mocz knyeziete czeſkeho Iſlechetna rada geho. Ten nam ten to klaſter poraczil. Adofmrti nam ] gey otluczil. Swaty prokop wida i gyneho razika. powiedie gym atak to rzka. Ba bozy moczy kazugy wem Nahle ſoczy ottudto wen. pakli toho ! neuczynyte Bozy kazen nadſobu | uzrzite. Powiediew gym to zahynu A nyenczy gydu nahodynu. Natu rziecz nycz netbagiechu Niekake przieludftwie mnyechu Sta ſye druhu nocz nazagytrzye Gdiechu nagitrzny wſye bratrzye Zgiewy ſye ſwaty prokop ſtogye wedrzwech wkoſtele upodbogie Ipoczie gym hnyewnye rzeczy. Ba] wy newierny nyemczy. Tak wy I netbate name kazanye. wſak | waſſeho bydla zde nenye. Wy gf’te newiernye uczynyh. ze gſte me ſyny otfud wyſfoczili. nahle | ottudto wen ſoczy. vpomynagy i wy podmiloſti. Nato nyemczy nycz netbachu. Naſpili to obratichu Az ſye gym zgiewi potrzetie. Arzka | wy newierna bratrzie.

Strana 71
Legenda o sv. Prokopu. 71 1020 1025 1030 1035 Moc kniežete českého i šlechetná rada jeho, ten nám tento klášter poručil a do smrti nám jej otlúčil. Svatý Prokop, vida jiného jazyka, povědě jim a takto řka: Ba boží mocí kazuji vem, náhle, soci, ottudto ven; pakli toho neučiníte, boží kázeň nad sobú uzříte! Pověděv jim to, zahynu, a Ně(m)ci jidú na hodinu, na tu řeč nic netbajéchu, někaké přeludstvie mniechu. Sta sě druhú noc na zajitřie, jdiechu na jitřní vše bratřie, zjevi sě svatý Prokop, stoje ve dřvech v kostele u podboje, i poče jim hněvně řieci: Ba vy nevěrní Němci, tak vy netbáte na mé kázanie? Však vašeho bydla zde nenie! Vy jste nevěrně učinili, že jste mé syny otsud vysočili. Náhle ottudto ven, soci, upomínaji vy pod milostí! Na to Němci nic netbachu, na spíli to obrátichu, až sě jim zjevi po třetie a řka: Vy nevěrná bratřie! 1015 10.40

Strana 72
72 Legenda o sv. Prokopu. 10 15 28" 10 procz tak protí mnye czynyte. wſak ſye ſem nu neprziezlite. Neprziepuſtym wam| zde byti. Muſſyte precz ſhanbu gyty Nyemczom ſye wzdy ſpile zdaſſe. Cſo | gie ſwaty prokop upomynaſſe. Az | ſye gym zgiewi trzeti nocz. Tu ukalza nadnymy ſwu mocz. Ipoczie gym ] opiet rzeczy. Poſluchayte geſcze nye mezy. Gyz ſem yaz napllnyl ſwate ] cztenye. Ale wy netbate name rze czenye. Newam ſem yaz to mieſto uprawil. Ale mym ſynom ſem uſta wil. newam newierny ſokowe. wy I gfte otkuds hanebny uhrowe. dallly wam geſt knyez klaſter zato Otemne wam bude dnes otgato. Ne chtreliſte pofluchati rzieczy dobre ! Gaz wam oſtuzy bydlo ſazawſke Nahle neoſtawayte ſwe drahy vgymayte ſrychloſti doprahy To mluwie wruczye berlu drrzíe ſe Gyz nemiloſtiwie nyemczye | tepieſſe. Nyemczy igedne otpo wiedi neymyechu. yedno druh przieddruhem breziechu. Nycz na czyeſtu netazachu. Gedno yako | kozlowe ſkakachu. Tak ſye gym] bydlo oſtudilo. Bieziechu nedas kde bylo.

Strana 73
Legenda o sv. Prokopu. 73 1050 1055 1060 1065 proč tak proti mně činíte? však sě se mnú nepřezlíte. Nepřepustím vám zde býti, musíte preč s hanbú jíti! Němcóm sě vždy spíle zdáše, čso je svatý Prokop upomínáše, až sě jim zjevi třetí noc, tu ukáza nad nimi svú moc. I poče jim opět řieci: Poslúchajte ješče, Němci! již sem jaz naplnil svaté čtenie, ale vy netbáte na mé řečenie. Ne vám sem jaz to miesto upravil, ale mým synóm sem ustavil, ne vám, nevěrní sokové, vy jste otkuds hanební Uhrové! Dal-li vám jest kněz klášter, za to ote mne vám bude dnes otjato. Nechtěli ste poslúchati řeči dobré, jaz vám ostuzi bydlo sázavské. Náhle, neostávajte své dráhy, ujímajte s rychlostí do Prahy! To mluvě, v rucě berlu držieše, jíž nemilostivě Němce tepieše. Němci i jedné otpovědi nejmiechu, jedno druh před druhem běžiechu; nic na cestu netázáchu, jedno jako kozlové skákáchu. Tak sě jim bydlo ostudilo, běžiechu nedas kde bylo. 1045 1070

Strana 74
74 Legenda o sv. Prokopu. 20 28 10 15 Knyezy nahle przibie zechu. ato yemu wſechno powie drechu. Cſo ſye tam napuſczy ſtallo. Czoli ſye nadnymy dalo. Rzejchu day ten klaſter komuz rajczis Ty nas zaſſye nenawrajtis. Dobrzie ze ſmy ziwi utekli Bieziechomy iako bychomy ſye wſ tekli. Ten prokop genzto tu lezy neda nam ohledati ſwych mezy. Akomuz nebude przieti. Ten nebude| tohoto klaſtera gmieti. Myt gſmy| byli wgeho kazny. Choway ſye| kazdy rake kazny. Knyez kdyz to | otnych flyſſyeſſe. welmy ſye tomu | diwiefſe. wſak ſye kbohu neobrajti. proto buoh geho dnow ukrati welmy brrzo potom vmrze. aſtolgie wezley wierzie. Ponem by | knyezem czeſſkym wratiſlaw. ten ] bieſſe nachude lidy laſkaw. nadiwy I poczie ten klafter milowati. Aſnaz nye gemu pomahati. kaza knyelzie witoſſye ſbratrzy naleſti. Chtre ] gey wopatftwie uwefti. Akdyz ſíe ! z uuher bratrzye przibrachu. woplatftwie gey uwedechu. Opiet ! gmyechu pllno wſeho dobreho Skrrzie pomocz prokopa ſwate ho. 15 29 203

Strana 75
Legenda o sv. Prokopu. 75 1080 1685 1090 1095 (K) knězi náhle přiběžechu a to jemu všechno pověděchu, čso sě tam na púšči stalo, co-li sě nad nimi dálo. Riechu: Daj ten klášter, komuž ráčíš, ty nás zasě nenavrátíš! Dobře, že smy živi utekli, běžiechomy, jako bychomy sě vztekli! Ten Prokop, jenžto tu leží, neda nám ohledati svých mezí a komuž nebude přieti, ten nebude tohoto kláštera jmieti. Myť jsmy byli v jeho (b)ázni, chovaj sě každý (t)aké kázni! Kněz, když to ot nich slyšieše, velmi sě tomu divieše; však sě k Bohu neobráti, proto Buoh jeho dnóv ukráti. Velmi brzo potom umře a stoje ve zlej vieře. Po nem by knězěm českým Vratislav. Ten bieše na chudé lidi laskav. Na(d) divy poče ten klášter milovati a snažně jemu pomáhati; káza knězě Vitoše s bratří nalézti, chtě jej v opatstvie uvésti. A když sě z Uher bratřie přibrachu, v opatstvie jej uvedechu. Opět jmiechu plno všeho dobrého skrzě pomoc Prokopa svatého. 1075 1100

Strana 76
76 Maria Magdaléna. 10 Knyez wrati�law gey milo wal. Diedyn iſbozie gemu mnoſho dal. Swati prokop yakoz ! gym ſlibowal. prziedbohem do bry pokoy obdrrzal. Aby gmieli ! przitom czaſſu. Ipotom itake ktoz ] nynye gſu. Toho pokogie reſcze | uzywagy. kterzy ſye kgeho my loſti utrekagy Takot ſye geſt giſtie ſtalo. Swateho prokopa pro roczſtwie ſye napllnylo. 29 Pife ſwaty ian weczteny Ze pobozrem vmuczeny Swaty den reho wſkrzie ſenye. Otluczena utreſſenye. Gme nem maría z magdala. Naprzied rowu blizko ſtala. Srrdecznym plalczem placzyczy. Geho ſmrtiu truchle gyczy. Slyſfieliſmy gy stogiece. Bliz] urowu flyſſmy wiece. Marigí pla czicze fylnye. wyzmyz ſmyflem ne omylnye. proczlit placze neb procz| ſtogy. Wtom ſye tento rozum dwolgy. Miloſt giey welela ſtati. Bo leſt nutila plakati. 15

Strana 77
Maria Magdaléna. 77 1105 1110 Kněz Vratislav jej miloval, dědin i sbožie jemu mnoho dal. Svatý Prokop, jakož jim sliboval, před Bohem dobrý pokoj obdržal, aby jměli při tom času, i potom, i také ktož nynie jsú. Toho pokoje ješče užívají, kteří sě k jeho milosti utiekají. Takoť sě jest jistě stalo, svatého Prokopa prorocstvie sě naplnilo. 10 Maria Magdaléna. Píše svatý Jan ve čtení, že po božiem umučení, svatý den jeho vzkřiešenie otlúčena utěšenie, jménem Maria z Magdala napřed rovu blízko stála, srdečným pláčem plačíci, jeho smrťú truchlejíci. Slyšeli smy ji stojéce blíz u rovu, slyšmy viece Mariji plačíce silně, vizmyž smyslem neomylně. Proč-liť pláče neb proč stojí, v tom sě tento rozum dvojí. Milosť jej velela státi, bolesť nutila plakati; 15

Strana 78
78 Maria Magdaléna. 15 30 10 Staſſe ahleda ſe zaſſye. nawſye ſtrany take prziedſye. Zda by ſnad uzrziela toho. ye hoz milowaſſe mnoho. plakaſſe | neb wzata mnyeſſe. Boleſt giey tu| nowa breſſe. neb gehoz ſmrti zielejla. Toho otneſſena mnyela. wtom naywieczly boleſt gmiela. zadne ] utrechy neymyela. wiecz prrweu | boleſti byla nyla. ze gey zyweho ztratila. Awſak ſye czoz toz treſie ſe Neb mrtwa widieti mnyeſſe Akdyz mrtwa nenadgide. wſye re gie utrecha ſnyde. Toho ſye ſylníe | bogieſſe. By taze miloſt giz knyey protuzonye gyz neymíela pronyz ſrrdecznye horziela. przijgide neſſuczy khrobu. drahe maſti | wruku obu. Grez bies prziprawila ktomu. yakz drziew wſymeo nowie domu. Nohy zyweho maza la. Iwlaſſy gie utierala. Tak tu j bies przifla zaczielo. Chtrecz zma zati ieho tielo. Igakz kreho noſham ſwatym. Sylnye ſlzyla i umylem tym. gmiefſe. 10 15

Strana 79
Maria Magdaléna. 79 21) 25 35 40 stáše a hledáše za sě na vše strany, také před sě, zda by snaď uzřela toho, jehož milováše mnoho. Plakáše, neb vzata mnieše; bolesť jej tu nová bieše, neb jehož smrti želela, toho otnesena mněla; v tom najvěčší bolesť jměla, žádné útěchy nejměla. Viec prvú bolestí nyla, že jej živého ztratila, a však sě což tož těšieše, neb mrtva viděti mnieše. A když mrtva nenadjide, vše jeje útěcha snide, toho sě silně bojéše, by t(u) milosť, již k něj jmieše, pro tuž(e)nie již nejměla, pro niž srdečně hořela. Přijide, nesúci k hrobu drahé masti v rukú obú, jež bieš' připravila k tomu, jakž dřiev v Šimeonově domu nohy živého mazala i vlasy je utierala. Tak tu bieš' přišla za celo, chtiec zmazati jeho tělo; i jakž k jeho nohám svatým silně slzila úmyslem tím, 45

Strana 80
80 Maria Magdaléna. 30 10 15 Kieho rowu| prziſla byla. Aby ſplaczem ſlzy I prolila. nohy myla wlaſſy | trziela. produſfy gyz bieſ vmrzíela. Rozlicznymy czyny zlymy Sedmy hrziechy uhlawnymy. auro wu proſſmrt ſweho. plakala miſtra ] mileho. Kdyz ho wrowie nenadgide Dielo drahych maſti ſnyde. Aboleſt ſrrdeczna wznyde. Ez bezmal horze | nezſtyde. przipofluzeny nebyla. ale | boleſti nezbyla. neb wiecze wieczſy I placz gmiefſe. Gymz dale otneho | bieſſe. plakaſſe tako naſſylnye ze boleſt boleſti ſylnye. Gedna druſhey bies przidana. Tak bies wſiey| zaloſti dana. Dwie tak przielíf nyey boleſti. Diw ez mohla wſwě| ſrrdczy ſneſti. Giez chtieſſe ſlzamy ! kratiti. ale to nemohlo bytí. aproſto wſieczka wboleſti. polozena | wnyz wopleſti. Myſlczy izywotjkem mdleſſe. Czo giey ſdiety | newiedieſſe. Czo ta zena mohla ſdieti. Geneho nezli placz dietí. 313

Strana 81
Maria Magdaléna. 81 50 55 60 65 70 k jeho rovu přišla byla, aby s pláčem slzy prolila, nohy myla, vlasy třela, pro duši, j(e)ž bieš' umřela rozličnými činy zlými, sedmi hřiechy úhlavnými, a u rovu pro smrť svého plakala mistra milého. Když ho v rově nenadjide, dielo drahých mastí snide a bolesť srdečná vznide, ež bez mál' hořem nestyde. Při poslúžení nebyla, ale bolesti nezbyla; neb(o tiem) věčší pláč jmieše, jímž dále ot neho bieše. Plakáše tako násilně, že bolesť bolesti silně jedna druhej bieš' přidána, tak bieš' všej žalosti dána. Dvě tak přielišněj bolesti div ež mohla v svém srdci snésti, jež chtieše slzami krátiti, ale to nemohlo býti, a proto všecka v bolesti položena vniž v oplesti, myslcí i živótkem mdléše; co jej sdieti, nevědieše. Co ta žena mohla sdieti j(i)ného, než-li pláč dieti? 75

Strana 82
82 Maria Magdaléna. 10 15 31 Giz ] gmies boleſti prziemnoho. Akutiejſenyu nykoho. petr aian ſnyu ] gidu ſpieſſe. Tam kdez pohrzeben | bieſſe. Kdyz ho wrowie nenadgi/du. Oſtawiwſe gy precz gidu Maria tu ſplaczem ſtaſſe. awnyuz | zuffawſy uffaſſe. petr ayan ta| gſta ſye bala. proto yſta ſnyu | neoſtala. Maria ſye nebogieſſe Ny czo tak hrozneho mnyeſe. ye hoz by ſye ſtrachu lekla. Neb ottajwad precz utekla. Ztratila bies mi ſtra ſweho. Gehoz wiecze zſwieta | wſeho. wſym ſwym ſrrdcem milo waſſe. Ny czo gyneho vffaſe. By | wiecz milowati mohla. ponemz ſye bies placzem zmohla. ztratila | bieſſe zaczielo. Swe mile duſficzye ! tielo. Alep vmrzieti ſudieſſe. nezli zy wa byti chtreſſe. Neb by ſpieſſe rey ! vmruczy. nalezla nez zywa gſuczy. Ponemz weſdy ſmrti zdaſe. zywa| byti nezadaſſe. Miloſt prawa wſrd czy pilna. Geſt prawie iako ſmrrt! ſylna.

Strana 83
Maria Magdaléna. 83 80 85 90 95 100 Již jmieš' bolesti přemnoho a k utěšeniu nikoho. Petr a Jan s ňú jidú spieše tam, kdež pohřeben bieše. Když ho v rově nenadjidú, ostavivše ji, preč jidú. Maria tu s pláčem stáše a vňuž zufavši ufáše; Petr a Jan ta jsta sě bála, proto jsta s ňú neostala. Maria sě nebojéše, ni co tak hrozného mnieše, jehož by sě strachu lekla, neb ottavad preč utekla. Ztratila bieš' mistra svého, jehož viece z světa všeho vším svým srdcem milováše, ni co jiného ufáše, by viec milovati mohla, po nemž sě bieš' pláčem zmohla. Ztratila bieše za celo své milé dušice tělo, a lép umřieti súdieše, než-li živa býti chtieše; neb by spieše jej umrúci nalezla než živa jsúci. Po nemž vezdy smrti ždáše, živa býti nežádáše; milosť pravá v srdci pilná, jest právě jako smrť silná. 105

Strana 84
84 Maria Magdaléna. 10 15 32 Cſo by wiecz ſmrt mohla ſdie ti. nadmarigi nebo gmyeti. Bieſſe ] gyz prawie bezvma. Neymagycz | wſobie rozuma. Czigiczy giz ne czugieſſe. any widuczy widreffe Any tu bies kdez ſtogieſſe. Neb tam | wſiechna ſrrdcem bieſſe. Tu kdez | gegie myly miſtr byl. acz newiediela| kdey prziebyl. aprotoz uhrobu zdaſe. placzicz mdlobu yedua ſtaſſe. Oma ria ſkterus czaku. Nebo ſkterus | radu taku. wſwem ſrdczy ten vmyſl zdala. By tu redno ſama ſtala Kdyz ſye apoſtoli lekli. Nenalezſe yho ] utekli. Tys naydrziew prziednymy| ſeſla. Khrobu aſſnymy otefla. apo nychs oſtala potom. Swate piſmo ] prawí otom. Omaria proczs to ſdiella. Czilis nadnye rozumiela. pak lis wiece milowala. zes ſye men | nez ony bala. powiedie to owſem ] cziele ſmiele. Ez maria gyneho czyelle. Nemylila any znala. Gedno I aby mylowala. 10

Strana 85
Maria Magdaléna. 85 110 115 120 125 130 Čso by viec smrť mohla sdieti nad Marijí nebo jmieti? Bieše již právě bez uma, nejmajíc v sobě rozuma; čijíci již nečujéše ani vidúci vidieše, ani tu bieš', kdež stojéše, neb tam všechna srdcem bieše, tu kdež jeje milý mistr byl, ač nevěděla, kde i přebyl. A protož u hrobu ždáše. plačíc mdlobú jedva stáše. Ó Maria, s kterús čákú nebo s kterús radú takú v svém srdci ten úmysl ždala. by tu jedno sama stála? Když sě apoštoli lekli, nenalezše j'ho utekli. tys najdřiev před nimi sešla k hrobu a s nimi otešla, a po nichs ostala potom, svaté písmo praví o tom. Ó Maria, pročs to sděla? čilis nad ně rozuměla? pak-lis viece milovala, žes sě méň než oni bála? Povědě to ovšem směle, ež Maria jiného ciele nemyslila ani znala, jedno aby milovala. 135

Strana 86
86 Maria Magdaléna. 15 32 10 Atak wtey miloſt ney ſtrazny. zapomanula bies bazlny. Iwſeho czoz ſkrilo nebe. zapo nula bies ſebe. Beztoho yehoz ie dyne. Milowaſſe nadwſe gyne. Czo toho zadrw neymyetí. ze tak | byla bezpamyeti. Ny by geho gyz ] poznala. yehoz widieti zadala. wrowie by ho nehladala. By bylla pamatowala. Slawa geho giez] powiediel. przied ſwu ſmrti byl iakz | wiediel. To ſye gma zagiſto ſtaty. Trzeti den mnye z mrrtwych wſtati To powiedie neb to wiedie. ze po I gegiey fylney biedie. Tak przieliſna | boleſt byla. Gegie frrdce napllnyla Itiech flow pamyet ſhladila. Giez] otmyſtra ſlyſfala byla. Rozum zad ny wnyey nebieſſe. Rada wnyey | wſye ſeſila bieſſe. wſieczka grey ] nadiegie ſeſſla. aſſrrdeczna zaloſt ſ wzeſla. Gedno placzie giey zbywaſe protoz vſtawnye plakaſſe. akdyz | ſye placzycz naklony. aprozrziewſy I whrob ſye wklony. 15

Strana 87
Maria Magdaléna. 87 140 145 150 155 160 A tak v tej milostnej strázni zapomanula bieš' bázni i všeho, což skrylo nebe, zapo(ma)nula bieš' sebe bez toho, jehož jediné milováše nad vše jiné. Co toho za div nejmieti, že tak byla bez paměti? Ni by jeho již poznala, jehož viděti žádala. V rově by ho nehladala, by byla pamatovala sl(o)va jeho, jež pověděl před svú smrtí byl, jakž věděl: To sě jmá za jisto státi, třetí den mně z mrtvých vstáti. To povědě, neb to vědě, že po jejej silnej biedě, tak přielišná bolesť byla jeje srdce naplnila. I těch slov paměť shladila, jež ot mistra slyšala byla. Rozum žádný v něj nebieše, rada v něj vše sešla bieše; všecka jej náděje sešla a srdečná žalosť vzešla. Jedno pláče jej zbýváše, protož ústavně plakáše; a když sě plačíc nakloni a prozřevši v hrob sě vkloni, 165

Strana 88
88 Maria Magdaléna. 20 333 10 15 vzrzye dwa| andiely znebe. vbielem ruſſye bliz ] ſebe. wnyz khlawie aknoham wielce. Newzdal otſebe fediece OtazaſtaI gie wtey chwili. Czo hleda nebo procz kwili. Omaria neplacz toho Vtiechis nalezla mnoho. aſnad le pe nezs uffala. Kdyzt ſye ta przihojda ſtala. Nalezlas wiecz gednyem | toho. Neb kdys nalez hledala ied neho. Chodilas czlowieka hlediecz Nalezlas andiely ſediecz. vmrleho i gſy hledala. pronzs wſechno weſele| wzdala. Inalezlas zywe zato. yaz to myeny cziele nato. ze ſu proto ! prziſli byli. By twe bleſti vmnyh Ten mnym iehozto ty hledas. a! pron ſobie klidu nedas. Snad | nechcze twych ſlez hledati. Zet da ] wtey boleſti zdati. wolas reho ant [ neſlyffy. Modlis ſye ant neuſlyſy Hledas yeho gſuczy whorzy. Nyz naleznes nyt otworzy. Aty tluczes I bezprzieſtati. Gdes ponem an nechce ftaty 33 Q

Strana 89
Maria Magdaléna. 89 176 175 180 185 190 uzře dva anděly z nebe u bielém rúše blíz sebe, vniž k hlavě a k nohám viece, nevzdál ot sebe sediece. Otázasta jé v tej chvíli, co hledá nebo proč kvílí? Ó Maria, neplač toho, utěchys nalezla mnoho a snad lépe nežs ufala, kdyžť sě ta příhoda stala. Nalezlas viec jedniem toho, neb kdys hledala jedn(o)ho, chodilas, člověka hlediec, nalezlas anděly sediec. Umrlého jsi hledala, proňžs všechno veselé vzdala, i nalezlas živé za to, jaz to mieni, ciele na to, že sú proto přišli byli, by tvé b(o)lesti umnili. Ten mním, jehožto ty hledáš a proň sobě klidu nedáš, snaď nechce tvých slez hledati, žeť dá v tej bolesti ždáti. Voláš jeho, anť neslyší; modlíš sě, anť neuslyší, hledáš jeho jsúci v hoři, niž nalezneš niť otvoří. A ty tlučeš bez přestati, jdeš po nem. an nechce státi. 195

Strana 90
90 Maria Magdaléna. 10 15 34 Ach prziehrozna wiecz bezime na. Auwech protiwna promyena Ten geft gez otfel ottebe. Ayuz ne wiem tbal czo tebe. wiem to ze tie | drziew mylowal. I ot ſymona] wzbranyewal. Aprziedfeſtru twu [ nelſtiwie. Omluwal tie miloſtiwíe Drziew tie chwalil natey wieczy Kdyzs ieho nohy kleczieczy. maſti | mazicz ſlzamy myla. apak wlaſſy | trziela byla. Boleſt twu wſichnu | krotieſſe. Kdyzt hrziechy otpuſtil ] bieſſe. Drziew tebe mile hledaſſe I poſſeſtrzie wzkazowaſſe. Aby knemu prziſla byla. Kdyſto gſy i przynem nebyla. Omaria ruczies | wſtala. Gaks ta ſlowa vſlyſala Kdyſto ſeſtra rzekla ktobre. wyndi | miftr tie zowe kſobie. Inhed otprr weho wſtanye. Obycziegem bezme ſkanye. Knoham padla twym zagiſto. Ozmylely giezukriſte. Ty kdyzs l gy widiel zamutnu. Takes prony ! gmiel twarz ſmutnu. paklis gy I widiel placzſczywu. Take gſy gmie wal twarz ſlzywu.

Strana 91
Maria Magdaléna. 91 200 205 210 215 220 Ach přehrozná věc bez jména, auvech protivná proměna! Ten jest, je(n)ž otšel ot tebe, a juž neviem, tbal co tebe. Viem to, že tě dřiev miloval i ot Šimona vzbránieval, a před sestrú tvú nelstivě omlúval tě milostivě. Dřiev tě chválil na tej věci, kdyžs jeho nohy klečieci mastí mažíc, slzami myla a pak vlasy třela byla. Bolesť tvú všichnu krotieše, kdyžť hřiechy otpustil bieše. Dřiev tebe mile hledáše i po sestře vzkazováše, aby k nemu přišla byla, kdyžto jsi při nem nebyla. Ó Maria, rúčes vstala, jaks ta slova uslyšala, kdyžto sestra řekla k tobě: Vyndi, mistr tě zove k sobě! Inhed ot prvého vstánie, obyčejem bez meškánie, k nohám padla tvým zajist(é), Ó zmilelý Jesu Kriste! Ty kdyžs ji viděl zamutnu, takés pro ni jměl tvář smutnú; paklis ji viděl plačščivu, také jsi jmieval tvář slzivú. 225

Strana 92
92 Maria Magdaléna. 10 15 34 10 Okak miloſty wie hledie. Treſſe gy takto powie die. Kde gſy ieho pochowala. Tu | ſye prziediwna wiecz ſtala. protak ] ſylne mylowanye. Gez gmas knelmu bezrozpranye. Lazarzie brajtra wlaſtneho. Cztwrty den pohrzebeneho. zmrtwych gey zywa nalwrati. aplacz grey wradoſt obrati Agyz myſtrze myloſtiwy. To my | wiecz zgyneho wdywy. Twa przhewierna vczennyczye. Itwa ſyl na mylownyczye. Czym potom ii wtobre ſhrzieſſila. Genz ſye tobie ] wzdy treſſila. Czi tie rozhnyewala | kako. zes ſye otnye wzdalil tako My ſmy potom neſlyſeli. Otnye hrziecha ny wzwiedieli. yedno ze ] welmy zaranye. Inhed otwier neho wſtanye. Seſla ktwemu | hrobu dolow. Drziew wſiech gynich [ apoftolow. Neſfuczy maſti zaczíejlo. Chtrecz vmazaty twe tielo. Ak dyz nenaleze tebe. wrowie biezie wſy ottebe. Twym wſyem uczen nykom wſkaza. I gakz bylo giſtíe roſkaza.

Strana 93
Maria Magdaléna. 93 230 235 240 245 250 Ó kak milostivě hledě, těše ji, takto povědě: Kde jsi jeho pochovala?" Tu sě předivná věc stala. Pro tak silné milovánie, jež jmáš k nemu bez rozpranie, Lazaře bratra vlastného, čtvrtý den pohřebeného z mrtvých jej živa navráti a pláč jej v radosť obráti. A již, mistře milostivý, to mi viec z jiného v divy, tvá převěrná učennice i tvá silná milovnice, čím potom v tobě shřešila, jenž sě tobě vždy těšila. Či tě rozhněvala kako, žes sě ot nie vzdálil tako? My smy potom neslyšeli ot nie hřiecha ni vzvěděli, jedno že velmi za ranie, inhed ot věrného vstánie sešla k tvému hrobu dolóv dřiev všech jiných apoštolóv, nesúci masti za celo, chtiec umazati tvé tělo. A když nenaleze tebe v rově, běževši ot tebe, tvým všem učenníkóm vzkáza, i jakž bylo, jistě rozkáza. 255

Strana 94
94 Maria Magdaléna. 35* 10 15 Ony kdyz khrobu przigi du. vzrziewſe tak prycz otgidu Tato tu wſdy ſama ſtaſſe. Auſta wicznye plakaſſe. Geſtli wtom | ktery hrziech gmiela. Neprzym] by toho neſdiela. pakli grey wto hrziecha nenye. Nezli miloſti zna menye. azadoſt giz gma dotebe aprocz tehdy kriges ſebe. Dada i grey tu tuhu gmietí Gez zaloſti | chcze vmrzieti. Ty yenz wſiechny | miluyuczye. Miluges ihledagiczie Treffys ze tye nalezagy. Gyz te be ſpraczy hledagy. Tys powie diel uſty ſwymy. Arzka kako ſlo|wy tymy. Gaz milugy wobecz | take. Ty gez milugy wſake. A ktoz rano bude bdieti. Kemnye | ten mye bude gmieti. Tehdy ta to ſmutna zena. podle trech ſlow] obluzena. Kdyz tak welmy rajno zaſla. Ktobie procz tebe ne naſſla. procz neutiefys ſlez regíe Grez tak mile protie lege. Iakos I gy tehdy utreffyl. Kdiſtos giey byl i bratra wſkrzieſſyl. 15 35

Strana 95
Maria Magdaléna. 95 260 265 270 275 280 Oni, když k hrobu přijidú, uzřevše, tak pryč otjidú. Tato tu vždy sama stáše a ustavičně plakáše, jest-li v tom který hřiech jměla, nepřím, by toho nesděla; pak-li jej v tom hřiecha nenie, než-li milosti znamenie a žádosť, již jmá do tebe, a proč tehdy kryješ sebe?" dada jej tu túhu jmieti, jež žalostí chce umřieti? Ty, jenž všechny milujúcie miluješ i hledajície těšíš, že tě nalezají, již tebe s prací hledají. Tys pověděl ústy svými a řka kako slovy t(ě)mi: Jaz miluji vóbec také ty, j(i)ž milují všaké; a ktož ráno bude bdieti ke mně, ten mě bude jmieti. Tehdy tato smutná žena, podle těch slov oblúzena, když tak velmi ráno zašla k tobě, proč tebe nenašla? Proč neutiešíš slez jeje, jež tak mile pro tě leje; jakos ji tehdy utiešil, kdyžtos jej byl bratra vzkřiesil? 285

Strana 96
96 Maria Magdaléna. 10 15 363 Milugesli gy I geſcze wſak aprocz regie dlis za doft tak. Omiſtrze ſprawny bez mieti. Swiedku wierny racz po mnyety. Swiedeczſtwie giezs byl | prohlaſſyl. Marrie tak rzka 1oh laſyl. Maria ſobie wzwoli. prziedobry diel bezomyla. Neb tye | wzwoli hoſpodyne. Mymo wſe|chno wſwietie gyne. Ale kak to | prawda rezena. Gez nebude ot luczena. Akdyzs ſye ty otnye wzdalil. Czemus regie diel tak | chwalil. pakli neyſy otnye wzdalen. Tehdy iegie diel prziech walen. procz placze neb hleda czeho. Maria giſtie gyneho. Neh leda nezli zwolenye. Ponemz ] grey ſwiet zaden nenye. protoz i placzicz neprzieſtawa. wzaloſty | redwa wzlykawa. neb ghoz | wzwoli nadwſy kraſu. toho ! potrati wtom czaſſu. protoz myly lidſky ſtrazie. zgiew ſwu] prawdu to iſkazie. Tu czeſt | poyegie wzwolenyu. Schoſway giey to kutreſſenyu. aneb| kak to prawda bude. Bezotlucze nye ſnyu ſbude. 10

Strana 97
Maria Magdaléna. 97 290 295 300 305 310 Miluješ-li ji ješče však, a proč jeje dlíš žádosť tak? Ó mistře správný bez měti, svědku věrný! rač pomnieti svědecstvie, ježs byl prohlásil Martě, tak řka i ohlásil: Maria sobě vzvoli(la) předobrý diel bez omyla; neb tě vzvoli, hospodine, mimo všechno v světě jiné. Ale kak to pravda rčena, jež nebude otlúčena, a kdyžs sě ty ot nie vzdálil, čemus jeje diel tak chválil?" Pak-li nejsi ot nie vzdálen, tehdy jeje diel přechválen. Proč pláče neb hledá čeho?" Maria jistě jiného nehledá nežli zvolenie, po nemž jej svět žáden nenie. Protož plačíc, nepřestává, v žalosti jedva vzlykává; neb j'hož vzvoli nad vši krásu, toho potrati v tom času. Protož, milý lidský stráže, zjev svú pravdu, to i skáže, tu čest po jeje vzvoleniu schovaj jej to k utěšeniu, aneb kak to pravda bude, bez otlúčenie s ňú zbude; 315

Strana 98
98 Maria Magdaléna. 15 36 10 Kromye acz tak rozumyety. Chczemy, ato zato ] gmyety. To czus acz geft ſoczy ! wtiele. Ale wfrrdczy wefdy wtie|le. Protoz omaria nedli. wtakem placzy ny ſrrdczye mdly Gmas andiely kuutieffenyu Gmyey dofti nagich widieny Snad ten rehoz hledas ſplaczẽ Czige tie kſobie nyenaczem pronez ſye nezgiewi tobie. proto day| klid ſplaczem ſobie. Swoy boleſti konecz poloz. aſſwym fizam ſmie ru uloz. wzpomyen czot geſt rzekl Tobre gynym zenam take wy dczery zgieruzalemíe. nerodte ! plakati namíe. Ale naſſye. aſſwe | dieti. Mohli byſte zaupiti. akdiz on [ brany plakanye. procz tak placzes | bezprzieſtanye. Strach mye by ieho ! nebyla. Snad ſwym placzem ura zila. Neb on by twe ſlzy milowal Gyuz by take ſnad litowal. Swich | ſlez take neukrotie. yako drziewe| czynyl protie. Protoz pofluchay me rady. acz chczes zbyti wieczſye wady. I obake. 15

Strana 99
Maria Magdaléna. 99 320 325 330 335 340 kromě ač tak rozuměti chcemy a to za to jmieti, tocuž ač jest z očí v (c)ele, ale v srdci vezdy v těle. Protož, ó Maria, nedli v takém pláči ni srdce mdli! Jmáš anděly k (u)těšeniu, jměj dosti na jich vidění. Snaď ten, jehož hledáš s pláčem, čije tě k sobě ně na čem, proněž sě nezjeví tobě. Proto daj klid s pláčem sobě, sv(e)j bolesti konec polož a svým slzám smieru ulož. Vzpoměň, coť jest řekl obaké tobě, jiným ženám také: Vy dcery z Jeruzalemě, neroďte plakati na mě, ale na sě a své děti mohly byste zaup(ě)ti. A když on brání plakánie, proč tak pláčeš bez přestánie? Strach mě, by jeho nebyla snaď svým pláčem urazila. Neb on, by tvé slzy miloval, juž by také snaď litoval, svých slez také neukrotě, jako dřieve činil pro tě. Protož poslúchaj mé rady, ač chceš zbýti věčšie vady: 345

Strana 100
100 Maria Magdaléna. 373 10 15 37% Gmas andieffke utreffenye Gmyeyz wtom doſti kdyzt ho ne nye. Bydlis ſnymy atrezícz gych neb ſpieſſe weſdy wzwies otnych Gakz geft onem acz czo wiedye Wiem to giſtie zet powiedie. yaz | prziegiſtie wierzy zato. ze ſu onyi prziſli nato. I poſlal gie on obake prrwe proſſye protie take. By I geho wſtanye zgiewíli. A twoy I placz take ſkrotili. Weczyechu | giey tiezicz pilnye. zeno procz tak | placzes ſylnye. Neb kteray wiecz [ ſmutka tweho. Netay nycz kna I placzie tweho. Otewrzy nam wſy | myſl ſwogy. Amyt ſkazem zadoſt | twogy. Aona boleſti gata. Wſiech na wnyuz ſmyſlu otyata. Iged noho newzye kſobie. Vtreffenye ] nautrobie. Nez myfleſſe wſobie | rzkuczy. vprzieliſnem placzy gſuczy Ach kterey to utreſſenye. Trechto i giſtych nawſcziewenye. Trezczy gſu| utrefſytelee. Mnye wſichny take prz ietele. wiecze trezye nezly tiefie Me ſrrdeczko wtuhach pieſye.

Strana 101
Maria Magdaléna. 101 350 355 360 365 370 jmáš andě(l)ské utěšenie, jmějž v tom dosti; kdyžť ho nenie, bydliž s nimi a těži(ž) jich. neb spieše vezdy vzvieš ot nich, jakž jest o nem, ač co vědie, viem to jistě, žeť povědie. Jaz přejistě věři za to, že sú oni přišli na to i poslal je on obaké, prvé prosě pro tě také. by jeho vstánie zjevili a tvój pláč také skrotili. Vecechu jej, tiežíc pilně: Ženo, proč tak pláčeš silně neb která j' věc smutka tvého? Netaj nic k nám pláče tvého, otevři nám vši mysl svoji a myť zkážem žádosť tvoji. A ona bolestí jata, všechna vňuž smyslu otjata, i jednoho nevzě k sobě utěšenie na útrobě, než mysléše v sobě, řkúci. u přielišném pláči jsúci: Ach které j' to utěšenie těchto jistých navščievenie? Těžci jsú utěšitelé mně, všichni také přietelé viece tiežie nežli těšie. mé srdéčko v túhách pěšie. 375

Strana 102
102 Maria Magdaléna. 10 15 38a Gaz ſtworzitele hledagy. Proto nagíne | netbagy. Wſechno naſwietie ſtwo rzenye. Otiezuge me widienye Nechczy andielow widieti. any ſny my bytle gmyetí. Neb ſpies molhu prziczynyti. Me boleſti nez vmny ti. Acz by poczieli ottoho. Mnye ! prawiti przielis mnoho. Agaz bu duli gym chtieti. Kewſemu otpo wiedie. Strach mye by wiecze nezmohli. Me miloſti nez pomohli ! Proto andielow netbagy. Anyt ] gich take hledagy. Kromie pana| gich ameho. Hledam ſtworzitele ſwelho. Genz mye ſtworzil igie take Iftworzenye wſelikake. Neb mne izadny nemoze. Nez on utreffyty | moze. pana meho gſu otneſli. Ane wyem kam gſu gey neſli. Ohle dam ſye przieproſtranye. Newízy ho | wzadney ſtranye. Hledam kdez I polozen zwieſtie. Nyz naleznu na tom myeſtie. Ach prziebieda mníe ] nebozye. Mnye tak zaloſti wem nozye. 10

Strana 103
Maria Magdaléna. 103 380 385 390 395 Jaz stvořitele hledaji, proto na jiné netbaji. Všechno na světě stvořenie otěžuje mé viděnie. Nechci andělóv viděti ani s nimi bytie jmieti; neb spieš mohú přičiniti mé bolesti než umniti. Ač by počeli ot toho mně praviti přieliš mnoho a jaz budu-li jim chtieti ke všemu otpovědě(ti), strach mě, by viece nezmohli mé milosti než pomohli. Proto andělóv netbaji anit jich také hledaji, kromě pána jich a mého hledám, stvořitele svého, jenž mě stvořil i je také i stvořenie všelikaké; neb mne i žádný nemóže než on utěšiti móže. Pána mého jsú otnesli a neviem, kam jsú jej nesli. Ohledám sě přeprostraně, nevizi ho v žádnej straně; hledám, kdež položen zvěstě, niž naleznu na tom miestě. Ach přeběda mně nebozě, mně tak žalosti ve mnozě! 405

Strana 104
104 Maria Magdaléna. 15 38 10 Kamli poydu neb czo ſdielgy. ziwa rzeczy neumiegy. Ach ] kam zaſſel moy zaduczy. Kamli ] ſye diel miluguczy. hledam nyz naleznu wrowíe. wolam an my ] neotpowie. Ach mnye ſmutney| kam my giti. Kdel my mileho | nagiti. wſtanu ichczy wſye obgiti. Mieſta kteraz mohu ſgity Donadz nenaydu ti kde tu ge Gehoz ma duſſye miluge. Oczy wz|dy ſlzy prolewayte. Ny plakaty I przieſtawayte. Nohy chodte abie hayte. any kdy vpocziwayte. Do nydz wemnye ktera zila. Genz ] my ponem nenye mila. Auwech| kam ſeſla ma radoſt. Ach kde ſie| ſkrila ma miloſt Ach me zdra wie me gednoſti. proczs mye | oſtawil wzaloſti. ach wſye nuzye. ach bolefty Neſtrpielne I wſylney tuzye. mie ſewſiech ] ſtran obkliczili. Autrechy otluczily Agyz newiem czo zwoliti. Geſtli [ my otrowu giti. Newiem neſczaſtna kam zaydu. Any wiem kde I geho naydu. 15

Strana 105
Maria Magdaléna. 105 410 115 420 127 430 Kam-li pójdu neb co sději, živa řieci neuměji. Ach kam zašel mój žádúcí, kam-li sě děl milujúcí! Hledám, niž naleznu v rově; volám, an mi neotpovie. Ach mně smutnej kam mi jíti, kde-l' mi milého najíti! Vstanu i chci vše objíti miesta, kteráž mohu sjíti, do(ň)adž nenajdu, kde tu je, jehož má duše miluje. Oči vždy slzy prolevajte ni plakati přestávajte; nohy choďte a běhajte ani kdy upočívajte, donidž ve mně která žíla, jenž mi po nem nenie mila. Auvech, kam sešla má radosť, ach kde sě skryla má milosť! Ach mé zdravie, m(á) jednosti, pročs mě ostavil v žalosti? Ach bolesti, ach vše núze, nestrpělné v silnej túzě, mě se všech stran obklíčily a útěchy otlúčily. A již neviem, co zvoliti, jest-li mi ot rovu jíti. Neviem, neščastná, kam zajdu, ani viem, kde jeho najdu. 435

Strana 106
106 Maria Magdaléna. 39 5 10 15 39 Smrt my othrobu| ſye brati. ageſtli my przynem | ſtati. To my boleſt bezczielenye. Proto mnye lepſieho nenye. Gedino ſtrzieczy hrobu toho. Nez bych ] dale ſla otneho. acz bych dale zajſla ottad. Akdyz bych ſye wratila [ ſnad. wzata bych naſſla obake Anebo hrob zruſſen take. Stanu] tu achczy vmrzieti. zda budu to | ſczieſtie gmieti. ze as budu pohrajbana. podle hrobu meho pana Otot me tielo blazene. Bude. budel ] polozene. podle meho miſtra hrojbu. vmruh wnynyeyſy dobu. O ma ſczaſtna duſſye mila. Genz ] wygducz zkrzehkeho tiela. Molczy bude ynhed giti. whrob meſho pana 1 wgiti. Mey duſſy me ] wezdy tielo. Boleſt ſuuſylym ] zaczielo. ale hrob mny meho I pana. pokoy aczeſt bude wzwalna. Ten hrob zameho ziwenye Bude me wſe utieffenye. Anaſmr’ti bude namey. pokoy wieczny I duſſyczy mey.

Strana 107
Maria Magdaléna. 107 440 445 450 455 460 Smrť mi ot hrobu sě bráti; a jest-li mi při nem státi, to mi bolesť bez celenie. Proto mně lepšieho nenie, jedno střieci hrobu toho, než bych dále šla ot neho. Ač bych dále zašla ottad a když bych sě vrátila snaď. vzata bych našla obaké anebo hrob zrušen také. Stanu tu a chci umřieti; zda budu to ščestie jmieti, že as budu pohrabána podle hrobu mého pána. Ó toť mé tělo blažené bude, bude-l' položené podle mého mistra hrobu, umru-li v nynější dobu. Ó má ščastná duše milá! jenž, vyjdúc z křehkého těla, moci bude inhed jíti v hrob mého pána i vjíti. Mej duši mé vezdy tělo bolesť s úsilím za celo, ale hrob mn(ě) mého pána pokoj a česť bude vzvána. Ten hrob za mého živenie bude mé vše utěšenie a na smrti bude na mej pokoj věčný dušici mej. 465

Strana 108
108 Maria Magdaléna. 10 15 40" ziwa podle ieho budu. aumruczy przynem ſbudu Any ziwa ny vmruczy. Otluczy| ſye przynem gſuczy. ach mníe ! przieneſczaſtney zenye. ach na me nedomyſlenye. procz ſem ] neſtala dobu wtu. procz ho ſa ma oſtawich tu. Procz ſem tehjdy ieho tiela. Strzieczy uſtawníe ] nechtiela. Gyz bych wzata ne plakala. ny bych ho ſnad wzieti | dala. aneb ſla bych ponych fle diecz. Kam gey neſh toho hle diecz. Ale podle hrziecha meho ! Chowagicz zakona ſweho. Ztra tich pana zakonneho Nadwſye i gyne mnye mileho. Kdyz ſem zakojnu howiela. zakon ſem ſdrrzieti ] chtiela. atomu gmuz zakon ſluzy Ztratila ſem pomey nuzy. Kakz | koliwiek gſuczy przynem. Neby loby to giſtre wiem. Zakona tiem ] przieſtupiti. Ale owfem dopllnyti Zakon ſtary zuuſtawenye. Otneho ! poſkwrrnen nenye. Kromye wezime obnowenye. Lepfiey wieczy na ſtwrrzenye. 5 10

Strana 109
Maria Magdaléna. 109 470 475 480 485 490 Živa podle jeho budu a umrúci při nem zbudu; ani živa ni umrúci, otlúčím sě, při nem jsúci. Ach mně přeneščastnej ženě, ach na mé nedomyšlenie! Proč sem nestála dobu v tu, proč ho sama ostavich tu?" Proč sem tehdy jeho těla střieci ústavně nechtěla? Již bych vzata neplakala ni bych ho snad vzieti dala; aneb šla bych, po nich slediec, kam jej nesli, toho hlediec. Ale podle hřiecha mého chovajíc zákona svého, ztratich pána zákonného, nad vše jiné mně milého. Když sem zákonu hověla, zákon sem sdržeti chtěla, a to(ho), j'muž zákon slúží, ztratila sem po mej núzi. Kakž kolivěk jsúci při nem, nebylo by, to jistě viem, zákona tiem přestúpiti, ale ovšem doplniti. Zákon starý z (u)stavenie ot neho poskvrn(ě)n nenie, kromě vezme obnovenie, lepšej věci na stvrzenie. 495

Strana 110
110 Maria Magdaléna. 15 40b 10 15 Mrrtwy ten czyſtych | neſkwrny. Nez znecziſtych cziſte czyny. wſelikeho uzdrawuge. boh | ktoz ſye ho dotikuge. aktoz knejmu przyſtupuye. Toho take oſ ſwieczuge. ale naczem giz oſtanu Naſſwu boleſt rozpomanu. Kdyz | hledagicz geho gidech. Otfedfy | opiet przigidech. Hrob otewrzieny nalezech. ale reho nenalezech Tuz czakagiczy iſtanu. zda ſye| zgiewi wkteru ſtranu. akakoz ] my ſtati ſamey. ach czo my zdreti tuzie mey. Apoſtoli ſye | rozeſli. amne placzucze oteſli Izadneho newidieti. By kto ſemnu chtrel zieleti. any ſye | ten ktery udal. Genz by ſemnu | miſtra hledal. Zgiewili my ſye ] andieh. ale newiem czo gſu] chtieli. acz ſu mye utreffyecz ] mnyeli. procz placzy by to wiedieli. pakli by ſye nemylili. Procz placzy nerzkli by byli. Zeno procz placzes powiez nam Neb czo hledas netay nycz knam

Strana 111
Maria Magdaléna. 111 500 505 510 515 520 Mrtvý ten čistých neskvrní než z nečistých čisté činí. Všelikého uzdravuje Bóh, ktož sě ho dotykuje; a ktož k nemu přistupuje. toho také osvěcuje. Ale na čem již ostanu?" na svú bolesť rozpomanu. Když, hledajíc jeho, jidech, otšedši, opěť přijidech, hrob otevřený nalezech, ale jeho nenalezech. Tuž čekajíci i stanu, zda sé zjeví v kterú stranu. A kakož mi státi samej, ach co mi sdieti túzě mej? Apoštoli sě rozešli a mne plačúce otešli. I žádného neviděti, by kto se mnú chtěl želeti; ani sě ten který udal, jenž by se mnú mistra hledal. Zjevili mi sě anděli, ale neviem, co jsú chtěli. Ač sú mě utěšiec mněli, proč pláči, by to věděli; pak-li by sě nemýlili, proč pláči, neřkli by byli: Ženo, proč pláčeš, pověz nám, neb co hledáš, netaj nic k nám. 525

Strana 112
112 Maria Magdaléna. 10 15 41 Aneb ſnad proto tazali. By myl plakati nedali. Neb acz by my i to radili. Tezmierz by mie vmo rzili. Gaz gich pofluſna nebudu ale donydz ziwa budu. plakati ] wzdy budu dotud. Geho nena leznu dokud. Aczoz ſobie ſmut na ſdiegy. Kdel ho naleſti vmielgy. Kamli my ſye obratití. Neb nakom rady proſſytí. Kto ſye nademnu ſmiluge. Neb utiefſy neb flituge. Kto my powie neb | ſkazuge. Koho ma duſſye míluge. Kdeli bydli neb prziebywa Anebo kde upoczywa. ach aulwech by kto milemu. wſkazal] kto miſtrowí memu. Ze ponem miloſtíu mdlegy. aboleſtíu wſie ] truchlegy. Aneb mey boleſti rownye. Nykdiez nenye zda ſye to | mnye. Nawrat ſye moy myly zaſſye. name ſliby wzpomana ſye Ozaduczy mylowany. Miloſtnycze ] prziezadany. nawrat my ſwe | utreffenye. Twe mile twarzy wi dienye. 41°

Strana 113
Maria Magdaléna. 113 530 535 540 545 550 Aneb snaď proto tázali, by mi plakati nedali? Neb ač by mi to radili, téžměř by mě umořili. Jaz jich poslušna nebudu, ale donidž živa budu, plakati vždy budu dotud, jeho nenaleznu dokud. A což sobě smutna sději, kde-l' ho nalézti uměji?" Kam-li mi sě obrátiti neb na kom rady prositi?" Kto sě nade mnú smiluje neb utěší neb slituje? Kto mi povie neb skazuje, koho má duše miluje? kde-li bydlí neb přebývá anebo kde upočívá? Ach ouvech, by kto milému vzkázal (t)o mistrovi mému, že po nem milosťú mdleji a bolesťú vše truchleji; aneb mej bolesti rovně nikděž nenie, zdá sě to mně. Navrať sě mój milý zasě, na mé sliby vzpomana sě. Ó žádúcí milovaný, milostníče přežádaný! navrať mi své utěšenie, tvé milé tváři viděnie. 555

Strana 114
114 Maria Magdaléna. 10 15 42 dobu. obu. fluchu. duchu. Vkaz my ſwu twarz wtu Powzny twoy hlas wuſſy Twoy hlas fladky memu Twa twarz milay memu Onadiegie ma gedyna wſwietie aizadna gyna. nepoltup zadanye meho. poprziey my I widienye ſweho. Ma by duſſye ] wtom doſt gmyela. potom nech] at bych vmrziela. Kdyz maria tak powiedie. Placzicz uboleſtney biedie. Tehdy ſye obrati zaſſye Grezus grey widieti da ſye. Ale | ona newiedieffe. By byl giezus ] any mnyeffe. Giezus gie tehdy otaza. Czo placze neb hleda wſta za. Ozadoſti duſſye iegie. Procz l gie tiezes zkuſfygie gie. Rzka ] czo placzes neb czo hledas. procz| ſye giey poznati nedas. wſak | tie ona malo prziedtiem. widiela ] wobid lidem wſyem. Sboleſti | ſrrdeczka ſweho. nakrzizy obie ſneho. Ona trzeti den widiela Twogy ruczye otnyuz gmíela ! Drziewe czaſte pozehnanye Ato proſwe mylowanye. 10

Strana 115
Maria Magdaléna. 115 560 565 570 575 580 Ukaž mi svú tvář v tu dobu, povzni tvój hlas v uší obú. Tvój hlas sladký mému sluchu, tvá tvář mila j' mému duchu. Ó náděje má jediná v světě a i žádná jiná! nepotup žádanie mého, popřej mi viděnie svého. Má by duše v tom dosť jměla, potom nech ať bych umřela. Když Maria tak povědě, plačíc u bolestnej biedě, tehdy sě obráti za sě, Ježúš jej viděti da sě; ale ona nevědieše, by byl Ježúš, ani mnieše. Ježúš jé tehdy otáza, co pláče neb hledá, vztáza. Ó žádosti duše jeje! proč jé tiežeš, zkušije jé, řka: co pláčeš neb co hledáš, proč sě jej poznati nedáš? Však tě ona málo před tiem viděla v obid lidem všem s bolestí srdéčka svého na kříži oběš(e)ného. Ona třetí den viděla tvoji ruce, ot ňúž jměla dřieve časté požehnánie. a to pro své milovánie; 585

Strana 116
116 Maria Magdaléna. 42% 10 15 atwe nohy giez libala. Ktomu lza my vmywala. Hrziebymy kkrzlizy przipaty. Srukama krut/nye rozpaty. Ayuz mny take zaczyelo. Zhrobu twe wyna to tielo. Gehoz mazat prziſla | byla. By ſye iakz takz utreſila aty gie procz placze tiezes. Gymz | gy wiecz bolefti wiezes. Myly my|ftrze ty genz wſe wies. procz twe | zeny duch prziprawies. Ktakey I tuzye akzaloſty. Genz tak hleda ] twe miloſtí. Ana myſlu wzdyi przitobie. Anaduſſy wſieczka ] wtobie. wſy ſylu uffa dotebe. Sa ma zuffawſy otſebe. Any hleda | czo gyneho. nez gedno widienye | tweho. Ny czo kdy gyneho mylli Nez tie weſdy gma namyſli. Afſnad proto nedomny ſye. By ty | byl mnye cziele iſdy ſye. ze gyz | wnyuz zuma wynata. protie | 1 omylem yata. Czemuz tehdy ! dies czo zadas. zeno czo placzes ] neb hladas. Awfak wies zet ne die rzkuczy. Tebe placzy zadagiczy 15

Strana 117
Maria Magdaléna. 117 590 595 600 605 610 a tvé nohy, jež líbala, k tomu slzami umývala, hřebími k kříži připaty, s rukama krutně rozpaty. A juž mní také za celo z hrobu tvé vy(ň)ato tělo, jehož mazat přišla byla, by sě jakž takž utěšila; a ty jé, proč pláče, tiežeš. jímž jí viec bolesti viežeš. Milý mistře, ty, jenž vše vieš, proč tvé ženy duch připrávieš k takej túzě a k žalosti, jenž tak hledá tvé milosti; ana myslú vždy při tobě, ana duší všecka v tobě, vší silú ufá do tebe, sama zufavši ot sebe? Ani hledá co jiného než jedno viděnie tvého, ni co kdy jiného myslí než tě vezdy jmá na mysli. A snaď proto nedomní sě, by ty byl, mně cele i zdí sě. že již vňuž z uma vy(ň)ata pro tě i omylem jata. Čemuž tehdy dieš, co žádáš, ženo, co pláčeš neb hladáš? A však vieš, žeť nedie, řkúci: Tebe pláči žádajíci; 615

Strana 118
118 Maria Magdaléna. 10 15 43 Kromye acz by ty ſwym duchem Rzekl wgegie ſrrdeczku ſluchem Gat ſem gehozs ty plakala. yat ſem nehozs ty zadala. Nebt grey] nelzye znati tebe. Donyewads ] ty tagis ſebe. Ona zahradnika | mnyeczy. weczye pane nan hle dieczy. Aczs ty gey wzal akdes ſlozil. Powiez my kdes gey polo zil. Aiat reho wezmu znowa. aſny | ſye wlozym dorowa. Oboleſti przie liſſena. Omyloſti prziewyſſena. Tato giſta ſmutna zena. Tak | boleſtíu ohrazena. Bieffe wnyuz ] temnym oblakem. pronz new ladnyeſſe ſwym zrakem. any wijdieti mozieffe. Slunczie genz rajno wſchodieſſe. Poprrſky rozpro ſtieragie. Wgegie okna blſket dawagie. Skrrzie uſſy gyz ſwietlegie. wchaziegie wdom ſrrdczye I gegie. Ale ze ſye bies przyemojhla. Miloſtiu takz y nemohla widucz widieti prziedſobu. tak i grey oczy zaſle mdlobu. Grezu|ſye giſtie widieſſe. Ale by on byl | nemnyefſe. 43

Strana 119
Maria Magdaléna. 119 620 625 630 635 640 kromě ač by ty svým duchem řekl v jeje srdéčku sluchem: Jáť sem, jehožs ty plakala, jáť sem, jehožs ty žádala; nebť jej nelzě znáti tebe, doněvadž ty tajíš sebe. Ona zahradníka mnieci, vece: Pane! naň hledieci, ačs ty jej vzal a kdes složil. pověz mi, kdes jej položil? A jáť jeho vezmu znova a s ním sě vložím do rova. Ó bolesti přielišená, Ó milosti převýšená! Tato jistá smutná žena, tak bolesťú ohrazena bieše vňuž temným oblakem, proňž nevládnieše svým zrakem ani viděti móžieše slunce, jenž ráno vzchodieše, poprsky rozprostieraje, v jeje okna blsket dávaje. skrzě uši již svět leje, vcházeje v dóm srdce jeje. Ale že sě bieš' přemohla milosťú, takž i nemohla, vidúc, viděti před sobú, tak jej oči zašle mdlobú. Ježúše jistě vidieše, ale, by on byl, nemnieše. 645

Strana 120
120 Maria Magdaléna. 15 44 10 Omaria acz ho hle das. Procz ho prawie neohle das. Atot giezus twa wſye chwala Gehozs tak ſnaznye hladala. hle dat tebe gyz zmrtwych wznyk Aty mnys by byl zahradnyk. yeſt ] to prawda gakz ty ſudis. ale na tom wſelik bludis. acz tak zahrad nyka gho mnys. Agiezuſye ſye ne domnys. Geft giezius izahradnyk [ ge. Genz rozliczne ſyemye ſyege Strzied zahrady ſrrdczye tweho Iwſelikeho wierneho. Aſnad geho take | neznas. Proto ez umrrleho hledas. Ayuz prawie natey wieczy. Moy| vmyl myeny uleczy. pronyuz ſye ] wiecz dalil tebe. any tobie zgiewil | ſebe. Proczs hledala genz geſt ne byl. Anehledalas genz geſt byl Greziufies weſdy zadala. Agiezy ſies nehladala. Proto giezuſye ! widuczy. bylas yeho newieduczy Omyſtrze pllny myloſty. Gaz | hrzieſny pomey krzehkoſti. Om luwati neumyegi. Gegie bludu| any ſmiegy. 10

Strana 121
Maria Magdaléna. 121 650 655 660 t5 670 Ó Maria, ač ho hledáš, proč ho právě neohledáš? A toť Ježúš, tvá vše chvála, jehožs tak snažně hladala, hledáť tebe, již z mrtvých vznik, a ty mníš, by byl zahradník. Jest to pravda, jakž ty súdíš, ale na tom všelik blúdíš. ač tak zahradníka jího mníš a Ježúše sě nedomníš. Jest Ježúš i zahradník je. jenž rozličné siemě sěje střed zahrady srdce tvého i všelikého věrného. A snaď jeho také neznáš proto, ež umrlého hledáš? A juž právě na tej věci mój úmysl miení uléci, pro ňuž sě viec dálil tebe, ani tobě zjevil sebe. Pročs hledala, jenž jest nebyl, a nehledalas, jenž jest byl? Ježúšes vezdy žádala a Ježíšes nehladala; proto Ježúše vidúci, bylas jeho nevědúci. Ó mistře plný milosti, jaz hřiešný po mej křehkosti omlúvati neuměji jeje bludu ani směji; 615

Strana 122
122 Maria Magdaléna. 44 5 10 15 Neb wſelik womyle ſtala. Ez takehoz tebe hledala Gakehoz tie tdy widreffe. Kdyz | tie wrow wlozila breſſe. Widiela | bieſſe zaczyelo. drziewe twe vmrle tielo. Skrrzyzie prziedſobu ſlo ſlozeno. Atak wrowie polozeno! Tak ſylnu boleſti ſgata. potwey ſmrti bies otyata. Ze nycz nadiegye I neymiela. By tie kdy zywa wí/diela. Atak wtey boleſti gluczy Potwem pohrzebu placziczy. ney myegieffe nycs myflenye. Na twe trzeti den wſkrzieſſenye. Tehdy [ rozeph kdyz tie ſlozy. Skrzizye | awrowie polozy. Tudiez maria ! pohrzebe. Swoy duch wrowye ! podle tebe. Atak nerozlucznye | ſhluczy. Ktwemu tielu iprziluczy Ze by ſnaze rozluczila. Duſfy ſtre lem bezomyla. Nez ſwoy duch ] ottiela tweho. Tie milugyczy [ mrtweho. Duch iegie byl wiecz | wtwem trele. Nezli wgegie to | wiem cziele. Kdez tweho tiela hledaſſe. Tudies ſweho ducha ptalſe. 15 45*

Strana 123
Maria Magdaléna. 123 680 685 690 695 700 neb všelik v omyle stála, ež takéhož tebe hledala, jakéhož tě t'dy vidieše, když tě v rov vložila bieše. Viděla bieše za celo dřieve tvé umrlé tělo s kříže před sobú (slo)ženo a tak v rově položeno. Tak silnú bolestí sjata, po tvej smrti bieš' otjata. že nic náděje nejměla, by tě kdy živa viděla. A tak v tej bolesti jsúci, po tvém pohřebu plačíci, nejmějéše ničs myšlenie na tvé třetí den vzkřiešenic. Tehdy Jozef když tě složi s kříže a v rově položi, tudiež Maria pohřebe svój duch v rově podle tebe, a tak nerozlučně s(1)úči k tvému tělu i přilúči, že by snáze rozlúčila duši s tělem bez omyla než svój duch ot těla tvého. tě milujíci mrtvého. Duch jeje byl viec v tvém těle nežli v jeje, to viem cele; kdež tvého těla hledáše, tudiež svého ducha ptáše; 705

Strana 124
124 Maria Magdaléna. 10 15 45 Akdez twe tielo ztratila. Tudies ] ſwoy duch iſnym byla. Czoz teh dy to geſt wdiw hnati. acz tebe | nemohla znati. neb toho wſobie ] neymieſſe. Gymz tě widieti ſluſſyefſe. Nawrat grey duch gegie ] wtielo. Genz geſt przitobie zaczielo Srrdce regie hned nabude. Wſeho | bludu ipodzbude. Okako wtem bludie mdleſſe. genz tako protie | boleſſe. Giſtie rzku acz geſt blud I gmyela. ze ſye(y) bluditi nemnyejla. Nebo ten blud zbluda nebyl Ny otgynowad poſſel byl. Nez | zſrrdczye zmyloſti prawe. Azbole ſti przienezdrawe. Proto pane | myloſtiwy. Sudce ſprawny boze ] zywy. Miloſt ta gizto gma wtolbie. Aboleſt giz gma potobie. By gy ktobie omluwila. Acz naczem tobie | ſbludila. neobraczuy ſye any tbay nazenſky blud ate poptay. Namy loft ſwe vczennyczye. Genz giz pro tie horzem nyczye. neb neplacze plblud ny leſt. nez promiloſt apro boleſt.

Strana 125
Maria Magdaléna. 125 710 715 720 725 730 a kdež tvé tělo ztratila, tudiež svój duch i s ním byla. Což tehdy to jest v div hnáti, ač tebe nemohla znáti? neb toho v sobě nejmieše, jímž tě viděti slušieše. Navrať jej duch jeje v tělo, jenž jest při tobě za celo, srdce jeje hned nabude, všeho bludu i po(z)bude. O kako v t(o)m bludě mdléše, jenž tako pro tě boléše! Jistě řku, ač jest blud jměla, že sě blúditi nemněla; nebo ten blud z bluda nebyl, ni otjinovad pošel byl než z srdce, z milosti pravé a z bolesti přenezdravé. Proto, pane milostivý, súdce správný, Bože živý, milosť ta, jižto jmá v tobě, a bolesť, již jmá po tobě, by ji k tobě omluvila, ač na čem tobě sblúdila. Neobracuj sě ani tbaj na ženský blud, a(l)e poptaj na milosť své učennice, jenž již pro tě hořem nice, neb nepláče pro blud ni lesť než pro milosť a pro bolest, 735

Strana 126
126 Maria Magdaléna. 15 46 Tak pilnye tebe tiezuczy. naymyleyſſy pane rzkuczy. aczs ty I gey wzal akde ſlozyl. powiez my| kdes gey polozil. Agazt poydu | tam bezſtanye. Iwezmu gey bezmejſkanye. Okak wiedmo newiedie ſe. Atak uczenye bludieſſe. An dielom drziew rzekla byla. Ane wiedie acz zomyla. Pana meho ! gſu precz wzah. Anewiem kde ! gey ſchowali. Anerzekla gym | zagiſte. wzieh apolozili gſte Gehoz andieli nebyli. Ny wzieli ny po lozili. Tobie geſt rzekla zaczyelo. Aczs] ty podyal ieho tielo. Akdes ſlozil ne tay kemnye. powiez ozyw duſſy wem nye. Neb andiel powiedieti. Nemohli any wiedietí. pllne giſtoty otobie. tys | tak ſdiel 1akz libo tobie. Oprziedo bry grezukriſte. Kteray myſlte zeny ] giſte. ze tak otobie powiedie. yaz | gey wezmu kde gey wzwiedie. yozef ! probazn neſmyel wziety. Tweho tie la any ſnyety. 10 10

Strana 127
Maria Magdaléna. 127 740 745 750 755 760 tak pilně tebe tiežúci: Najmilejší pane, řkúci, ačs ty jej vzal a kde složil, pověz mi, kdes jej položil; a jazť pójdu tam bez stánie i vezmu jej bez meškánie. Ó kak vědmo nevědieše a tak učeně blúdieše. Andělóm dřiev řekla byla a nevědě ač z omyla: Pána mého jsú preč vzali a neviem, kde jej schovali. A neřekla jim: zajisté vzěli a položili jste, jehož anděli nebyli ni vzěli ni položili. Tobě jest řekla za celo: Ačs ty podjal jeho tělo a kdes složil, netaj ke mně, pověz, oživ duši ve mně; neb anděli pověděti nemohli ani věděti plné jistoty o tobě. Tys tak sděl, jakž libo tobě. Ó předobrý Jezu Kriste, která j' mysl té ženy jisté, že tak o tobě povědě: Jaz jej vezmu, kde jej vzvědě. Josef pro bázň nesměl vzieti tvého tèla ani snieti 765

Strana 128
128 Maria Magdaléna. 15 46" 10 15 Skrzizie dolow nezly | wnoczy. Bogie ſye zidowſke moczy Atoz geſcze ſuotpuſczenym. Spilato wym zlym nekrzſczenym. Maria ! noczy netbaſſe. Ny ſye naſtrach ohle daſſe. Ale udatnye rzkucz ſlibi. yaz I gey wezmu izalibí Omaria czoz ! dies ktomu. az ſnad ſchowan yeſt wtom domu. wnemz ſye ſwaty ! ohrziewal. Tu kdez kokot nadny I zprewal. aby take otazala. dre wka geſto udrzwi ſtala. Cſo ch|ces czo fdieti ſobie wies. yaz gey| wezmu geſczeli dies. Oprziediw ne prziewazenye. Te zeny genz] zenſke nenye. Igedno newyny ma. mieſta ny ſtrachu podgyma Bezewſye bazny nematny. Slibuge rzkuczy udatnye Powiez my| to pane zwieſtre. Wkterems yey I polozil meſtre. At tam poydu ] ruczie znowa. Iwygmu gey yn hed zrowa. Ozeno twe uſtawiczft wie. Geft welike ocziwieftwie Welikay twrdoft twe wiery Greyz gaz any kto wie miery

Strana 129
Maria Magdaléna. 129 770 775 780 785 790 s kříže dolóv nežli v noci, boje sě židovské moci; a tož ješče s uotpuščením s Pilátovým, zlým nekřščeným. Maria noci netbáše ni sě na strach ohledáše, ale udatně řkúc, slíbi: Jaz jej vezmu i zalíbi. O Maria, což dieš k tomu, až snaď schován jest v tom domu, v nemž sě svatý (Petr) ohřieval, tu kdež kokot nad ním zpieval, aby také otázala dievka, ježto u dřví stála: Čso chceš, co sdieti sobě vieš, jaz jej vezmu, ješče-li dieš? Ó předivné převáženie té ženy, jenž ženské nenie, i jedno(ho) nevynímá miesta ni strachu podjímá. Beze všie bázni nematn(ě) slibuje, řkúci udatně: Pověz mi to, pane, zvěstě, v kteréms jej položil miestě? ať tam pójdu rúče znova i vyjmu jej inhed z rova. O ženo, tvé ustavičstvie jest veliké očivěstvie; velika j' tvrdosť tvé viery, jejž jaz ani kto vie miery. 795

Strana 130
130 Maria Magdaléna. 10 15 47 Ogiezuſſy miloſtiwy. Tobu utrelſen wes ſwiet zywy. proczs zapolnul poymenye. Rzeczy teyto ſmut ney zenye. Bud tobie yakoz gſy | chtiela. Vffay domne yakz drziew ] mnyela. wiera atwogy czyny. Ta | tie gyz zdrawu uczyny. Azdat geſt| kto gey otlozyl. procz nedies kdes ] gey polozil. At tie wezmucz yakz ] myluye. Vczennykom twym zwieſtu ge. Grezuſy pllny miloſti. Nerod del regie zadofti. prowlacziti any dliti Ny wiecz teto zeny mdliti. Neb giz] trzeti den trrpieczy. Tebe newie na krrmyeczy. Czym twe duſſye hla dowite. Geſto gyny zywy nykte Nepoſtyli ny nakrrmy. Zſwieta wſech zrozlicznych krrmy. Kromíe | acz ty ſwu twarz ſznamye. Dada| ſye giey znati znamíe. Podas ! chleba tweho tiela. Natom by przie doſti gmiela. Kdyz by ſwych droch tow pllnyegie. Napllnyl kos ſrdjczye regre. Chczeſli tehdy by nezſtalla. naczyeſtie any uſtala. 473

Strana 131
Maria Magdaléna. 131 800 805 810 815 820 Ó Ježúši milostivý! tobú utěšen ves svět živý, pročs zapo(ma)nul po jméně řieci tejto smutnej ženě: Buď tobě, jakož jsi chtěla, ufaj do mne, jakž dřiev mněla; viera a tvoji čini — ta tě již zdrávu učiní. A zdať jest, kto jej otložil, proč nedieš, kdes jej položil? ať tě vezmúc, jakž miluje, učenníkóm tvým zvěstuje. Ježúši, plný milosti, neroď dél jeje žádosti provláčiti ani dlíti ni viec této ženy mdlíti; neb již třetí den trpieci, tebe nevie, n(i) krmieci čím (s)vé duše hladovité, ježto jiní živí nikte nepostili ni nakrmí z světa všech z rozličných krmí, kromě ač ty svú tvář sznámě, dada sě jej znáti známě, podáš chleba tvého těla, na tom by předosti jměla, když by svých drochtóv plněje naplnil koš srdce jeje. Chceš-li tehdy, by nestála na cestě ani ustála, 825

Strana 132
132 Maria Magdaléna. 10 15 48 Poſſyl | aobwlaz ſnaznyegie. Trziewa hladne dufſye regie. Acz negynym ale ! ponye. Sladkoſti ſwe drahe woníe Tys chleb zywy genz gmas wſo bre. wſichnu rozkos wſakey dobie Drahu wonyu wneumierzie. za dagiczym das uwierzie. Zywot re gie trela ſtati. Nemoz dluho any 1 trati. Kromíe iedno acz ty ruczye Zgiewis ſye grey neotluczie. yenz | ſy ziwot iegie duffye. Gynakt | wſe zdrawie ruſye. Tehdy giezus ] hned te chwile. weczye grey ma ria mile. Obrrtſy ſye poſwey bie die. Rabony gmu otpowiedíe Gie|zus prziczyny flow wiecze. Nedoty kay ſye mne wiece. Opromiene nyu prawiece. toho wrrchnyeho ] boziczye. Boleft ſye gegie obraty Wſylnu radoſt ynawrati. Aflzy 1e gie boleſtiwe. Zmyenychu ſye] wmyloſtiwe. Kdyz maria ſlyſie| ſwe gmye. Ze gie tako pozwa | weymye. Neb tak bieſſe zuobyczie gie. Nawykl gie zwatí miſtr re gie. 10

Strana 133
Maria Magdaléna. 133 830 835 840 845 850 posil a obvlaž snažněje třeva hladné duše jeje, ač nejiným, ale poně sladkostí své drahé vóně. Tys chléb živý, jenž jmáš v sobě všichnu rozkoš (v) všakej době, drahú vóňu v neumieře, žádajícím dáš u vieře. Život jeje těla státi nemóž dlúho ani tráti kromě jedno, ač ty rúče zjevíš sě jej, neotlúče, jenž si život jeje duše, jinakť vše zdravie rušie. Tehdy Ježúš hned té chvíle vece jej: Maria! Mile obrtši sě po svej biedě, Rabony! j'mu otpovědě. Ježúš přičini slov, vece: Nedotýkaj sě mne viece. Ó proměn(ě)ni(e) prav(i)ce toho vrchnieho božice! Bolesť sě jeje obráti v silnú radosť i navráti a slzy jeje bolestivé změnichu sě v milostivé. Když Maria slyše své jmě, že jé tako pozva ve jmě, neb tak bieše z uobyčeje navykl jé zváti mistr jeje, 855

Strana 134
134 Maria Magdaléna. 15 48 10 15 poczy ynhed porozumu. Gyz iako przichodiecz kumu. wlaſczi ſladkoſt toho zwanye wnemzto pozna bezmeſkanye Zey miſtr iegie prziezaduczyu. Giezus kriſtus wſemohuczy Tdy duch regie ozywenye. Przylgie iſmyfl nawracenye. Kdyz giezus wiece mluwití. Chtieſe afflow przicznyti. Maria ſye nefdrr zye wtom. By gmu dala chwili ] natom. vprzieliſney radoſti gſuczy przierufſy ieho rziecz rzkuczy. Ra boní genz ſye znamena. Wnyuz by | rzekla miſtrze zgmena. Nemnye|ſe by giey potrziebno. Mohlo byty | flowo redno. Giez bieſſe nalezla ſlojwo. Znebie poſane otcziewo. ato mnoho lepſye mnyeſſe. yeſto rada| ſdieti chtiefſe. Dotknuti ſye flowa toho. nez gynych ſlyſſreti mnoho Omiloſt regie przieſilna. Netrr pieliwa apilna. Geſcze doſti wto | neymíela Kdyz gyz giezuſſye wi diela. Aſſnym mluwiti mozieſſe Ze ſye ho dotknuti chtieſſe.

Strana 135
Maria Magdaléna. 135 860 865 870 875 880 poči inhed po rozumu, již jako přichodiec k umu, vlaščí sladkosť toho zvánie, v nemžto pozna bez meškánie. že j' mistr jeje přežádúc(í), Ježúš Kristus všemohúcí. T'dy duch jeje oživenie přije i smysl navrácenie. Když Ježúš viece mluviti chtieše a slov přič(i)niti, Maria se nesdrže v tom, by j'mu dala chvíli na tom, v přielišnej radosti jsúci, přeruši jeho řeč, řkúci: Rabony, jenž sě znamená, vňuž by řekla: mistře z jména. Nemnieše, by jej potřebno mohlo býti slovo jedno, jež bieše nalezla, slovo s nebe poslané otcevo ; a to mnoho lepšie mnieše, ježto ráda sděti chtieše, dotknúti sě slova toho, než jiných slyšeti mnoho. Ó milosť jeje přesilná, netrpělivá a pilná, ješče dosti v tom nejměla, když již Ježúše viděla a s ním mluviti možieše, že sě ho dotknúti chtieše. 885

Strana 136
136 Maria Magdaléna. 10 15 49 Wie|dieſſe giſtye doneho. ze welika i mocz otneho. Wychodiefſe przieproſt� nye. vzdrawuyicz wkazdey ſtranye Opane prziemyloſtiwy. Miſtrze wie rny hutoſtiwy. Kaks ty dobry wſrë] trem gyſtym. giz ſu prawym ſrrdjczem cziſtym. Otot gſu ti prziebla zeny. Gyz ſproſtenſtwie wzaloze nyu. Swym frdcem tebe hledagy Oſczaſtny ktoz wtre uffagy. Neb to ! prawda bezomyla. yeſt bude iweſdy byla. ze ty wſieczky miluyuczie Miluyes ihledagiczie. anykdy 1 wiedney ſtraſti. Neoſtawis zadne I wlaſti. Ktoz tie mienye iwtre wie rzie. prawym ſrdcem bez bezwie rzie. yakoz tato milownyczye. twa ] iwierna vczennyczye. wſproſten ſtwíu tebe hledala. atre wiernye ] uhledala. vſſala wiernye dotebe aneotluczena tebe. Kromie wiecze do czakala. Ottebe nezli czakala. Naſle duymyz vmiloſti. pokorne zene zadoſti 49

Strana 137
Maria Magdaléna. 137 890 895 900 905 910 Vědieše jistě do neho, že veliká moc ot neho vychodieše přeprostraně, uzdravujíc v každej straně. Ó pane přemilostivý, mistře věrný, lutostivý! kaks ty dobrý všem těm jistým. již sú pravým srdcem čistým. Ó toť jsú ti přeblaženi, již sprostenstvie v založeniu svým srdcem tebe hledají. Ó ščastni, ktož v tě ufají; neb to pravda bez omyla jest, bude i vezdy byla, že ty všecky milujúcie miluješ i hledajície, a nikdy i v jednej strasti neostavíš žádné vlasti. Ktož tě mienie i v tě věřie pravým srdcem bez bezvěřie, jakož tato milovnice tvá i věrná učennice v sprostenstviu tebe hledala a tě věrně uhledala, ufala věrně do tebe a neotlúčena tebe kromě viece dočakala ot tebe nežli čakala. Následujmyž u milosti pokorné žen(y) žádosti, 915

Strana 138
138 Maria Magdaléna. 10 15 503 Bychom mohli tudiez przití. Kdez l geſt ona iſnyu bytí. zaplacz boz kazdy kbohu n'ato. Rozpomana prajwie nato. ze take hrzieſnyczye yſuczie nepokril ſye hledagiuczye. vcz ſyei prziehrzieſny czlowiecze. plakaty [ wiecz nez drziew brecze. Srrdcem ] bozieho ztracenye. azadati naleze nye. vcz ſye otmarie take. Mímo ] gyne chwile wſake. Giezuffye weſdy uffatí. ahledagie nalezatí. pro tiwenſtwie igednoho. Newazyty | wſrrdczy mnoho. Vtrechy zadne] neymyetí. Bezgiezuſie ny przigiejti. Pron wſeczkerno potupiti. Acz | chczes wgeho ſled wſtupiti. Vez | ſye gieziuſve mileho. Zrzieti wrowie| ſrrdczye tweho. Otwal kamen po proſtranu. Otbozieho hrobu wſtranu. Otlucz trezy wſye twrrdoſtí. Wz|dwihny gieſſutnoſti. Ottweho ſrrdeczika dwerzy. apak mile ptay awezrzy yeſtlit giezius proſtrzied neho. Chowayz wmyloſrdi ieho.

Strana 139
Maria Magdaléna. 139 920 925 930 935 940 bychom mohli tudiež příti, kdež jest ona, i s ňú býti. Zaplač každý k Bohu (z)a to, rozpomana právě na to, že také hřiešnice jsúcie nepokryl sě hledajúcie. Uč sě, přehřiešný člověče, plakati viec než dřiev, breče srdcem božieho ztracenie, a žádati nalezenie. Uč sě ot Marie také mimo jiné chvíle všaké, (v) Ježúše vezdy ufati a hledaje nalezati; protivenstvie i jednoho nevážiti v srdci mnoho, útěchy žádné nejmieti bez Ježúše ni přijéti, proň všeckerno potupiti, ač chceš v jeho sled vstúpiti. Uč sě Ježúše milého zřieti v rově srdce tvého, otval kámen po prostranu ot božieho hrobu v stranu. Otluč tieži všie tvrdosti, vzdvihni (kámen) ješutnosti ot tvého srdéčka dveří a pak mile ptaj a vezři, jest-liť Ježúš prostřed neho, chovajž v milosrdí jeho. 945

Strana 140
140 Maria Magdaléna. 15 50" 10 Paklit rezis | nebude wnem. Stana naprzied po 1 placziz ponem. wzalozemu wierne | zbudy. Hledagie nagyne lidy. vcz| ſye nanyekterem mieſtíe. By gey | mohl zwiedieti zwieſtie. Proſſyz re ho. zwſye ſnaznoſti. Splaczem wſr deczney zadoſti. Aby raczil ktobie 1 prziti. przida ktobie ſtobu bytí Strzhiez ſye pychy azawiſti. Hnyewu ſmílftwa nenawiſtí. Lakomſtwa lakoty | take. Greſrutnoſti wſelikake. aneb ii tremy czyny zlymy. Sedmy hrziechy I uhlawnymy. precz gey otſebe za pudis. Akwiecznemu hnyewu | wzbudis. protoz zadoſt wſy vmo rzie. Swietſku. naklon ſye wpo korzie. apozrzy opiet whrob bozy yenz geſt wſwem ſrrdecznem lozy vzrzi�i andiely prawie. Knoham ] ſediece akhlawie. TOczIS acz wſwem ſrrdczy poznas. ze nebeſſke j zadoſti gmas. Skrrzienyez wſak I geſcze gmyeti. Nemozes any wie diety. Grezuſie miloſtiweho. Stwo rzitele ſwieta wſeho. 10

Strana 141
Maria Magdaléna. 141 950 955 960 965 970 Pak-liť Ježíš nebude v nem, stana napřed, plačiž po nem; v založeniu věrné zbudi, hledaje na jiné lidi. Uč sě, na některém miestě by jej mohl zvěděti zvěstě, prosiž jeho z všie snažnosti s pláčem v srdečnej žádosti, aby ráčil k tobě příti, při(j)da k tobě, s tobú býti. Střez sě pýchy a závisti, hněvu, smilstva, nenávisti, lakomstva, lakoty také, ješutnosti všelikaké; aneb těmi činy zlými, sedmi hřiechy úhlavnými, preč jej ot sebe zapudíš a k věčnému hněvu vzbudíš. Protož žádosť vši umoře světskú, nakloň sě v pokoře a pozři opěť v hrob boží, jenž jest v (t)vém srdečném loži. Uzříš-li anděly právě k nohám sediece a k hlavě, tociž ač v svém srdci poznáš, že nebeské žádosti jmáš, skrzě něž však ješče jmieti nemóžeš ani věděti Ježúše milostivého, stvořitele světa všeho; 975

Strana 142
142 Maria Magdaléna. 51“ 10 15 Nerod wtom ] doſti gmiewati. ny zítana upo cziwati. ale placz wſobie ho ptagíe Donydz nenaydes hledagie. apak lit ſye kdy ukaze. Awtwey ſye za doſti ſkaze. Nerod wſye uffati ſmiele Donadz ho nepoznaz cziele. Kromíe | trez ho modlbu wſobie. at ſye ukaze | ſam tobie. Smiegi wiernye ſlibiti ] to. Chczes uwierzie ty nebo kto Khrobu tweho ſrrdczye ſtati. Splajczem gieziuſie hledati. Nerozpaczníe | wzdy hledagie. Apokorne ſrrdcze ! gmagie. przikladem ſrrdcem mar thine. Izadne utiechy gyne. Nebu delli wſrdczy gmieti. Mymo glezífie ny chtietí. Geho miloſti zgieweny Naleznes gey to wiem ymnym Ipoznas gey tak takz potom. Ne budet potrzieba otom. pytati ot gynych kto ge. Grezius wſyech [ hrzieſnych nadiegie. Ale ty gey | wiecz ukazges. Gynym zwieſtuyes I y wſkazes. zes boha widiel iwz wiediel. arzka to mi geſt powíe diel. 15 51

Strana 143
Maria Magdaléna. 143 980 985 990 995 nerod v tom dosti jmievati, ni stana upočívati; ale plač, v sobě ho ptaje, donidž nenajdeš, hledaje. A pak-liť sě kdy ukáže a v tvej sě žádosti skáže, neroď vše ufati směle, do(ň)adž ho nepoznáš cele, kromě těž ho modlbú v sobě, ať sě ukáže sám tobě. Směji věrně slíbiti to: chceš u vieře ty nebo kto k hrobu tvého srdce státi, s pláčem Ježúše hledati, nerozpačně vždy hledaje a pokorné srdce jmaje příkladem srdc(e) Mar(iina) i žádné útěchy jiné nebudeš-li v srdci jmieti mimo Ježíše ni chtieti, jeho milosti zjevením nalezneš jej, to viem i mním. I poznáš jej tak, jakž potom nebudeť potřeba o tom pytati od jiných, k(de) je Ježúš, všech hřiešných náděje; ale ty jej viec uká(ž)eš jiným, zvěstuješ i vzkážeš, žes Boha viděl i vzvěděl a řka: To mi jest pověděl, 1005

Strana 144
144 Pláč svaté Mařie. Gemuzto wſie chwala iczeſt. Sſwatym duchem wootczy wzdy geſt AA 10 15 52 Tuto ſye poczyna poczy placz ſwajte marzie. O wſichny genz| czieſtu gdete. Tuto ſemnu] ſmutnu ſiedte. Awizte aczt| ktera boleſt. Kmey boleſti podobna| geſt. Azieleyte ſemnu meho. Syna | ſrrdecznye mileho. wizte gha nak rzizy pnyece. Ty trezke muky trripiece. Wizte nadnym tu odiwu dan geft wſyem awprotiwu. Diw| ze mye widite ziwu. Protu mu trez ku protiwu. Bezwſye wyny geſt ] podieſſen. Anaſſibenyczy obreſſen Trrpí muku nezawyníw. Any czo| zleho uczynyw. Ano bezewſeho ! prawa. Ten genz geſt andielſka | ſlawa. Geſt zlym newynnye obu zen. Akrziewie naſmrt otſuzen. Tuto I geſt prawy fud zwracen. Wſeho praſwa ſud prziwracen. Rownoſt praſwa zamucena. Aprawedlnoſt pora zena. 5

Strana 145
Pláč svaté Mařie. 145 jemužto vše chvála i česť s svatým duchem v (0)tci vždy jest. 15 20 Tuto sě počíná pláč svaté Mařie. Ó všichni, jenž cestú jdete, tuto se mnú smutnú sěďte a vizte, ačť která bolesť k mej bolesti podobna jest, a želejte se mnú mého syna srdečně milého. Vizte jih(o) na kříži pniece, ty těžké muky trpiece; vizte nad ním tu odivu, dán jest všem (na) protivu. Div že mě vidíte živu pro tu mú těžkú protivu. Bez všie viny jest poděšen a na šibenici oběšen, trpí muku, nezaviniv ani co zlého učiniv; ano beze všeho práva ten, jenž jest andělská sláva, jest zlým nevinně obuzen a kř(i)vě na smrť otsúzen. Tuto jest pravý súd zvrácen, všeho práva súd převrácen; rovnosť práva zamúcena a pravedlnosť poražena;

Strana 146
146 Pláč svaté Mařie. 10 15 52 5 Zabludil rozum ſmudroſtí zidowſku zawiſtnu zloſti Meho ſyna | otſudili. Anewynnye zahubili. Ob ratte zidowe was ſud. Znamenay te was trezky blud. Zlyſte byli po taz wzieli. Kamſte mudroſt ſwu ! podieli. Czo geſt matie zawyníla. Kteryl geſt hrziech uczynyla Ze geſt ſſweho ſyna zbawena. Aza loſtnye oſſyrzyna. wy gſte mye ſy na zbawili. Chudym otczye zahu bili. wſiech ſmutnych utieffytele nemocznych uzdrawitele. wſiech ! pracznych pomoczytele wſeho zlejho zbawitele. Obratte fud wy zy dowe. welíczyt ſu wnem bludowe. krzy|wy gſte ſudczie ſud gmieli. Zle gſte| ſkrrzie to poſpieli. wizte wſiechna prawa prawaa. Ktery znych ten | ſud wydawa. aby ſtworzitele ſweho zabilo ſtworzenye reho. Krale ſweho | otſudili. anewinnye zahubili. vmo rzili ſmrtíu twrrdu. Swu neſbednu ! pychu hrrdu.

Strana 147
Pláč svaté Mařie. 147 30 35 40 45 50 zablúdil rozum s múdrostí židovskú závistnú zlostí. Mého syna otsúdili a nevinně zahubili. Obraťte, židové, váš súd, znamenajte váš těžký blud; zlý ste byli potaz vzěli, kam ste múdrosť svú poděli? Co jest mátě zavinila, který-l' jest hřiech učinila, že jest svého syna zbavena a žalostně osiř(e)na? Vy jste mě syna zbavili, chudým otce zahubili; všech smutných utěšitele, nemocných uzdravitele, všech pracných pomocitele, všeho zlého zbavitele. Obraťte súd, vy židové, velicíť sú v nem bludové! Křivý jste, súdcie, súd jměli, zle jste skrzě to pospěli. Vizte všechna práva pravá. Který z nich ten súd vydává. aby stvořitele svého zabilo stvořenie jeho?" Krále svého otsúdili a nevinně zahubili, umořili smrťú tvrdú, svú nezbednú pýchú hrdú. 25

Strana 148
148 Pláč svaté Mařie. 15 533 10 Kteru wynu geſt za wynyl. Kteryli hrziech geſt uczynil] Owſtekly zidowſky rode. Slepy zaby ly narode Cſo gſy ſpachal nadne wynnym. zles ſdiel ſobie ſynom | twym. Nemudru gſte radu gmieli Kdyz yſte ieho gieti chtieli. Zawiſty | gſte gmu neprzieli. Nebo gſte zle| ſkutky gmieh. Zli dobreho nechtre ! gmieti. Ni gho mohu wſrrdczy | ſhrzieti. Ny oczyma gho widietí a Any czo dobreho przieti. On geſt| was treſktal zezleho. Mnoho wem | czynyl dobreho. Awy gſte pak gem'ſe geho. przielis uczynyli zleho. Ia ko zlodiegie wazali. Mezy oczy iejmu pllwali. Koſſye hanebnye wazali prziwazawſe bicziewali. hanyegice ] nan krzikali. Trrnym gho koruno wahi. Potom nakrziz przikowali zlucz ſuocztem piti dawali. Koſti ] zlamati kazali. pak ſrrdce kopym] proklali. atu gſte ſwu zloſt ſkonah To gſte wſe nadnym tryſczieli. 10

Strana 149
Pláč svaté Mařie. 149 60 65 70 75 80 Kterú vinu jest zavinil, který-li hřiech jest učinil? Ó vzteklý židovský rode, slepý zabylý národe! čso jsi spáchal nad nevinným, zles sděl sobě i synóm tvým. Nemúdrú jste radu jměli, když jste jeho jéti chtěli, závistí jste j'mu nepřieli. nebo jste zlé skutky jměli. Zlí dobrého nechtie jmieti ni j'ho mohú v srdci shřieti ni očima j'ho viděti ani co dobrého přieti. On jest vás tresktal ze zlého, mnoho vem činil dobrého; a vy jste pak, jemše jeho, přieliš učinili zlého: jako zloděje vázali, mezi oči jemu plvali, k osě hanebně vázali, přivázavše bičevali, hanějíce naň kříkali, trním j'ho korunovali; potom na kříž přikovali, žluč s uoctem píti dávali, kosti zlámati kázali, pak srdce kopím proklali a tu jste svú zlosť skonali. To jste vše nad ním tryščeli, 55

Strana 150
150 Pláč svaté Mařie. 53 10 15 Neb I gfte gey wſwey meczy gmyeli. Ob ratte ſud obratte ſud. poznate wně | weliky blud. Gaz nynye ſmutna zaloſtna. Syra ſtraſtna aboleſtna Meho ſynaczka zbawena. azaloſt nye oſſyrzyna. proſſy uſſlyſte míe ! nynye. wezrziecz name zamuczenye name welike zaloſty. Anatiezke me | boleſti. Smym mye ſynem ukrzy zugte. nakrziz mye knemu przy kuyte. Radat chczy tak ſnym vmjrzieti. Budetel my toho prziety Takt me ſrrdce tuhy zbude. Atat] my ſmrt lehka bude. Ale czo my| to hubeney. Wſye zaloſti napllne ney. Ma proſba pomoze uwas wtento vmoy zaloſtny czas. proſby me neuſlyſſyte. Any mne wtom utreffyte. Gmate ſrrdczye zkame nala. Akſlitowanyu ztwrdala Nademnu ſye neſzielite. Any mne ] wtom uſlyffite. Ny meho ſyna zba wite. Any yho ſkrrzie ſlozite. Obratite ſud obratite. 15

Strana 151
Pláč svaté Mařie. 151 90 95 100 105 110 neb jste jej v svej m(o)ci jměli. Obratte súd, obratte súd, poznáte v nem veliký blud! Jaz, nynie smutna, žalostna, sira, strastna a bolestna. mého synáčka zbavena a žalostně osiř(e)na, proši, uslyšte mě nynie, vezřiec na mé zamúcenie, na mé veliké žalosti a na těžké mé bolesti. S mým mě synem ukřižujte, na kříž mě k nemu přikujte; rádať chci tak s ním umřieti, budete-l' mi toho přieti. Takť mé srdce túhy zbude a ta(k)ť mi smrt lehka bude. Ale co mi to hubenej, všie žalosti napln(ě)nej, má prosba pomóže u vás v tento u mój žalostný čas! Prosby mé neuslyšíte ani mne v tom utěšíte: jmáte srdce zkameňalá a k slitovániu ztvrďalá, nade mnú sě nesželíte ani mne v tom uslyšíte ni mého syna zbavíte ani j'ho s kř(í)že složíte. Obratite súd, obratite 85

Strana 152
152 Pláč svaté Mařie. 10 15 54 akbohu ſye ! nawratite. Giene moy zmilely ! ſynu. Ktobie ſye vmey nuzy wínu wnyuz kmemu ſynu milemu. Mym] mylym ſynem kdanemu. On mí| to dal mieſto ſebe. proto nynye proſſym tebe. Vties mie zaloſtnu | ſtraſtnu. Smutnu zaloſtnu ne ſczaſtnu. popros zato wſyech twych znamych. Auties mie tiem ] wtuhach mych. By mí as toho poprzieli. Atu miloſt ſemnu ſdiejli. Bych tam nakrziz kſrrdeczne mu. Mohla wzleſti kſynu ſwemu Kzmilelemu krozkoſnemu. Auwelch mnye giz kumrzielemu. Bych vmyla ieho rany. Genz gſu tak ! welmy zedrany. Zekrwaweny ] aztrhany. Rozſyrzeny nawſye | ſtrany. Otruczy krew uwazaty Oplakati zczielowati. Bieda li mnye ſynaczka meho. Srrdeczne ho zmileleho. Pyczte wſychny ſem nu ieho. Newynnye zahubeneho Gyuz wſye kraſa ſneho ſeſla. wſíe | tuha wme ſrrdce weſla. Gyz ſye | tielo dolow borzy. 54.

Strana 153
Pláč svaté Mařie. 153 120 125 130 135 140 a k Bohu sě navratite! Jene, mój zmilelý synu, k tobě sě v mej núzi vinu vňuž k mému synu milému, mým milým synem k danému. On mi t(č) dal miesto sebe, proto nynie prosím tebe, utěš mě žalostnú, strastnú, smutnú, žalostnú, neščastnú. Popros za to všech tvých známých a utěš mě tiem v túhách mých, by mi as toho popřieli a tu milosť se mnú sděli, bych tam na kříž k srdečnému mohla vzlézti, k synu svému, k zmilelému, k rozkošnému, auvech mně! již k umřelému; bych umyla jeho rány, jenž jsú tak velmi zedrány, zekrvaveny a ztrhány, rozšířeny na vše strany; otrúci krev, uvázati, oplakati, zcelovati. Běda mně synáčka mého srdečného, zmilelého! pyčte všichni se mnú jeho, nevinně zahubeného. Juž vše krása s neho sešla, vše túha v mé srdce vešla, již sě tělo dolóv boří 115

Strana 154
154 Pláč svaté Mařie. 10 15 55" 10 Ameſrrdce wtuſhach horzí. wiece wieczez tuhy | ſporzy. Diw ze mne hned neumojrzy. Nezdalo mnye ſye hubeney wſye gyz tuhy napllneney. By I gmu bylo czo trrpietí. Amnye ty! tuhy widieti. Atu horzku zaloſt ] gmietí. Newiedie ſobie czo ſdieti Lepſieho ſem ſye nadala. Aden | Otedne czakala. pllnym mym | ſrrdcem zadala. Ayuzt ſem tuhy i dozdala. Gyz wizi oczyma ſwy|ma. zkorzen yuz wyplakalyma Czoz yuz mohu rzeczy wiece. wizí | gey nakrzyzy pnyece. wſe tielo | dolow letiece. Trezkoſti ſpadnuti [ chtrece. Auwech moy zmilely ſy nu. Kkomu ſye iaz wiecz przy wynu. Moy prziefſrrdeczny ſynacz ku. Aledyny iedynaczku. Ma míjla ſladka radoſti. Giez wzdy ſtobu ] gmiegiech doſti. Donydz tie przied ſobu widiech. wezdy tobu rado ſtna brech. wſe utieſſenye ſtobu I gmrech. Gakez koliwíek ſama ] chtrech. Moy myly ſynu redyny.

Strana 155
Pláč svaté Mařie. 155 150 155 160 165 170 a mé srdce v túhách hoří; viece, viecež túhy spoří, div že mne hned neumoří. Nezdálo mně sě hubenej, všie již túhy napln(ě)nej, by j'mu bylo co trpěti a mně ty túhy viděti a tu hořkú žalosť jmieti; nevědě sobě co sdieti. Lepšieho sem sě nadála a den ote dne čakala, plným mým srdcem žádala a južť sem túhy doždala. Již vizi očima svýma, z kořen juž vyplakalýma, což juž mohu řieci viece? Vizi jej na kříži pniece, vše tělo dolóv letiece, těžkostí spadnúti chtiece. Auvech, mój zmilelý synu, k komu sě jaz viec přivinu, mój přesrdečný synáčku a jediný jedináčku! Má milá sladká radosti, jéž vždy s tobú jmějéch dosti, donidž tě před sobú vidiech, vezdy tobú radostna biech; vše utěšenie s tobú jmiech, jakéž kolivěk sama chtiech. Mój milý synu jediný, 145

Strana 156
156 Pláč svaté Mařie. 55 10 15 Cziſty nyczymz zlym newynny wſeho dobreho prziepllny. Ktoz | mie wiecz utreſſy gyny. Gyzt! geſt ma utrecha ſtala. awſye zalloſt namíe wſtala. wſye my ſye | tuha doſtala. Nelzie mi geſt by I przieſtala. Kto mie zbawí me zaloſti. Kto mie wrati kmey radoſti Gychz ſem drziewe gmiela doſti. zmelho ſynaczka miloſti. agiz ſem wſiech owſem zbyla. Smrt by my mileyſy byla. Omoy ſynu twe mie rany Mujczie wſudy muczie nawſye ſtrany wduſſy wſrdczy igynady. Staly ſu ] me wſiechny rady. pllna ſem bolejſti czyele. wuoczy uprrſech iwtie le. Ztratiwſy toho przietele. wſeho | ſwieta ſtworzitele. wſiech zaloſt nych treffitele whech pracznych ob ranitele. Ktera geſt kdy matie bylla. naten ſwiet ſye porodila. tak | ntreſſena tak ſczaſtna. Tak truchla ſmutna a aſtraſtna. Tak poczſczena | powyſſena. Tak hubena poraze na. yako ſem yaz hubenyczye. 15

Strana 157
Pláč svaté Mařie. 157 180 185 190 195 200 čistý, ničímž zlým nevinný, všeho dobrého přeplný, ktož mě viec utěší jiný? Jižť jest má útěcha stala a vše žalosť na mě vstala, vše mi sě túha dostala; nelzě mi jest, by přestala. Kto mě zbaví mé žalosti, kto mě vrátí k mej radosti, jichž sem dřieve jměla dosti z mého synáčka milosti? a již sem všech ovšem zbyla, smrť by mi milejší byla. Ó mój synu! tvé mě rány mučie všudy, (na) vše strany, v duši, v srdci i jinady. Staly sú mé všechny rady, plna sem bolesti cele: v uočí, u prsech i v těle, ztrativši toho přietele, všeho světa stvořitele, všech žalostných těšitele, všech pracných obranitele. Která jest kdy mátě byla na ten svět sě porodila tak utěšená, tak ščastná, tak truchlá, smutná a strastná, tak počščená, povýšená, tak hubená, poražená, jako sem jaz hubenice, 175

Strana 158
158 Pláč svaté Mařie. 10 15 56 pll na wſady wſye tuziczye. whiech ! boleſtij wſye zaloſti. wſye ſtraſty ! wſye hubenoſti. Omoy kwiete ! prziezaduczy. wſeho kwietie krajſe ktwuczy. Slechetnyeyſy wſeho [ ſwieta. Rozkoſnyeyſy wſeho kwieſta. yaz twa prziezaloſtna maſtie. vmrziela bych rada zatie Nepoyednu ale ſtokrat. Aktomu | geſcze tiſſuczkrat. Gyz ſem ſye ſtobu mynula. gyz ma radoſt ] wſye zhynula. wſye zaloſti na mie ſpadly. wewſye ſye vme udy [ wkladly. Okak gſy naſſwiet pozdie dan. atak nahle ſmrtí pod dan. Rozkoſnye naſſwiet porojzen. awfiem nawſe dobre wzplo zen. ayuz zaloſtnye vmorzen. zmu|czen azbit wſady zkorzen. Mie ſy[ ſwu matku opuſtil. Awſy zaloſt zaloft namye ſpuſtil. Twym wra|zedlnykom otpuſtil. Drziewe nez] gſy duſſy puſtil. Moy prziezmylely ſynaczku. aledyny iedynaczku wezrzy namye anatweho. Vczennyka wzwoleneho. naiana | nabra tweho. 563

Strana 159
Pláč svaté Mařie. 159 210 215 220 225 230 plna všady všie túžice, všech bolestí, všie žalosti, všie strasti, všie hubenosti. Ó mój květe přežádúcí, všeho kvietie kráše ktvúcí, šlechetnější všeho světa, rozkošnější všeho květa; jaz tvá přežalostná mátě umřela bych ráda za tě, ne po jednú, ale stokrát a k tomu ješče tisúckrát. Již sem sě s tobú minula, již má radosť vše zhynula; vše žalosti na mě spadly, ve vše sě v mé údy vkladly. Ó kak jsi na svět pozdě dán a tak náhle smrti poddán! rozkošně na svět porozen a všem na vše dobré vzplozen a juž žalostně umořen, zmučen a zbit všady z kořen; mě si, svú matku, opustil a vši žalosť na mě spustil, tvým vražedlníkóm otpustil dřieve, než jsi duši pustil. Mój přezmilelý synáčku a jediný jedináčku! vezři na mě a na tvého učenníka vzvoleného, na Jana, na bra(tra) tvého, 205

Strana 160
160 Pláč svaté Mařie. 15 57 5 10 I wlaſtneho. Natetcziczye czis Ten geſt giz tak | wtrezkey mdlobie. Ny wie giz| czo ſdieti ſobie. wida twe nuzie | natobie. Igeft welmy zhynul ! wſobie. Snoczy geft ſtobu wecze rzal. Awelmy ſtobu weſſel byl natwych prrſech otpoczywal. ztez miſſy giedl ztez cziefſye pil Adnes geft wzaloftney tuzye Doſſla nagy obu nuzye. Gan ] geſt gyz tak ohubenyel. Zlutal zzelenal azblediel. Ztratiw tie ! otczie mileho. Blizkeho bratrjczye wierneho. Genz geſt kral [ milowatelny. Mily kraſny aby telny. adoſtoyny milowanye Czſczenye banye achwaleníe S noczy wſichny uczennyczy Geho myly zwolennyczy. zewlſeho ſwieta wybrany. Awgeho | czeled pozwany. Swe wiery | zapomanuwfe. Smrtelnym | ſtrachem oflnuwſe. zabiehu ot krale ſweho. Nykte neoſta vne ho. Nikte gemu nepomoze Rozkrichu ſye kde kto moze Sameho tu oſtawichu. 10 15

Strana 161
Pláč svaté Mařie. 161 240 245 250 275 213 na tetčice čiž vlastného, ten jest již tak v těžkej mdlobě, ni vie již co sdieti sobě; vida tvé núze na tobě i jest velmi zhynul v sobě. S noci jest s tobú večeřal, na tvých prsech otpočíval a velmi s tobú vesel byl, z též mísy jedl, z též čieše pil; a dnes jest v žalostnej túzě. Došla na jí obú nůze. Jan jest již tak ohubeněl, (z)žlufal, zzeleňal a zbleděl, ztrativ tě, otce milého, blízkého bratrce věrného, jenž jest král milovatelný, milý krásný a bytelný a dóstojný milovánie, čščenie, bánie a chválenie. S noci všichni učenníci, jeho milí zvolenníci, ze všeho světa vybraní a v jeho čeleď pozvaní, své viery zapomanuvše, smrtelným strachem oslnuvše, zaběhú ot krále svého. Nikte neosta u neho, nikte jemu nepomože, rozkrychu sě, kde kto može; samého tu ostavichu, 235 11

Strana 162
162 Pláč svaté Mařie. 57 10 15 583 Wiecz| ſye knemu newratichu. Geldyny yan ſemnu ſmutnu. Agmawie tuhu ukrutnu. Ten ſemnu tuz trrpi tuhu. Adan ! mnye geſt izafluhu. Izaſſyna zamileho. Mieſto ſrrdeczneho ] meho. Ten mie treſſy iſluzy my Rozlicznymy tieffenymy. Duſchownymy iſwatymy. Amníe ſmym ſynem wzacznymí. ten | ſye knemu nawratil geſt. Atu ] gmu ge uczynyl czelt. Amnye ] utreffenye czyny. wieczſye neze I wſichny gyny. Alakoz nayſpiejſe ona. Swu proſbu kranowy | ſkona. Hned ſwaty ian pmlu wi knyey. Atreffye gy powiedie ] grey. welmy pokornye atiſye zaloftiwie ſrrdcem wzdyflye. Rzka zmilela pany naſſye. Bolhem oblibena nadwſye. Kralowino a bozie matko. Totot wſe zle ] bude kratko Vties ſye nebud ji tak ſmutna. Ny ſama ſobie ukr utna. Nebot wſe zle tot pomyne Atwoyt myly ſyn nezhyne Twoyt ſyn geſt ibuoh 1czlo wrek.

Strana 163
Pláč svaté Mařie. 163 270 275 280 285 2991) viec sě k nemu nevrátichu, jediný Jan se mnú smutnú a jmávě túhu ukrutnú. Ten se mnú túž trpí túhu a dán mně jest i za sluhu i za syna za milého miesto srdečného mého. Ten mě těší i slúží mi rozličnými těšeními, duchovními i svatými, a mně s mým synem vzácnými. Ten sě k nemu navrátil jest a tu j'mu je učinil čest a mně utěšenie činí věčšie neže všichni jiní. A jakož najspieše ona svú prosbu k Janovi skona, hned svatý Jan promluvi k něj a těše ji, povědě jej velmi pokorně a tiše, žalostivě srdcem vzdyše, řka: Zmilelá paní naše, Bohem oblíbená nad vše, královno a božie matko. totoť vše zlé bude krátko ; utěš sě, nebuď tak smutna ni sama sobě ukrutna; neboť vše zlé — toť pomine a tvójť milý syn nezhyne. Tvójť syn jest i Buoh i člověk 265

Strana 164
164 Pláč svaté Mařie. 10 15 58 10 wiek. abude wzdy nawieczny ale wes ſwiet byl geft letiel. an gey opiet wzdwih nuti chtiel. Skrzie ſwe ſwate ] trrpienye. Atoto trezke vmrzie nye. neb on buoh gſa wſemohu czy. wzdy awezdy buduczy. Nemohl geſt wbozſtwí vmrzie ti. Muſfyl czlowieczftwie przy greti. Gez czlowieczftwie wzal [ geft wtobie. Atrem nycz neum nyl wſobie. ale aby mohl trripieti. Awtom czlowieczſtwíu i vmrzieti. Atiem ſwym ſwaty | trrpienym. adobrowolnym vmrzienym. dyabla upekle po tupiti. any zpekla wykupití vmrziel ezlowieczſku nemoczy wſtane zmrtwych bozſku mojczy. ato ſye trzeti den ſtane. at wa zaloſt wſye przieſtane. neb | iakz wſtane hned wtey dobie Slawnye ſye ukaze tobie. Tu i przigmes weliku radoſt. Amy ne tie whie twa zaloſt. Tres| ſye mila matko bozie. Kralowino bozſkeho ſbozíe. Aomnye I gyz racz mllczieti. ato otemne | flyffieti. Ez rehoz widis otſuze na. 15

Strana 165
Pláč svaté Mařie. 165 300 305 310 315 320 a bude vždy na věčný věk, ale veš svět byl jest letěl, an jej opěť vzdvihnúti chtěl skrzě své svaté trpěnie a toto těžké umřenie; neb on Buoh jsa všemohúcí, v(ša)dy a vezdy budúcí, nemohl jest v božství umřieti, musil člověčstvie přijéti: jež člověčstvie vzal jest v tobě a tiem nic neumnil v sobě, ale aby mohl trpěti a v tom člověčstviu umřieti a tiem svým svatým trpěním a dobrovolným umřením dábla v pekle potupiti a ny z pekla vykúpiti. Umřel člověčskú nemocí, vstane z mrtvých božskú mocí; a to sě třetí den stane a tvá žalosť vše přestane; neb jakž vstane, hned v tej době, slavně sě ukáže tobě. tu přijmeš velikú radost a mine tě vše tvá žalosť. Těš sě, milá matko božie, královno božského sbožie. a o mně již rač mlčeti a to ote mne slyšeti, ež jehož vidíš otsúzena 295

Strana 166
166 Pláč svaté Mařie. 59" 10 15 59" atu ſmrtíu vmorzena. Ia ko czym prowyneneho. ale ny czymz newynneho. Tot geft re ho wolíu bylo. ato ſye ſtati mu ſylo. Gynak by czlowiek byl ztracen. ale takto geſt wyplajczen. Otdyabla kbohu nawralcen. Igeft bohu welmy wzacen Ty wies ze geft to ſyn bozy. prziſſel znebes zbozſſkych ſbozy ageft prawy buoh aczlowiek abude wzdy nawieczny wiek Ten ſye geſt ztebe porodil. ana I wſechno dobre wzplodil. Aieft ibozy ſyn itwoy. wfiech ftworzi|tel itwoy ymoy. Bozy ſyn geſt ] bezpoczatka. Tys podezaſſem rejho matka. Igeft obogy syn walgy. Tukrzieſtiene wieru gmalgy. Neb to wpiſmie pſano gmalgy. znehoz ſpaſſenye czakagy. Bozy otwieka wieczneho. Twoy | otporoda noweho. Newelmy I prziehis dawneho. Ottrzy let czius trzidczateho. Ties ſye bozie! matko mila. wiecznye ubozye wzdy byla. zſwatich kralow po rodila.

Strana 167
Pláč svaté Mařie. 167 330 335 340 31 355 a tú smrtú umořena jako čím provin(ě)ného, ale ničímž nevinného. Toť jest jeho voluú bylo a to sě státi musilo, jinak by člověk byl ztracen, ale takto jest vyplacen, ot ďábla k Bohu navrácen i jest Bohu velmi vzácen. Ty vieš, že jest to syn boží přišel z nebes, z božských sboží, a jest pravý Buoh a člověk a bude vždy na věčný věk. Ten sě jest z tebe porodil a nám všechno dobré vzplodil a jest i boží syn i tvój, všech stvořitel i tvój i mój. Boží syn jest bez počátka, tys pod časem jeho matka i jest obojí syn vají. Tu křestěné vieru jmají, neb to v písmě psáno jmají, z nehož spasenie čakají: boží ot věka věčného, tvój ot poroda nového, nevelmi přieliš dávného. ot tří let čuž třidcátého. Těš sě, božie matko milá, véčně u Bozě vždy byla, z svatých králóv porodilá, 325

Strana 168
168 Pláč svaté Mařie. 10 nadwſit ſwate zaſluzila Czym ſye ty wiece ſmuczuges Tiem wieczfy boleft wzbuzuges I ſobie iſynu twemu. welmy] nynye boleſtnemu. Igma on ] tiem wieczfy boleft. yakz koli twa welika geſt. Neb wiecze | lítuge tebe. Nez moz lítowaty ſelbe. Nebs ty myla matka ieho mileyſſy ſwieta zewſeho. proto ties ſye myla matko. nepohy net twe dietatko. 15 60 Tuto otpolweda ſwata marzi. Swatemu anu ewandielistie. Auwech ] giene mily fynu. podle ktereho na czynu. Mohu ſye obweſelity Neb kdy utreſſena byti. aia gma ] tuhy welike. Smutky ſzaloſtmy I wſelike. widuczy ſmrt ſyna me ho. przieſrrdecznye zmileleho. Swatym duchem poczateho. aſlaw nye porozeneho. Gaz hubeny czie neſczaſtna. Smutna zaloſt na aſtraſtna. Nemohu ſie utre ſyti. any wiecz weſſela bythi

Strana 169
Pláč svaté Mařie. 169 360 365 nad vš(e)ť svaté zaslúžilá. Čím sě ty viece smucuješ, tiem věčší bolesť vzbuzuješ i sobě i synu tvému, velmi nynie bolestnému. I jmá on tiem věčší bolesť, jakž koli tvá velika jest; neb viece lituje tebe, než móž litovati sebe; nebs ty milá matka jeho. milejší světa ze všeho; proto těš sě, milá matko, nepohyneť tvé diefátko. 355 370 375 380 Tuto odpoviedá svatá Maří svatému Janu evandělistě. Auvech Jene, milý synu, podle kterého já činu mohu sě obveseliti neb kdy utěšena býti? A já jmám túhy veliké, smutky s žalostmi všeliké, vidúci smrť syna mého přesrdečně zmilelého, svatým duchem počatého a slavně porozeného. Jaz hubenice neščastna smutna, žalostna a strastna. nemohu se utěšiti ani viec vesela býti

Strana 170
170 Pláč svaté Mařie. 15 60" 10 15 Pomem zmylelem ſynaczku Aiedynem redynaczku. Ale to | ma naywieczſye geſt. zewfie|ch mych bolefti boleft. ze my tolho nelzie gmetí. zameho ſy na vmrzietí. Atam nakrzy| ſnym pnyeti. Toho my nech tie poprzieti. Bych yaz ſnym | nakrzizy pnvela. weliku bych | radoſt gmiela. Ta by mi ſmrt ſladka byla. Awfiech bych za loſti zbyla. Radieyſy bych to wz|wolila. nez tiſfucz trech ſwietow I gnuela. Ale to ſye nemoz ſtatí Raczte mnye as tielo dati. Melho ſynaczka mileho. Auwech ] mnye gyuz vmrrleho. przie tíezczye umrtweneho. Otpat ] dowrchu zbiteho. Bych tu utiechu przigmuczy. Meho ſyna czka gmagiczy. Rany yeho ] vmygiczy. Krrwawym placzem oplacziczy. Miloſrrdníe ] zlibagiczy. Tak ſye ſnym na kochagiczy. vmrziela utreſſe nyeyſſy. Toliko gyz tuh poyſmiewſy. Srdecznu boleſt trr prewſy. wtrech tuhach yeho ] widiewfy. 10

Strana 171
Pláč svaté Mařie. 171 385 390 395 405 po mém zmilelém synáčku a jediném jedináčku; ale to má najvěčšie jest ze všech mých bolestí bolesť, že mi toho nelzě jmieti, za mého syna umřieti a tam na kří(ži) s ním pnieti. Toho mi nechtie popřieti, bych jaz s ním na kříži pněla, velikú bych radosť jměla, ta by mi smrť sladka byla a všech bych žalostí zbyla. Radější bych to vzvolila, než tisúc těch světóv jměla. Ale to sě nemóž státi. račte mně as tělo dáti mého synáčka milého, auvech mně, juž umrlého, přetěžce umrtveného, ot pat do vrchu zbitého. bych tu útěchu přijmúci, mého synáčka jmajíci, rány jeho umyjíci, krvavým pláčem oplačíci, milosrdně zlíbajíci, tak sě s ním nakochajíci, umřela utěšenější, toliko již tuh pojměvši, srdečnú bolesť trpěvši, v těch túhách jeho viděvši, 410

Strana 172
172 Pláč svaté Mařie. 613 Hanenye atryzn ſlyffiewsy. Iwſe gyne zle triſcziew ſe 5 15 Tuto gest mluwil grezus| kriftus k ſwey matczie drzie we nezli geſt vmrziel Mila| matko nemut ſye tak. Gyzt to nemoz byti gynak. Ato czozſt ſye ! geſt trifczalo. wſeczkernot geſt ] yuz przieſtalo. Ay tot geft ian [ miefto mne ſyn. Ktomu ſye 1ako | kemnye wyn. Azamatrz gmu | dawam tie. Budiz ma igeho matie. yazt tie porucziegy remu Bratru memu tetczienemu. Takez ho porucziem tobie. ho wieytas wmylofti ſobie. Potom ] ynhed ian gy przigie. apoczye | czſnye chowati gre. Cziſty diewka diewky cziſte. Ato gmieti lef zalgifte. Amen. 61 Tuto ſye gest ſko nal placz ſwate marzie matky bozie geyz geft czynyla uweli ky patek podkrzizem ſtogreczy | aktoz gey bude na- kazdy pa tek ſnabozenſtwym cziſtí nebo po- ſluchati. wſechno obdrrzy. uboha ſkrrze kra- lownu nebeſku nawſvech mieſtrech powſie czaffy anaywiece naſmrrti najſwey. 5 10 A

Strana 173
Pláč svaté Mařie. 173 15 420 425 han(é)nie a tryzň slyševši i vše jiné zlé tryščevš(i). Tuto jest mluvil Jezus Kristus k svej matce dřieve nežli jest umřel. Milá matko, nemuť sě tak, jižť to nemóž býti jinak; a to, co(ž)ť sě jest tryščalo, všeckernoť jest juž přestalo. Aj toť jest Jan miesto mne syn. k tomu sě jako ke mně viň a za mát(e)ř j'mu dávám tě. budiž má i jeho mátě, jazť tě porúčeji jemu, bratru mému tetčenému. Takéž ho porúčiem tobě, hovějtas v milosti sobě. Potom inhed Jan ji přije, a poče čsně chovati jé, čistý dievka dievky čisté a to jmieti (jest) zajisté. Amen. Tuto sě jest skonal pláč svaté Mařie, matky božie, jejž jest činila u veliký pátek pod křížem stojéci, a ktož jej bude na každý pátek s náboženstvím čísti nebo po- slúchati, všechno obdrží u Boha skrzě krá- lovnu nebeskú na všech miestiech, po vše časy a najviece na smrti na svej.

Strana 174
174 Radosti svaté Mařie. Tu ſye poczynagy ra doſti ſwate marzie. Swata ] marzy matko bozie Racz I wſye uweſti wraſke ſbojzye. Ty genz twu ſlawu wzdy | mnozie. atak ſye wtwu miloſt-] wlozie. yaz ſye trem wtwu milloſt wlozy. ze twe radoſti wylozy Ktomu mnye ty racz ſpomoczy Bud ſemnu wedne y wnoczy 15 10 15 Rrwa geſt twa bylo ra doſt. Kdyz ſye napllny | twa zadoſt. Gyz gſy weſdy| kbohu gmíela. Awſym ſrdcem rada chtiela. At by to buoh | raczil dati. By diewku gfucz byla | matí. atak geſt buoh y uczynyl ze geſt twu zadoſt napllnyl. ze I gſy diewku y materzy. Ktomu| take bozy dezerzy. Neb reden czas | buoh po knyey poſla. Gabriela ] czſneho pofla. Neobeczneho andiejla ale ezſneho archandiela. Do nazaretha domieſta. abieſe gmu| znama czyeſta. Akdyz przigide ! wnazareth. Diewka gmieſſe| cztrnazte let. Maria gmie ſobie ! gmieſſe. yozefu otdana bieſe. 62

Strana 175
Radosti svaté Mařie. 175 Tu sě počínají radosti svaté Mařie. Svatá Maří, matko božie, rač vše vvésti v ra(j)ské sbožie ty, jenž tvú slávu vždy množie a tak sě v tvú milosť vložie. Jaz sě tiem v tvú milosť vloži. že tvé radosti vyloži; k tomu mně ty rač spomoci, buď se mnú ve dne i v noci. 15 20 2.) Prvá jest tvá byl(a) radosť, když sě naplní tvá žádosť, již jsi vezdy k Bohu jměla a vším srdcem ráda chtěla, ať by to Buoh ráčil dáti, by, děvkú jsúc, byla máti. A tak jest Buoh i učinil, že jest tvú žádosť naplnil, že jsi děvkú i mateří, k tomu také boží dceří. Neb jeden čas Buoh k něj posla Gabriela. čsného posla, ne obecného anděla, ale čsného archanděla, do Nazare(t)a do města a bieše j'mu známa cesta. A když přijide v Nazare(t), dievka jmieše čtrná(c)te let; Maria jmě sobě jmieše, Josefu otdána bieše:

Strana 176
176 Radosti svaté Mařie. 10 15 633 5 Die wka zadrewku cziſteho. Cziſta ſwata zaſwateho. Oba bieſta to ! ſlibila. by wdiewcziey czyſtotie | byla. druh odruzie newiedieſe adruh atdruha tagieſſe. Kazdy I gyu wſtup wmanzelſtwíe. po rucziw bohu ſwe diewſtwie. Ten ] vmyſl gyu kazdy gmíeſſe aten ] dar otboha bieffe. akdyz andiel ] tam przigide. Inhed knyey | wkomnatu wnyde. welmy I prziefawney ſwietloſti. ana | gſucz pllna ſwatoſti. namodlit wie naffwey bieffe. ayzayaſſie | cztieſſe. Kdeſto onyey bieſſe pſa no. adawno prorokowano. Diewka poczne iporody. aw|ſiem wſechno dobre wzplody Awfed tam knyey klecze przie dny. nícz drziewe nepomluwíw ſnyu. alehned grey weczye | zdrawa. Podle andielſkeho ! prawa. Tak andiele pozdra wugy. drziewe nez gym to ] zwieſtugy. Pronez gſu bohem ] poſlany. aktomu poſſelſtwiu | dany. Akdyz uſlyſſye ta ſlowa Bozíe. a archandielowa. 62

Strana 177
Radosti svaté Mařie. 177 35 40 45 51 55 dievka za dievku čistého, čistá, svatá za svatého. Oba běsta to slíbila, by v dievčej čistotě byla, druh o druzě nevědieše a druh (o)t druha tajéše, každý jú vstúp u manželstvie, poručiv Bohu své děvstvie, ten úmysl jú každý jmieše a ten dar ot Boha bieše. A když anděl tam přijide, inhed k něj v komnatu vnide, velmi přeslavnej světlosti, ana jsúc plna svatosti, na modlitvě na svej bieše a Izaiáše čtieše, kdežto o něj bieše psáno a dávno prorokováno: dievka počne i porodí a všem všechno dobré vzplodí. A všed tam k něj, kleče před ní, nic dřieve nepomluviv s ňú; ale hned jej vece: Zdráva! Podle andělského práva tak andělé pozdravují, dřieve než jim to zvěstují, pro než jsú Bohem posláni a k tomu poselstviu dáni. A když uslyše ta slova božie a archandělova, 30 12

Strana 178
178 Radosti svaté Mařie. 15 63 10 ze giey | toczus geft poczieti. Apocznuce| ſyna gmieti. welmy gy ta rziecz ] nadtrutí. Lekſy ſye welmy ſye ſmutí. Poczie myſliti czo to geft ze grey taku zwieſtugyu czeſt Tehdy andiel promluwi knyey Adobru ottuchu da giey. Rzka I maria neſtrachuy ſye. przigmes | mileho boha wſye. nebs nalezjla bozy miloſt. Awſrech miloſti ] wſiech pilnoſt. Pocznes ſyna i aporodis. awſemu ſwietu gey wzplodis. Tdy ona to uſlyſfiewſy. Inhed | by utreffenyeyffy. vwierziwſy poſlu czſnemu. Otboha knyey poſla nemu. Ipowiedie hned andielu Swatemu czius gabrielu. Rzkucz [ kterym to bude czynem. Abych yaz ! poczala ſynem. Apocznuczy poro dila. araz ſem bohu ſlibila. Diewjczy cziſtotu drrzietí. any kdy gie | neruſſyeti. amuzie ſem nepoznajla. Ny ſrrdcem kdy pozadala. any ! ho kdy chczy poznaty. any mylli I pozadati. 10

Strana 179
Radosti svaté Mařie. 179 *15 70 75 80 85 že jej točuž jest počieti a, počnúce, syna jmieti; velmi ji ta řeč nadtruti, lekši sě, velmi sě smúti; poče mysliti, co to jest, že jej takú zvěstujú česť? Tehdy anděl promluvi k něj a dobrú ottuchu da jej, řka: Maria, nestrachuj sě, přijmeš milého Boha v sě; nebs nalezla boží milosť a všech milostí vš(u) plnosť! Počneš syna a porodíš a všemu světu jej vzplodíš. T'dy ona to uslyševši, inhed by utěšenější; uvěřivši poslu čsnému ot Boha k něj poslanému, i povědě hned andělu, svatému čuž Gabrielu, řkúc: Kterým to bude činem, abych jaz počala synem a, počnúci, porodila a jaz sem Bohu slíbila dievčí čistotu držeti ani kdy jé nerušeti. A muže sem nepoznala ni srdcem kdy požádala, ani ho kdy chci poznati ani myslí požádati. 60

Strana 180
180 Radosti svaté Mařie. 64 du A 10 15 Tdy grey andiel otpo wiedie. Rzka gaz ten czyn dobrzíe ! wiedie. aty take ten czyn poznay atwu woli knemu prziday. Ne bot geſt prziewelmy flawny. ubo zrem ulozenyu dawny. Tobie ſalmey wzdy chowany. wſyu trogyſczy hotowany. Swaty ch taynye ] wſtupi wtre. amocz wrchnye za flony tie. Neb ten rehoz ty porodis Kdyz dewiet mieſſiecziew ſchodis Bude bozym ſynem nazwan. anaſpas wſemu ſwietu dan Tent bude wtwem poczieti czyn Abudet twoy 1bozy ſyn. Ayſa | prawy buoh a czlowiek. Bude | kralowati nawrek. Atomu krajlowſtwíu ieho. podle u(ro)ka bozjſkeho. Nikdy nebude ſkonaníe Ale wieczne kralowanye. Ak|dyz giey to wſe wyprawi. na tey giu czieſtie poſtawi. Ze uwierzy ieho rzieczy. Czyle pll|nye bezwſye wzprzieczy. Iweczye gmu| toto flowo. Me geft frrdce yuz I geft hotowo. yaz ſem roba boha ] meho. Bud my podle ſlowa tweſho 15 64

Strana 181
Radosti svaté Mařie. 181 95 100 105 110 115 T'dy jej anděl otpovědě, řka: Jaz ten čin dobře vědě a ty také ten čin poznaj a tvú vóli k nemu přidaj, neboť jest převelmi slavný, v božiem uloženiu dávný, tobě samej vždy chovaný, všú trojicí hotovaný. Svatý (du)ch tajně vstúpí v tě a moc vrchnie zasloní tě; neb ten, jehož ty porodíš. když devěť měsiecev schodíš, bude božím synem nazván a na spas všemu světu dán. Tenť bude v tvém početí čin a budeť tvój i boží syn a jsa pravý Buoh a člověk, bude kralovati na věk a tomu královstviu jeho, podle ú(ro)ka božského nikdy nebude skonánie, ale věčné kralovánie. A když jej to vše vypravi, na tej ju cestě postavi, že uvěři jeho řeči, čile, plně bez všie vzpřeči i vece j'mu toto slovo: Mé (jest) srdce juž hotovo, jaz sem roba Boha mého, buď mi podle slova tvého. 90

Strana 182
182 Radosti svaté Mařie. 10 15 653 5 ayakz to nahle powiedie. Na tom mieſtie ynhed wzwiedie. Ze geſt gyuz boha poczala. Adiewſku cziſtu oſtala. yakz geſt to ſlo wo ſkonczala. yehoz bieſſe wzdy zadala. Igmye przieweliku | radoſt. Neb ſye ſta wſye regye zadoſt. Gyz breſſe zdretynſtwie gmiela. chtiela. Awſyem ſrrdczem rada By grey to buoh raczil ] daty. By diewku glucz byla | mati. Gednoho ſyna porodiecz Ineymiela gyneho wiecz. Ale ] toho redyneho. Nepoſkwrniecz | diewſtwie ſweho. Atak geſt boh | y uczynyl z Geft regie zadoſt | napllnyl. Ze geſt diewku ymate rzy. Izmylelu bozy dezerzy. To giz ! prwu radoſt gmate. Acz gy praſwie znamenate. Gyz geſt matika bozie gmyela. Iwduſſy ipod le tela. Ze geſt tak boha poczala poczenſy diewku oſtala druha, DRuha ſye grey radoſt ſtala Gieyz ſye welmy radowala Kdyz kalzbietie prziſla bieſe

Strana 183
Radosti svaté Mařie. 183 125 130 135 140 A jakž to náhle povědě, na tom miestě inhed vzvědě, že jest juž Boha počala a děvkú čistú ostala, jakž jest to slovo skončala, jehož bieše vždy žádala. I jmě převelikú radosť. neb sě sta vše jeje žádosť, již bieše z dětinstvie jměla a všiem srdcem ráda chtěla. by jej to Buoh ráčil dáti, by, děvkú jsúc, byla máti, jednoho syna porodiec i nejměla jiného viec; ale toho jediného, neposkvrniec děvstvie svého. A tak jest Bóh i učinil. (že) jest jeje žádosť naplnil, že jest děvkú i mateří i zmilelú boží dceří. To již prvú radosť jmáte, ač ji právě znamenáte, již jest matka božie jměla i v duši i podle těla, že jest tak Boha počala, počenši děvkú ostala. 120 145 Druhá. Druhá sě jej radosť stala jejž sě velmi radovala, když k Alžbětě přišla bieše

Strana 184
184 Radosti svaté Mařie. 15 65% 10 15 atu ſnyu przebyti chtreſſe. Chtrecz ] giey womladczyech ſluzití. Te rzieczy nechczy dluzity. Ale na kratczye powiedie. Czoz otom | ſluſneho wiedie. Awy zname nayte prawie. Wkteremz gſte ] koliwiek ſtawie. Kdyz gabríel bozy poſſel. zdaw poſſelfty wie bieſe otfel. Tdy maria gyz ] poczenſy. Mile otpuſczenye wzemſy Otyozepha muzye ſweho. Gfucz I podpoſluſfenſtwym yeho. Gide ] dogieruzalemíe. Domieſta zy dowſke zemye. Aby tetky naw ſcziewila. awomladczyech giey | fluzila. Ayakz brrzo tam przigijde. Inhed wdom alzbietyn wnyde. Ta zacharzie muzye gmíeſſe Adietietem trezka breſſe. Ianem ] czius bozym krzítitelem. anay prwnym kazatelem. Krzieſtă ſkym auczytelem. awſedſſy | knyey pozdrawí. ana welmy ] boha wſlawy. wzweſſeli ſye y wzradowa. ahoſpodynu wzdie kowa. Rzkuczy otkud my przijſlo geſt. Tak welika iflawna] czeſt. 10

Strana 185
Radosti svaté Mařie. 185 155 160 165 170 a tu s ňú přebyti chtieše, chtiec jej v omladciech slúžiti. Té řeči nechci dlúžiti, ale na krátce povědě, což o tom slušného vědě, a vy znamenajte právě, v kterémž jste kolivěk stavé. Když Gabriel, boží posel, zdav posels(t)vie, bieše otšel, t'dy Maria již počenši, milé otpuščenie vzemši ot Jozefa, muže svého, jsúc pod poslušenstvím jeho, jide do Jeruzalemě, do města židovské země, aby tetky navščievila a v omladciech jej slúžila. A jakž brzo tam přijide, inhed v dóm Alžbětin vnide; ta Zachaře muže jmieše a dietětem těžka bieše: Janem čuž, božím křtitelem a najprvním kazatelem křesťanským a učitelem. A všedši k něj i pozdravi, ana velmi Boha vslavi; vzveseli sě i vzradova a Hospodinu vzděkova, řkúci: Otkud mi přišl(a) jest tak veliká i slavná česť, 150 175

Strana 186
186 Radosti svaté Mařie. 5 10 15 66 Ez geſt mne ameho die tatka. Nawſcziewila bozie mat ka. Neb gakz ſem gy uſlyſſala Tak ſem wtom mieſtie poznala Ze geſt gyz bohem poczala. Zne hoz bud bohu ſnyu chwala. To mnye me dietie da znatí. Genz yakz wnynde bozye matí. (po)czie | ſye wemnye radowaty. Radoſczielmy ſye metaty. wtrech radoſcziech I poyhrawaty. Tiem czynem gy I przigymaty. awitanye grey da waty. wnyuz by rzekl tot bozie matí. Neb otom boziem tayenſt wiu. Aondielſkem poſelſtwíu Giez maria bres prziyala. Tdy! kdyz geſt boha poczala. Nikde| zywy newiedieſſe. atewſyech ] tayno bieſſe. Sam buoh aona | wiediela. âtewſiech ſkrito gmíejla. Kromíe alzbieta ſſyně ſwy wzwiediela gelt duchem ſwaltym. To ian wnyey ukazowa ſſe. Kdyſto ſye wnyey tak me taſſe. Prziſtíu ſye gegie radu gie. amaterzy ukazugie. By| ſye take radowala. Aradoſtnye gy przigala. 66

Strana 187
Radosti svaté Mařie. 187 185 190 195 200 ež jest mne a mého dietátka navščievila božie matka?" Neb jakž sem ji uslyšala, tak sem v tom miestě poznala, že jest již Bohem počala, z nehož buď Bohu s ňú chvála. To mně mé dietě da znáti, jenž jakž vninde božie máti, (po)če sě ve mně radovati, radoščiemi sě metati, v těch radoščiech pojhrávati, tiem činem ji přijímati i vítanie jej dávati, vňuž by řekl: toť božie máti! Neb o tom božiem tajenstviu a o (a)ndělském poselstviu jež Maria bieš' přijala, t'dy když jest Boha počala, nikte živý nevědieše, a (o)te všech tajno bieše. Sám Buoh a ona věděla a (0)te všech skryto jměla, kromě Alžběta s synem svým vzvěděla jest duchem svatým. To. Jan v něj ukazováše, kdyžto sě v něj tak metáše: příštiu sě jeje raduje a mateři ukazuje, by sě také radovala a radostně ji přijala. 180 265

Strana 188
188 Radosti svaté Mařie. 10 15 67 10 Ipoczie gy przy gymati. Matku bozy nazywaſti. Swateho ducha zgieweny Amyloſtnym nawſcziewenym Rzkucz blazenas mezy namy Wſyemy naſſwietie zenamy. Blazeny plod brzicha tweho Wſyem naſpaſſenye daneho Blazenas ezs uwierzila. Wſe mu gezt gſu rzeczena byla Bohem ſkrrzie gabriela. na ywyffieho archandiela. Nebt [ bude wſe napllneno. Czozt geſt kdy bohem ſibeno. Tdy ] maria to ſlyſlyeczy. tak ſlaw ne wyſſoke wieczy. Ianowo ] umaterzy ghranye. Boha ſmajtku przigymanye. Atak ſye ] gmu radowanye. Tetczyno pro rokowanye. Matku bozy gie | wzywanye. awtom wewfem radowawnye. wſy ſye ſwu du|ſy wzradowa. Ahoſpodynu wz drekowa. Ze gy tak flawnye obchodil. awſy regie ſlawu I plodil. atomu ſye radugiczy Buohu ztoho drekugiczy. wz|weliczy boha awzchwali. Boh day bychom tez ſnyu dali. 15

Strana 189
Radosti svaté Mařie. 189 215 220 225 230 I poče ji přijímati, matkú boží nazývati svatého ducha zjevením a milostným navščievením, řkúc: Blaženas mezi námi, všemi na světě ženami, blažený plod břicha tvého, všem na spasenie daného; blaženas, ežs uvěřila všemu, ježť jsú řečena byla Bohem skrzě Gabriela, najvyššieho archanděla; nebť bude vše napln(ě)no, cožť jest kdy Bohem slíbeno. T'dy Maria to slyšieci, tak slavné, vysoké věci: Janovo v mateři jhránie Boha s matkú přijímanie a tak sě j'mu radovánie, tetčino prorokovánie, matkú boží jé vzývanie a v tom ve všem radovánie, vší sě svú duší vzradova a Hospodinu vzděkova, že ji tak slavně obchodil a vši jeje slávu plodil. A tomu sě radujíci, Buohu z toho děkujíci, vzveliči Boha a vzchváli. Bóh daj, bychom též s ňú dáli: — 210 235

Strana 190
190 Radosti svaté Mařie. 67 10 15 68a Ch|walili czius hoſpodyna Gegie] zmileleho ſyna. Gako geſt ] ona chwalila. anas kteyz chwale wzbudila. achwality ] nauczila. Kdyzt geſt tu przigíti uczila. Rzkucz ma duſſye ho ſpodyna. Bozieho ameho ſyna welmy chwali take flawy. yakoz ſwaty lukas prawy. I nauczy czius piſye nam. Muziẽ| dietem take zenam. Bychom ] boha weliczili. aſſnym wtey radoſti byli. Tey ſye preſny nauſczili. awzdy gy wſrrdczy zwu|czili. Ta preſn gruzto geſt ſlojzila. Kdyz geft wtiech rado ſcziech byla. Magnificat ſye ! poczyna. Aigedna grey pieſn ] gyna. Nenye tak wdieczna| amila. To wiez kazdy bezomyla. Ktoz giey bude tu pieſn piejti. wſiech zlych przihod nebu de gmieti. wſeho dobreho nabude Genz mu nawieky probude. To ! geſt druha gegie radoft. Knyeyz | wzdy gmiela wſrdczy zadoſt. Ayelgie preſn rady preymy. Awna bozenſtwy gy gmyeymy. 5

Strana 191
Radosti svaté Mařie. 191 245 250 255 260 chválili čuž Hospodina, jeje zmilelého syna, jako jest ona chválila a nás k tejž chvále vzbudila a chváliti naučila, kdyžť jest tu přijíti učila, řkúc: Má duše Hospodina, božieho a mého syna, velmi chválí, také slaví, jakož svatý Lukáš praví. I nauči čuž píše nám: mužem, dětem, také ženám, bychom Boha veličili a s ním v tej radosti byli, tej sě piesni naučili a vždy ji v srdci zvučili. Ta piesň, južto jest složila, když jest v těch radoščiech byla, „Magnificat“ sě počíná a i jedna jej piesň jiná nenie tak vděčna a mila. To věz každý bez omyla, ktož jej bude tu piesň pěti, všech zlých příhod nebude jmieti; všeho dobrého nabude, jenž mu na věky probude. To jest druhá jeje radosť, k nějž vždy jměla v srdci žádosť a jeje piesň rádi pějmy a v náboženství ji jmějmy. 240 265

Strana 192
192 Radosti svaté Mařie. 10 15 68 Trzetie TRzetie regie radoſt byla. Kdyz geſt ſyna porodyla. Tak lehczye iako poczala awſobie ho pieſtowala. Zadewiet ] mieffieczow czyele. pllnye iwdulfy iwtiele. Bezewſeho obtieze nye. Neb ubozie tiezkoſti neníe Ana geſt boha noſſyla. Atakez I pak porodila. Takz kdyz ty | mieſſyczye zchody. Boha wbet lemy porody. Cziftie flawnye | aradoftnye. Bezewfye boleſty | kotnye. yako kwiet ſwu wo’ny dawa awſwey czieloſtíe oſtaſwa. Takez geſt ona plod dala Dawſſy wczyſtotie oſtala. Czijſta bezewſye boleſti. Ktey czſty | chtiel gy buoh przyweſti. Swu] milu matku wybranu. Nam | wſiem nawſe dobre danu. Ak dyz gyz porody ſweho. Syna bojha zmileleho. Radoſtnye bezwſye | zaloſty. Oftawſy wdiewczyey | czielofty wzradowa ſye wduſy Iwtrele. porodiwſy ſpaſſytele Glucz yeho dczy iby matie.

Strana 193
Radosti svaté Mařie. 193 279 2711 290 Třetie. Třetie jeje radosť byla, když jest syna porodila tak lehce, jako počala a v sobě ho pěstovala za devět měsiecóv cele, plně i v duši i v těle, beze všeho obtieženie, neb v Bozě těžkosti nenie. Ana jest Boha nosila a takéž pak porodila; takž když ty měsíce zchodi, Boha v Betlemi porodi, čistě, slavně a radostně, beze všie bolesti kotnie jako květ svú vóni dává a v svej celost(i) ostává, takéž jest ona plod dala, davši v čistotě ostala čista beze všie bolesti. K tej čsti chtěl ji Buoh přivésti, svú milú matku vybranú, nám všem na vše dobré danú. A když již porodi svého syna, Boha zmilelého, radostně bez všie žalosti, ostavši v dievčej celosti, vzradova sě v duši, v těle, porodivši spasitele; jsúc jeho dci i by máté. 13

Strana 194
194 Radosti svaté Mařie. 69" 10 15 69" wto | wierzym wſy mu rziecz kratíe Ztoho gmye radoſt weliku. aw ſrrdczy rozkos wſeliku. wſye | ſye wbozye kochagici. zei zte| gemu czſti drekugiczy. ze gy 1 geft ſobre wywolil. aſamemu ſobie zwolil. Cztwrta radoſt Cztwrta ſye grey radoſt| ſtala. Znyez grey bude na wieký chwala. Kdyz przígeldu knyey trzie krali. welmy | zprziewelike dali. nawſchod ] fiunczye bydlem gfuce. Rozlicz ne dary neſfucze. Ty hwiezda | przywedla (b) breſſe. Genz wedne ywnoczy swietieffe. nadzejmy vpowietrzy gdiefſe. Awz dy kbethlemu trehnyeſe. Akdiz | gie prziwede ktomu. naproſt rzied bethlemye kdomu. wněz ] maria ſſwym ſynaczkem Smilym rozkoſnym zlatatkě az do toho czaſſu bieſta. Neb I gynde domu neygmieſta. hnied ſye wtom domu ten diw li fta. Ta hwiezda nadtrem domem | ſta. Akdyz krali to uzrziechu. In hed ſſwych konyu ſſyedechu. Awdom ktietatku wgidechu. przie radoſtny welmy brechu. 15

Strana 195
Radosti svaté Mařie. 195 360 305 310 315 320 V to věřím, vši mú řeč krátě. Z toho jmě radosť velikú. a v srdci rozkoš všelikú, vše sě v Bozě kochajíci. z té jemu čsti děkujíci, že ji jest sobě vyvolil a samému sobě zvolil. Čtvrtá radosť. Čtvrtá sě jej radosť stala. z niež jej bude na věky chvála, když přijedú k něj třie králi velmi z převeliké dáli, na vzchod slunce bydlem jsúce, rozličné dary nesúce. Ty hvězda přivedla bieše, jenž ve dne i v noci svietieše, nad zemí v povětří jdieše a vždy k Be(t)lemu těhnieše. A když je přivede k tomu na prostřed Be(t)lemě k domu, v nemž Maria s svým synáčkem, s milým, rozkošným zlaťátkem, až do toho času biesta. neb jinde domu nejmiesta: hned sě v tom domu ten div sta, ta hvězda nad tiem domem sta a když králi to uzřechu, inhed s svých koňú ssědechu a v dóm k (d)ieťátku vjidechu, přeradostni velmi biechu. 325

Strana 196
196 Radosti svaté Mařie. 10 15 70° Ipokle ku wſichny prziednym. amatka reho bieſſe ſnym. Takz wz dachu ſwe dary iemu. Krali | abohu prawemu. Tu czeſt pak ] widiela matka. Sweho myle ho dietatka. ze gſy przigieli ti | krali. Tak welmy zwelike | dali. prziwedenym take hwíezjdy. Genz zprawowaſſe gych I giezdy. Swietieczy gym wedine wnoczy. Genz geſt wello | wu zbozie moczy. Gmye weli ku radoſt ztoho. Awſye utrelchy prziemnoho pata radoſt Pata gegie radoſt byla. Kdyſ to ſye wchram uwodila. Czt wrrtynazt den podietieti. Chtiecz ] rownoft ſgynymy gmyety. akeh dyz zbethlemye gdieſſe. adietie | ſſobu neſſyeſſe. Chtiecz ge tam | offierowaty. adary zan knyczy] daty. To cius to dwe holubatek anebo dwe hrrdliczatek. Tak j prwienczye wyplaczyechu. Ty I genz beranka neymiegiechu. Neb tak uſtawil breſſe. ze kdyz | ktera porodieſſe. Syna prwienſczye prweho.

Strana 197
Radosti svaté Mařie. 197 3.10 335 1 345 351 I poklekú všichni před ním a matka jeho bieše s ním; takž vzdachu své dary jemu, králi a Bohu pravému. Tu česť pak viděla matka svého milého dieťátka, že js(ú) přijeli ti králi tak velmi z veliké dáli přivedením také hvězdy. jenž zpravováše jich jézdy, svietieci jim ve dne v noci, jenž jest vešlo z božie moci: jmě velikú radosť z toho a všie útěchy přemnoho. Pátá radosť. Pátá jeje radosť byla, kdyžto sě v chrám uvodila čtvrtýná(c)t den po dietěti. chticc rovnosť s jinými jmieti. A kehdyž z Be(t)lemé jdieše a dietě s sobú nesieše. chtiec je tam oférovati a dary zaň knězi dáti. točužto dvé holúbátek anebo dvé hrdličátek; tak prvěnce vypláciechu ti, jenž beránka nejmějéchu. Neb tak ustavil bieše. že, když která porodieše syna, prvěnce prvého,

Strana 198
198 Radosti svaté Mařie. 70 10 15 Gmieffe wyplatiti ] geho. Berankem acz gmieſſe | ſbozye. Tak breſſe uloha bozie pakli welmy chuda brefſe. abeſranka neymyegièſſe. Ale dwie ma holubatma. Aneb dwiema i hrrdliczatma. Aproto ez matka ] bozie. Neymieſſe naſſwietie ſbolzye. Neſſy ſſe dwie holubatczye Nebo pak dwie hrrdliczatczye. Ne mohucz beranka gmíetí. Ny kupijti ny kde wzyeti. Akdyz ubozy| chram gdieſſe. adietatko ſwe | neſſyeſſe. Swaty ſymeon ftary | kmet. Gmagie ſobie giz mnoho| let. Ten bieſſe mnoho let zadal aby gmu to buoh otecz dal. Aby! tak dluho neumrziel. Azby reho| ſyna uzrziel. Gehoz geſt ſlibíl! poſlati. awſie naſſpaſſenye datí Toho radoſtnye czakaſſe. awzdy | ſrrdecznye zadaſſe. atuzie poně ! plakaſſe. aumrzietí otkladaſſe Akdyz gey tu ſmatku uzrzye Radoſcziemy iako vmrzye Nahle knyey radoſtnye biezie 15 71

Strana 199
Radosti svaté Mařie. 199 360 Mi 371 11 38. jmieše vyplatiti jeho beránkem, ač jmieše sbožie; tak bieše úloha božie; pak-li velmi chuda bieše a beránka nejmějéše, ale dvěma holúbatma aneb dvěma hrdličatma. A proto, ež matka božie nejmieše na světě sbožie. nesi(e)še dvě holúbátce nebo pak dvě hrdličátce: nemohúc beránka jmieti. ni kúpiti ni kde vzieti. A když u boží chrám jdieše a dieťátko své nesieše, svatý Šimeon, starý kmet, jmaje sobě již mnoho let, ten bieše mnoho let žádal. aby j'mu to Buoh otec dal. aby tak dlúho neumřel. až by jeho syna uzřel, jehož jest slíbil poslati a vše(m) na spasenie dáti. Toho radostně čakáše a vždy srdečně žádáše a tuzě po nem plakáše a umřieti otkládáše; a když jej tu s matkú uzře. radoščiemi jako umře; náhle k něj radostně běže 355

Strana 200
200 Radosti svaté Mařie. 10 15 715 ato míle dietatko wzye. poneffe ! gie azpiewagie. abohu ztoho [ diekugie. ze geſt to dietie oh ladal. Gehoz bieſſe tak daw no zadal. ahoruczym ſrrdcem ] ſtradal. ato gmu gyz bieſſe boh dal. Netoliko ohledati ale take preſtowaty. poczye gyz ſmrtí zadaty. Nycz dale neotkladatí. Chtie radiegy | nan ſwiet gity. atam wiecz nye ſbohem byty. Takz ho ſwaty ſymeon ſam. neſſe ! prawie az wbozy chram Radugie ſye azpiewagie. Giz| ſwu zadoſt pllnu gmagye Anna take redna wdowa Kwſemu dobremu hotowa Tu ſnymy wteyz drazye breſſe. a prorokyny flowieſſe. Ta ſye wzdy bohu modleſſe. wſwatey czy ſtotie bydlefſe. vſtawicznye ſye ! poſtrefſe. zchramu rziedko wen ] dieſfe. Offmdeffat let ſcztyrzmy! breffe gmieffe Smuzem ſedm let | bila breſſe. Ta prziſſedſy wtuz | hodynu. wzdawa chwalu hoſpo dynu. wzprorokowa odretreti

Strana 201
Radosti svaté Mařie. 201 390 311 405 410 a to milé dietátko vzè. ponese je a zpievaje a Bohu z toho děkuje. že jest to diete ohladal. jehož bieše tak dávno žádal a horúcím srdcem strádal; a to j'mu již bieše Bóh dal netoliko ohledati, ale také pěstovati. Poče již smrti žádati. nic dále neotkládati, chtě raději na n svět jíti a tam věčné s Bohem býti. Takž ho svatý Šimeon sám nese právě až v boží chrám, raduje sě a zpievaje. již svú žádosť plnu jmaje. Anna také, jedna vdova, k všemu dobrému hotova. tu s nimi v tejž drázě bieše a prorokyní slovieše. Ta se vždy Bohu modléše. v svatej čistotě bydléše, ustavičně sě postieše, z chrámu řiedko ven (i)diese; osmdesát let s čtyřmi jmieše, s mužem sedm let byla bieše. Ta přišedši v túž hodinu. vzdáva chválu hospodinu, vzprorokova o dietěti ☞SS

Strana 202
202 Radosti svaté Mařie. 15 72a 10 ada onem wfiem wiedieti. Giz| ſye izrahel wzywachu. awy kupenye czakachu. Ti ſye wſlychny tu ſebrachu. Ato proro czſtwie flyffiechu. Ipoprowo dichu gho tam. az kſamemv | oltarzy wchram. Symeon fla wnye zpiewagie. plnu utye chu yuz gmagie. a anna pro rokugiczy. wſyem wiedieti dawa giczy. Amaria ſnymy gduczy. atoto I wſechno widuczy. wſe porzad zna menawaſſe. aubozye ſye radowaſe wſyem ſye ſrrdcem kochayuczy. ho ſpodynu drekugiczy. ze gy tak ofla wowaſſe. awiecznye gy tiem kojchaffe. To gmagmy gyz radoſt paltu. Chwalmyz gymy matku ſwatu. Milu cziſtu matku bozy. Tath I pomoz krayſſkemu ſbozy. Seſta. Seſtu radoſt geſt tdy gmyella Kdyſto geſt ſyna widiela. wch ramu ſtrzied miſtrow fediece. Swajtemu piſmu ucziecze. ale aby to ] znamenal. agynym take rozpra wal. 15

Strana 203
Radosti svaté Mařie. 203 420 425 430 435 440 a da o nem všem věděti, již sě Izrahel vzyváchu a vykúpenie čakáchu. Ti sě všichni tu sebrachu a to prorocstvie slyšechu; i poprovodichu j'ho tam, až k samému oltáři v chrám. Šimeon slavně zpievaje, plnú útěchu juž jmaje a Anna prorokujíci. všem věděti dávajíci a Maria s nimi jdúci a toto všechno vidúci, vše pořád znamenáváše a v Bozě sě radováše; všem sě srdcem kochajúci, Hospodinu děkujíci, že ji tak oslavováše a věčně ji tiem kocháše. To jmajmy již radosť pátú, chvalmyž jimi matku svatú, milú, čistú, matku boží, tať pomoz k rajskému sboží. Šestá. Šestú radosť jest t'dy jměla, kdyžto jest syna viděla v chrámu střed mistróv sediece, svatému písmu učiece. Ale aby to znamenal a jiným také rozprával, 415

Strana 204
204 Radosti svaté Mařie. 72 10 15 73 Nayprwe toto znamenay wfrrdecznu pamíet przigymay. Ze maria bozye matka. Otſedſy i ſweho dietatka. wgieruzalemy na ſnatczye. przigednom fowutnem ſwatczye. aty hody czſnye ſlawiwfe adokonczye otprawiwſe. Knazare tu ſye wratichu aten czyely den | gidechu. pak gyz nanoczlezye gſu cze. adietiete newiduce. welmy| ſye ſmutiſta oba. By gym gich| teſkna utroba. wzhladaſta ieho | ſzaloſti. Afſwehku tuzebnoſty. Ak dyz geho nenadgidu. welmy rajno zaſſye gidu. Opiet dogieruza lemye. Kdez bieſſe to ſwate plemíe Akdyz gyz tam przigideta. hned [ ubozy chram wnydeta. Tu gho | ſtrzied miſtrow uzrzieſta. aweli ku radoſt gmieſta. Zwlaſti ſye| matka wzradowa. ahoſpodynu | wzdrekowa. ze gyz widy ſyna ſweho. przieffrdecznye zmyleleho Ipromluwi matka knemu. atakto! powiedie gemu.

Strana 205
Radosti svaté Mařie. 205 450 435 46.. 165 470 najprvé toto znamenaj, v srdečnú paměť přijímaj, že Maria, božie matka, otšedši svého dieťátka v Jeruzalemi na sňatce, při jednom slovútném svátce; a ty hody čsně slavivše a dokonce otpravivše, k Nazaretu sě vrátichu a ten celý den jidechu; pak již na noclezě jsúce a dietěte nevidúce, velmi sě smutista oba, by jim jich teskna útroba. Vzhladasta jeho s žalostí a s velikú túžebností; a když jeho nenadjidú, velmi ráno zasě jidú opěť do Jeruzalemě, kdež bieše to svaté plémě. A když již tam přijideta, hned u boží chrám vnideta; tu j'ho střed mistróv uzřesta a velikú radosť jměsta. Zvlašti sě matka vzradova a Hospodinu vzděkova, že již vidí syna svého, přesrdečně zmilelého. I promluvi matka k nemu a takto povědě jemu: 445

Strana 206
206 Radosti svaté Mařie. 10 15 73 Iczos nem myly| ſynu ſdiel Zes ſye byl kams ot nas podiel. yaz twa matka aotecz ] twoy. Nazwany ale czius ſtraz | moy. Boleyucz hledachom tebe. zie leyucz wiecz nez ſamy ſebe. Tehdy ] on promluwy knyma. Atak otpo wiedie gyma. Rzka procz gſta ] mne tak hledali. Czy gſte toho ] neſlychali. ze yaz muſlym otczye] meho. Dieti woli nebeſſkeho. To| ſlowo rzek gide ſnyma. Daw ſye ] upoſluffenſtwie gyma. wzbydly | ſnyma wnazaretie. gſa gyz wdru hemnazte letie Sedma Radoſt Sedma radoſt tegie byla. Kdyz ] geſt te zaloſti zbyla. Gyz geft , wten horzky czas gmiela. Kdiz I geſt ſynaczka widiela. Naha na krzizy ſtogrecze. atrezke muky trriprece. anaywiecze kdyz gyz vmrzne. ato ona giſtie uzrzie. Tak | wtrezku zaloſt vpade. yakz wſie czkerna tuhu zſſwade. akdyz trze ti den wſta zmrtwych. Tehdy zby | wſyech zaloſti ſwych. Neb yakz | brrzo geſt zmrtwych wſtal. 5 10

Strana 207
Radosti svaté Mařie. 207 480 485 490 495 I cos nem, milý synu, sděl, žes sě byl kams ot nás poděl? Jaz tvá matka a otec tvój nazvaný, ale čuž stráž mój, bolejúc hledachom tebe, želejúc viec než sami sebe. Tehdy on promluvi k nima a tak otpovědě jima, řka: Proč jsta mne tak hledali, či jste toho neslýchali, že jaz musím otce mého dieti vóli nebeského?" To slovo řek, jide s nima, dav sě v poslušenstvie jima, vzbydli s nima v Nazaretě, jsa již v druhémná(c)te letě. Sedmá radosť. Sedmá radosť jeje byla, když jest té žalosti zbyla, již jest v ten hořký čas jměla, když jest synáčka viděla naha na kříži stojéce a těžké muky trpiece; a najviece když již umře a to ona jistě uzře: tak v těžkú žalosť upade, jakž všeckerna tuhú zsvade. A když třetí den vsta z mrtvých, tehdy zby všech žalostí svých; neb jakž brzo jest z mrtvých vstal, 475 500

Strana 208
208 Radosti svaté Mařie. 15 74 Tak | ſye giey hned widieti dal. Naylprwe zewfiech ſwych mylych Czo tu prziyeho ſmrrti bylo gich akehdyz gey tu uzrziela. przye weliku radoſt gmiela. wduſſy | takez podle tiela. yakz by wiecz| wieczſye nechtrela. Oſma radoſt Oſmu radoſt tehdy gmiela. Kdiſto gſy ſyna widiela. Slawníe nanebeffa gduce. Mnoho duſ ſſobu | weduce. Sewfiech ſtran obkliczen [ gymy. Iandiely rozlicznymy. Sera phíní cherubíní. Trony Iſpany I gynymy. Knyezaty toczius ſſwaty my. Moczmy ſylamy bozymy. ar changl'y langl'y Tyto rzieczy gmlyegmy czyely. Twrrdiecz gie dobrymy diely. pak poydem tam | ſduſmy iſtrely. Tut geſt ſlawu | bozie matka. Gmyela otſweho ! dietatka. Tak czius nanebeſſa ! gduce. wtey czfti awtey flawie ! gfuce. To widucz ſye radowala. abohu chwalu wzdawala. ato | oſma radoſt igeſt. pronyz ipro gyne gma czeſt 1

Strana 209
Radosti svaté Mařie. 209 510 515 520 525 tak sě jej hned viděti dal najprvé ze všech svých milých, co tu při jeho smrti bylo jich. A kehdyž jej tu uzřela, převelikú radosť jměla v duši, takéž podle těla, jakž by viec věčšie nechtěla. Osmá radosť. Osmú radosť tehdy jměla, kdyžto jsi syna viděla slavně na nebesa jdúce, mnoho duš s sobú vedúce; se všech stran obklíčen jimi i anděly rozličnými: serafíny, cherubíny, tróny i s pány jinými, kniežaty točuž s svatými, mocmi, silami božími, archanjely i anjely. Tyto řeči jmějmy cely, tvrdiec je dobrými diely. pak pójdem tam s dušmi i s těly. Tuť jest slávu božie matka jměla ot svého dieťátka, tak čuž na nebesa jdúce, v tej čsti a v tej slávě jsúce; to vidúc sě radovala a Bohu chválu vzdávala. A to osmá radosť i jest, pro niž i pro jiné jmá česť. 505 330 14

Strana 210
210 Radosti svaté Mařie. 74 10 15 dewata radoſt Dewatu geſt radoſt gmiela Kdyz naletnyczye widiela Slawnyda darem darowanye. Swa teho ducha poſlanye. apoftolom ] iwfiem wiernym. myrnym pokor nym iſmiernym. Iwſyem krzieſta nom doſtoynym. Swatym czyftym | bohoboynym. Genz ſye tu ſebrali brejchu. agednoſt ſrrdecznu gmyechu Gfucz whoruczyem nabozenſtwy awrruczyem milofrdenſtwij. Naſ wey namodlitwie ſwatey. Gyz ſye | branye mrrzkoſti klatey. wſyemy I yaziky wzmluwichu. Ahoſpodyna I wſchwalichu. Pocziechu czynyti ] drwy. Slepe ſwietly mrrtwe zywy wſyech nemoczy zbawowatí. Ne duzne uzdrawowatí. pohaſtwo obrajczowati. akwierzie prziprawowati Day nam boze wieru znati. Stobu wiecznye prziebywati AMEN

Strana 211
Radosti svaté Mařie. 211 535 540 545 550 Devátá radost. Devátú jest radosť jměla. když na letnice viděla slavným darem darovánie, svatého ducha poslánie apoštolóm i všem věrným, mírným, pokorným i smierným i všem křesťanóm dóstojným, svatým, čistým, bohobojným, jenž sě tu sebrali běchu a jednosť srdečnú jměchu, jsúc v horúciem náboženství a vrúciem milosrdenství na svej na modlitvě svatej. jíž sě bránie mrzkosti klatej. Všemi jazyky vzmluvichu a Hospodina vzchválichu; počechu činiti divy: slepé světly, mrtvé živy, všech nemocí zbavovati, nedužné uzdravovati, pohanstvo obracovati a k vieře připravovati. Daj nám, Bože, vieru znáti, s tobú věčně přebývati. 555 Amen.

Strana 212
212 Umučení Páně. 10 15 75 Muczenye boha naſeho ! giezukriſta. piſe nam ] ſwaty matrey ewandie liſta. zadawnych czaffow I powiediel buoh pozwaw | ſwych apoſtolow. wietel ze geft trzefti den zidowſkym hodom przití. aſy nu czlowiecziemu iatu byti. Budet] prodan iprorazen. Nakrzizy rozpat 1obnazen. Tehdy ſu ſye zydowe ſpojlu ſnyeh. Kak by grezuſſye zahubili Radu ſu wzieli wkayffaſſyewie| domíe. Tu rok brechu dali ſobie wtey radie bieſſe biſkup kayffas ageho teft annas. arudas. Miſtrzy | knyezye 1piſſarzy. wſichny zidowiſczy wladarzy. Tehdy kavfas mezy nymy ſtogie. poſluchayte weczye | bratrzie mogie. Czo chczmy ſdreti gieziufiewi. Geho mlazſym pe trowí. Gyz wen wierzie wsich|ny lidie. Iknyezata ponem blelzye. nas zakon pron zatratimy acz mu zywota neukratymy prziduce rzymiene wnaſy ſye zemy uwiezy. Any zgemucze ifdretmy zwiezy. Lepe yednoho ] czlowieka zahubiti. 753

Strana 213
Umučení Páně. 213 15 20 Umučení Páně. Umučenie Boha našeho Jezu Krista píše nám svatý Matěj evandělista. Za dávných časóv pověděl Buoh, pozvav svých apoštolóv: Viete-li, že jest třetí den židovským hodóm příti a synu člověčiemu jatu býti, budeť prodán i prorazen, na kříži rozpat i obnažen? Tehdy sú sě židové spolu sněli, kak by Ježúše zahubili, radu sú vzěli v Kaifaševě domě, tu rok běchu dali sobě. V tej radě bieše biskup Kaifáš a jeho tesť Annáš a Judáš, mistři, kněžie i písaři, všichni židovščí vladaři. Tehdy Kaifáš mezi nimi stoje: Poslúchajte, vece, bratřie moje, co chemy sdieti Ježúševi, jeho mlazším i Petrovi. Již veň věřie všichni lidie i kniežata po nem běžie. Náš zákon proň zatratímy, ač mu života neukrátímy; přidúce Říměné, v naši sě zemi uvěží a ny zjemúce i s dětmi svieží. Lépe jednoho člověka zahubiti, 25

Strana 214
214 Umučení Páně. 15 76" 5 10 Nez wſemu | lidu whorzy byti. Kdyz to biſkup| kayphas powiedie. Tehdy iudas mezy nymy ſedie. Biſkupowi ] otpowiedie. Ayſa yuz wnewieriney biedie. Cſo mnye weczye | biſkupe das. Gat fem yeho apo ftol 1udas. Gat wam yeho ] dohozy. anebot ſnym weſdy I chozy Tu rziecz rady uſlyſſye chu. Trzidczieti penvez obleczíechu. Atakto gmu powiediechu. Kdyz to otneho wzwiedrechu Do hodyz nam ho nauklidie. Kdyz nebude wſylnem lidie Grudas ] weczye tomut ſye geft staty Muſſyt ſkoro prziedwamy ſwazan ſtatí. wratiw ſye gidas kaapo ftolom poczye ſnymy chodyty. Chtie gieziufye zydom dohodity Giezius to dobrzie wiedielſe. wſak ſyudalſem myle mluwieſſe yudas newiedieffe by to grezus ] wiediel. By on mezy zidy wezlley radie ſediel. Akdyz przide we liky cztwrrtek. Kdyz bieſſe grezi ſfiewi ratu byti. Kaza petrowy I aianowi dogieruzalema 15 gyty Gieſti ſobie uprawití. Ipoczie| gym prawití.

Strana 215
Umučení Páně. 215 30 35 45 50 než všemu lidu v hoři býti. Když to biskup Kaifáš povědě, tehdy Judáš mezi nimi sědě, biskupovi otpovědě a jsa juž v nevěrnej biedě: Cso mně, vece, biskupe, dáš? jáť sem jeho apoštol Judáš, jáť vám jeho dohozi aneboť s ním vezdy chozi. Tu řeč rádi uslyšechu, třidceti peněz oběcechu a takto j'mu pověděchu, když to ot neho vzvěděchu: Dohodiž nám ho na uklidě, když nebude v silném lidě. Judáš vece: Tomuť sě jest státi, musíť skoro před vámi svázán státi. Vrátiv sě Jidáš k (a)poštolóm, poče s nimi choditi. chtě Ježúše židóm dohoditi. Ježúš to dobře vědieše, však s Judášem mile mluvieše. Judáš nevědieše, by to Ježúš věděl, by on mezi židy ve zlej radě sěděl. A když přide veliký čtvrtek, když bieše Ježíševi jatu býti, káza Petrovi a Janovi do Jeruzalema jíti, jésti sobě upraviti i poče jim praviti:

Strana 216
216 Umučení Páně. 76" Kdyz weydete vmieſto uprrwu uliczy. potka wy czlowiek neſſa wody lahwiczy Ten | wy dowede doyednoho domu. weydu cze rrczyetez hoſpodarzy tomu. Miſt" ] ny nas poſlal ktobie. Kazal gieſty ] uprawiti ſobie. Kde gmu bude up rawiti greſty. akdeli yemu budej ſieſty. an wam pokaze dom kraſny | nauliczy wylozeny. 15 77 Amramorem po dlazeny. Tu mne doczakata. Agreſti ] mnye uprawita. Sedſe to wſe uczy nyſta. Chleba wyna ryb dobyſta. Beranek upekſe naſtol poſtawilſta. Miſtrowo kazanye napllnyſta Breſſe buoh wſtarem zakonye zy dom przikazal. aby prokny hoſpo darz upeka beranek rzerzychu obwazal. Ipoſtawil gey nafſwem ſtojle. Igiedl gey toho weczera naweli ku nocz ſprzieſnym chlebem ſole. To kazanye chtie grezus napllnythy Bieſſe ſobie kazal beranek uprawiti. akdyz by weczer przidu ſnym wſichny 10 5 apoſtoli. Ande gyz uſtawe ny ſtoli. vmywſe ſye ſyedu kſtolu

Strana 217
Umučení Páně. 217 60 Když vejdete v město u prvú ulici, potká vy člověk, nesa vody lahvici; ten vy dovede do jednoho domu, vejdúce, rcetež hospodáři tomu: Mistr ny náš poslal k tobě, kázal jésti upraviti sobě; kde j'mu bude upraviti jésti a kde-li jemu bude siesti?" An vám pokáže dóm krásný na ulici vyložený 53 65 75 a mramorem podlažený, tu mne dočakáta a jésti mně upravíta. Šedše, to vše učinista, chleba, vína, ryb dobysta, beránek upekše, na stól postavista, mistrovo kázanie naplnista. Bieše Buoh v starém zákoně židóm při- kázal, aby prokný hospodář, upeka beránek řeřichú obvázal i postavil jej na svém stole i jedl jej toho večera na velikú noc s přesným chlebem sole. To kázanie chtě Ježúš naplniti, bieše sobě kázal beránek upraviti. A když by večer, přidú s ním všichni apoštoli. ande již ustaveni stoli; umyvše sě, sědú k stolu,

Strana 218
218 Umučení Páně. 10 15 77 10 aby giedli wſychny ſpolu. Tehdy i grezus wezma chleb poczie ze- hnatí pozehnaw poczie ſwym apoſtolom dawatí. Giezte weczye tot geſt tielo mogie. yenz vmrze nakrzyzy ſtogíe Takez wezma kalich ſwynem polzehnaw poſſwieti. Ipoczie ſwych | apoſtolow nabrezieti. pite weczíe! tot geſt krew meho trela ſwateho Genz bude prolita proczlowieka | hrzieſ- neho. Daw gym ſwe tielo ! grefty iſwu ſwatu krew piti. Ipolczie ſwym apoſtolom prawity zagifte prawym wam mogy apo ſtoli geſt reden mezy wamy. genz| gie 1pre ſwamy. Ten mye prodal j iproradil. Iprziedzidy welmy hajdil Muſſyt ſye to wſechno ſtaty Czoz buoh kazal omnye pſati. ale | bieda bude czlowieku tomu. kto ſye wtu proradu uwazal. Lepe by bylo yemu by ſye byl nenara zal Kdyzto apoſtolowe ufyfiechu welmy ſye trem zamutichu. Ipo cziechu ſye ſhledaty. Zaby mohli nakom tu wynu poznaty.

Strana 219
Umučení Páně. 219 85 aby jedli všichni spolu. Tehdy Ježúš, vezma chléb, poče žehnati, požehnav, poče svým apoštolóm dávati: Jezte, vece, toť jest tělo moje, jenž umře na kříži stoje. Takéž vezma kalich s vínem, požehnav i posvěti i poče svých apoštolóv nabiezeti: Píte, vece, toť jest krev mého těla sva- tého, jenž bude prolita pro člověka hřiešného. 80 90 95 100 Dav jim své tělo jésti i svú svatú krev píti i poče svým apoštolóm praviti: Zajisté, pravím vám, moji apoštoli, jest jeden mezi vámi, jenž jé i pie s vámi, ten mě prodal i proradil i před židy velmi hadil. Musíť sě to všechno státi, což Buoh kázal o mně psáti; ale běda bude člověku tomu, kto sě v tu proradu uvázal, lépe by bylo jemu, by sě byl nenarázal. Když to apoštolové uslyšechu, velmi sě tiem zamútichu; i počechu sě shledati, za by mohli na kom tu vinu poznati,

Strana 220
220 Umučení Páně. 78 10 15 78" Kto] by to ſmiel zyw uczynyti Genz by I geho ſmyel proraditi. Tehdy ru das nedada naſye znaty. Mezy I wſyemy poczie prwy wolaty Powiez weczye miſtrze nas. ya | ſem twoy apoſtol iudas. Ty i dobrzie znas. Nakom tu wynu ] gmas. Muſfit hanebnye ſnyty. Genz ſmiel zyw to pomyllití. tez gyny apoſtolowe poczrechu mlu wity. Nemohucz ſmutka firrdecz ] ſlozity. Wtu dobu ſwaty van pod le gieziuffye ſedreſſe. atiem ſye ! welmy mutrelfe. wzpoleha ſmutikem naieho lonye. veho ſye ſwlatym prrſſem wſlonye. Poczie i yho taynye profſyti. aby gmu raczil ſweho proradczy ukazati Giezius iemu taynye powiedie Aby nykomemu neprawil za powiedie. Komuzt weczye po dam chleba zwyna. Natom lezy | wſiechna wyna. wynem kus zwyna kaza rudaffiewí Inye ſti. Iudas ſnyed poczie ſye trzieſti. Inhed dyabel wſtupi wne ho. Iby zly towarzis yeho. Tdy I giezius wſtaw otſtola kaza ſo bre wody daty. Poczie przedkaz dym apoſtolem klekatí I 15

Strana 221
Umučení Páně. 221 105 110 115 kto by to směl živ učiniti, jenž by jeho směl proraditi. Tehdy Judáš, nedada na sě znáti, mezi všemi poče prvý volati: Pověz, vece, mistře náš, já sem tvój apoštol Judáš, ty dobře znáš, na kom tu vinu jmáš; musíť hanebně sníti, jenž směl živ to pomysliti. Též jiní apoštolové počechu mluviti, nemohúc smutka s srdec složiti. V tu dobu svatý Jan podle Ježúše sě- dieše 120 125 a tiem sě velmi mútieše, vzpoleha smutkem na jeho lóně, jeho sě svatým prsem vsloně; poče j'ho tajně prositi, aby j'mu ráčil svého prorádci ukázati. Ježúš jemu tajně povědě, aby nikomému nepravil, zapovědě: Komužť, vece, podám chleba z vína, na tom leží všechna vina. Vynem kus z vína, káza Judáševi sniesti. Judáš, sněd, poče sě třiesti; inhed ďábel vstúpi v neho i by zlý tovařiš jeho. T'dy Ježúš vstav ot stola, káza sobě vody dáti, poče před každým apoštolem klekati, 130

Strana 222
2)23 Umučení Páně. 15 79 10 Gich ] nohy vmywatí. abruſczem ] utreratí. petr ſye poczie otgyſmati. nedada ſwych noh wodu vmywatí. Giezius mu poczie I porokowati. Ez mu neprzal ſwych noh oplakatí. petrze weczye | nebudes cziefti. Semnu wnebe ſſkem kralowſtwí gmiety. ze mnye nechczes datí. Swych noh wodu oplakatí. Ande yaz chczy wam prziklad datí. ato/mu przikladu wiecz oſtatí. pe tr hoſpodynu otpowiedie. Atak to gemu powiedie. Netolik hla wu ale truczye dam zmytí. Nebo | chczy ſtobu weſdy ſbytí. Grezus ! gemu otpowiedie cziſtemu ne- trzieba myty hlawy. yedno nohy aby nebyly ſpínawy. wy gſte wſichiny cziſty iako zlato. Gedyny me zy wamy necziſt iako blato. To I proiudaſſye mluwieſſe. Genz tu | take mezy nymy bieſſe. yehoz ſrrdce giezius dobrzie wiedieſe. wſak nan toho nezgiewieſſe. vmywl gym nohy poczie gym kazaty omyloſti aopokorzie. Rzka kto chcze byti wnebeſſkem korzye. Azbyti pekelneho horzie. wnemz to hrzieſne duſſye horzie. 15

Strana 223
Umučení Páně. 223 135 140 145 150 155 jich nohy umývati a bruscem utierati. Petr sě poče otjímati, nedada svých noh vodú umývati. Ježúš mu poče porokovati, ež mu nepřál svých noh oplákati: Petře, vece, nebudeš čiesti se mnú v nebeském království jmieti, že mně nechceš dáti svých noh vodú oplákati; ande jaz chci vám příklad dáti a tomu příkladu věč ostati. Petr Hospodinu otpovědě a takto jemu povědě: Netolik hlavu, ale i ruce dám zmýti, nebo chci s tobú vezdy sbýti. Ježúš jemu otpovědě: Čistému netřeba mýti hlavy, jedno nohy, aby nebyly špinavy. Vy jste všichni čisti jako zlato, jediný mezi vámi nečist jako bláto. To pro Judáše mluvieše, jenž tu také mezi nimi bieše, jehož srdce Ježúš dobře vědieše, však naň toho nezjevieše. Umyv jim nohy, poče jim kázati o mi- losti a o pokoře, řka: Kto chce býti v nebeském kóře a zbýti pekelného hoře, v nemžto hřiešné duše hořie,

Strana 224
224 Umučení Páně. 79" 5 15 80“ Tomut ] geſt miloſt apokoru gmiety. Druzczy iako ſobie przietí. Po tom otſtola wſtachu. Bohu otczy chwalu wzdachu aſwogy rucfye v mywachu. Tehdy rudas wſtaw ot ſtolu. Ibra ſye kzidowſtwu wſkollu. Raczte ſye weczye hotowi gme ty. Chczy wam noczſyu gieziſye I gretí. Gmyeyte meczye kopie vlodienye. vakz gmu dam brrzo ! polibenye. to wam bude zazna menye. bezewſeho pomeſkanye prziſkocziecz wen ſye uwiezte. ag mucze gey dobrzie ſwiezte. Rzka tak kaza ſobie trzidczyeti peníez dati. azidom ſye ſpolu brati. Gyelzius poyma ſwe apoſtoly gyde ſnymy naoliwetku horu Sada | nagednom uporu weczye kaapo ſtolſkem ſboru. Zagifte prawym | wam mogy apoſtoli wy mne | noczſy wſychny otſtupite. Amye Ii ſameho whorzy oſtawite. petr wecíe ] hoſpodyne yat tebe ne- otſtupym. prirwy proty twym neprzatelom ſme czem wyſtupym. hotow ſem ſtobu ] naſmrt iwzelarz giti. wtomtí chci rad wieren byty. 5

Strana 225
Umučení Páně. 225 165 170 175 180 tomuť jest milosť a pokoru jmieti, družci jako sobě přieti. Potom ot stola vstachu, Bohu otci chválu vzdachu a svoji ruce umýváchu. Tehdy Judáš vstav od stolu i bra sě k židovstvu v školu: Račte sě, vece, hotovy jmieti, chci vám noc su Ježíše jéti. Jmějte meče, kopie i oděnie, jakž j'mu dám brzo políbenie, to vám bude za znamenie: beze všeho pomeškánie, přiskočiec, veň sě uvěžte a, jmúce jej, dobře svěžte. Řka tak, káza sobě třidceti peněz dáti a židóm sě spolu bráti. Ježúš, pojma své apoštoly, jide s nimi na Olivet(s)kú horu, sada na jednom úporu, vece k (a)poštolském(u) sboru: Zajisté pravím vám, moji apoštoli, vy mne noc si všichni otstúpíte a mě samého v hoři ostavíte. Petr vece: Hospodine, ját tebe ne- otstúpím, prvý proti tvým nepřátelóm s mečem vystúpím; hotov sem s tobú na smrť i v želář jíti, v tom ti chci rád věren býti. 160 15

Strana 226
226 Umučení Páně. 10 15 80 10 Giezius iemu ! powiedie. petrze weczye yaz to | dobrzie wiedie. Drziew nez noczſy | zaprege kokot. ze mne trzikrat ] zaprzis proſwoy zywot. petr welczye hoſpodyne tohoty nebude. Ktoz | to uczyny tent whanbie bude. Geſtli] my ſtobu vmrzieti. wzdyt tebe ne chczy zaprziety. Tez rgyny apoſtojlowe mluwrechu. nebo geſcze y gednoho ſtrachu newidrechu. Teh dy giezius poyma ſwe apoſtoly I gide ſnymy kyednomu dworu | gemuzto drechu getzemany. Wto i dworzie brechu lidie kazany. wto| dworu redna zahrada bieſſe. Mnoſho ſcziepow wſobie gmieſe. Dote zahrady giezius czaſto namodli twu taynye chodieffe. ato rudas dobrzie wiedieſſe. Tehdy giezus | ande mrka wenda wtu zahra du. Da ſwym apoſtolom dobru | radu. Modlete ſye weczye bohu tu to ſediece. Nemluwiece any ſpiece Budete gmieti utieffenye. azbudejte wſeho pokuſſenye. Sam nedaleko otnych oteyda poczie klekati Bogie ſye ſmrrti kak by gie bylo do- czakaty. 15

Strana 227
Umučení Páně. 227 190 195 200 205 Ježúš jemu povědě: Petře, vece, jaz to dobře vědě, dřiev než noc si zapěje kokot, že mne třikrát zapříš pro svój život. Petr vece: Hospodine, toho ti nebude; ktož to učiní, tenť v hanbě bude; jest-li mi s tobú umřieti, vždyť tebe nechci zapřieti. Též i jiní apoštolové mluviechu, nebo ješče i jednoho strachu nevidiechu. Tehdy Ježúš, pojma své apoštoly, jide s nimi k jednomu dvoru, jemužto diechu Jetsemany. V tom dvoře biechu lidie kázáni, v tom dvoru jedna zahrada bieše, mnoho ščepóv v sobě jmieše. Do té zahrady Ježúš často na modlitvu tajně chodieše a to Judáš dobře vědieše. Tehdy Ježúš, ande mrka, venda v tu zahradu, da svým apoštolóm dobrú radu: Modlete sě, vece, Bohu tuto sědiece, nemluviece ani spiece, budete jmieti utěšenie a zbudete všeho pokušenie. Sám nedaleko ot nich otejda, poče kle- kati, boje sě smrti, kak by jé bylo doča- kati; 185

Strana 228
228 Umučení Páně. 813 15 podle czlowieczſtwie [ ſmrrti ſye bogieſſe: ale podle bozſtwie igednoho ſtrachu neymyeſe Boze weczye otcze mozli to byty Tielo by rado chtielo ſmrtí zbyti Ale wſak nebud podle me wole | ale podle tweho chtienye. Chczy I przigieti rad to vmrzienye. Rziti] ſye ſneho pot krrwawy. wtom ſye pokaza ze geſt czlowiek prawy Izgiewi ſye gemu andiel ſnebe Rzka lito my grezukriſte tebe. ale | wſak racz to napllnyti. pronez ſy| ſye raczil naſwiet truditi. hrzie neho czlowieky wykupití. Racz ] proneho nakrziz wſtupiti. Giezis | ſkonczaw ſwu modlitwu kſwy ſye apoſtolom wratí. any gyz! poczieli ſpati. I nemozes ſemnu na Iweczie petrowy maly czas ] bdieti. apromye ſye ſnu otgietí ande mie chtie zidowe grety. Sed I druhe itrzetre ſwu modlitwu ſko czie. Tehdy ſye zaſtup zidowſky i zmieſta pomczie. 81 3 Smeczi ſnozy y ſkopymy. aiudas proradczye melzy nymy. Tehdy giezius ſkon czaw ſwu modlitwu. kſwym ſye apoſtolom wratí.

Strana 229
Umučení Páně. 229 215 220 225 230 podle člověčstvie smrti sě bojéše, ale podle božstvie i jednoho strachu nejmieše: Bože, vece, otče, móž-li to býti, tělo by rádo chtělo smrti zbýti; ale však nebuď podle mé vóle, ale podle tvého chtěnie chci přijéti rád to umřenie. Říti sě s neho pot krvavý, v tom sě pokáza, že jest člověk pravý. I zjevi sě jemu anděl s nebe, řka: Líto mi Jezu Kriste tebe, ale však rač to naplniti. pro než si sě ráčil na svět truditi, hřiešného člověk(a) vykúpiti. rač pro neho na kříž vstúpiti. Ježíš, skončav svú modlitvu, k svým sě apoštolóm vráti, ani již počeli spáti. I vece Petrovi: Nemóžeš se mnú na malý čas bdieti a pro mé sě snu otjéti. ande mě chtie židové jéti? Sed druhé i třetie, svú modlitvu skonče, tehdy sě zástup židovský z města pomče s meči, s noži i s kopími; a Judáš, prorádce, mezi nimi. Tehdy Ježúš, skončav svú modlitvu, k svým sě apoštolóm vráti: 240

Strana 230
230 Umučení Páně. 10 15 82 10 Nerodte wecre | dele ſpati. Gyzt geſt blizko moy I proradczie. Berze ſye kteyto za hradczye. Netaze grezius ſlowa | ſkonati. az przibiehſe zidowe poſcziechu wolati greziffye hledatí Achtiecz ieho faapoſtoly zeymajtí Giezius gie utkaw poczye | gích tazati. Czo hledate. Koholi ] ptate. Gieziuſfie rzechu znaza rena. Giezius po- wiedie. Grezifie ] hledate. affedie mye gmate. Iakz to zidowe uſlyffiechu. Tak wſích ny nazemy letiechu. awſwem ] oruzy pomoczy neymyegrechu Tehdy giezus druhe itrzetie gich | otaza. wtom ſwu mocs nadny my pokaza. Iakz knym brrzo ! promluwieſſe. Tak kazdy gych] nazemí letieffe. pokazaw nad nymy ſwu mocz wtu dobu. IdaI gym wlaſti nadſobu. Tehdy iu das ſſwu ſr zlobu. przigma ſye ramenu obu. poczie gieziuffye | czyelowaty. zidom nan ukazo watí awyſſokym hlaſſem wojlati. Zdraw bud weczye greziſe | miſtrze nas. Gat ſem twoy apo ftol gidas. Grezius iemu powie die, rudaſſy lftiwie 15 mye czieluyes

Strana 231
Umučení Páně. 231 240 245 250 255 Neroďte, vece, déle spáti, jižť jest blízko mój prorádce; béře sě k tejto zahrádce. Netaže Ježúš slova skonati, až, přiběhše židové, počechu volati, Je- žíše hledati a chtiec jeho s (a)poštoly zejmati; Ježúš, je utkav, poče jich tázati: Co hledáte, koho-li ptáte? Ježúše, řiechu, z Nazarena. Ježúš po- vědě: Ježíše hledáte? a sedě mě jmáte. Jakž to židové uslyšechu, tak všichni na zemi letiechu a v svém oruží pomoci nejmějéchu. Tehdy Ježúš druhé i třetie jich otáza, v tom svú moc nad nimi pokáza. Jakž k nim brzo promluvieše, tak každý jich na zemi letieše; pokázav nad nimi svú moc v tu dobu i da jim vlásti nad sobú. Tehdy Judáš s svú zlobú přijma sě ramenú obú, poče Ježúše celovati, židóm naň ukazovati a vysokým hlasem volati: Zdráv buď, vece, Ježíš(i), mistře náš, jáť sem tvój apoštol Jidáš. Ježúš jemu povědě: Judáši, lstivě mě 235 celuješ,

Strana 232
232 Umučení Páně. 82 10 15 83" Neb mne wſrrdczy nemyluyes Zidom namíe ukazuyes. Ty mu] ſwatu krrwi wynen budes. wtu | dobu zidowe greziuſye gyechu. awſichnu mocz nadnym gmyelchu. Tehdy petr wytrhna mecz ; poczie otneho ſyeczy. Achtie gie ziuffye zidom otgietí. I utre iednomu panofſy nea malehowy ucho. az ſye gemu zekrwawy I wſe ieho rucho. Giezius petro wi powiedie petrze wdyey mecz| wyeho noznyczye. nemozes obranyti meho liczye. Ktoz ſye ! ſmeczem rad obchody. Ten ot meczie czaſto ſchody. Neb bych I gaz ſye chtiel branyti. Mohl ] bych wes ſwiet rednym flowě ranytí. pakli bych potrzyebo wal pomoczy. Mohl bych gmieleti dwadczieti zaſtupow andrelſkych teto noczy. Muſſyt ſye | to wſechno ſtati. Czoz buoh kajzal omnye pſatí. Wtudobu geſto gre zius mezy nymy ſwa- zan ſtogieſſe Takto ktiem zaſtupom mluwieſe wyſly gſte proti mnye tako proti zlo- diegiewi. Ande ſbozny gmagy wemnye wly nadlegy.

Strana 233
Umučení Páně. 233 265 270 275 neb mne v srdci nemiluješ, židóm na mě ukazuješ; ty mú svatú krví vinen budeš. V tu dobu židové Ježúše jechu a všichnu moc nad ním jměchu. Tehdy Petr, vytrhna meč, poče ot neho sieci a, chtě Ježúše židóm otjéti, i utě jednomu panoši Malchovi ucho, až sě jemu zekrvavi vše jeho rúcho. Ježúš Petrovi povědě: Petře, vděj meč v jeho nožnice, nemóžeš obrániti mého líce; ktož sě s mečem rád obchodí, ten ot meče často schodí; neb bych jaz sě chtěl brániti, mohl bych ves svět jedním slovem raniti; pakli bych potřeboval pomoci, mohl bych jmieti dvadceti zástupóv an- dělských této noci. Musíť sě to všechno státi, což Buoh kázal o mně psáti. V tu dobu, ježto Ježúš mezi nimi svá- zán stojéše, takto k těm zástupóm mluvieše: Vyšli jste proti mně jako proti zlodějevi, 260 280 ande sbožní jmají ve mně vši náději;

Strana 234
234 Umučení Páně. 15 83 5 10 nawſaky den ſem chodie mezy wamy kazal Kez mye kto yal aneb ſwazal. Ale gyz geſt prziſſel czas twaſye hodyna. yuz brezy otemne mogie rodyna. Tehdy ſye wſichny apoftolowe otneho rozkrichu. aſwelho ſlibu pllny nebychu. Tehdy I giezuſſye wedu domieſta Kdez | kayphas aleho annas bieſta nebo zidowſky ſnem gmiegieſta petr zanymy zdaleka gdieſſe nebo ſye zidow bogieſſe. akdyſto ] grezufſye prziednymy poſta- wilchu. Krziwe ſwiedky proti iemu wylprawichu. Nayprrwe ieho tiem] obwynychu. atakto proti liczie chu. Slyffíeli gſmy grezuffye mluwiece. nareho kazany ſediecze An prawy mohl bych bozy chram zruſſiti. Atrzeti den takyz uczy nyti. Ato ſye nemoze ſtaty. wiez] kazdy ezt gelt poczal lhatí. To [ breſſe grezius powiediel ofſwem tiele. Chtie ge trzeti den wſkrzie ſyti czyele To rgyny pocziechu naneho lſtiwie mlu- wití. Chtiece | ho bezwyny zywota zbawity Gíe zius prziednymy mllczie ſtogieſe A ygednoho ſlowczye neotpowie dieſſe. 10 15

Strana 235
Umučení Páně. 235 290 295 300 305 na všaký den sem, chodě mezi vámi, kázal; kéž mě kto jal aneb svázal; ale již jest přišel čas i vaše hodina, juž běží ote mne moje rodina. Tehdy sě všichni apoštolové ot neho rozkrychu a svého slibu p(i)lni nebychu. Tehdy Ježúše vedú do města, kdež Kaifáš a jeho Annáš běsta; nebo židovský sn(ě)m jmějésta. Petr za nimi z daleka jdieše, nebo sě židóv bojéše. A kdyžto Ježúše před nimi postavichu, křivé svědky proti jemu vypravichu. Najprvé jeho tiem obvinichu a takto proti (nemu) ličiechu: Slyšeli jsmy Ježúše mluviece, na jeho kázaní sědiece, an pravi: Mohl bych boží chrám zrušiti a třetí den takýž učiniti. A to sě nemóže státi, věz každý, ežť jest počal lháti. To bieše Ježúš pověděl o svém těle, chtě je třetí den vzkřiesiti cele. To i jiní počechu na neho lstivě mlu- viti, chtiece ho bez viny života zbaviti. Ježúš před nimi mlče stojéše a i jednoho slovce neotpovědieše. 285

Strana 236
236 Umučení Páně. 10 15 84 Biſkup kayphas kaza ] wſyem przieſtatí. Ipoczie ſam ye dyny tazati. Zaklynagy tre wecíe wrchnym bohem. powiez my czo | tebe trezy prziedkonſely iprzied pra wem. powiez my ty ly gſy ſyn bolzy. yeſto wladne wduſfrech iwſbolzy. Giezius gemu otpowiedye. Rzka ſlys to kazdy tuto ſedle. Ez | ſem raz ſyn bozy genz wſe taienſt wie wiedie. Auzrzite mye bohui otczy naprawiczy fediece. zywe ] Imrrtwe ſudiece. Vſlyfaw to biſkup kayphas, hnyewy roz- drzie naſſobie rucho. Az ſye gemu opllany wſechno brzicho. Czo ſye | wam widi doneho. Netrzieba wa | wiece ſwiedkow naneho. Sami glte flyffieh an mluwi nepodobinye. Czynye ſye wewſem bohu I rownye. My iedyneho boha I gmamy. yehoz igednomu ne wrownamy. Genzto ſwieti. yimraczi. adawa komuz czo raczy Rzka to poczre nan zalowatí. wele| ſobie prawa udati. Zidowe wſich ny pocziechu wolati. zakon gey i ukrziziewatí. proto ez ſye ſmyel bohu wrownati. 84.

Strana 237
Umučení Páně. 237 315 320 325 330 Biskup Kaifáš káza všem přestati i poče sám jediný tázati: Zaklínaji tě, vece, vrchním Bohem, pověz mi, co tebe tieži před konšely i před právem; pověz mi, ty-li jsi syn boží, ježto vládne v dušiech i v sboží? Ježúš jemu otpovědě, řka: Slyš to každý, tuto sědě, ež sem jaz syn boží, jenž vše tajenstvie vědě; a uzříte mě Bohu otci na pravici sě- diece, živé i mrtvé súdiece. Uslyšav to biskup Kaifáš hněvy rozdře na sobě rúcho, až sě jemu oplani všechno břicho. Co sě vám vidí do neho! Netřeba vám viece svědkóv na neho, sami jste slyšeli, an mluví nepodobně, čině sě ve všem Bohu rovně. My jediného Boha jmámy, jehož i jednomu nevrovnámy; jenžto svietí i mračí a dává, komuž co ráčí. Řka to, poče naň žalovati, vele sobě práva udati. Židové všichni počechu volati: Zákon, jej ukřiževati, proto ež sě směl Bohu vrovnati. 310 335

Strana 238
238 Umučení Páně. 15 85" 10 Tuz giezuſye nafjmrt otſudichu. whlawu wliczy ieho wzbichu. Aiako blaznem gym wſtrhachu. ati geſto podle neho ſtachu. naieho ſwate liczko pllwa chu. Oczy iemu zawazachu. Po liczky iemu wzdawachu. Atak ſie gmu poruhachu. prorokuy nam] kto tie tepe policzy. Anebo wtwu ] hlawiczy. wtu dobu petr wſieny| ſtogielſe. Auohnye ſye hrziegieffe Tehdy redna poſſelkyny toho dojmu. poznawſy petra poczye, mnoho mluwiti proti gemu. aty | weczye greziufiew uczennyk bieſe Aty take podle neho chodieſſe petr ſye toho flowa lecze. wiecze | nez oſtreho meczie. zeno weczye ! yazt ieho neznagy. any czo nane ho tbagy. pomalem czaſſu przide druha zena chtieczy ohnye popra witi. Ta poznawſy petra poczie| nan prawiti. affedie weczye vczennyk giezufiew ſtogy. awas ] ſye nykohehoz nebogy. poczie] ſylnye toho przieti. Chtie ſye tem [ flowom otgieti. Chtiel bych welczye wſe prawo zato uczynytí Buoh mye racz ſpieti. 10 15

Strana 239
Umučení Páně. 239 340 345 350 355 360 Tuž Ježúše na smrť otsúdichu, v hlavu, v líci jeho vzbichu a jako bláznem jím vztrhachu a ti, ježto podle neho stáchu, na jeho svaté líčko plváchu; oči jemu zavázachu, políčky jemu vzdáváchu a tak sě j'mu porúháchu: Prorokuj nám, kto tě tepe po líci anebo v tvú hlavici?" V tu dobu Petr v sieni stojéše a u ohně sě hřejéše. Tehdy jedna poselkyni toho domu, poznavši Petra, poče mnoho mluviti proti jemu: A ty, vece, Ježúšev učenník bieše a ty také podle neho chodieše. Petr sě toho slova leče viece než ostrého meče: Ženo, vece, jazť jeho neznaji ani co na neho tbaji. Po malém času přide druhá žena, chtieci ohně popraviti, ta poznavši Petra, poče naň praviti: A sedě, vece, učenník Ježúšev stojí a vás sě nikohéhož nebojí. Poče silně toho přieti, chtě sě těm slovóm otjéti: Chtěl bych, vece, vše právo za to učiniti, Buoh mě rač spieti,

Strana 240
240 Umučení Páně. 85 10 15 862 Neyſem ſ yeho ſluha. any mne geſt ponem] tuha. Tehdy ti reſto podle ohnye ſtachu po- cziechu wierowaty. arzkucze ty gſy ten moze tie kazdy poznati. Tehdy yeden biſkupow pa nofſye poczie naneho wolati Ba | czo weczye przis ty gſy uczennyk ieho. yaz ſem tie widiel wzahra die podle neho. Tys gieziuffye | meczem branyl. amehos rodijczye malcha ranyl. petr ſye pojczie kleti trotiti. Nechtie tu ſwejho ziwota ztratiti. Beru to welczye namu wieru i namu duſy neznagy toho czlowieka. any | ſem ſtal podle neho ſyeka ak dyz petr toto powiedie. Tehdy | kokot ſedie nahrziedie. poczye zpiewaty Giezius ſye napetra I poczie ohledati. akdyz to petr | uſlyfſye i wzwiedie. ande kokot ] preye nahrziedie wzpomanuw| nagieziuſfiewa ſlowa zbledíe. wynda petr prziedſyen poczie! plakati. az gemu poczie ſrrdcze | uſſyedaty. Grezius iemu otpuſti] tutu wynu. vako miloſtywy otecz ] ſynu. nazayutrzie przywedſſe| greziuffye przied pylata. poczrechu| reho proſſyti.

Strana 241
Umučení Páně. 241 370 375 380 385 nejsem jeho slúha ani mne jest po nem túha. Tehdy ti, ježto podle ohně stáchu, po- čechu věrovati a řkúce: Ty jsi ten, móže tě každý po- znati. Tehdy jeden biskupóv panoše poče na neho volati: Ba co, vece, příš? Ty jsi učenník jeho, jaz sem tě viděl v zahradě podle neho; tys Ježúše mečem bránil a méhos rodiče, Malcha, ranil. Petr sě poče kléti i rotiti, nechtě tu svého života ztratiti: Beru to, vece, na mú vieru i na mú duši, neznaji toho člověka ani sem stál podle neho sěka. A když Petr toto povědě, tehdy kokot, sědě na hředě, poče zpievati, Ježúš sě na Petra poče ohlédati. A když to Petr uslyše i vzvědě, ande kokot pěje na hředě, vzpomanuv na Ježúševa slova, zbledě. Vynda Petr před sieň, poče plakati, až jemu poče srdce usědati. Ježúš jemu otpusti tut(o) vinu jako milostivý otec synu. Na zajutřie přivedše Ježúše před Piláta, počechu jeho prositi, 365 16

Strana 242
242 Umučení Páně. 15 86" 5 10 aby kazal grezuſie vmucziti. pilat zidom powyedie| kteru wynu na nem gmate. ze reho naſmrt podawate. zidowe | powiedrechu. Byt neymyel wy ny naſſobie. Newodilibychomy ieho ktobie Smutil wes lid otgalilee az syem poczen kazatí Protoſmy leho kazali ſwazatí vſlyffaw to pylat ze geſt zgali(lee zkra- lowa herodowa mie ſta Kakz koliwiek ſobie ne prziegieſta. Kaza ho weſty prziedne ho. aby on ſam ſudil reho. wtu dobu kral herodes wgieruzalemye breſſe. Tu proty hody byti chtieſſe Kdyz greziuſſye prziedkrale hero da przi- wedechu. Iſtiwe ſwiedky ] naneho wywedechu. Ipocziechu [ naneho zalowatí. wemnozie ye mu wynu dawatí. Kral herodes | kaza gieziuſſiewi otpo- wiedaty Chtie ieho rziecz y mudroſt poz nati. Giezius ſuu rziecz y mudrjoſt ſchowa. Nepowiedie przied kralem igednoho ſlowa. Kral | herodes rad gieziuffye widreſe. nebo ! onem mnoho diwneho ſlyſſieſe. 10 15

Strana 243
Umučení Páně. 243 395 400 405 aby kázal Ježúše umučiti. Pilát židóm povědě: Kterú vinu na nem jmáte, že jeho na smrť podáváte? Židové pověděchu: Byť nejměl viny na sobě, nevodili bychomy jeho k tobě. Smútil veš lid ot Galilee až sěm počen kázati, proto smy jeho kázali svázati. Uslyšav to Pilát, že jest z Galilee, z krá- lova Herodova miesta, kakž kolivěk sobě nepřejésta; káza ho vésti před neho, aby on sám súdil jeho. V tu dobu král Herodeš v Jeruzalemě bieše, tu pro ty hody býti chtieše. Když Ježúše před krále Heroda přive- dechu, lstivé svědky na neho vyvedechu; i počechu na neho žalovati, ve mnozě jemu vinu dávati. Král Herodeš káza Ježúševi otpovie- dati, chtě jeho řeč i múdrosť poznati. Ježúš svú řeč i múdrosť schova, nepovědě před králem i jednoho slova. Král Herodeš rád Ježúše vidieše, nebo o nem mnoho divného slyšieše; 390 410

Strana 244
244 Umučení Páně. 87 10 15 87 To mu ſye nadregieſſe by prziednym nye- kaky diw ukazal. Gymzto by| ſye kralowi ſkazal. akdyz przied nym igednoho dywu nepo- kaza. vbiele ho rucho obleczy kaza. Ipо czie ſye gemu poſmiewatí. yako i blaznem ieho rytierzy pocziechu gym trrhatí. policzky, ſemu dawa giuce Mezy ieho ſwietrey oczy ply gicze. Spilewſſe gym przielis doſti Trrhawſſe gym bezmyloſtí. Ka za ieho opiet prziedpylata weſty Toho dne herodes ſpylatem ſye ſmirziſta. Aiako drziewe przietelle ſwa byſta. Tehdy pylat zidő I powiedie. przywodite my czlo wieka newynneho. ayaz donejho newiedie nycze zleho. Awy gſte ho wodyli prziedkrale cſne ho. Kez iemu geſt uczynyl zywo tu czo zleho. yaz remu take zy wotu nechczy nycz uczynyty ale kazy reho puſtiti. zidowe wſich ny krziku puſtiſli ieho ne- budes 1 czieffarziewy myloſty gmieti. Amy ! wſichny nebudemyt przieti. py lat zidom powiedie 1czo zleho uczynyl. Czoli ſye kwam dowy nyl. Zidowe powiediechu. Kralem | ſye nad- nymy czynyl.

Strana 245
Umučení Páně. 245 tomu sě nadějéše, by před ním někaký div ukázal, jímžto by sě královi zkázal. A když před ním i jednoho divu ne- pokáza, 420 425 430 u bielé ho rúcho obléci káza; i poče sě jemu posmievati, jako bláznem jeho rytieři počechu jím trhati, políčky jemu dávajúce, mezi jeho světěj oči plijíce. Spílevše jím přieliš dosti, trhavše jím bez milosti, káza jeho opěť před Piláta vésti. Toho dne Herodeš s Pilátem sě smířista a jako dřieve přietele svá bysta. Tehdy Pilát židóm povědě: Přivodíte mi člověka nevinného a jaz do neho nevědě niče zlého; a vy jste ho vodili před krále čsného, kéž jemu jest učinil životu co zlého. Jaz jemu také životu nechci nic učiniti, ale káži jeho pustiti. Židové všichni křikú: Pustíš-li jeho, ne- budeš ciesařevy milosti jmieti a my všichni nebudemyť přieti. Pilát židóm povědě: I co zlého učinil, co-li sě k vám dovinil? Židové pověděchu: Králem sě nad n(á)mi 415 435 činil

Strana 246
246 Umučení Páně. 15 88a 10 Anaſſeho zako na nepllnyl. Brany nam dany czie ffarziewy daty. Chtie gy ſam ſobie ] wybrati. Gyz welike zaſtupy wody ! Zaſſobu kralem ſye czyeſfarziewy | ſkody. Gyz ſkoro wes lid poſſobie | obrati. anas zakon wes prziewratí vſlyſſaw to pylat poczie myſlity neymagie nan igedne wyny czo ] by bylo z toho uczynytí. widieſſe | ze ſu ho prozawiſt gieli. aredne I wyny knemu neymyeli. vmyfliw i to pilat poczie zidom prawití. yaz nemohu nanem 1gedne wyny poznati. Pronyuz bych ho chtiel najſmrt otdati. ale poymucze yeho! podle waſſeho za- kona ſudte. awy I gym famy wynny budte. Zido we powiedlechu. my zakon ot boha gmamy. Natom piſmo do brzie znamy. Ze geſt zakon toho ! czlowieka umuczití. Ktoz ſſye ] bohem uczynyti. On ſye czyny| bohem ayſa czlowiekem achodíe ] mezy namy. ande nam yeho | otecz y matie yſu dobrzie znamy Vſlyſfaw to pylat kaza greziſye ! pozwati. I poczie reho taynye ta zatí. Gſyli ſyn bozy day my ſye znatí. 10 15

Strana 247
Umučení Páně. 247 440 445 450 455 a našeho zákona neplnil. Brání nám dani ciesařevi dáti, chtě ji sám sobě vybrati. Již veliké zástupy vodí za sobú, králem sě (čině), ciesařevi škodí; již skoro veš lid po sobě obráti a náš zákon veš převráti. Uslyšav to Pilát, poče mysliti, nejmaje naň i jedné viny, co by bylo z toho učiniti? Vidieše, že sú ho pro závisť jeli a jedné viny k nemu nejměli. Umysliv to Pilát, poče židóm praviti: Jaz nemohu na nem i jedné viny poznati, pro ňuž bych ho chtěl na smrť otdati: ale pojmúce jeho, podle vašeho zákona suďte a vy jím sami vinni buďte! Židové pověděchu: My zákon ot Boha jmámy, na tom písmo dobře známy, že jest zákon toho člověka umučiti, ktož sě (chce) Bohem učiniti. On sě činí Bohem a jsa člověkem a cho- dě mezi námi, ande nám jeho otec i mátě jsú dobře známi. Uslyšav to Pilát, káza Ježíše pozvati i poče jeho tajně tázati: Jsi-li syn boží, daj mi sě znáti. 460

Strana 248
248 Umučení Páně. 10 15 89 Giezíus remu igedno ho ſlowa neotpo- wiedie. az ſye i pylat podywi ſedie. Iczodle weczye| kemnye nemluwis. wſak nadto bu gmam mocz to dobrzie widís Mohu te zidom otgieti. amohu[ tie nakrzizy rozpletí. Grezius ie mu otpowiedie, nemohl by na demnu igedne moczy gmyety Byt toho nechtrel buoh prziety pylat chtie greziuſye ſmrrty I zbawiti. Kaza zidow pozwaty pylat ten obycziey gmiegiefſe ze naweliku nocs iednoho wiez nye puſ- czieſſe yemuzto naziwot ] gdieſſe. wtu dobu ieden wrazedl nyk barrabas wieziefſe. Iwo|kowach iwkladie. Ten bieſſe zabil czlowieka wſwadie. Teh dy pilat nechtre dele zydowstwa hnyewati. Kaza konſelow poz wati. I otſudichu naſmrt giezu ſye newynneho. apuſtichu bar rabafſye wrazedlneho. Tehdy I iudas uzrziew ze chtie greziſye zywota zbawiti. przida kzidom | 1poczie gym prawity. Trezczye I gſem ſhrzieſſyl proti bohu. 88b

Strana 249
Umučení Páně. 249 Ježúš jemu i jednoho slova neotpo- vědě, až sě Pilát podivi sědě: I co dle, vece, ke mně nemluvíš? však nad tobú jmám moc, to dobře vidíš; 470 475 480 mohu tě židóm otjéti a mohu tě na kříži rozpieti. Ježúš jemu otpovědě: Nemohl by nade mnú i jedné moci jmieti, byť toho nechtěl Buoh přieti. Pilát, chtě Ježúše smrti zbaviti, káza židóv pozvati. Pilát ten obyčej jmějéše, že na velikú noc jednoho vězně púš- čieše, jemužto na život jdieše. V tu dobu jeden vražedlník Barabáš vězieše i v okovách i v kládě, ten bieše zabil člověka v svádě. Tehdy Pilát, nechtě déle židovstva hně- vati, káza konšelóv pozvati; i otsúdichu na smrť Ježúše nevinného a pustichu Barabáše vražedlného. Tehdy Judáš, uzřev, že chtie Ježíše života zbaviti, přída k židóm i poče jim praviti: Těžce jsem shřešil proti Bohu, 465

Strana 250
250 Umučení Páně. 15 89° 10 15 wiecz] weffel byti nemohu. Krew ſem ſwatu wam prodal. aſſwu duſſy I dyablu poddal. Zidowe powie drechu. czo nam dotoho. ty wiez! czo uczynys ztoho. Tehdy iudas powrrha mezy nymy pe- nyezie Biezaw obieſſy ſye uyednoho | lemyezye. Tehdy zidowe mezy! ſobu powiediechu. Krew ieho zatito peniezie prodana. Agiz] owſem naſmrt otdana. neza kon gich geſt igednomu gmietí proto powiezte kam gie chczemy die ty. Tehdy wzemſe radu kupichu iedno pole putnykom hrzeſti. Neſmíe gicz gich ubozy chram neſtí. Tehdi pylat chtie ſye zidom przifladity. Kaza gleziuſye obnazití. przywie zicz kſſoffye metlamy byti. By yelho kozye wſe krrwawa. potecze | krew zneho krew iako zbrawa potom gmu rucho przidachu Obleczy ſye gemu kazachu. wſta wichu nan koronu trrnowu Daducz gmu wruku treſt nowu pocziechu gym ſpileti prziedny klekayucze. Kralem gey nazy wagice. whlawu ieho trzſti te puce. policzky gmu dawagice ! amezy oczy pligicze. 10

Strana 251
Umučení Páně. 251 490 495 500 505 viec vesel býti nemohu; krev sem svatú vám prodal a svú duši dáblu poddal. Židové pověděchu: Co nám do toho, ty věz, co učiníš z toho. Tehdy Judáš povrha mezi nimi pe- niezě, běžav, oběsi sě u jednoho lemiezě. Tehdy židové mezi sobú pověděchu: Krev jeho za tyto peniezě prodána a již ovšem na smrť otdána; ne zákon jich jest i jednomu jmieti, proto povězte, kam je chcemy dieti? Tehdy vzemše radu, kúpichu jedno pole pútníkóm hřiesti, nesmějíc jich u boží chrám nésti. Tehdy Pilát, chtě sě židóm přisladiti, káza Ježúše obnažiti, přivěžíc k soše, metlami bíti. By jeho kóže vše krvava, poteče krev z neho, krev jako z brava. Potom j'mu rúcho přidachu, obléci sě jemu kázachu. Vstavichu naň koronu trnovú, dadúc j'mu v ruku tresť novú; počechu jím spíleti, před ním klekajúce, králem jej nazývajíce; v hlavu jeho třtí tepúce, políčky j'mu dávajíce a mezi oči plijíce. 485 510

Strana 252
252 Umučení Páně. 10 15 90° Biwſe ieſho przielis doſty. trrhawſe gym ll bez miloſty. Kazachu gemu krzyz naieho ſwatu pleczy neſtí. Akdyz ieho powedu prziedmieſto chtiece nadnym poprawití. Tehdy ſye wſy tek lid zanym obrati. Mieſczky I gieruzalemſke pocziechu pla- kati Giezius ſye nanye ozrziew poczie! gym porokowatí. Dczery gieru zalemſke neplaczte namye. ale placzte ſamy naſſye ynaſſwe dieti. ze ſu mye kazali bezwyny i gietí. Lepe bybylo wam gich ney mietí. Nez zle ſkutky otnych ] widietí. zagiſte chczy wam to powiedieti. ze przide ten den kdyz] yaz wſwey moczy budu wſudny | den ſedietí. wtu dobu budete wſychny ſlyſſietí. Blahoflawe ne ty zeny. znychz ſu zle dczery li neporozeny. Tehdy pobrehnu khojram kdolom ikſka- lam proſſyecze Gich aby gie ſkrili nanye padnujcze. prziedmye giti neſmiegycze Awtu dobu dwa zlodiegie ſnym wedrechu. nadnymazto popra witi chtrechu. Kdyz gieziuſye wy wedu zmieſta napo- 90a prawu.

Strana 253
Umučení Páně. 253 515 Bivše jeho přieliš dosti, trhavše jím bez milosti, kázachu jemu kříž na jeho svatú plecí nésti. A když jeho povedú před město, chtiece nad ním popraviti, tehdy sě všitek lid za ním obráti. Měščky jeruzalemské počechu plakati. 320 525 530 Ježúš sě na ně ozřev, poče jim po- rokovati: Dcery jeruzalemské, neplačte na mě, ale plačte samy na sě i na své děti, že sú mě kázali bez viny jéti; lépe by bylo vám jich nejmieti než zlé skutky ot nich viděti. Zajisté chci vám to pověděti, že příde ten den, když jaz v svej moci budu v súdný den sěděti; v tu dobu budete všichni slyšeti: Blahoslavené ty ženy, z nichž sú zlé dcery neporozeny. Tehdy poběhnú k horám, k dolóm i k ska- lám, prosiece jich, aby je skryly, na ně padnúce, před mě jíti nesmějíce. A v tu dobu dva zloděje s ním vediechu, nad nimažto popraviti chtiechu. Když Ježúše vyvedú z města na po- pravu,

Strana 254
254 Umučení Páně. 15 913 10 15 Teh|dy trzie pohanowe poſwem p wu. Swleku ſneho wſe rucho ] naztrawu. Owſem diwnu ſuk ny gmieſſe. any tkana any ſita | bieſſe. Tey ſukny kazdy rad ch tieſſe. wecziechu wrrziem ſye| ony komu ſye doſtane. Tomut ] zawelike penyezie ſtane. Akdiz 1eho rucho rozdielichu. Tehdy neho nakrziz wzbichu. nohy rujczy hrziebymy probichu. amezí dwiema zlodiegiema powieſichu Akdyz gyz nakrzizy rozpat ſtogieſe nadſwu hlawu pſano gmieſe. Ihs nazarenus kral zidowſky. To py lat kaza hrzeczſky zidowſky lati nye napſati. By ho mohl potom kazdy poznatí. Zidowe to uzrziew ſe pocziechu ſye hnye- watl. profie cze pylata aby to kazal zamazatí Nerod ho weczye kralem piſatí ale ze ſye ſmie kralem nazywati pylat zidom powiedie czoz ſem | kazal napſaty. Tomut geſt tak| oſtatí. Tehdy zidowe podkrzizẽ ſtogiece po- cziechu wolatí. Gie ziufiewy ſye poruhati. Tys gy nym ſpomahal znemoczy. 10

Strana 255
Umučení Páně. 255 535 540 545 550 tehdy třie pohanové po svém právu svlekú s neho vše rúcho na stravu. Ovšem divnú sukni jmieše, ani tkána ani šita bieše. Tej sukni každý rád chtieše, vecechu: Vrzěm sě o ni; komu sě do- stane, tomuť za veliké peniezě stane. A když jeho rúcho rozdělichu, tehdy jeho na kříž vzbichu; nohy, ruc(e) hřebími probichu a mezi dvěma zlodějema pověsichu. A když již na kříži rozpat stojéše, nad svú hlavú psáno jmieše: Jesus nazarenus, král židovský. To Pilát káza hřecky, židovsky, latině napsati, by ho mohl potom každý poznati. Židové, to uzřevše, počechu sě hně- vati, prosiece Piláta, aby to kázal zamazati: Neroď ho, vece, králem pisati, ale že sě smě králem nazývati. Pilát židóm povědě: Což sem kázal na- 355 psati, tomuť jest tak ostati. Tehdy židové, pod křížem stojéce, po- čechu volati, Ježúševi sě porúhati: Tys jiným spomáhal z nemoci,

Strana 256
256 Umučení Páně. 10 15 92 Ke | ſobie nynye mozes ſpomoczy. Gſyli ſyn krale nebeſſkeho Pokaz prziednamy nyeczo diwneho Mozeſli ſſkrzizie ſſtupiti. Chczemy I wtie wſichny wierziti. To rgyne pocziechu gmu nahanbu mlu wití. Giezius zanye poczie otczie Boze weczye newiediet czo czynye Racz gym tu wynu otpuſtity ny nye. Tehdy ten zlodiey geſto nale wiczy ftaffe. Ten ſye take bohu po ruhaſſe. Gſyli ſyn bozy ayſy buoh ] ſam. pomoz ſobie nynye podle ſe be nam. Towarzis yeho poczye ye mu porokowati. Ty weczye nech ces boha znatí achczes ſye zy dom wrownati. wie tuto muku trrpiwie zanaſſye zla diela. Gychz | ſwie welmy mnoho ſdiela. Ale I geho muczie newynneho. an neu czynyl nycze zleho. Rzka to 1poczie hoſpodyna proſſití. aby raczyl ſny] nyekaku miloſt uczynytí. wzpo’myen weczye hoſpodyne namye hrzieſneho. Kdyz przides dokralow ſtwie tweho. Giezius gemu po’wiedie zagifte budes dnes ſem nu wragy przyebywati. Atwoy | ſye towarzis muſſy dyablu doſtati Wtu dobu maria matka leho ! podkrzi- zem ſtogieſſe. 91 5 10

Strana 257
Umučení Páně. 257 565 570 575 580 ké sobě nynie móžeš spomoci. Jsi-li syn krále nebeského, pokaž před námi něco divného; móžeš-li s kříže sstúpiti, chcemy v tě všichni věřiti. To i jiné počechu j'mu na hanbu mluviti. Ježúš za ně poče otce (prositi): Bože, vece, nevědieť, co činie. rač jim tu vinu otpustiti nynie. Tehdy ten zloděj, ježto na levici stáše, ten sě také Bohu porúháše: Jsi-li syn boží a jsi Buoh sám, pomoz sobě nynie (a) podle sebe nám. Tovařiš jeho poče jemu porokovati: Ty, vece, nechceš Boha znáti a chceš sě židóm vrovnati? Vě tuto muku trpívě za naše zlá diela, jichž svě velmi mnoho sděla; ale jeho mučie nevinného, an neučinil niče zlého. Rka to i poče Hospodina prositi, aby ráčil s ním někakú milosť učiniti: Vzpoměň, vece, Hospodine, na mě hřieš- ného, když přídeš do královstvie tvého. Ježúš jemu povědě: Zajisté budeš dnes se mnú v ráji přebývati a tvój sě tovařiš musí ďáblu dostati. V tu dobu Maria matka jeho pod kří- žem stojéše 560 585 17

Strana 258
258 Umučení Páně. 15 92 5 10 15 atiem ſye] welmy mutieffe. Gako oſtry mecz ] wyegie ſrrdce bodieſſe. anebo to | widieſſe. ze yegie ſyn bezwyny] nakrzyzy ſtogieſſe. Tudiez iſwaty | ian ſtaſſe. Ten take welmy pla kaſſe. az nemu ſrrdeczko uſſyeda ſe. Tehdy giezius uzrzie ſwu matku pod krzizem ſtogyecze. proieho muczenye welmy fye " mutiecze. Ipoсzie giey prawity Rzka matko myla nerod plaka ti. Racz ma ſlowa znamenaty Budes yana mne mieſto ſobie zaſſyna gmietí. Aty giene racz| grey tako ſwey materzy przietí Tuz poruczy ſwu matku ucze nyku ſwemu Cziſtu diewku] gynochu cziſtemu. potom pojczíe piti zadatí. Kazachu iemu oczta ſzluczy datí. Auwech gich ] hubeny hrzieffe. ze gemu 1 ye|den wody nepodadieffe. Grezís| okuffyw pitie horzkeho. Inerodi ] piti 1eho. Gyz geft weczye wſe| ſkonano. Czoz ge omnye wſta rem zakonye pſano. Tehdy | ſye nebe omraczy. wſemu ſye | ſwietu bozie muka zraczy. By tma powſem ſwietu iako vmieſſye 93

Strana 259
Umučení Páně. 259 590 595 600 605 a tiem sě velmi mútieše; jako ostrý meč v jeje srdce bodieše, a nebo to vidieše, že jeje syn bez viny na kříži stojéše. Tudiež i svatý Jan stáše, ten také velmi plakáše, až jemu srdéčko usědáše. Tehdy Ježúš uzře svú matku pod kří- žem stojéce, pro jeho mučenie velmi sě mútiece, i poče jej praviti, řka: Matko milá, neroď plakati, rač má slova znamenati: budeš Jana mne miesto sobě za syna jmieti; a ty, Jene, rač jej jako svej mateři přieti. Tuž poruči svú matku učenníku svému, čistú dievku jinochu čistému. Potom poče píti žádati; kázachu jemu octa s žlučí dáti. Auvech, jich hubený hřieše, že jemu i jeden vody nepodadieše!" Ježíš okusiv pitie hořkého i nerodi píti jeho: Již jest, vece, vše skonáno, což je o mně v starém zákoně psáno. Tehdy sě nebe omrači, všemu sě světu božie muka zrači; by tma po všem světu jako v měše, 610

Strana 260
260 Umučení Páně. 10 15 93 Az druh druha newidieſſe. Tomu| ſye mnohy dywieſſe. Ze flunce ſwu ] ſwietloſt potratilo breſſe. Sta tma ta otczaſſa ſeſteho. Az doczaſſu deſwateho. Wdewatu hodynu opiet ſie I fluncze profſwiety. Ande giezius giz ! chcze vmrzieti. Wtu hodynu poczye| wyſſokym hlaſſem wolaty. Bohu | otczu duſſy wzdawaty. Boze weczyeI gyz yaz ſkoncziegy. wtwogy ruczye | mu duſſy porucziegy. Tehdy naklo nyw hlawu naprawu ſtranu. Ipulſti duſſy naſpaſſenye kazdemu krzie- ſtanu. Tehdy yeden pohan ] mrrzaty. wzem kopie iprokla ieho | bok ſwaty. potrzieſſe ſye zemye| zkorzen. zielegyczy ze buoh vmorze Skaly ſye pocziechu ſyedati. Ro wowe ſye otwierati. Mnoha tiela] ſwatych lidíj zmrrtwych wſtawa chu. Sedſſe dogieruzalema mnohy | ſye po- kazowachu. Duſſiczky uprzredpekli pocziechu ſye radowaty. ze gym bieſſe trzeti den ſhoſpody ne zmrtwych wſtati.

Strana 261
Umučení Páně. 261 620 625 630 až druh druha nevidieše. Tomu sě mnohý divieše, že slunce svú světlosť potratilo bieše. Sta tma ta ot časa šestého až do času devátého. V devátú hodinu opěť sě slunce pro- svieti, ande Ježúš již chce umřieti. V tu hodinu poče vysokým hlasem vo- lati, Bohu otcu duši vzdávati: Bože, vece, již jaz skončeji, v tvoji ruce mú duši porúčeji. Tehdy nakloniv hlavu na pravú stranu i pusti duši na spasenie každému kře- sťanu. Tehdy jeden pohan mrzatý, vzem kopie i prokla jeho bok svatý. Potřese sě země z kořen, želejíci, že Buoh umořen. skály sě počechu sědati, rovové sě otvierati; mnohá těla svatých lidí z mrtvých vstá- váchu, šedše do Jeruzalema, mnohým sě po- kazováchu. Dušičky v předpeklí počechu sě rado- vati, že jim bieše třetí den s Hospodine(m) z mrtvých vstáti. 615 635

Strana 262
262 Umučení Páně. 10 15 94 Centurio pojhanſky kral uzrziew to po- czye ] wolati. auwieru tento czlowiek I bieffe ſyn krale nebeſſkeho. ze ſye I proreho ſmrt diege mno diw- neho Tehdy ſye mnozy pocziechu uprrſy ! bití. Aobratiwſe ſye naprawu wielru. wgrezu kriſta wierzití. Tehdy I yozeph rytierz ſlechetny ſwe wiery I pllny. iſwe dvſfry przietel nemat ny. Biezaw prziedpilata poczie reho proſſití. By gmu raczíl otpuſtiti. pohrzeſti gieziuſiewo tielo Genz yuz bieſſe nakrzyzy vmrziejlo. pylat ſye ſwych rytierziew dota za. wzwiediew ze geſt vmrziel pohrzeſti gey kaza. Tehdy yozeph j ſnem ſkrzizie to ſwate tielo. yez I giz bieſſe nakrzy vmrzielo. Tehdi ! ge drahu maſti vmaza. awno we platno uwaza. potom ge wnowy hrob wlozy. awelikym | kamenem adrahym przilozy 10 Amen N

Strana 263
Umučení Páně. 263 640 645 Centurio, pohanský král, uzřev to, poče volati: A u vieru, tento člověk bieše syn krále nebeského, že sě pro jeho smrť děje mno(ho) div- ného. Tehdy sě mnozí počechu u prsy bíti a obrátivše sě na pravú vieru, v Jezu Krista věřiti. Tehdy Jozef, rytieř šlechetný, své viery plný i své duš(e) přietel nematný, běžav před Piláta, poče jeho prositi, by j'mu ráčil otpustiti pohřiesti Ježúševo tělo, jenž juž bieše na kříži umřelo. Pilát sě svých rytieřev dotáza vzvěděv, že jest umřel, pohřiesti jej káza. Tehdy Jozef sn(ě)m s kříže to svaté tělo, 650 jež již bieše na kří(ži) umřelo, tehdy je drahú mastí umaza a v nové plátno uváza; potom je v nový hrob vloži a velikým kamenem a drahým přiloži. Amen. oo-

Strana 264
264 Desatero kázanie božie. 15 94 10 deſatero kazanye bozye W Zidowſkich geſt kny hach pſano. wsiem lide| wiedieti dano. ze buoh | tato ſlowa ſwemu. Mluwil lidu zidowſkemu. Rzka 1) poſlu chay mne lide moy. awzdy 2) vmem[ kazany(u) ſtoy. Budeſli mne poſlu chati. Chczy tobie tu 3)zemy datí wnyeyzto ſtred amleko plowe. wtu ] wy chczy uweſti 4) zidowe. Ztiech bieſſe reden ſlechetny. zid aſſweho zywota| czſny. Tomu 5) gmye moyzes gmyechu 6) Toho zaknyezye gmyegiechu. Strem I tworzecz zgiewnye mluwieffe. yakz moyzes rozumíeſſe. Tomu tworzecz| ſam ſwu ruku. Napſal nadwu ka mennu dſku. Deſſatero ſwe kazanve wſiem 7) lidem naoblepſenye. S) atomu 9) ] tworzecz poruczil. aby moyzes wſye 10) | uczil. aby wkazny prziebywali. 11) Swejho tworczye mylowali. 12) Nagedney ! dſczie trzy brechu. 1) Arzka K. — 2) Awezdy K. — 3) mu K. — 4) weſty K. — 5) gyemuz K. — 6) dyechw K. — 7) Swym K. —

Strana 265
Desatero kázanie božie. 265 10 15 20 Desatero kázanie božie. V židovských jest knihách psáno, všem lidem věděti dáno, že Buoh tato slova svému mluvil lidu židovskému, řka: Poslúchaj mne, lide mój, a vždy v mém kázaní stój! Budeš-li mne poslúchati, chci tobě (tu) zemi dáti, v nějžto stred a mléko plove, v tu vy chci uvésti, židové! Z těch bieše jeden šlechetný žid a svého života čsný, tomu jmě Mojžeš jmiechu, toho za knězě jmějéchu. S tiem tvořec zjevně mluvieše, jakž Mojžeš rozumieše; tomu tvořec sám svú rukú napsal na dvú kamennú dskú desatero své kázanie všem lidem na oblepšenie. A to mu tvořec poručil, aby Mojžeš vše učil, aby v kázni přebývali, svého tvorce milovali. Na jednej dsce tři biechu 25 8) napolepſyeny K. — 9) ato gemw K. — 10) wſſeczky K. — 11) Verš 23 vynechán v K. — 12) mylwaty K.

Strana 266
266 Desatero kázanie božie. 95 10 Kazanye geſto uczreſchu. Kak geſt boha milowati. ayemu ] chwali 1) wzdawati. Anadruhey 2) ſedm ] bieſſe gich. Napſano 3) kazany bozich Geſto uczie wſelikeho. Chudeho ] ibohateho. Kak geſt druzczye4) mylowati. akako ſnym 5) przyebywati ] Slyfte pany ywy panye. prrwe geſt | bozie kazanye. 6) Neymyeyte7) boha gyne ho. Kromye tworczye ſylneho s) proti | tomu troy lid czyny. Gymz ſwu duſſy | welmy czrny. prwí gſu czarodiey nyczy. Ti chodie ſwu wieru nyczy. Ti pohanſku wieru plodie. Kdiz lid | ſprawe czyeſty ſwodie.9) Ti boha zaboh 10) [ neymagy. Kdyz nababie kuzla ptalgy. Druzy geſto lakomczy 11) to ſu wſecz ko 12) lichewnyczy. Geſto ſtrziebro zla to wiecze. Milugy proto lichwiecze nez boha nez ſwe ſpaſſenye. yehozto ! nyczs drazſye 13) nenye. 15 15 1) chalw K. — 2) Nadrwzye K. — 3) pſanwo K. — 4) bratrye K. — 5) ſnymy K. — 6) pryekzanye K. — 7) Nemyety K. — 8) Kromye bhoha nebeſkeh(o) K. —

Strana 267
Desatero kázanie božie. 267 35 40 45 kázanie, ježto učiechu, kak jest Boha milovati a jemu chvály vzdávati; a na druhej sedm bieše jich napsáno kázaní božích, ježto učie všelikého, chudého i bohatého, kak jest družce milovati a kako s ním přebývati. Slyšte, páni i vy panie, prvé jest božie kázanie: Nejmějte Boha jiného, kromě tvorce silného. Proti tomu trój lid činí, jímž svú duši velmi črní: Prví jsú čarodějníci, ti chodie svú věrú nici; ti pohanskú vieru plodie, když lid s pravé cesty svodie; ti Boha za Bóh nejmají, když na babě kúzla ptají. Druzí, ježto (jsú) lakomci, to sú všecko lichevníci, ježto střiebro, zlato viece milují, proto lichviece, než Boha než své spasenie, jehožto ničs dražšie nenie; 50 9) Kdyz ſye ſprawe wyery ſwodye K. — 10) zaboha K. — 11) gfu lacomchy K. — 12) Ty gſu wſſyczkny K. — 13) Geſto nycz drazſſyeho K.

Strana 268
268 Desatero kázanie božie. 95° 10 ati take gyz | bludiecze. Swu zlu myſli tbagy I wiece. Nez nabuoh naſſwu hoſpo du. ponez wezmu wduſſy ſkodu 1) Znamenayte dobrzie toho. yehozto ſye ſtawa mnoho. Kdyz ktery proſwu | hoſpodu. Boyuge awezme ſkodu. Ze | ſnad ſwoy dobry orz ſtrati. Slibi mu 2) I pan gyny daty. pakli ho zabi3) ſameho pan nemoz wratiti 1) reho. Kdyz tak ] promalu otplatu. Boyugete 5) afſwu ztratu. Marnemu panu ſluzite. 6) a geho woli pllnyte. 7) Radieyſſe ſluzte8) ] mocznemu. Swemu krali nebeſſkejmu. Ktoz tomu poſluzy ſnaznye. Tomut da9) otplatu wiecznye. Ktoz ! ſbozie neb ziwot ztrati. pron to ] obe gmu 11) nawrati. Trzeti 1eſto gſu ſ wrozkoſſy. netbagice offwey duſfy To kazanye przieſtupugy. auweli ky hrziech wſtvpugy. To ſu neſmie rny opilczy. 10) 15 1) wezmu wezdy ſkodu K. — 2) gemu K. — 3) geho zabygy K. — 4) nawratyty K. — 5) Bogyge ofſwu K. — 6) zluzyecze K. — 7) plnyecze K. — 8) ſluzmy K. — 9) Da

Strana 269
Desatero kázanie božie. 269 55 60 65 70 75 a ti také již blúdiece, svú zlú myslí tbají viece, než na Buoh, na svú hospodu, p(r)o než vezmú v duši škodu. Znamenajte dobře toho, jehožto sě stává mnoho: když který pro svú hospodu bojuje a vezme škodu, že snad svój dobrý oř ztratí, slíbí mu pán jiný dáti; pak-li ho zabí samého, pán nemóž vrátiti jeho. Když tak pro malú otplatu bojujete a svú ztratú marnému pánu slúžíte a jeho vóli plníte; radějše služte mocnému svému králi nebeskému. Ktož tomu poslúží snažně, tomuť dá otplatu věčně; ktož sbožie neb život ztratí proň, to obé j'mu navrátí. Třetí, ježto jsú v rozkoši, netbajíce o svej duši, to kázanie přestupují a v veliký hřiech vstupují: to sú nesmierní opilci gemu K. — 10) pron ſtraty K. — 11) To gemu buoh obee K.

Strana 270
270 Desatero kázanie božie. 96 2 10 15 Iwſeliczy paſſobrziſczy 1) Ti ſwe brzicho zabuoh gmagy nebo | onem wiecze tbagy. nez oduſſy. 10bo zye.2) proto budu uwieczney hrozye3) ! Trem uczyny kral nebeſſky. Takeze 4) | iako kral ſwietſky. yeden uczynyl5) rednomu. Byl opilczy 6) neſmíernemu Onemz wam powieft powiedye Czoz naknyhach pſano wíedie. Bie fe reden ghrzecz7) opily. wſem dobry lidem nemyly. Ten gide prziedſwe|ho krale. aſſwym 8) ſye rzemeſlem ] chwale. Arzka9) wiez mu chytroſt 1 krali. Dawagit ſwoy ziwot wtaili. Newypiemlit pitíe tweho. wt|wey piwnyczy naylepſyeho. wie|cze 10) nez gynych trzidczyeti. Kaz my | mu hlawu ſtreti. Kral toho kaza zkuſſyti. Mozli to chlap uczynyti an to 11) chlap uczyny ſnadnye. Neſta 12) I wyna nycze nadnye. an chlap | wſe wyno wyloka. Gehoz by miel czny doroka 96 1) poſſobnyczy K. — 2) yoſbozy K. — 3) wendu uwyeczne horze K. — 4) Takoze K. — 5) Geſto byl uczy-

Strana 271
Desatero kázanie božie. 271 85 90 95 100 i všelicí pasobřišci; ti své břicho za Buoh jmají, nebo o nem viece tbají než o duši i o Bozě; proto budú v věčnej hrózě. Těm učiní král nebeský takéže, jako král světský jeden učinil jednomu byl opilci nesmiernému, o nemž vám pověsť povědě, což na knihách psáno vědě. Bieše jeden jhřec opilý, všem dobrým lidem nemilý. Ten jide před svého krále a svým sě řemeslem chvále a řka: Věz mú chytrosť, králi, dávajiť svój život v táli, nevypiem-liť pitie tvého v tvej pivnici najlepšieho viece než jiných třidceti, kaž mi mú hlavu stieti. Král toho káza zkusiti, móž-li to chlap učiniti: an to chlap učini snadně, nesta vína niče na dně, an chlap vše víno vyloka, jehož by měl cný do roka. 80 105 nyl K. — 6) Opylczy tak K. — 7) herecz K. — 8) Azlym K. — 9) Rzka K. — 10) wyecz K. — 11) Ato K. — 12) Neoſta nycz K.

Strana 272
272 Desatero kázanie božie. 5 Kral rozhnyewaw ſye po wiedie. Obreſſte chlapa nahrziedye at ] mu prowaz hrrdlo ſtahne. Kmemu pijti wiecz neſahne. Tot zaczielo wiedieti ] dam. tez 1) ſye ſtane neſmiernym wam Ze wy pekelny kat 2) udreſſy. neſmier ne upekle powieſſy3) 10 15 97" druhe kazanye Druhe kazanye bozie geſt. Ktoz 1e ! drrzy blazie mu geſt. Boha wgieffit neymenuyte. 4) Atoho ſye wzdy ] chowayte.5) Ktoz greſſiutnye 6) boha ] wziwa. Ten ſye gym yedno poſ miewa To troy lid hrzieſny przie ſtupa. Horzy7) czyny nez twarz hlulpa. Prwy ienz krzywie prziſaha naſſwaty krziz ruku ſaha. aten 1e ſto komu 8) rady. Oba kſobie czrrt ] upeklo 9) wſady. Druhy yenz bohem ! poſpile. 10) ano gmu tiem nycz nepile Anebo reho ſwatymy. Buoht otſpi le takym wierz my. Trzeti renz poklina boha. 11) 1) Takez K. — 2) had K. — 3) upekele obyeſſy K. — 4) wgyeft newzywaty K. — 5) wezdy warowaty K. — 6) *) gyeſtnye K. — 7) Huorze K. — 8) ktomu K. — 9) wka-

Strana 273
Desatero kázanie božie. 273 110 Král, rozhněvav sě, povědě: Oběste chlapa na hředě, ať mu provaz hrdlo stáhne, k mému pití viec nesáhne! Toť za celo věděti dám: též sě stane nesmierným vám, že vy pekelný kat uděsí, nesmierné v pekle pověsí. 115 120 125 Druhé kázanie. Druhé kázanie božie jest, ktož je drží, blazě mu jest: Boha v ješiť nejmenujte a toho sě vždy chovajte; ktož ješutně Boha vzývá, ten sě jím jedno posmievá. To trój lid hřiešný přestúpá, hóř(e) činí než tvář hlúpá: Prvý, jenž křivě přisahá, na svatý kříž rukú sahá; a ten, ježto komu radí, oba k sobě črt v peklo vsadí. Druhý, jenž Bohem pospílé, ano j'mu tiem nic nepíle, anebo jeho svatými; Buohť otspílé takým, věř mi. Třetí, jenž poklíná Boha, 130 zen K. — 1°) Ano gemu tyem nenye pylee K. — 11) Buoh... takymy („wierz my“ vynecháno) K. 18

Strana 274
274 Desatero kázanie božie. 5 ten chcze wzwodu 1) anemoha Genz wynu wtom bohu dawa. ze | nerownye czeſt rozdawa. Sbozye | ſylu kraſſu zdrawie. Ano dobrzye [ hoſpodyn wie. Ktery doſtoyen kte reho. tohoto 3) ſbozie wratkeho 15 97 Trzetie kazanye bozie geſt. flys | chudy iten genz 4) gma czeſt Pomnyete ſwate dny czſtití. Agíe [ weziftotie ſwietití. Protí tomu [ troy lid czyny. Gymz ſye proti bolhu wyny.5) Prrwy yenz 6) wſwatky | dielagy. proto gym wzdy knye zie lagy. Druzy wſwate dny hrznech 7) plodie. akati ſye gich nero die. Trzeti wſwate czaſſy hragy Anafſwate 8) nycz netbagy. Lepe by bylo orati nez wnedieli tancziewatí 9) wiezte ktoz 10) radi tanczugy. Ti ſwe tielo ] offierugy. Dyablu iwſiechny 11) ſwe udy Kdyz pron czynye take trudy. 10 1) wzhoru K. — 2) ymnozſtwye K. — 3) Toho K. — 4) ktoz K. — 5) Genz ſye bohu pro to wyny K. — 6) geſto K. — 7) hrzyechy K. — 8) Anaſwate dny K. —

Strana 275
Desatero kázanie božie. 275 135 ten chce vz vodu a nemoha; jenž vinu v tom Bohu dává, že nerovně česť rozdává, sbožie, sílu, krásu, zdravie; ano dobře Hospodin vie, který dóstojen kterého tohoto sbožie vrátkého. 140 145 150 (Třetie kázanie). Třetie kázanie božie jest, slyš chudý i ten, jenž jmá česť: Pomněte svaté dni čstíti a je v čistotě světiti. Proti tomu trój lid činí, jímž sě proti Bohu viní: Prví, jenž v svátky dělají, proto jim vždy kněžie lají. Druzí v svaté dni hřiech plodie a káti sě jich nerodie. Třetí v svaté časy hrají a na svaté nic netbají; lépe by bylo orati než v neděli tancevati. Vězte, ktož rádi tancují, ti své tělo ofěrují dáblu i všechny své údy, když proň činie také trudy. 155 9) V Zhořelickém zbytku vynechány verše 151—152. — 10) Wyeztez kto K. — 11) ywſyeczky K.

Strana 276
276 Desatero kázanie božie. 10 15 98 By to ! knyez dal zapokanye. Niekomu wſta nucz 1) zaranye. Teczy kyutrzny takymz ſkokem ale by wſtonal ſwym bolkem. Swoy zrak dyablu offierugy Kdyz gym ſrrdczye roznyeczigy. Ko lik choti wtanczy ſlybis. Tolik dyab low wſrrcze upuſtis. 2) Tu diewka izeſna3) mnoha. Nepomnyeczy 4) nycz na boha. hleda wiecze y mylegie.5) nagí nocha iſnaznyegie. 6) nez naobraz two rezye ſweho. Grezukriſta nebeſſke ho. potom uſta offierugy. Dyablu| kdyz wtanczy zpiewagy. Oſmylſt wíe preſny neſliczne. aktomu wczas 7) nekazane. vſſy take offierugy Kdyz radieyſe 8) poſluchagy. Zlych pieſnyu9) zleho prawenye. prazdne piſczby 10) ] rhudenye. aoffwatey mſy netbagy. 11) bolzy fluzbu 12) zamietagy. Geſcze ktomu 13) of fierugy Ruczye dyablu kdyz 14) darugy 1) wzſtanyz K. — 2) naſye wzpuſtys K. — 3) Ty dyewko yzeno K. — 4) Nepomnys K. — 5) ymyluge K. — 6) Gynocha an ſye ſmyege K. — 7) czaſto K. — 8) ra-

Strana 277
Desatero kázanie božie. 277 160 165 170 175 180 By to kněz dal za pokánie někomu, vstanúc za ranie, téci k jutřni takýmž skokem, ale by vstonal svým bokem! Svój zrak ďáblu ofěrují, když jím srdce rozněcijí; kolik choti v tanci slíbíš, tolik dáblóv v sr(d)ce vpustíš. Tu dievka i žena mnohá, nepomnieci nic na Boha, hledá viece i mileje na jinocha i snažněje než na obraz tvórce svého, Jezu Krista nebeského. Potom ústa ofěrují ďáblu, když v tanci zpievají o smilstvě piesni nesličné a k tomu v čas nekázané. Uši také ofěrují, když radějše poslúchají zlých piesňú, zlého pravenie, prázdné piščby i hudenie, a o svatej mši netbají, boží službu zamietají. Ješče k tomu ofěrují ruce ďáblu, když darují díeyſý Zh. — 9) preſný Zh. a K. — 10) piíczky Zh. — 11) Tento verš vynechán v K. — 12) Bozye flowa K. — 13) wyecze K. — 14) kdyz gyma („dyablu“ vynecháno) K.

Strana 278
278 Desatero kázanie božie. 10 15 98 wiecze piſczczye bubennyky. nez czſnu 1) knyezy izwonnyky. vtanczye die wky gynoſſy. 2) Sczedrziey3) ſu nezli vm ſye. Da 4) dobry penyez utanczye. 5) Ch tie kooffierzie pta medienczye. Neſlicz na wiecz ihanba geſt Tak dati boſhu marnu czeſt. 6) Gruz 7) ſye bubenny ka ſtydie. Ktoz to czynye ſmyllem bludie. Slyſte zet geſt upiſmíe 8) pſa no. wsiem lidem wiedieti dano. Ktoz] herczom9) dary dawagy. Ty dyablu | wezeliſt wkladagy. nohy take offie rugy. Dyablu kdyz nanych tretugy yako by 10) zzſmyſla wyſtupil. Neb!i Neb11) iako by12) wen bies wſtupil Ne mudrziegie czynye nez 13) ſkot. Kazie po dewy rzywot. 14) Tanecznyku to dobrzye | wiez. atez tanecznyczy powiez. 15) Czo uta neczneho 16) diela. Stweho hubeneho trela Kolik 17) ukane potu kropi. tolík dyablow | duſſy wſchopi 1) czſtnu K. — 2) gynoffie Zh., ygynofſe K. — 3) Scze- drzieyſſe Zh., Sczedrzeyſe K. — 4) Daty K. — 5) wtanczy K. — 6) wyecz K. — 7) Genz K. — 8) wknyhach K. — 9) hercziem Zh. — 10) V Zh. vynecháno by. — 11) Nebo

Strana 279
Desatero kázanie božie. 279 185 190 195 200 205 viece piščce, bubenníky než čsnú kněží i zvonníky. U tance dievky, jinoši ščedřej(í) sú než-li u mše: dá dobrý peniez u tance; chtě k (o)fěře, ptá m(ě)děnce. Nesličná věc i hanba jest tak dáti Bohu marnú česť, júž sě bubenníka stydie! Ktož to činie, smyslem blúdie. Slyšte, žeť jest v písmě psáno, všem lidem věděti dáno: Ktož hercóm dary dávají, ti dáblu v čelisť vkládají. Nohy také ofěrují ďáblu, když na nich tretují, jako by z smysla vystúpil, (neb) jako by veň běs vstúpil; nemúdřeje činie než skot, kazie pode(š)vy i život. Tanečníku, to dobře věz a též tanečnici pověz: co u tanečného diela s tvého hubeného těla, kolik ukane potu krópí, tolik dáblóv duši vzchopí K. — 12) V K. by vynecháno. — 13) nezly K. — 14) yzy wot ſwoy K. — 15) A tanecznykom wſyem powyez K. — 16) Czoz ytaneczneho K. — 17) Czo Zh.

Strana 280
280 Desatero kázanie božie. Iwneſſu ſſobu dopekla Otnychz by rada utekla 1) 10 15 99a Cztwrte Cztwrte bozie kazanye2) geſt. Gmlyeyte 3) otczye amatku 4) wczeſt. to ſ kazanye przieſtupugy. Ez 5) gich ſrrd ciem nemilugy. Otnych ſbozie 6) gma gicze. Agich 7) potrziebu widuce. gym ] nyczſe nepomahagy. Onych welmy | malo tbagy. Druzy genz 8) otcziku | lagy. Proto weliky hrziech gmagy Trzetiu9) mrrzie wſemu lidu. Ti budu | bydliti ſyudu. 10) To ſu 1eſto tepu otczye 11) Neotpuſcziegy ny matczye. Ktoz czſtre otczie amatery. dawa gym buoh dwolgie dary. Prwy 12) ze geſt wduſſy ſpaſẽ Druhy ze geſt wdobie ſczaſten 5 pate Poſluchayte rzieczy ſwate. Totot 13) geſt | kazanye pate. 1) mohla vtekla K. — 2) kazanýe bozíe v Zh. i v K. — 3) Czýnte... czeft Zh. — 4) ymatku K. — 5) Kdyz K. — 6) Aodnych potrzyebu K. — 7) V K. vynechány verše 216—219. — 8) ýez Zh. — 9) Trzetý Zh. a K. — 10) V K.

Strana 281
Desatero kázanie božie. 281 210 i vnesú s sobú do pekla, ot nichž by ráda utekla. 215 220 225 Čtvrté. Čtvrté božie kázanie jest: Jmějte otce a matku v česť. To kázanie přestupují, ež jich srdcem nemilují, ot nich sbožie (i)majíce a jich potřebu vidúce, jim ničse nepomáhají, o nich velmi málo tbají. Druzí, jenž otčíku lají, proto veliký hřiech jmají. Třeťú mrzie všemu lidu, ti budú bydliti s Judú; to sú, ježto tepú otce, neotpúščejí ni matce. Ktož čstie otce a matery, dává jim buoh dvoje dary: prvý, že jest v duši spasen, druhý, že jest v době ščasten. 230 Páté. Poslúchajte řeči svaté, totoť jest kázanie páté: vynechán verš 222. — 11) Neodpuſtye ymaterzy K. — 12) Prrwý (Prwe K.) ze ieft wdobre ſczasten Zh. — Druhy (Druhe K.) ze ieſt wduſſy ſpaſſen Zh. i K. — 13) Toto K.

Strana 282
282 Desatero kázanie božie. 10 15 99b Nezabigiey bratr czye 1) ſweho. Me twarzy czlowieka meho proti tomu troy lid czyny. Gymz 2) ſye boſhu wiecznye wyny. Prrwy to geſt mu zieboyczye. Genz vmarzie hladem druzſczye. Moha gho 3) malem zywití. Ida ] gmu zywotka 4) zbytí. Druhy genz kajze nebo 5) rady. Zabiti neb gyne 6) ſwady aſtane ſye wrazda proto. prawy wam ] zaczielo yaz to. zet 7) geſt ten 8) prawy I wrazedlnyk. toho zabiteho wynnik Ten geſt take muzieboyczye. yenz | gſa ſudi neb poprawczye. przilozie | knyekomu wynu. proneprzíezn neb ! prodiedynu. Izbawi zywota koho 9) Gehozto 10) ſye ſtawa mnoho. Trzeti reſto ] ſam zabigie. Ten ſye ſkaynem nemígýe Ten muſſy ſnym upekle byti. yehoz mu wiecz 11) nelzye zbyti. 5 Seſte kazaníe Seſtym kazanym tie ſwazal. Nebud ſmylnyk tot buoh kazal. 1) bratra K. — 2) Genz K. — 3) geho K. — 4) gemu zywota K. — 5) neb K. — 6) druhe K. — 7) ez K. —

Strana 283
Desatero kázanie božie. 283 235 240 245 250 Nezabíjej bratrce svého, mé tváři, člověka mého. Proti tomu trój lid činí, jímž sě Bohu věčně viní: Prvý, to jest mužebojce, jenž umářie hladem družce, moha j'ho málem živiti i dá j'mu živótka zbýti. Druhý, jenž káže nebo radí zabiti, neb jiné svádí, a stane sě vražda proto; pravi vám za celo jaz to, žeť jest ten pravý vražedlník, toho zabitého vinník. Ten jest také mužebojce, jenž jsa sudí neb popravce, přilože k někomu vinu pro nepřiezň neb pro dědinu, i zbaví života koho; jehožto sě stává mnoho. Třetí, ježto sám zabíjé, ten sě s Kainem nemíjé; ten musí s ním v pekle býti, jehož mu viec nelzě zbýti. 255 Šesté kázanie. Šestým kázaním tě svázal: Nebuď smilník, toť Buoh kázal. 8) to K. — 9) Zbawy zywota toho K. — 10) Prawy wam genz K. — 11) gemu K.

Strana 284
284 Desatero kázanie božie. 10 15 100" Troy lid nedrrzy tohoto. Igma weli ky hrziech proto. Prrwi ſye ſkutka ] chowagy. wſak 1) ſye myſli wnem kochagy Cziſtota wray nedowody. 2) yenz otſrrdczíe nepochody. 3) Druzy | ſmylſtwo ſkutkem plodie. Igyne kto mu przywodie. Mezy muzmy toho mnoho Awſak wzenach wiecze toho 4) Ogich zloſti piſano 5) geſt. anyektere| tak znamo geſt. ze dyabel tyz obycziey gma. yako ptacznyk. kdyſto gyjma. ptaczky wſyethkach ze zanozlku. 6) przywieze wſyetkach ponozku ?) Iwſtrha aby wzletala. Gyne ptaczky | oſazala. Takez dyabel duſſye czyha.8) Amnoho gich tak potrha9) wkrrcz mye nebo wtanczy zenu. poſazugy ] uliczenu. anat oboczye wſtahuye zawogika 10) poprawuye. Suknyczku ] ſwu ztkanycziwſy. 11) Akarnaczek uzlu tiwſy. 12) Ktomu dopat zpodlynywſy. 1) Awfak K. — 2) newody K. — 3) Kdez odſrdczye newychody K. — 4) toho wyecze mnoho K. — 5) pſano K. — 6) zanozycky K. — 7) wſyech zanozyczku K. — 8) duſſy

Strana 285
Desatero kázanie božie. 285 260 265 270 275 280 Trój lid nedrží tohoto i jmá veliký hřiech proto: Prví sě skutka chovají, však sě myslí v nem kochají; čistota v ráj nedovodí, jenž ot srdce nepochodí. Druzí smilstvo skutkem plodie i jiné k tomu přivodie; mezi mužmi toho mnoho, a však v ženách viece toho. O jich zlosti pisáno jest a některé tak známo jest, že dábel týž obyčej jmá jako ptáčník, kdyžto jímá ptáčky v sietkách, že za nožku přivieže v sietkách ponožku i vztrhá, aby vzlétala, jiné ptáčky osázala: takéž ďábel duše číhá a mnoho jich tak potrhá. V krčmě nebo v tanci ženu posazují ulíčenú, anať obočie vztahuje, závojíka popravuje, sukničku svú ztkaničivši a karnáček užlutivši, k tomu do pat zpodlinivši trha K. — 9) podtrha K. — 10) Zawoyka K. — 11) zetka- nyczkuge K. — 12) Karnaczek ſwoy zlutywſſy K.

Strana 286
286 Desatero kázanie božie. 15 100" Apodlynky 1) zhedwadnywſy. nozik | míeſczek2) czudny paſſecz. vpieſnech | gegíe gaſny hlaſſecz. To widucze mno zy blazny. Neymagyce bozie kazny. 3) Slyffyece ſlowczye wyborna. Geſto 4) | ſye gym zdiegy 5) welmi mille 6) uſmyewanye. Alaſkawe gich wz hledanye. Letie tako naotrrzn kny nalit ibude 7) horze gym. Anot gie dyalbel potrhne. I ſponozku upeklo wtrhne. Sbozny ktoz tak ſmyſlem ii wladne. Ze wtake ſieti neupadne Aktoz ſye take wywali.8) ztrech ſieti | ten 9) boha chwali Trech chitroſti mnojho gmagy.10) zeny. gymyz prziema hagy Ty lidi genz gmagy doſti Sylly iczſti ymudroſti. Any gſu przye mohly czſneho. Krale dawida 12) mocz neho. Salomona prziemudreho. a ſamſona przieſylneho. Znamenayte | take toho. Czſnych geſt zen take 13) dworna. 10 10 prziemnoho 1) Spodlynku K. — 2) myeſecz K. — 3) bazny K. — 4) Agefto K. — 5) zdye K. — 6) tyche K. — 7) v vyne- cháno v K. — 8) wywaly znych K. — 9) Ten take K. —

Strana 287
Desatero kázanie božie. 287 290 295 300 305 a podlinky zhedvá(b)nivši, nožík, měšček, cudný pasec, v piesn(ě)ch jeje jasný hlasec. To vidúce mnozí blázni, nejmajíce božie kázni, slyšiece slovce výborná, ježto sě jim zdějí dvorná, velmi milé usmievánie a laskavé jich vzhlédanie, letie jako na otrzň k nim; nalit i bude hoře jim, anoť je dábel potrhne i s ponožkú v peklo vtrhne. Sbožný, ktož tak smyslem vládne, že v také sieti neupadne; a ktož sě také vyvalí z těch sietí, ten Boha chválí. Těch chytrostí mnoho jmají ženy, jimiž přemáhají ty lidi, jenž jmají dosti síly i čsti i múdrosti; any jsú přemohly čsného krále, Davida mocného, Šalomona přemúdrého a Samsona přesilného Znamenajte také toho: Čsných jest žen také přemnoho, 285 310 10) vmyegy K. — 11) Verše 303 a 304 vynechány v K. — 12) Dawida krale K. — 13) zen take geſt K.

Strana 288
288 Desatero kázanie božie. 15 101" 10 ztiechtot gaz gye wykladagy. 1) Aonych nycz 2) neſklada gy. Kromie otrech 3) geſto tbagyu Otielu duffye 4) netbagy. Tielo kraſnye odiewagy. aſſwu duſſy ob nazigy. Ti iako reden blazn czylnye Genz odiel 5) wdrahe odienye Swoy kon obnazyw ſwu kozi. Io diel gyu wezlu 6) rohozy. Igiel byl kkralowym hodom. Iwgiel tak 7) ne czſnye wyeho dom. Kral reho kazal s) I wyhnati. aſſto kygiewych ran da ti. Takez ſyn bozy uczyny. Ktoz ſye | takey9) dowyny ze ſnymy 10) uczyny rozwod. Kaza gie 11) wyhnati zſwych hod. Slyſte ieſto ſye liczíte. By | wtom 12) hrziech byl wy nemnyte. Kdiz| take ſpychu kemſy gdu. ſwieczſym hrziechem otnye przidu. Tak 13) geſt ] buoh laſkaw natake. Geſto ſie lijczie nawſake. prawie iako nary tierzie. kral remuz to dobrzie wie rzie. poyme gey uboy wnyekte ry 15 1) Odtyechtot yaz gye wynymagy K. — 2) Onych wyecze K. — 3) Kromye tyech K. — 4) oduſſy nycz K. — 5) oblek K. — 6) wzlu K. — 7) byl K. — 8) kaza K. —

Strana 289
Desatero kázanie božie. 289 315 320 325 330 z těchtoť jaz je vykládaji a o nich nic neskládaji, kromě o těch, ježto tbajú o tělu, duše netbajú; tělo krásně odievají a svú duši obnažijí. Ty jako jeden blázn činie, jenž oděl v drahé oděnie svój kóň, obnaživ svú kóži i oděl ju ve zlú rohoži, i jel byl k královým hodóm i vjel tak nečsně v jeho dóm; král jeho kázal vyhnati a sto kyjevých ran dáti. Takéž syn boží učiní, ktož sě také(hož) doviní, že s nimi učiní rozvod, káž(e) je vyhnati z svých hod. Slyšte, ježto sě líčíte, by v tom hřiech byl, vy nemníte; když také s pýchú ke mši jdú, s věčším hřiechem ot nie přídú. Tak jest Buoh laskav na také, ježto sě líčie, na všaké, právě jako na rytieře král, jemužto dobře věře, pojme jej u boj v některý 335 9 ) takez K. — 10) ſnym K. — 11) geyg K. — 12) wam K. — 13) Takez K. 19

Strana 290
290 Desatero kázanie božie. 1015 10 azkuffygie 1) reho wiery. an ſye! przigma neprzatel ſwych.2) Awſta[wie3) kleynot gich. Izbie mu4) ſlech ticziew mnoho. aiefcze 5) chcze wie|cze toho. Igde prziedkral toho tagíe ageſcze naſſobie gmagie.6) wafnrok neb twarz neprzatelſku. aproſſye uneho ] daru. 7) Nezda my ſye by gmu czo dal Snjad by ſye wiecze rozhnywal. Ikazal by teho greti. apotom gmu hlawu [ ſtreti Takez ty geſto ſye liczie. wdyablow ſye wafnrok8) oblaczie. Poy du mnohe9) przieluzugy. 10) amnoho dus zahubugy. Hubena zeno znamenay adyablowy twarzy 11) nechay. Kdyz j gmas ten waffnrok 12) naſſobie. wier nye gmas buozy hnyew klobie. Chez eſli bozy miloſt gmyeti. Muſfys dya blow kleynot ſnyeti. Trzeti lid to prizieſtupuye. Kazanye awhrziech wſtu puge. To yſu ſwodnyczy ſwodnyczye 13) 15 1) Awzkuffygye K. — 2) neprzatelkých K. — 3) Awzſtawye naſſye K. — 4) Yztepe gemu K. — 5) Agy- ſtyé K. — 6) Agyezdye magye naſſobye K. — 7) yproſſyl nyektereho darku K. — 8) wdyablowu ſve twarz K. —

Strana 291
Desatero kázanie božie. 291 340 345 350 355 360 a zkušije jeho viery, an sě přijma nepřátel svých a vstavě (na sě) klejnot jich, i zbie mu šlechticev mnoho a ješče chce viece toho. I jde před král, toho taje, a ješče na sobě jmaje vafnrok neb tvář nepřátelskú a prosie u neho daru. Nezdá mi sě, by j'mu co dal, snaď by sě viece rozhn(ě)val; i kázal by jeho jéti a potom j'mu hlavu stieti. Takéž ty, ježto sě líčie, v ďáblóv sě vafnrok obláčie, pójdú, mnohé přeluzují a mnoho duš zahubují. Hubená ženo! znamenaj a ďáblovy tváři nechaj; když jmáš ten vafnrok na sobě, věrně jmáš buoží hněv k sobě. Chceš-li boží milosť jmieti, musíš ďáblóv klejnot snieti. Třetí lid to přestupuje kázanie a v hřiech vstupuje: to jsú svodníci, svodnice. 9) Podtim mnoho K. — 10) Amnoh duſy zabygyegy K. — 11) Dyabluwy twarz K. — 12) waffernok K. — 13) aſwod- nyczye K.

Strana 292
292 Desatero kázanie božie. 102" 10 15 Giez czrt wneſſe vpeklo nyczye. 1) Ty I gſu prawe zahradnyczye. 2) wſiech dya blow dobre ſcziepnyczye.3) Bozie ſczie py wytrrhugy. adyablom gie 4) przie fazugy. Ty gſu dyablowi mieſſy. Gymyz dyabel welmy ſpieſy. Ohen ſmilſtwa5) rozdymati. amladym zly prziklad dati. Ty gſu horſy6) nez | kaczierzy. Doſſwiedczilit kazdy ] my wierzy.7) Kaczierz przida kdez | neznam geſt. Dwie letie nebo trzy tayen 8) geft. Atak wſkorzie mnoho | lidí(e) Kſwemu kaczierzſtwu 9) newz budy. Aſſwodnyczye dne prrweho Inhed prziducz neb druheho. Knyek terey 10) neb knyekteremu. Inhed ho] przywede kzlemu. Aprziducz 11) knyek terey pany(u). 12) Siede ſny(u) wyſe nez| zwany. Nebo przide ſogierz neſucz neb 13) zaponku prodawayucz Idie 14) ] pany(u) racz ſyem wſtati. Chzl(b)t dobru kupí prodati. Ayakz otldi otſtupi. 102 1) wezme vpeklo vczye K. — 2) prawy zahradnyczy K. — 3) neb ſczepownyczy K. — 4) Awdyablow fad K. — 5) ſmylstwo K. — 6) horfſe K. — 7) Doſwyedczyt kazdyt my vwyerzy K. — 8) tayen vynecháno v K. — 2) kaczyerz-

Strana 293
Desatero kázanie božie. 293 370 375 380 385 jež črt vnese v peklo nice. Ty jsú pravé zahradnice, všech dáblóv dobré ščepnice; božie ščepy vytrhují a ďáblóm je přesazují. Ty jsú ďáblovi měši, jimiž ďábel velmi spěší oheň smilstva rozdýmati a mladým zlý příklad dáti. Ty jsú horší než kacieři, dosvědči-liť, každý mi věří: kacieř přída, kdež neznám jest, dvě létě nebo tři tajen jest, a tak v skoře mnoho lidí k svému kacieřstvu nevzbudí; a svodnice dne prvého inhed přídúc neb druhého k některej neb k některému, inhed ho přivede k zlému; a přídúc k některej paní, sěde s ní výše než zvaný; nebo příde, šlojéř nesúc neb záponku prodávajúc, i die: Paní, rač sěm vstáti, chciť dobrú kúpi prodati. A jakž ot lidí otstúpí, 365 ftwy K. — 10) Verše 381 a 382 vynechány v K. — 11) Ta przygde K. — 12) nez ſny wznamy K. — 13) Anebo K. — 14) Verše 387 a 388 vynechány v K.

Strana 294
294 Desatero kázanie božie. 10 15 103 diege trrh ohrzieſney 1) kupí Mnoho tie kunſtow2) vmíegy. Gy mizto 3) hrzieſny trrh diegi. Geſcze ] onych wiedie 4) mnoho. anyczo5) po wiedie toho. Kak6) gedna chytra] ſwodnyczye. Czynyecz7) ſye dobra | nunwiczye. Cſznu wdowiczku8) przie ludila. Akezlemu gy wzbudila. Tuto wdowu2) mylowafſe. afſwe ] grey dary dawaffe. yeden gynoch | nezenati. awſbozie doſti bohaty achtieffe 10) gy rad pogietí ynemozie ſe proſpieti. proto neb 11) ta bieſſe wdo wa ſlibila cziſtotu znowa. aon toho ] newiedieffe. proto gy pogieti chtieſe Kdyz przide ta 12) redna chwile. ze ſny ][ ſedie 13) welmy myle. Mluwiw 14) flow ] rozlicznych mnoho. wſtaza 15) gie ! podwieru toho. Chczeli ſnym 16) vma zelftwie byti. Czy chcze toho ynhjed 17) zbití. Otpowiedie cziele 18) remu 1) ohrzyefnu K. — 2) Mnohot tyech ſkutkow K., (ti)ech kunftow Zh. — 3) Zeny gymyzto K. — 4) wyecze K. — 5) Awyecze K. — 6) Kterak K. — 7) Verš 396 vy- nechán v K. — 8) wdowyczy K. — 9) Tu wdowyczy K. —

Strana 295
Desatero kázanie božie. 295 395 400 405 410 děje trh o hřiešnej kúpi. Mnoho tě(ch) kunštóv umějí, jimižto hřiešný trh dějí. Ješče o nich vědě mnoho a n(ě)co povědě toho, kak jedna chytrá svodnice, činiec sě dobrá nunvice, čsnú vdovičku přelúdila a ke zlému ji vzbudila. Tuto vdovu milováše a své jej dary dáváše jeden jinoch neženatý a v zbožie dosti bohatý; a chtieše ji rád pojéti, i nemóžieše prospěti proto, neb ta bieše vdova slíbila čistotu z nova, a on toho nevědieše, proto ji pojéti chtieše. Když příde ta jedna chvíle, že s ní sědě velmi mile, mluviv slov rozličných mnoho, vztáza jé pod věrú toho, chce-li s ním v manželstvie býti či chce toho inhed zbýti? Otpovědě cele jemu: 390 415 10) ychtyeſe K. — 11) protoze Zh. a K. — 12) przygyde K. — 13) gyde K. — 14) Mluwí Zh. — 15) ywztaza K. — 16) Arzka chczes ſemnu K. — 17) chezes yhned toho K. 18) rzkuczý Zh. a K.

Strana 296
296 Desatero kázanie božie. 10 15 103" Nechczy tobie ny gynemu.1) Nebo2) | ſem ſlibila byti. wcziſtotie3). az dojme ſmrtí. Gynoch proto wſmu tek vpade. bezmal4) horzem neuſwade. Igide ynhed precz otnye welmy 5) truchlegie afmutnye Ikdyz 6) ona baba 1eho. vzrzie tak | welmy ſmutneho. hned ?) ſye wen | flowy uwaza Oſmutczye yeho | otaza. Procz geſt tak ſrrdczye truchleho.8) Czoli ſye gmu ſtajlo zleho.9) vhany gy rozhnyewa w ſye. 10) Rzka zla babo oprawuy | ſye. Czo pile mym ſmutkem 12) wiedieti mrrzutey robie. 13) Drzie we nez on ſlowa 14) ſkona. Otpo wiedie gemu 15) ona. Mily ſynku I to dobrzie wiez. aſſwemu przieteli ] powiez. ze giezweny nemoz zbyti Swych ran kdyz gie 16) bude krythi prziedlekarzem kromye tomu. po moze ktoz zgiewi íemu. Takez teto ] truchloſti. 17) 11) 1) any komu Zh. — 2) Neb K. — 3) Wdowyczy K. — 4) Ez malo K. — 5) Awelmy K. — 6) Akdyz K. — 7) yhend K. — 8) twe ſrdeze ſmutno K. — 9) gemu zleho wztrhlo K. — 10) gy gynoch rozlycznye K. — 11) opraw

Strana 297
Desatero kázanie božie. 297 420 425 430 435 Nechci tobě ni jinému, nebo sem slíbila býti v čistotě až do mé smrti. Jinoch proto v smutek vpade, bez mál hořem neusvade; i jide inhed preč ot nie, velmi truchleje a smutně. I když ona baba jeho uzře tak velmi smutného, hned sě veň slovy uváza, o smutce jeho otáza: proč jest tak srdce truchlého, co-li sě j'mu stalo zlého. Uhani ji, rozhněvav sě, řka: Zlá babo! opravuj sě, co píle mým smutkem (tobě) věděti mrzutej robě? Dřieve než on slova skona, otpovědě jemu ona: Milý synku! to dobře věz a svému přieteli pověz, že jézvený nemóž zbýti svých ran, když je bude krýti před lékařem; kromě tomu pomóže, ktož zjeví jemu. Takéž této (tvé) truchlosti 440 ſye K. — 12) Czot... ſmutkem tobye K. — 13) babíe Zh., tak hubeney babye K. — 14) ſwych flow K. — 15) Az gemu otpowyedye K. — 16) gych K. — 17) twe truchlofty Zh. K.

Strana 298
298 Desatero kázanie božic. 10 15 104* Snad tebe nykte 1) nezpro ſti. Acz gie2) nyekomu nepowies. yelſto naſſwem ſrrdeczku3) wies Gy noch babie otpowiedie. Tys mu dra zena to wiedre. aprotoz 4) gaz | matko tobie powiedie5) prawdu | oſſobie. acz chczes mne wtom ne pronefti.6) azte truchloſti wyweſtí Synku nemeſkagie?) powiez. po mohuti8). to dobrzie wiez. Geft matko zde wdowa tato. Slibil bych ] to zawſe zlato. Bych mohl toho9) ] dogiti Bych yu mohl 10) ſobie pogietí Tu ſem dawno pogieti chtiel Awtom ſem nycze neproſpiel. Da wal ſem giey darow mnoho Igeft 11) | my ziel welmy toho. Zet geſt mnu ] gyz pohrdiela. 12) Icziele 13) otpowiediela weczye baba mnye wiecz 14) nelay Mily ſynku akolacz day.15) wkratſkem czaſſu przides ktomu. 16) budes 17) ] wolen wyegie domu. ach 18) by ſye| to mohlo ſtati. 1) nykte tebe Zh. — 2) gve vynecháno v K. 3) ſrdczy K. — *) aproto K. — 5) powyedam K. — 6) Acz mne o nechczes proneſty K. — 7) nemeſkay K. — 8) Po- mohut K. — 9) Acz bich mohl toho K. — 10) mohl gy

Strana 299
Desatero kázanie božie. 299 445 450 455 460 465 snaď tebe nikte nezprostí, ač jé někomu nepovieš, ježto na svém srdéčku vieš. Jinoch babě otpovědě: Tys múdrá žena, to vědě; a protož jaz matko tobě povědě pravdu o sobě, ač chceš mne v tom nepronésti a z té truchlosti vyvésti. Synku! nemeškaje pověz, pomohu ti, to dobře věz. Jest, matko, zde vdova tato; slíbil bych to za vše zlato, bych mohl toho dojíti, bych ju mohl sobě pojéti. Tu sem dávno pojéti chtěl a v tom sem niče neprospěl; dával sem jej daróv mnoho i jest mi žel velmi toho, žeť jest mnú již pohrděla i cele otpověděla. Vece baba: Mně viec nelaj, milý synku, a koláč daj; v krátkém času přídeš k tomu, budeš volen v jeje domu. Ach, by sě to mohlo státi, K. — 11) Geſt K. — 12) Ta mnu geſt gyz pohrdala K. — 13) Aczyele my K. — 14) fynku wyecze K. — 15) my dayg K. — 16) ktomu przygdes K. — 17) Ze budes K. — 18) Acz K.

Strana 300
300 Desatero kázanie božie. 15 104 10 Chtieltbych dobry kolacz datí. Gedno bud weſel ſynu 1) moy. Gyz iako ſnyu gmas] ſwoy pokoy. I poczie baba myſliti Kakby mohla prziluditi.2) Tu czſnu | wdomu3) geſto breſſe. wſwem czſne wdowſtwie iwzdy chtieſſe. 4) I gmie gieſſe pſa 5) maleho. Ta baba wel my dworneho. Toho zatrzy dny ] nekrrmy. Az by ten pſyk laczen | welmy.6) potom ſhorcziczy ſmyelſywſy. Chleba a pſa7) nakrmywſy Igide ftiem pſykem kdwowie. Na lezſy tu chitroſt ſobie. Ta panyu8) mnyecz naboznyczku przigye] myle tu ſwodnyczku.2) akdyz po ſpolu 10) ſedreſta Rozliczna ſlowa | mluwieſta. akdyz pſyka uzrzie toho. ta pany ano gmu 11) moho zgeho oczy ſlez teczieſſe. Ta paní| ktey babie 12) dreſſe. powiez my 13) ma myla matko. Toto twe male ſcze natko. procz placze iízli mu teku Takez yakz ſame 14) czlowieku. 10 1) fynku K. — 2) przeludyty K. — 3) Tu przye- czſtnu pany K. — 4) Czſtnye wſwem wdowzſtwy gyez gy- noch chtyeſſe K. — 5) pſyka K. — 6) Verš 478 vynechán

Strana 301
Desatero kázanie božie. 301 470 475 480 485 490 chtělť bych dobrý koláč dáti! Jedno buď vesel, synu mój, již jako s ňú jmáš svój pokoj! I poče baba mysliti, kak by mohla př(e)lúditi tu čsnú vdo(v)u, ježto bieše v svém čsném vdovstvie i vždy chtieše. I jmějéše psa malého ta baba, velmi dvorného; toho za tři dni nekrmi, až by ten psík lačen velmi. Potom s horčicí smiesivši chleba a psa nakrmivši i jide s tiem psíkem k (vd)ově, nalezši tu chytrosť sobě. Ta paňu mniec nábožničku, přije mile tu svodničku. A když pospolu sědiesta, rozličná slova mluviesta; a když psíka uzře toho ta paní, ano j'mu m(n)oho z jeho očí slez tečieše, ta paní k tej babě dieše: Pověz mi, má milá matko, toto tvé malé ščeňátko proč pláče i s(lz)y mu tekú takéž, jakž sam(u) člověku? v K. — 7) Chleb pſyka K. — 8) pany K. — 9) wdowyczku K. — 10) ſpolu K. — 11) gemu K. — 12) tey wdowye K. — 13) my vynecháno v K. — 14) yako ſamemu K.

Strana 302
302 Desatero kázanie božie. 20 105" 10 vde rzy 1) ſye uprrſy ſylnye Izaplaka [ baba pílnye.2) arzkuczy3) ma dczerjko myla. nikdys toho neflycha la. Kaka ſye hrzieſnyczy pakoſt mnye nynye ſtala izaloſt. Giez tot neſmyegy zgrewiti 4) Any proſhanbu prawiti.5) Toho 6) zehnay le hagucz. myla dczerko iwſtawa gucz. At 7) ſye neſtane wtwem rojdie. Nechtrey8) y wrahu tey ſkodíe By chtiela dczy zatagiti. Chtie lat bych to powiedieti. Mila matjko praw bezpecznye. Chczut toho [ tagiti9) wiecznye. yazt 10) ſem mylu | dczerku gmyela. Ta my geſt ny nye opſiela. Toto prziedemnu 11) ſcze natko Geft to prawe me 12) dietat ko. Stalo ſye tak ma dczy myla. Kdyz ſem yaz wſwem kragy | byla. Byla ſem bohata zena. A wtom 13) kragy nadewſye czſna 14) Gmyela ſem dezerz welmy kra ſſnu. Kewſemu doſt1 15) wiehlaſnu Ta geſt ſweho muzye gmiela 15 15 1) Yuderzy K. — 2) Zaplaka baba welmy pylnye K. — 3) Rzkucz K. — 4) Geſto nefluſfye prawyty K. — 5) zgye- wyty K. — 6) Toho ſye K. — 7) An K. — 8) Neprzyegyt

Strana 303
Desatero kázanie božie. 303 500 505 510 515 Udeři sě v prsy silně i zaplaka baba pilně a řkúci: Má dcerko milá, nikdys toho neslýchala, kaká sě hřiešnici pakosť mně nynie stala i žalosť. jéžtoť nesměji zjeviti ani pro hanbu praviti. Toho (sě) žehnaj léhajúc, milá dcerko, i vstávajúc, ať sě nestane v tvém rodě; nechtěj i vrahu tej škodě. By chtěla, dci, zatajiti, chtělať bych to pověděti. Milá matko, prav bezpečně, chcuť toho tajiti věčně. Jazť sem milú dcerku jměla, ta mi jest nynie opsěla: toto přede mnú sčeňátko jest to pravé mé děťátko. Stalo sě tak, má dci milá! Když sem jaz v svém kraji byla, byla sem bohatá žena a v tom kraji nade vše čsná; jměla sem dceř velmi krásnú, ke všemu dosti věhlasnú. Ta jest svého muže jměla, 495 520 K. — 9) to zatagyty K. — 10) Ya K. — 11) przyednama K. — 12) To geſt me prawe K. — 13) Wtom K. — 14) czícena K. — 15) doyſtoyu ny K.

Strana 304
304 Desatero kázanie božie. 20 105 10 15 potom ponem owdowiela. ap krafſu iproſſbozie. Snubrechu ] gie mnozy muzie. Mezi tiemy 1) geden breſſe. yenz dobre przately ! gmieſſe.2) Ten gy naywiecze milo wal.3) Mnoho dobrich darow dawal 4) To ſye nyekolik let5) dalo. az ſye | kako horze6) ſtalo Kdyz ſye gynoch | nadregieſſe. By gy poyal cziele | mnyeſſe. ana 7) nemudra blaznyczye Chtreczy8) byti czſna wdowiczye Otpowiedie rzkuczy iemu. Nechlczy tobie any komu.9) An protu weliku 10) miloft. yeſto knyey gmiel wſtupil wtruchloft. 11) Ztruchlofti [ wnemocz vpadl byl. 12) Nemoczen ] gſa idufſye zbyl. aproto 13) buoh nad ny pomſtil. ze gy wepſy twarz ] promyenyl. y gma tem pſem] wezdy bytí. Nykdy 15) nemohuczy] zbyti. Mila dczy ſboznyt ſye kazy 16) Hubenymy aſkodu 17) czuzy. zda ii gmas kteru ſwu rodiczku. 14) 106“ 1) tyem K. — 2) gmyegyefſe K. — 3) naywyecz my- lowaſſe K. — 4) Adrahe gyey dary dauaſſe K. — 5) cza- ffow K. — 6) tako hroznye K. — 7) Ona K. — 8) Chtyecz K. — 9) Nechczyt tobye nykteremu K. — 10) weliku vy-

Strana 305
Desatero kázanie božie. 305 525 530 535 540 545 potom po nem ovdověla; a pro krásu i pro zbožie snúbiechu jé mnozí mužie. Mezi těmi jeden bieše, jenž dobré přátely jmieše; ten ji najviece miloval, mnoho dobrých daróv dával. To sě několik let dálo, až sě (t)ako hoře stalo: když sě jinoch nadějéše, by ji pojal, cele mnieše; ana nemúdrá bláznice, chtieci býti čsná vdovice, otpovědě, řkúci jemu: Nechci tobě ani komu. An pro tu velikú milosť, ježto k něj jměl, vstúpil v truchlosť, z truchlosti v nemoc upadl byl, nemocen jsa i duše zbyl, a proto Buoh nad ní pomstil, že ji ve psí tvář proměnil; i jmá tiem psem vezdy býti, nikdy nemohúci zbýti. Milá dci, sbožníť sě káží hubenými a škodú cuzí. Zda jmáš kterú svú rodičku necháno v K. — 11) Verš 538 vynechán v K. — 12) Az ztruchlochfty wnemocz wſtupyl byl K. — 13) Aprotoz K. — 14) obratyl K. — 15) Anykdy K. — 16) ſbozny ſye kaze K. — 17) hubenu yſkodu K. 20

Strana 306
306 Desatero kázanie božie. 10 15 106" nebo ! kteru przietelnyczku. Geſto 1) ſkym ] pomluwu gmyela. Agym potom] pohrdiela. Me dczerky zlu przihodu | wies.2) Akazdey gy tacziey powies3) at ſye nedopuſti toho. Oſtrziez boze | kazdu toho. Horze mnye maticzko 4) ] myla. yaz ſem teze uczynyla. Czo5) ] my tomu horzy ſdreti. Chtiel6) mye | ſlechetny pogretí Gynoffye przatel ] ſlechetnych. doſty bohatych idobrich?) wſakzt ſem yaz to 8) uczynyla. Zet| ſem onem nerodila.9) An mye tak | welmy mylowal. Adrahe my dary | dawal. Horze mnye 10) ſtobu dczy myla Kak ſy wtom zle uczynyla. 11) przizrzy nahle ſama kſobie. tot ya razy I wiernye tobie. afye wtuz twarz ne promyenys. 12) Yako, gizto wydis ma dczy Kak my matko byti tomu. yaz hanbu newzmluwi knemu. By to promíe] uczynyla. 13) Knemu ſye omnye wzmlu wila. 1) Geſto by K. — 2) wyez K. — 3) take powyez K. — 4) matko K. — 5) Czoz K. — 6) Chtyelt K. — ) ymudrych K. — 8) Awſak ſem yaz toho K. — 9) Ze

Strana 307
Desatero kázanie božie. 307 550 555 560 565 570 nebo kterú přietelničku, ježto s kým pomluvu jměla a jím potom pohrděla; mé dcerky zlú příhodu vieš a každej ji tacej povieš, ať sě nedopustí toho. Ostřez, Bože, každú toho! Hoře mně, matičko milá, jaz sem téže učinila! Co mi tomu hoři sdieti? Chtěl mě šlechetný pojéti jinoše přátel šlechetných, dosti bohatých i dobrých; všakžť sem jaz to učinila, žeť sem o nem nerodila, an mě tak velmi miloval a drahé mi dary dával. Hoře mně s tobú, dci milá, kak si v tom zle učinila! Přizři náhle sama k sobě; toť já razi věrně tobě, a(ť) sě v túž tvář neproměníš, jako (má dci), jižto vidíš. Kak mi, matko, býti tomu, jaz hanbú nevzmluvi k nemu! By to pro mě učinila, k nemu sě o mně vzmluvila, ſem ſem gym pohrdyela K. — 10) Czo horze my K. — 11) oſſobye K. — 12) neobratis K. — 13) ty K.

Strana 308
308 Desatero kázanie božie. 10 Chtielat bych 1) dar dobry2) dati. kajky3) by ſmyela kazati. neznagy ho 4) baba | weczye Gieliz grey wierdunk obie czye. Toliz teprw baba ſedſy. Ziſka | kolacz nagynoſſy. Tak baba lſtiwy my ſlowy. Otgynocha 1 otwdowy wzemſy dary 5) tu czſnu wdowu. vczy ny 6) khrziechu hotowu. aprotoz7) kaz|da ſwodnyczye. wiecze8) geft nez wra zedlnyczye. Ze dwie duſſy, atrzeti ſwu Zabigie moczyu dyablowu 107" edme geſt kazanye bozye Nekradte czuzeho ſbozye. Troy | lid toto9) przieſtupuye. Gymz ſobie ! peklo kupuge. prwy genz czuze otgyma. 10- Toho czrt 11) upeklo pogy ma. 12. Ten ſye zly lid welmy rozmohl Bezmale wſe dobre prziemohl Zla knyezata izle 13) hrabie. wowodyI y zle lankrabre. wladiky kupczy y chlapſtwo. 4) 15 5 1) rada K. — 2) dobry vynecháno v K. — 3) Kakyz K. — 4) geho K. — 5) dary vynecháno v K. — 6) vczyny gy K. — 7) Aprotoz baba K. — 8) horfſy K. — 3) to K. —

Strana 309
Desatero kázanie božie. 309 580 585 chtělať bych dar dobrý dáti, kaký by směla kázati. Neznaji ho, baba vece. Jeliž jej věrdunk oběce, toliž teprv baba šedši, získa koláč na jinoši. Tak baba lstivými slovy ot jinocha i ot vdovy vzemši dary, tu čsnú vdovu učini k hřiechu hotovu. A protož každá svodnice viece jest než vražedlnice, že dvě duši a třetí svú zabíjé mocú dáblovú. 575 590 595 (Sedmé kázanie.) (S)edmé jest kázanie božie: Nekraďte cuzého zbožie. Trój lid toto přestupuje, jímž sobě peklo kupuje. Prvý, jenž cuzé otjímá, toho črt v peklo pojímá. Ten sě zlý lid velmi rozmohl, bez mále vše dobré přemohl. Zlá kniežata i zlé hrabě, v(é)vody i zlé lankrabě, vládyky, kupci i chlapstvo, 10) pyrwy gyz czyzye odgymagy K. — 11) czertye K. 12) pogymagy K. — 13) yzly K. — 14) Verš 599 vyne- chán v K.

Strana 310
310 Desatero kázanie božie. 10 15 107% 5 Biſkupi mnyſſy zakow ſtwo. 1) zle gieptiſky krzizownyczy. 2) ak tomu zly kanownyczy.3) panoſſyczye | ywladarzy. wywrzieny zpekla oha rzy. wſychny 4) czuze otgymagy. ap proto 5) trezky hrziech gmagy. Knye zata woyny plodiecze.6) achudynu[ trem hubiecze. plodie ſoſſy ktomu 7) I bernye Zlodiegit gfu prawymt8) | wiernye. Awladiky yeſcze wiecze Kewſyem czrrtom ſpieſſe chtrecze prziedtiemy nycz neoſtane. yako ] wohny otnych wzplane. Ny knyez ] ny mnych any wdowa. By gmyeli | andielſka9) ſlowa. wſak 10) bytí bez ſweho11) ſbozie. pomſti toho matko ] bozie. Ti gſu dobrzie znamenali Genz fu przidworzie 12) bywali Kak | knyezie ſwu miſſu zzieda. 13) Ze! ſam gie malo pogieda. potom I poſle rytierzyem ſwym. Arytie rzy panoſſiem ſwym 14) Apanofie | lotrom dadie. Alotrzy ſye ony I ſwadie. 1) yzakowe K. — 2) ykrzyzownyczy K. — 3) puſten- nyczy K. — 4) wſyczkny K. — 5) Aztoho K. — 6) Verš 607 vynechán v K. — 7) Místo ktomu psáno pouze y v K. —

Strana 311
Desatero kázanie božie. 311 605 610 615 620 biskupi, mniši, žákovstvo, zlé jeptišky, křižovníci, a k tomu zlí kanovníci, panošicie i vladaři, vyvření z pekla ohaři, všichni cuzé otjímají a (p)roto těžký hřiech jmají. Kniežata vojny plodiece a chudinu tiem hubiece, plodie šosy, k tomu berně; zlodějiť jsú, pravímť věrně. A vládyky ješče viece, ke všem črtóm spieše chtiece; před těmi nic neostane, jako v ohni ot nich vzplane; ni kněz ni mnich ani vdova, by jměli andělská slova. Však býti bez svého zbožie, pomsti toho, matko božie! Ti jsú dobře znamenali, jenž sú při dvoře bývali, kak knieže svú mísu zjédá, že sám jé málo pojédá; potom pošle rytieřem svým a rytieři panošem svým, a panošie lotróm dadie a lotři sě o ni svadie. 600 625 8) prawyt K. — 9) gmyela angyelſka K. — 10) Awſak K. — 11) bezewſo K. — 12) Ktoz gſu vdworow przydworzye K. — gyeda K. — 14) ſwym vynecháno v K. 13)

Strana 312
312 Desatero kázanie božie. 15 108" 10 Takez krali aflechticzy 1) wzdy2) czynye ſwey chudynyczy nayprwe urok3) wezmucze. apo tom berny zzywucze.4) Beru ſnyſch gyne pomoczy. wladarzy5) | ktomu zſwe moczy. Ktomu ſojczy ikucharzy. Lowczy pekarzy | breharzy. 6) Deru gie otwrrchu do pat. atez ?) czyny ſwym zly opat Knyezata izakonnyczy.8) greptiſ ky ikanownyczy.") Iwy pany zna menayte. aſſwe chudyny nechay te. Czoz nanych wiecze zadate Nezli ulozene gmate. proti bohu] to 10) czynyte. afſwu duſſy trem wí nyte. 11) wizte kak gfte12) ſmyſlem ] hlupi. ze czynyte iako trupí. Trup ] zzieda czuze uſyle. 13) libo malo li/bo wele. 14) akdyz ſie leto ſkonawa Tehdy ſye zle trupom ſtawa. ze 1 gie wczely wen wypudie. ſſobu ! bidliti nedadre 15) 10 yflechtyczy K. — 2) wſudye K. — 3) Naypyrwe berny K. — 4) Drzyewe vroczecz zgyedyecze K. — 5) Awla- darzy K. — 6) ybycharzy K. — 7) Tez K. — 8) Byſkupy ykrzyzownyczy K. — 9) ypuftennyczy K. — 10) proty tomu

Strana 313
Desatero kázanie božie. 313 630 635 640 645 650 Takéž králi a šlechtici vždy činie svej chudinici: najprvé úrok vezmúce a potom berni zživúce, berú s nich jiné pomoci vladaři k tomu z své moci; k tomu soci i kuchaři, lovci, pekaři, běhaři derú je ot vrchu do pat; a též činí svým zlý opat. Kniežata i zákonníci, jeptišky i kanovníci, i vy páni, znamenajte a své chudiny nechajte! Což na nich viece žádáte, než-li uložené jmáte; proti Bohu to činíte a svú duši tiem viníte. Vizte, kak jste smyslem hlúpi, že činíte jako trúpi. Trúp zjédá cuzé úsilé libo málo libo vele; a když sě léto skonává, tehdy sě zle trúpóm stává, že je včely ven vypudie, s sobú bydliti nedadie. K — 11) Verše 639—644 následují v K. teprva za v. 650. — 12) Wyſte take K. — 13) Trup gye czyzye wſſyle K. 14) Lecz bud malo lecz bud wyecze K. — 15) Verše 651 a 652 vynechány v K.

Strana 314
314 Desatero kázanie božie. 15 108 10 Niektery 1) pan I gmagie ſweho. 2) Czſneho 3) kmetie | bohateho. Rad by ieho ſbozye wydrziel By to 4) iedno prohabu ſmiel. Iſklada nezwynu 5) wynu ale zmierzy6) gmu dredynu. Idie] die chlape7) procz ſy to ſmyel uczynití zes wiecze8) gmiel dredyny] nez gyny moy kmet.*) day feft hrziwen ] bud ſtobu wet. 10) paklit 11) ſye lepe rozmyjſli. Geſczet lepſy czyn(y) wymyſli Gym ztot chlapa neochudi. 12) awſak dwa] woly wyludy. 13) yako byl yeden uczy nyl. 14) wladika ze 15) byl wyludil. dwa] woly ſhnyedym plaweho. vſſweho | kmetie dobreho. yehoz obwinyty I chtieffe. Ale ſlicznye nemozieſſe pozwaw ieho rednu kſobie Weczíe kmeti radym 16) tobie Ty gmas ſwe|ho doſti ſbozie. neb geſt ktomu wo le bozie. Tys mdleho zywota czlow rek. 17) aproto geſt kratky twoy ! wiek. 15 1) Anyektery K. — 2) cztneho K. — 3) Sweho K. — 4) to vynecháno v K. —. 5) yvezynyt znewyny K. — 6) zmyrzyt K. — 7) chlape vynecháno v K. — 8) vczynyt gezſ wyecz K. — 9) dyedyný wyecze nez moy gyny kmet

Strana 315
Desatero kázanie božie. 315 655 660 665 670 675 Některý pán, jmaje svého čsného kmetě bohatého, rád by jeho zbožie vydřel, by to jedno pro hanbu směl. I skládá (z neviny) vinu, ale změří j'mu dědinu i (die): Chlape, proč si to směl učiniti, žes viece jměl dědiny než jiný mój kmeť? Daj šest hřiven, buď s tobú vet! Pakliť sě lépe rozmyslí, ješčeť lepší čin vymyslí, jímžtoť chlapa neochudí, a však dva voly vylúdí. Jako byl jeden učinil vládyka, že byl vylúdil dva voly, s hnědým plavého, u svého kmetě dobrého, jehož obviniti chtieše, ale sličně nemožieše. Pozvav jeho jednú k sobě, vece: Kmeti, radím tobě, ty jmáš svého dosti zbožie, neb jest k tomu vóle božie. Tys mdlého života člověk a proto jest krátký tvój věk. K. — 10) y budet wet K. — 11) pakly K. — 12) Gymzto chlapa neochuzy K. — 13) wyluzy K. — 14) Verš 667 vy- nechán v K. — 15) gez K. — 16) razy K. — 17) Verš 677 vynechán v K.

Strana 316
316 Desatero kázanie božie. 109a 10 15 Rozday przatelom ſwe ſbolzie. zaſſyly aweymye bozie. Snad | ſye one potom ſwadre. 1) za twu duſſy| nyczs2) nedadie. weczye gmu3) kmet pane myly. yaz ſem czlowiek yeſcze | czyly. az kdy budu mdlegy wziwot Tehdy rozdam ſbozie iſkot. Ba gmley chlape mu 4) radu. Ty gmas ze nu yeſcze5) mladu. acz ty ſwe6) ſbozie | rozdielis. amnye ieho neoſwiedczis Snadt ſye uwiezicz7) wtwe ſbozye Ineda nycs 8) weymye bozie. Ipoy me ſobe9) mladeho. netbayucz ſpaſe nye tweho. Mily pane toho mye ] zbaw ſem wſwem ziwotie 10) zdraw Ty mnye chlape zte 11) rady. mohl by ] drekowati wſady. wiedie ze mas | wſmyſle wadu. Kdyz 12) zamietas ta ku radu. Tot chczu uczynyti pa na. 13) wſak ſye przieſmu 14) woli ſtalne. nayprwe dam zaſſwu duſſy 15) wknyezy modlitwu awemſy. Sweho ſbozie trzetynu. 1) Verš 681 vynechán v K. — 2) nycz K. — 3) ge- mu K. — 4) wtom mu K. — 5) geſcze zzenu K. — 6) twe K. — 7) Snad ſye vwyerzy K. — 8) Nedaducz nycz K. —

Strana 317
Desatero kázanie božie. 317 685 690 695 700 Rozdaj přátelóm své zbožie za síly a ve jmě božie. Snaď sě o ne potom svadie, za tvú duši ničs nedadie. Vece j'mu kmeť: Pane milý, jaz sem člověk ješče čilý; až kdy budu mdleji v život, tehdy rozdám zbožie i skot. Ba jměj, chlape, mú radu; ty jmáš ženu ješče mladú: ač ty své zbožie rozdělíš a mně jeho neosvědčíš, snadť sě uviežíc v tvé zbožie i nedá ničs ve jmě božie; i pojme sob(ě) mladého, netbajúc spasenie tvého. Milý pane, toho mě zbav; sem v svém životě (ješče) zdráv! Ty mně, chlape, z té rady mohl by děkovati všady; vědě, že máš v smysle vadu, když zamietáš takú radu. Toť chcu učiniti, pan(e), však sě přes mú vóli stane. Najprvé dám za svú duši v kněží modlitvu a ve mši svého zbožie třetinu, 680 705 9) Zena poyme muzye K. — 10) Geſczet ſem wſwoy zywot K. — 11) zteto K. — 12) Kdy K. — 13) pane K. — 14) po twey K. — 15) Knyezy vmodlytw ywmſſy K.

Strana 318
318 Desatero kázanie božie. 10 15 1103 aby za mu zawſy wynu. Klaſkawemu hoſpo dynu. wzdawal ſwu modlitwu wiejrnu. Druhu czieſt zeno gmye1) ſobie Tut 2) raz otdawagy tobie Trzeti dam przatelom chudym. to wſe pane | ſſwiedeczſtwym twym.3) Amne 4) chlaſpe nezapomynay. Take mnye ! nyeczo 5) zdiela day. neymam pane ] nycze6) toho Rozdal malo y mnoho 7) Kromye yeſcze dwa woly ymam. Oba naoffierzie prodam.8) 9) nawo ſku anaprzikrowie. wnemzto | míe pohrzebu 10) wrowíe. Geſcze mas ] doſti hodyny. popros nato ſwe rody ny. yeſto wies kto 11) mylugy. atie krajſny 12) offrerugy. Oprzikrowu 13) czo ſobie| ſtyſkas. aty udatnu 14) zenu gmas yeſczet zetcze platna 15) wdomu. yeſtot ] bude doſti ktomu. Tu howiedczy prowoſk take. Chczy neprodaway 16) ] nykake. nebt 17) geſcze dotoho czaſſu. 109" 1) myey zeno K. — 2) Tot K. — 3) ſtwym ſwyede- ſtwym K. — 4) Mne K. — 5) my nyeczlo K. — 6) wyecze K. — 7) Rozdal ſem pane mnoho ymalo K. — 8) Ta oba naofyeru chowam K. — 9) yprzykrowye K. — 10) polozye

Strana 319
Desatero kázanie božie. 319 710 715 720 725 aby za mú za vši vinu k laskavému Hospodinu vzdával svú modlitvu věrnú; druhú čiesť, ženo, jmě(j) sobě, tuť jaz otdávaji tobě; třetí dám přátelóm chudým, to vše, pane, s svědectvím tvým. A mne, chlape, nezapomínaj, také mně něco z diela daj! Nejmám, pane, niče toho, rozdal (sem) málo i mnoho, kromě ješče dva voly jmám; oba na ofěře prodám, na vosku a na příkrově, v nemžto mě pohřebú v rově. Ješče máš dosti hodiny, popros na to své rodiny, ježto vieš, kto (tě) milují, a(ť) tě krásn(ě) ofěrují. O příkrovu co sobě stýskáš? a ty udatnú ženu jmáš, ješčeť zetče plátna v domu, ježtoť bude dosti k tomu. Tú hovědcí pro vosk také, chci, neprodávaj nikake; nebť ješče do toho času 730 K. — 11) kto tye K. — 12) At tye dobrzye ycztnye K. — 13) przykrowem K. — 14) mladu K. — 15) platna otcze K. — 16) neprodady K. — 17) Nebo K.

Strana 320
320 Desatero kázanie božie. 5 10 15 110" woſku twe wczely naneſſu. Ta mníe | chlape woly otday. 1) agyne wſe ſbo zie rozday. Budta twa woly pane ] moy. Iazt2) ſem bozy czlowiek atwoy3) Tot 4) pany dobrzie vmyegy 5) Swey | chudynye zle howiegy. nanye wínu nalezugy. agie gich ſbozye | zbawugy. Zlodiem 6) ho piſmo wzy wa. Ktoz tak zle ſbozie dobywa Ati genz wzakonye chodie. Gyz| take zlodieyſtwo plodie. Kdyzt7) zpowiedi poſluchagy. Akdyz pokajnye dawagy. Kradu otmaterze | dieti vmaczechu welecz8) fluffietí Maczechu2) wele ploditi. aſſwu ] matku 10) zahubiti. Kazucze nak azdy ſnatek. 11) wſak kradu kníe ziu 12) deſatek. Geſcze kradu wiecze | toho. atrech geſt mnychow prziemnolho. Kdyſto koho zpowiedagy. aczye 13) | taienftwie zwiedagy Kdyz mnychu | die ktery derczye. aczuzeho ſbozie berjczye. 5 1) day K. — 2) ya K. — 3) a vynecháno v K. — 1) To K. — 5) Afwey chudynye nehowyegy K. — 6) Zlo- dyegem K. — 7) Kdyz K. — 8) Avmaczechu wele K. —

Strana 321
Desatero kázanie božie. 321 735 740 745 750 755 vosku tvé včely nanesú: ta mně, chlape, voly otdaj a jiné vše zbožie rozdaj. Buďta tvá voly, pane mój, jazť sem boží člověk a tvój! Toť páni dobře umějí, svej chudině zle hovějí, na ně vinu nalezují a je jich zbožie zbavují. Zlodě(je)m ho písmo vzývá, ktož tak zle zbožie dobývá. A ti, jenž v zákoně chodie, již také zlodějstvo plodie, kdyžť zpovědi poslúchají a když pokánie dávají; kradú ot mateře děti, v macechu veléc slušeti, macechu velé ploditi a svú matku zahubiti; kážúce na každý sňatek, však kradú kněžu desátek. Ješče kradú viece toho, a těch jest mnichóv přemnoho, kdyžto koho zpoviedají a čie tajenstvie zviedají. Když mnichu die který derce a cuzého zbožie berce: 9) Swoy zakon K. — 10) Ageho farru K. — 11) nawſaky ſwatek K. — 12) knyezy K. — 13) Agych K. 21

Strana 322
322 Desatero kázanie božie. 10 15 111% Day my dobru radu ztoho uczlynyl ſem zleho mnoho. Deſſiet ſem koſtelow 1) wybyl. Knyezy oblupil iprzibil.2) kradl ſem prziwedl3) iprzíe bigal. Zehl ſem 4) ſwu ruku wybilyal.5) Tot prawim otcziku myly. Byl ſem kewfiey cz zloſti czyly. Byl gmyel diedyny ſyroke. 6) nez platil ſye7) nykake. Czo 8) ſem otgy mal newynnym. Iztrawil zle 9) zy wotem ſwym. Bych chtiel wſech nao 10) nawratiti. Muſſyl bych fdretmy zebratí. 11) Bych chtiel take whě platití 12) Kto 13) by gie mohl wſie wiedie tí. proto zawſe zawynenye. proſſy ! bratr day my 14) pokanye. Nemohut | ſye nycz 15) poſtiti. any nakteru put ] gití. Nayutrzny wſtati 16) nemohu vczynyz 17) czoz libo bohu. apaterziew | nerad piegy. agynych modlitw 18) neumyegy. Snadno ſynku toho zbudes. acz mne poſluchati budes 1) Cztyrzy ſem koftely K. — 2) Krady. knyezy oblu- pyl yprzyebyl K. — 3) przyelys K. — 4) ſem vynecháno v K. — 5) ywybyyal K. — 6) Verš 767 vynechán v K. — 7) bych ſye K. — 3) Czoz K. — 9) ſem zle K. — 10) Bycho

Strana 323
Desatero kázanie božie. 323 765 770 775 780 Daj mi dobrú radu z toho, učinil sem zlého mnoho: desěť sem kostelóv vybil, kněží oblúpil i př(e)bil, kradl sem (přieliš) i přebíjal, žehl sem, svú rukú vybíjal. Toť pravím, otčíku milý! byl sem ke všej zlosti čilý; by(ch) jměl dědiny široké, nezplatil (bych) sě nikake, co sem otjímal nevinným i ztrávil zle životem svým. Bych chtěl všechno navrátiti, musil bych s dětmi žebrati; bych chtěl také všem platiti, kto by je mohl vše věděti? Proto za vše zavin(ě)nie, proši, bratr, daj mi pokánie: nemohuť sě nic postiti ani na kterú púť jíti; na jutřní vstáti nemohu, učiniž, což libo Bohu; a páteřev nerád pěji a jiných modlity neuměji. Snadno, synku, toho zbudeš, ač mne poslúchati budeš: 760 chtyel wſeczko K. — 11) zebrat gyty K. — 12) Verš 773 vynechán v K. — 13) A kto K. — 14) Proſſy rowneh K. — 15) nycz vynecháno v K. — 16) Nagytrznyt wzſtawaty K. — 17) otzeny K. — 18) modlytew K.

Strana 324
324 Desatero kázanie božie. 15 111 10 My gſmy bratrzie welmy chudy 1) Nam gynak nycz neprzichody.2) red no czoz wy3) pomahate. Swu almuznu nam dawate. Zbawugy tye hrziechu 4) toho. Czoz ſy kdy uczy|nyl wſeho. 5) Day my zaty hrziechy rednu. kmemu odienyczy6) hrziwnu. Takt7) czynye zli zpowiedny|czy. Mnohych lidí przieludnyczy wſwatem piſmye chtiecze bludie. Krzy wie nazpowiedi ſudie. Sylnye 8) przie|lis zprawugycze Snadnye9) hrziechow | zbawugicze. Czo 10) piſmo weli przigie ti. Toho ſye nechtre drrzieti. Snad nye. Zpowiednyczy znamenayte. dobre prziklady wzymayte 11) wy ſye le karzy wzywate. Hrzieſnych dus 12) to do brzie znate. wizte 13) zet lekarz znemo czy. Kdyz myſli wiernye 14) ſpomoczy Gynako nemocz ſtudenu. agynak ] nemocz czrwenu. Gynak wodne| tele leczy. agynako bolnyey 16) oczy 10 15) 1) chuda K. — 2) nycz przychody K. — 3) wy nam K. — 4) hrzycha K. — 5) Gehoz gſy vczynyl mnoho K. — 6) odyewczy K. — 7) Kak K. — 8) Wkrezmye K. —

Strana 325
Desatero kázanie božie. 325 790 795 800 805 my jsmy bratřie velmi chudí, nám jinak nic nepřichodí, jedno což vy pomáháte, svú almužnu nám dáváte. Zbavuji tě hřiechu toho, což si kdy učinil, všeho; daj mi za ty hřiechy jednu k mému oděnici hřivnu. Takť činie zlí zpovědníci, mnohých lidí přeludníci: v svatém písmě chtiece blúdie, křivě na zpovědi súdie, silně přieliš zpravujíce, snadně hřiechóv zbavujíce; co písmo velí přijéti, toho sě nechtie držeti. Zpovědníci, znamenajte, dobré příklady vzímajte! Vy sě lékaři vzýváte hřiešných duš, to dobře znáte; vizte, žeť lékař, z nemoci když myslí věrně spomoci. jinako nemoc studenú a jinak nemoc črvenú, jinak vodné tele léčí a jinako bolněj oči; 785 810 9) Snadno K. — 1°) Czoz K. — 11) dawayte K. — 12) duſfy K. — 13) Wyeztez K. — 14) Kdyz chcze moz ty K. — 15) Verše 808 a 809 vynechány v K. — 16) Agynak bo- lywye K.

Strana 326
326 Desatero kázanie božie. 1123 10 15 Gyny trank kkazdey 1) nemeczy. Kdiz | myſſli wiernye ſpomoczy Snad | by uczynyl uczynyl wieczfy ſtraft By kladl nemocznemu tuz maſt namdle neb nabolnyey oczy.2) gizto ii giezweneho leczy. Takez lekarzy3) du/chowny. daway upokany czyn | rowny. Kazde lidſke zawynenye. 4) Chcze gmyeti rowne pokanye. Kaz ſye lakomym5) poſtiti. Neczyftym kaz czyſtu6) bytí. Kaz zlodiegy nawrati. azſſweho kaz ſczedru bití7) Kazde lídſke zawynenye. Chcze I gmíetí rowne pokanye. Zna menay czot 8) piſmo prawí. Zet boh | tiech hrziechow nezbawí. Gieliz| bude wraczeno to.9) Czoz geſt bez prawnye otgato. 10) aty ſam dobrzie ] znamenay. Tento prziklad wſiem ] powieday.11) zet lekarz ſpomoczy 12) nejmoz. Giezwenemu donydz wnem ] noz. Gieliz bude nebo 13) ſtrziela wy nata zgrezweneho tiela. 15 1) kazde K. — 2) Verš 815 vynechán v K. — 3) ty lekarz K. — 4) V K. jest pořádek veršů tento: 818, 823, 821, 822, 824, 825; verše 819 a 820 jsou vynechány. — 5) lakomczy K. — 6) Neczyſtemu kaz czyſtym K. — 7) Smyl-

Strana 327
Desatero kázanie božie. 327 815 820 825 830 jiný trank k každej nem(o)ci, když myslí věrně spomoci. Snaď by učinil věčší strasť, by kladl nemocnému túž masť na mdlé neb na bolněj oči, jížto jézveného léčí. Takéž, lékaři duchovní, dávaj v pokání čin rovný. Každé lidské zavin(ě)nie chce jmieti rovné pokánie: kaž sě lakomým postiti, nečistým kaž čistu býti; kaž zloději navráti(ti) a z svého kaž ščedru býti. Každé lidské zavin(ě)nie chce jmieti rovné pokánie. Znamenaj, coť písmo praví, žeť Bóh těch hřiechóv nezbaví, jeliž bude vráceno to, což jest bezprávně otjato. A ty sám dobře znamenaj, tento příklad všem poviedaj, žeť lékař spomoci nemóž jézvenému, donidž v nem nóž; jeliž bude nebo střela, vyňata z jézveného těla, 835 nykom kaz wczyſtotu wnyty K. — 8) czoz K. — 9) na- wraczeno K. — 10) zayato K. — 11) wyyedyety day K. — 12) Ze lekarz pomoczy K. — 13) nuoz neb K.

Strana 328
328 Desatero kázanie božie. 10 15 1133 Toliz le karz wſelikeho. Tak uleczy wſelikeho 1) Takt2) krade mnych iknyez wſaky.3) da wayucz 4) ſczedre otpuſtky. Ktoz ſye wyelho paterz wlozy. Tomut5) tiſfucz hrzie|chow ſlozy. alet bych welmy rad to mu By ſye tez ſtalo takemu. Zpowiſednyku wſelikemu. yako kaplanu vednomu. Genz zpowiedaw przieboy nyka. mnohych lidy naſſylnyka. weczye chczes sye hrziechow kati. Ch/czut dobru kupí prodatí.6) Czoz gſy | ukradl zſſwe mladoſti. zbawugy | tie te wſye?) zloftí. Acz ſy komu otyal8) zlato. Day my yeden fylink zato Auwech 2) knyeze chczy 10) welmy rad. Kromye nynye neymam naſnad przid kemnye wles 11) upondiel zdat mye dotud buoh nadieli Tentí 12) k ſylínk chczy rad datí. atak ſye wiecz | hrziechow katí. akdyz wles przigie de knemu. Ten filínk zaplati 13) ye mu. 112" 1) ranyeneho; mezi verši 838 a 839 nalezají se tyto dva verše: Takez mnych beznawraczenye - Neda praweho pokanye. K. — 2) Tak K. — 3) ſwyetſky K. — 4) Dawagycze K. — 5) Tomu K. — 6) Chczyt prawe po-

Strana 329
Desatero kázanie božie. 329 840 845 850 855 860 toliž lékař všelikého tak uléčí (raněného). Takť krade mnich i kněz všaký, dávajúc ščedré otpustky; ktož sě v jeho páteř vloží, tomuť tisúc hřiechóv složí. Aleť bych velmi rád tomu, by sě též stalo takému zpovědníku všelikému, jako kaplanu jednomu, jenž zpoviedav přebojníka, mnohých lidí násilníka, vece: Chceš sě hřiechóv káti, chcuť dobrú kúpi prodati: což jsi ukradl z své mladosti, zbavuji tě t(v)é všie zlosti; ač si komu otjal zlato, daj mi jeden šilink za to. Auvech, kněže, chci velmi rád, kromě nynie nejmám na snaď; přiď ke mně v les u pondělí, zdať mě dotud Buoh nadělí, ten ti šilink chci rád dáti a tak sě viec hřiechóv káti. A když v les přijede k nemu, ten šilink zaplati(v) jemu, kanye daty K. — 7) wſye twe K. — 3) vkradl komu K. 2) Aùwe K. — 10) chczy vynecháno v K. — 11) Przygyed kemnye K. — 12) Tent K. — 13) zaplatyw K.

Strana 330
330 Desatero kázanie božie. 10 15 113 weczye 1) knyeze druhy wezmí Silínk2) atento kon day mí. atoto ſwe3) rucho ktomu. Berziz ſye pies 4) | kſwemu domu. Dalt ſem zatento | hrziech wiecze. nez zawſye5) praw du mluwiecze. Daway wiecz6) kníe ze wiecz") mudrziegie. zahrziechy lidem pokanye. wiezto knyeze | iboſſaku. Krzizownyku ity zaku Czoz kdy8) nalidech wyludis. Zlo diey9) gſy aſmyſlem bludis. Okupſczich take powiedie. Geſto ogich| zlofti wiedie Ti kradu take przie mnoho. awſak gich newieffye ztoho. T1 giz 10) ſukno. prodawagí Ti przietele ukradagy. vczynie kmo tra znyekoho.11) Rad by wydrziel ſbojzie reho. Kdiz ſye ſnym utka umíe ſtie. anebo wnyekterey 13) czieftye Dobroytro 14) neb dobry den wzda Kak ſye gma nazdrawie zwie|da. 15) Geſcze otieze ho 16) ſtogie. akak 17) | ſye gma kmoſka 18) mogie. 12) 1) Weczye sylynk K. — 2) Silínk vynechán v K. - 3) ſwe vynecháno v K. — 4) precz K. — 5) ze zawſlý K. — 6) Dawayz K. — 7) wiecz vynecháno v K. — 8) kdy vynecháno v K. — 9) zlodyegem K. — 10) genz K —

Strana 331
Desatero kázanie božie. 331 865 870 875 880 885 vece: Kněže, druhý vezmi šilink, a tento kóň daj mi a toto své rúcho k tomu; beřiž sě pěš k svému domu. Dalť sem za tento hřiech viece než za vše, pravdu mluviece. Dávaj, kněže, (viec) múdřeje za hřiechy lidem pokánie! Vez to, kněže i bosáku, křižovníku i ty žáku, což kdy na lidech vylúdíš, zloděj jsi a smyslem blúdíš. O kupcích také povědě, ježto o jich zlosti vědě: ti kradú také přemnoho a však jich nevěsie z toho. Ti, již sukno prodávají, ti přietele ukrádají. Učině kmotra z někoho, rád by vydřel zbožie jeho; když sě s ním utká u městě anebo v některej cestě, dobrojtro neb dobrý den vzdá, kak sě jmá na zdravie, zviedá; ješče otieže ho stoje: A kak sě jmá kmoška moje? 11) Ty cynye K. — 12) kde vmeſtye K. — 13) wnectereyz K. — 14) Dobre gytro K. — 15) ſye wzepta K. — 16) gyho K. — 17) Kaaka K. — 18) kmotra K.

Strana 332
332 Desatero kázanie božie. 15 1143 10 ayakz| ta flowa otmluwí 1) Inhed gmu of uknye wzmluwí.2) Rzka kmotrze| kake3) ſukno gmam. Trziebalit| at geho prodam. Dawno nebyl lepſy farlat. vmieſtie iakiz mam] brunat. 4) Kropenyna przieſleche tna.5) pruhatyna newidana6) Ta welmy kraſnye odiewa. Telmí ſſukny aſſplaſcz 7) zbywa Toho zbytka kupowachu. Oſlmí8) kroffiew nedodawachu. acz ſye kmotrze libi tobie. wezmy to | ſukencze ſobie Radiegy przieteli9) ſwejmu. Tobie kmotrze nez gynemu. trech | oſſm kroffiew chczy ſpuſtiti. znychz [ my budes drekowati. Kmotr mníe by tak ibylo to. Nemluwie nycz dalle zato. 11) wezme prziedraho ſukno | zle. wierzíe kmotru amnye dobre Takot kradu ſukennyczy. pohrzieſchu bezmale wſiczczy. 12) Czoz gyny nekupí hadie. 13) wtu kupi przitele ] wſadie. 14) 10) 10 1) domlwuy K. — 2) zmwuy K. — 3) take K. 4) vaco mam abrwnat K. — 5) kropenynu przyflechetnu K. — 6) Prwhatynu newydanu K. — 7) Tey my plaſez aſwknye K. — 8) Omſy my K. — 9) Radyegyt przyegy

Strana 333
Desatero kázanie božie. 333 895 900 905 910 A jakž ta slova otmluví, inhed j'mu o sukně vzmluví, řka: Kmotře, kaké sukno jmám! třeba-liť, ať jeho prodám; dávno nebyl lepší šarlat u městě, jakýž mám brunat: kropenina přešlechetná, pruhatina nevídaná, ta velmi krásně odievá, té mi s sukni a s plášč zbývá. Toho zbytka kupováchu, osmi krošev nedodáváchu. Ač sě, kmotře, líbí tobě, vezmi to sukence sobě. Raději přieteli svému, tobě, kmotře, než jinému těch osm krošev chci spustiti, z nichž mi budeš děkovati. Kmotr mně, by tak i bylo to, nemluvě nic dále za to, vezme předraho sukno zlé, věře kmotru a mně dobré. Takoť kradú súkenníci po hřiechu bez mále všicci; což jiní nekúpí, hadie, v tu kúpi přítele vsadie. 890 K. — 16) by bylo to gyſto K. — 11) Verš 908 vynechán v K. — 12) Verše 910—912 vynechány v K. — 13) rady K. — 14) On wtu kupy kupy kmotra wſady K.

Strana 334
334 Desatero kázanie božie. 15 114 5 10 Tez czynye wſichny 1) koníe rzy. Koczownyczy y ownyerzy. Sczi|walnyczy y walcharzy. wſichny1) | kupczy ikramarzy. wierugycze ] prziſſahagy. Toto mi zato dawalgy. Mnoho tak wyprziſſahagy.2) aproto trezky hrziech gmagy Mlynarzy take znamenay.3) Kdyz Kdyz meles czuzeho nechay. Mnys by nebyl zlodiey proto. vkradagie malo czaſto. Mozes dobrzie znamenati. we mlynye gſa to widati.4) Ze rzieka czijny ſye wodna. Czaſto gſuczy lidem | ſkodna.5) Kdyz zmalych potoczkow6) | bywa. wnychz7) czlowiek czaſto 8) | oplywa. Tez 2) ty zly mlynarzy czy nys. Zmalych hrzíechow hrziech ] ſhromazdis. aproten upekle poto/nes. acz ſye toho katí nechczes 10) Kraiczy ſyekali wtemz kalu. ukra da ſukna pomalu. Neotpuſti ny komemu. Krade iprzieteli 11) ſwemu 1) wſyczkny K. — 2) take przyſſahagy K. — 3) po- fluchay. — 4) wyedyety K. — 5) Verše 929 a 930 opakuji se za veršem 932 v K. — 6) potokow K. — 7) wnych U. —

Strana 335
Desatero kázanie božie. 335 920 925 930 935 Též činie všichni konieři, ko(t)covníci i ovnieři, ščívalníci i valcháři, všichni kupci i kramáři; věrujíce přisahají, toto mi za to dávají, mnoho tak vypřisahají a proto těžký hřiech jmají. Mlynáři, také znamenaj: (když) meleš, cuzého nechaj. Mníš, by nebyl zloděj proto, ukrádaje málo často? Móžeš dobře znamenati, ve mlýně jsa, to vídati, že řeka činí sě vodna, často jsúci lidem škodna, když z malých potóčkóv bývá, v nichž člověk často oplývá. Též ty, zlý mlynáři, činíš, z malých hřiechóv hřiech shromáždíš, a pro ten v pekle potoneš, ač sě toho káti nechceš. Krajčí sě kalí v témž kalu, ukrádá sukna po málu; neotpustí nikomému, krade i přieteli svému, 915 940 s) czaſto vynecháno v U. — 9) Czaſto tez U. Takez K. — 10) Wnemz wyecznye tapaty budes K. — 11) yprzye- telczy K.

Strana 336
336 Desatero kázanie božie. 115" 10 15 yako ieden kraiczy bieſſe. Kdiz ! plaſcz ſwe zeny 1) kragieſſe. Nemohl ] otrrpieti toho. vkrade ieho 2) nem noho. To uzrziew ſyn otczy we|czye. nekrad ten plaſcz kragies | matczye.3) Kraiczy gemu otpowiedie To gaz ſynu 4) dobrzie wiedie. Krojmye propamiet czynym5) to. abich | wefdy pomnyel nato.6) To gaz pſwym 7) kraiczy tobie. Nepomyſliſli | oſſobie. Smlynarzem upekle poto nes wnemz8) tapati wiecznye budes acz ſye toho neoſtawis. aczoz gſy | ukradl newratis.") Krrezmarz ma] trech mnoho zloſti. Gymyz ſwey 10) du|ſſy pakoſti. Sam krade ſdiewku iſzenu. Nedawagicz 11) uprawu 12) mieru Sweho pitie iaku 13) ſluſſie 14) proto ! poyde 15) wkazn gich duſſye. ktomu I przigyma zlodieyſtwo. prziepuſczie 16) I wſwem domu ſmylſtwo. upoſtu 17) ] wemnohy patek. 18) wzdy 19) uneho czrrtow 20) ſnatek.21) 15 1) placz ſwey zenye K. — 2) yukrade gyey K. — 3) materzye K. — 4) To ya ſyncu K. — 5) czyny K. — 6) Aby wefdy chynyl to K. — 7) prawy K. — 8) wnemzto K. — 9) Verš 955 vynechán v K. — 10) ſwe K. — 11) Ne-

Strana 337
Desatero kázanie božie. 337 945 950 955 960 jako jeden krajčí bieše, když plášč své ženy krájéše, nemohl otrpěti toho, ukrade jeho nemnoho. To uzřev syn, otci vece: Nekraď, ten plášč krájéš matce! Krajčí jemu otpovědě: To jaz, synu, dobře vědě; kromě pro paměť činím to, abych vezdy pomněl na to. To jaz pravím, krajčí, tobě: Nepomyslíš-li o sobě, s mlynářem v pekle potoneš, v nemž tápati věčně budeš, ač sě toho neostavíš a, což jsi ukradl, nevrátíš. Krčmář má těch mnoho zlostí, jimiž svej duši pakostí: sám krade s děvkú i s ženú, nedávajíc v pravú mieru svého pitie, jakú slušie, proto pójde v kázň jich duše. K tomu přijímá zlodějstvo, přepúščie v svém domu smilstvo; u postu, ve mnohý pátek, vždy u neho črtóv s(ň)atek 965 dawage K. — 12) naprawu U. — 13) yako U. — 14) Verš 961 vynechán v K. — 15) wendu K. — 16) prz(y)epuſtye U., przyepuſty K. — 17) vpoſt(y)e U. a K. — 18) ywemnohy ſwatec K. — 19) Weſdy K. — 20) czrtowy K. — 21) ſwatek U. 22

Strana 338
338 Desatero kázanie božie. 10 15 1163 Zlodiegiew 1przie boynykow.1) zlych zen ízlych koftecz nykow.2) Netba nykda3) naſſwaty czas weſdy 4) gma ſopilczy ſwoy kwas wzdy5) pie ſnymy prziczitagie na ſwatu mſy6) nycz netbagie. Ora|cziew7) take nemynu. Gmagy na ſye hroznu 8) wynu. Swatokradczy | ſye wzywagy. ze deſfatka nedaw agy. wiez czlowiecze9) czieſt deſata Tweho ſbozie tat 10) geſt ſwata. Gyztot geft 11) buoh zwolil ſobie. Iprzikazal 12) wiernye tobie. aby da wal ſluham bozym. acz chczes by ty wnebeffiech ſnym. Nedaſli gie tiezky hrziech gmas. aſſwatokr adcem ſye wzywas. By kral czeſky nyekteremu. dawal kazde 13) | leto ſwemu paddeſfat hrzywen | czlowieku. Bral by gie uwelijku 14) dreku. aiemu piet rad by ! dawal 15) anebo 16) naieho czeſt wſka dal. anam buoh prawdu mlu wiece. dawa darmo 17) welym wie cze. 115 1) y koſtecznykow U. a K. — 2) przyeboyownykow U., przyebodnykow K. — 3) nykdy K. — 4) wzdy U. — 5) weſdy K. — 6) naſwaty czas U. — 7) Verše 973—1014 nalezají se v K. před veršem 957. — 8) naſobye hrzyeſſnw

Strana 339
Desatero kázanie božie. 339 970 975 980 985 zlodějev i přebojníkóv, zlých žen i zlých kostečníkóv. Netbá nikda na svatý čas, vezdy jmá s opilci svój kvas; vždy pie s nimi, přičítaje, na svatú mši nic netbaje. Oráčev také neminu, jmají na sě hroznú vinu: svatokrádci sě vzývají, že desátka nedávají. Věz, člověče: čiesť desátá tvého zbožie — tať jest svata, jižtoť jest Buoh zvolil sobě i přikázal věrně tobě, aby dával slúhám božím, ač chceš býti v nebesiech s ním; nedáš-li jé, těžký hřiech jmáš a svatokrádcem sě vzýváš. By král český některému dával každé léto svému padesát hřiven člověku, bral by je v velikú dieku a jemu pěť rád by dával anebo na jeho česť vzk(l)ádal; a nám Buoh, pravdu mluviece, dává darmo velím viece: 990 K. — 9) clowyeczye ze K. — 10) ta K. — 11) Gyftye gy y prycazal gy K. — 13) nakazde K. — 14) ſweliku K. — 12) K. — 15) wydawal K. — 16) aneb U. a K. — 17) darow K.

Strana 340
340 Desatero kázanie božie. 10 15 116" Tielo duſſy czeſt izdrawie. 1) krajſu cznoſt2) czeſt iſbozie.3) Igyneho kto mu mnoho. awſak my hrzieſny czy ztoho. nechczmy4) wiernye [ diekowatí. any deſſatka dawatí Chczetel 5) wiernye czſtiti boha Dawagte 6) malo zemnoha.7) Neníet] waffe8) wſet geſt9) reho. Czſtietez ] gey 10) ſbozym leho. Kterziz gey] budu 11) chwaliti. azgeho ſbozie gey ! krzſtiti. 12) Tomut 13) ſbozie nebeſſke da wnomzto 14) nebude chud nykda Swiedczy 15) to ſwaty lukas nam zet tomu die hoſpodyn 16) ſam. wierny ſluho gmyey 17) weſſele Dalt ſem byl ſbozye newele 18) atoſ mnye 19) weſdy poznawal. zes mu | czieft wiernye 20) wydawal.21) weydy ] wſbozie 22) ſweho pana. Iwradoft ] tat wiecznye23) dana. Mezy kowarzy | zlodiegiew.24) Mnoho geſt iſwatokra dczow. 5 1) yzbozye K. — 2) mocz U. a K. — 3) take yzdra- wye K. — 4) nechczeme U., Nechczemy K. — 5) chczefly U. a K. — 6) daway U. — 7) Daway gemu deſatek znowa K. — 8) nalſe U. — 9) ye K. — 10) Cztyz gye K. — 11) Ktery gye bude K. — 12) gye czyty K. — 13) Tomu K. — 14) Wnyemzto U., wnemzto K. — 15) Swyedczyt

Strana 341
Desatero kázanie božie. 341 995 1000 1005 1010 tělo, duši, česť i zdravie. krásu, cnosť, (moc) i zbožie i jiného k tomu mnoho; a však my hřiešníci z toho nechcmy věrně děkovati ani desátka dávati. Chcete-l' věrně čstíti Boha, dávajte málo ze mnoha; nenieť vaše, všeť jest jeho, čstětež jej zbožím jeho. Kteříž jej budú chváliti a z jeho zbožie jej (č)stíti, tomuť zbožie nebeské dá, v n(e)mžto nebude chud nikdá. Svědčí to svatý Lukáš nám, žeť tomu die Hospodin sám: Věrný sluho! jměj veselé; dalť sem byl zbožie nevele, a tos mně vezdy poznával, žes mú čiesť věrně vydával; vejdi v zbožie svého pána i v radosť, tať věčně dána. Mezi kováři zlodějev mnoho jest i svatokrádcov: 1015 K. — 16) Ze tobye hoſpodyn K. — 17) me K. — 18) Dal ſem ſbozye neuelike K. — 19) my U., Wtom ſmy ſye K. — 20) wiernye wynecháno v U. — 21) Amu czyeſt defatu dawal K. — 22) weſbozye K. — 23) wyernye U., Wradoft ta geſt wyrnye K. — 24) yzlodyeyow K.

Strana 342
342 Desatero kázanie božie. 10 15 1179 Ti giz zlodiegiem hotugy !) Kliczie kozie nohy2) kugy. Nozye pily 1wiecz gynu. proto 3) zlodiegy po hynu. 1) Okoſtecznyczyech prawym5) To moz kazdy wiedleti ſam Ze gmagy wſobie zlu wlohu. Mrrizie wſiem lidem") bohu. Ze wzdy| lzy aprziſfahagy.8) 10 Bohem aſſwaty my9) ſpilegy. Druhy !1) nepllny ſedme ho. Kazanye yenz czo 12) czuzeho. nalez na nechcze wratití. proto moz duſfy] ztratiti. 13) Czoz geſt nalezl acz newraſti. 14) any ſye toho chcze 15) katí. apakli ] by wratiti16) tbal. atoho genz ztra til neoptal. Gma to ſprawem wſe | nachude. wloziti 17) neb iakz gmu | bude. Raditi zpowiednyk yeho 18) Czo gmu 19) uczynyti ztoho. wam. 1) Verš 1017 vynechán v K. — 2) Tluſte kuozye nohy gym K. — 3) Protoz K. — 4) zahynu K. — 5) prawi K. — 6) wſyemu lydu K. — 7) wlahu U. a K. — 8) crzyewe przyfahagy K. — 9) ageho ſwatymy K. — 1°) Za veršem 1026 nalezají se tyto verše v K.: Ktoz pomſy pye aneb ſnyeda — Platno geho pz przyrozeny - y geho duſy kſpa- ſeny - Neb ktoz przyedmſy rano ſnyeda — pokrm wezerayſy zagyeda - Pronz caſto wnemocz vpadane - Ayako ſlama vſwadne — SEftyt dar dawamt wyedyety - Aby sye gmyel

Strana 343
Desatero kázanie božie. 343 1020 1025 1030 1035 ti, již zlodějem hotují klíče, kozie nohy kují, nože, pily i věc jinú; proto zloději pohynú. O kostečníciech pravím vám, to móž každý věděti sám, že jmají v sobě zlú vlohu; mrzie všem lidem i Bohu, že vždy lží a přisahají, Bohem a svatými spílejí. Druhý neplní sedmého kázanie, jenž co cuzého nalezna, nechce vrátiti; proto móž duši ztratiti, což jest nalezl, ač nevrátí, ani sě toho chce káti. A pak-li by vrátiti tbal a toho, jenž ztratil, neoptal; jmá to s právem vše na chudé vložiti, neb jakž j'mu bude raditi zpovědník jeho, co j'mu učiniti z toho. napamyety - Pozbuda lenoſty wſye - Poſluchayz wkazdy den milye - Lepſyt gedna zde ſlyſyety - Nez poſmrty ty- ſycz gmyety - Mſſy zatwu dm dwſy pyely - Menſyt by od- platu gmyely - Tot dawam gyeſte wyedyety - Na zzenw ny naſwe dyety - Ne wbezpecyz ſye waznye - At by ty po- mohly ſnaznye — 11) Mnozy K. — 12) coz K. — 13) zatra- tyty K. — 14) Coz nalezna newratyf K. — 15) chceſſ K. — 16) (Pak)ly by nawratyty K. — 17) hotlozyty K. — 18) geho ktomu K. — 19) gemv K.

Strana 344
344 Desatero kázanie božie. Trzety I genz przigyma kradbu. Ten wey de dopekla whanbu. Nebylo by zlodiegikow.1) By nobylo przigem nykow. 10 15 Oſmemu kazany zywy2) vczytie buoh nebud krzywy.3) Swie dek nadruzczye nafſweho.4) acz ch czes zbyti czrrta zleho. Troy lid | toto przieſtupuge. prrwy yenzto ! potwrrzuye.5) zlu rziecz fyffaw6) ot nyekoho. anewieda prawie7) to ho. Druhy geſto8) ſam powieda Nieczo 9) zleho anewieda. Trzeti gez 10) ] ſwiedczy krzywemu. Atratye pra wo prawemu. 11) Ten proto pekla nezbude. wnemzto wiecnye whojrzi bude 117 12) Toto kazanye deuate Czy zie wieczy nezadayte. 13) 14 Troy lid ſye nedrrzy toho. prwy genzto hrozu ] koho. 15) 1) zlodyegyew K. — 2) vczy K. — 3) Boh rzka ne- bud krywym K. — 4) Swyedkem nadrwzczye ſweho K. — 5) Atyem ſwu dwſy ranyge K. — 6) Zlw ryecz ſlyfye K. — 7) cyele K. — 8) genz K. — 2) Nyeczto K. — 10) Trzczy

Strana 345
Desatero kázanie božie. 345 1040 Třetí, jenž přijímá kradbu, ten vejde do pekla v hanbu; nebylo by zlodějíkóv, by n(e)bylo příjemníkóv. 1045 1050 1055 (Osmé kázanie.) Osmému kázaní živý učí tě Buoh: Nebuď křivý svědek na družce na svého, ač chceš zbýti črta zlého. Trój lid toto přestupuje: Prvý, jenžto potvrzuje zlú řeč, slyšav ot někoho a nevěda právě toho; druhý, ježto sám poviedá něco zlého a nevěda; třetí, jež svědčí křivému a tratě právo pravému; ten proto pekla nezbude, v nemžto věčně v hoři bude. 1060 (Deváté kázanie.) Toto kázanie deváté: Cizie věci nežádajte. Trój lid sě nedrží toho: Prvý, jenžto hrózú koho genz K. — 11) Verš 1054 vynechán v K. — 12) horzyety K. — 13) nezadaty K. — 14) Za veršem 1059 následuje v K. tento verš: Genz czyny toho przyemnoho. — 15) Prwny genz koho hrozye K.

Strana 346
346 Desatero kázanie božie. 10 15 1189 Sdiedynyczye ſgeho ſpuzie1) aczynye gmu2) mnoho nuzie. Druſhy genz ſweho ſuſſieda przipra wi gey3) nycz newieda. Krziwye] knyekteremu platu. aczynye ] gmu proto 4) ztratu. aby neſſediel | wſwem domu. Agey5) ſpieſſe pro dal gemu. Otakem wam zlem | ſuſſyedie. Drahnu powieſtku po wiedie. Geſto myſleſſe6) chudeho Kſkodie prziprawití ſweho Sulſieda yenz prziſſed knemu. Tato | ſlowa weczye iemu. vſlys ſuſie de proſbu 7) mu. Otpuſtmy wſwě ] domu.8) at poſtawym9) lahwiczy | dwie. Olegie anapllnye gye 10) Suſſied chudy newreda Iſti. Tomu| bohatczy otpuſti. Tehdy 11) ten lahwiczy ! pllnu. Zadnyw 12) adruhu nepllnu. Gſa vmyfla 13) welmy zleho. Schowa [ uſfuſieda ſweho. Potom tento polpuol roczye. Chudemu ſuſſiedu | weczye. nedoſtatky ſuſſiede gmam Zdyedyn geho zapuzye. — 2) gemu K. — 3) nan K. — 4) gemu zato K. — 5) Agye K. — 6) Genzto myfle K. — 7) fluzbu K. — 8) dobrem domu K. — 9) poſtawy

Strana 347
Desatero kázanie božie. 347 1065 1070 1075 1080 s dědinice s jeho spúzie a činie j'mu mnoho núze; druhý, jenž svého súsěda připraví, (naň) nic nevěda, křivě k některému platu a činie j'mu proto ztrátu, aby nesěděl v svém domu a jej spieše prodal jemu. O takém vám zlém súsědě drahnú pověstku povědě, ježto mysléše chudého k škodě připraviti svého súsěda, jenž přišed k nemu, tato slova vece jemu: Uslyš, súsěde, prosbu mú, otpusť mi v svém domu, ať postavím láhvici dvě oleje a naplně je. Súsěd chudý, nevěda lsti, tomu bohatci otpusti. Tehdy ten láhvici plnú zadniv a druhú neplnú, jsa úmysla velmi zlého, schova u súsěda svého. Potom tento po puol roce chudému súsědu vece: Nedostatky, súsěde, jmám, 1085 K. — 10) Olegye naplnyenye obye K. — 11) Tehda K. — 12) Zabednyw K. — 13) Zmyfla K.

Strana 348
348 Desatero kázanie božie. 10 15 1185 5 wrat mnye moy oley at 1) prodam ! akdyz lahwiczy othrady. Inhed 2) ſye | ſſuſſiedem ſwady. Ipосzie nan zalo wati Chtie gmu ſbozicze3) ztratity. arzka zlehos obycziegie. ukradl ſy 4) ] meho olegye. Ibieffe wtom mieſtie [ dobry. yeden czlowiek czſny y mudry 5) Ten newynnym pomahaſe. 6) ado bru radu dawaſſe. Ten 7) newynu ieho wzwiedie. 8) ato 9) poprawczy I powiedie. Gaz chczu prawy ſud wy dati. Kaz olegi tuto ſtati. 10) at czyſty oley ſkydagy akwaſnyczy ohledagí Budelit wſudie wnepllnem. Tolik| kwaſnycz iako upllnem. wiezte| zet geſt oley kraden. Ottud kdeſto [ byl poſtawen. Paklit geft melnye wnepllnem. ſudie kwaſnycz | nez upllnem. wrezte zet geſt zle | zalowal. Suſſieda Iſtiwie obuzal Aproto mudrzy bywayte. Sobie do mow dobywayte. 10 1) Wrate my oleyg at gey K. — 2) Ahned K. — 3) geho ſoby K. — 4) Wkradlffmy K. — 5) czny mudry K. — 6) ſpo- mahſye K. — 7) kdyz K. — 8) vzrzye K. — 9) Tako K —

Strana 349
Desatero kázanie božie. 349 1090 1095 1100 1105 1110 vrať mně mój olej, ať prodám. A když láhvici othradi, inhed sě s súsědem svadi. I poče naň žalovati, chtě j'mu zbožice ztratiti a řka: Zléhos obyčeje! ukradl si mého oleje. I bieše v tom městě dobrý jeden člověk, čsný i múdrý, ten nevinným pomáháše a dobrú radu dáváše; ten nevinu jeho vzvědě a to popravci povědě: Jaz chcu pravý súd vydati: kaž oleji tuto státi, ať čistý olej skydají a kvasnicí ohlédají. Bude-liť v sudě neplném tolik kvasnic jako v plném, vězte, žeť jest olej kraden ottud, kdežto byl postaven; pak-liť jest méně v neplném sudě kvasnic než u plném, vězte, žeť jest zle žaloval, súsěda lstivě obúzal. A proto múdři bývajte, sobě domóv dobývajte 10) Kaz oley tuto poſtauyty K. Veršem tímto (1102) končí se kapitulní rukopis.

Strana 350
350 Desatero kázanie božie. 15 Mezy ſuſſiedy do brymy. Mezy czſnymy y mudrymy Trzeti geſt radi komu. Lftiwye | achtie ſkodie tomu. Sprrwym y ſdruhym tohoto. Dyabel wezme] upeklo protí. 20 1193 5 10 Znamenayte ſlo wa bozie. Gmieyte wezyſtotye | ſwa lozie. Tot kazanye deſate| geſt. Ktoz ge drrzy blazíe gmu | geſt. wſak to troy lid przieſtupu ge. Gymz ſobie peklo kupuge prwy yenz zeny neymagie. Naſ ſwu duſſy nyczs netbagie Toto! kazanye przieſtupa. Kdyſto wczyſze loze wſtupa. Druhy genz ma gie zenu ſwu. Ibude wiliti ſgynu ata bude gmieti ſwoy muz. Ta| oba czrrt poyme wſwu huz Trzejti genzto gmagie zenu. Kraſnu ] zmnohych wylozenu. Ipoyde kmrlzutey robie. Ten wezme zly przijklad ſobie. Chruſtem geho chczy| nazwati. Dam gey wſiem dobry I poznati. Geſto ſluky otkraſnejho. Kwieta leti ot wonneho.

Strana 351
Desatero kázanie božie. 351 1115 1120 mezi súsědy dobrými, mezi čsnými i múdrými. Třetí jest, (jenž) radí komu lstivě a chtě škodě tomu; s prvým i s druhým tohoto dábel vezme v peklo prot(o). 1125 1130 1135 1140 (Desáté kázanie.) Znamenajte slova božie: Jmějte v čistotě svá lože. Toť kázanie desáté jest, ktož je drží, blaze j'mu jest. Však to trój lid přestupuje, jímž sobě peklo kupuje: Prvý, jenž ženy nejmaje, na svú duši ničs netbaje, toto kázanie přestúpá, kdyžto v cizé lože vstúpá. Druhý, jenž maje ženu svú i bude viliti s jinú a ta bude jmieti svój muž; ta oba črt pojme v svú húž. Třetí, jenžto jmaje ženu krásnú, z mnohých vyloženú, i pójde k mrzutej robě, ten vezme zlý příklad sobě; chrústem jeho chci nazvati, dám jej všem dobrým poznati, ježto s lúky ot krásného květa letí od vonného

Strana 352
352 Desatero kázanie božie. 20 119 Ihle da ſobie pokogie. proſtrzied ſmr duteho hnogie. Trech chruſtow | pohrziechu doſti Geſto ſye drrzie] te zloſty. Netbagy okraſnem loſzy. Gdu kbiednycziem narohozy Zamyeczucze ſlowa bozie. Irulſregyu ſwa czſna lozie. wſtarem zako nye ten bieſſe. Obycziey ktoz nedrrjzieſſe. Czſnye weziſtotie lozie ſwejho. vkamenowachu takeho. apo naſſem hrziechu nynye. wnyekte rem kragy kamenye. Nemohl by tolik ſhledati. By chtiel wſie uka menowati. 15 10 Ktoz chcze wrayſku ] radoſt wnyti. Muſſy kazanye pll nyti. Toto deſfatero bozie.1) Tak2) ! przyde wnebeſſke ſbozie Prrwe miluy tworczie ſweho aweſdy3) czſti nawrrch wſeho wdruhem kazanyu buoh kazal aby czlowiek wtom mudr bywal aby gmene4) negmenowal. 15 1) To geſt deſſatero bozie kazanye. - Ktoz deſſatero

Strana 353
Desatero kázanie božie. 353 1145 1150 1155 i hledá sobě pokoje prostřed smrdutého hnoje. Těch chrústóv po hřiechu dosti, ježto sě držie té zlosti, netbají o krásném loži, jdú k biedniciem na rohoži, zamiecúce slova božie i rúšejú svá čsná lože. V starém zákoně ten bieše obyčej: ktož nedržieše čsně v čistotě lože svého, ukamenováchu takého; a po našem hřiechu nynie v některém kraji kamenie nemohl by tolik shledati, by chtěl vše ukamenovati. 1160 1165 Ktož chce v rajskú radosť vníti, musí kázanie plniti toto desatero božie, tak příde v nebeské zbožie. Prvé: miluj tvorce svého a vezdy čsti na(d) vrch všeho. V druhém kázaniu Buoh kázal, aby člověk v tom múdr býval, aby jmene nejmenoval drzy kazanye bozie W. — 2) Ten W. — 3) A wzdi W. — *) goho W. 23

Strana 354
354 Desatero kázanie božie. 120 10 15 Geho ] wgieffiut 1) any wzywal. wtrzetiem 2) | kazal napamyeti. Swe ſwate ] dny wezdy 3) gmyeti. Gie 4) ſwym na bozenſtwym czſtiti. Awten czas ] wiecze chwaliti. 5) To 6) geft nediele | den ieho Gyny czſny dnye7) podle| toho. Cztwrrte kazanye bozie geſt Czyn otcziku amatczye czeſt.8) Pate | kazanye pomnyete. Druh druzczye | nezabigieyte. any ſkutkem any radu. ny lakomſtwem any ſwadu To ſtarzy ymlady ſlyſte. Totot9) geſt | kazanye ſeſte Smylftwa ſye weſdy ] chowagte. 10) awtom ſwoy zywot | ſkonayte. 11) Napllnys 12) ſedme kaza nye. acz ſye uchowas. kradenye aktomu ſczedr zſweho budes Tak | wieczneho pekla zbudes. Oſme | kazanye geſt krzywy. nebud ſwie dek any Iftiwy. Wdewatem geſt | buoh przikazal. By czuzeho nycz ] nezadal. Toto 13) kazanye deſate 1) w gyeſytney rzyecy W. — 2) W ezwrtem W. — 3) wzdy W. — 4) Geho W. — 5) Verš tento (1172) vyne- chán v W. — 6) Tot W. — 7) gyne dny czſti W. — 8) Verš

Strana 355
Desatero kázanie božie. 355 1170 1175 1180 1185 1190 jeho v ješuť ani vzýval. V třetiem kázal na paměti své svaté dni vezdy jmieti, je svým náboženstvím čstíti a v ten čas viece chváliti: to jest neděle, den jeho, jiní čsní dnie podle toho. Čtvrté kázanie božie jest: čiň otčíku a matce česť. Páté kázanie pomněte: druh družce nezabíjejte ani skutkem ani radú ni lakomstvem ani svádú. To staří i mladí slyšte, totoť jest kázanie šesté: smilstva sě vezdy chovajte a v tom svój život skonajte. Naplníš sedmé kázanie: ač sě uchováš kradenie a k tomu ščedr z svého budeš, tak věčného pekla zbudeš. Osmé kázanie jest: křivý nebuď svědek ani lstivý. V devátém jest Buoh přikázal, by cuzého nic nežádal. Toto kázanie desáté: tento (1176) vynechán v W. — 9) to W. — 10) wzdy chowati W. — 11) ſchowati W. — 12) Naplnyz W. — 13) To W.

Strana 356
356 Zdrávas Maria. 120 Genz vmanzelftwie prziebywate weſdy1) wcziftotie bydlite. 2) Tak ſye ! kbohu prziblizete3) amen O 10 15 121" Zdrawa myla matko bozye Tys wſíech ſwych4) ſluh giſte ] ſbozie. ty czynys zchudich knyeza ta. Sym otworzis 5) rayſka wrata proſym tebe bozie matko. protwe zmilitke dietatko. ty (z)mnye6) racz ſpomoczna byti Bych mohl twu| czeſt wzdy chwaliti. Matko pro twych ſedm radoſti. Racz byty | vme ſrrdcze7) hoſti. abych tre iſy na tweho. Chwalil podle ſmyſla ] czſneho. Prwu radoſt tehdys8) gmiella. Kdyz ullyfſye ot andiela. zdra wa bud pllna miloſti. Studu kaziny iwſye czſnoſti. Buoh chcze | ſtobu prziebywati. aty budes ie ho matí. Tot uczyny9) ſwatym duchë zet 10) wtre wſtupi prawym uchem 1) Wzdi W. — 2) bidlte W. — 3) przyblyzite W. 4) ty gſy ſwych K. — 5) ſwym otewrzeſſ K. — 6) my

Strana 357
Zdrávas Maria. 357 1195 jenž v manželstvie přebýváte, vezdy v čistotě bydlite, tak sě k Bohu přiblíž(í)te. Amen. 10 15 Zdrávas Maria. Zdráva milá matko božie, tys všech svých sluh jisté zbožie; ty činíš z chudých kniežata, sim otvoříš rajská vrata. Prosím tebe, božie matko, pro tvé zmilitké dietátko, ty mně rač spomocna býti, bych mohl tvú česť vždy chváliti. Matko, pro tvých sedm radostí, rač býti v mé(m) srdc(i) hostí, abych tě i syna tvého chválil podle smysla čsného. Prvú radosť tehdys jměla, když uslyše ot anděla: zdráva buď plna milosti, studu, kázni i všie čsnosti! Buoh chce s tobú přebývati a ty budeš jeho máti. Toť učiní svatým duchem, žeť v tě vstúpí pravým uchem. 20 K. — 7) wmem ſrdczy K. — 8) Protwu radoft gyefſtos K. — 9) vczyny to K. — 10) gyenz K.

Strana 358
358 Zdrávas Maria. 10 15 1215 Powiez my to poſle bozy. Kto my| to vme ſrrdcze wlozy. aya ſem muzie neznala. anyt 1) ſem ho na myſl brala. Boh chcze ſwoy diw | uczynytí. Budes gey lehczye no ffyti. bezboleſti gey porodis ſwe mu diewſtwu 2) neuſkodis. Gazt3) [ ſem bozie poſelnyczye. reho wier na ſluzebnyczye. Stan ſye podle | ſlowa tweho. wole krale nebeſjſkeho. Dobrzies ſeſtro uczynyla zes andielu uwierzila. Wierz zet | bude napllneno To czoz andielẽ | rzeczeno. 4) Cztwrrtu radoſt tehdy ! gmieſſe. Kdyz kalzbietie prziſla | breſſe. zawitanye napoczatku Tut 5) gy nazwa bozy matku. Arz kucz tys blahoflawena. zewfiech nay ſwietreyfye zena. Tot 6) me dietie ukazu ge. genz7) ſye vmem brziſhie8) raduge Tehdy ynhed9) natom czaſſu. GakzI zaſlyſſye10) tweho hlaſſu. poczie ſye ] wemnye metati. Swemu tworczy I chwalu 11) wzdawati. 1) any K. — 2) dyeweczſtwu K. — 3) Ia K. — 4) Verše 33—36 vynechány v K. — 5) tu K. — 6) to K. — 7) ze

Strana 359
Zdrávas Maria. 359 25 30 35 40 45 Pověz mi to, posle boží, kto mi to v mé srdce vloží; a já sem muže neznala anit sem ho na mysl brala. Bóh chce svój div učiniti, budeš jej lehce nositi; bez bolestí jej porodíš, svému děvstvu neuškodíš. Jazť sem božie poselnice, jeho věrná služebnice; staň sě podle slova tvého vóle krále nebeského! Dobřes, sestro, učinila, žes andělu uvěřila; věř, žeť bude napln(ě)no to, což andělem řečeno. Čtvrtú radosť tehdy jmieše, když k Alžbětě přišla bieše. Za vítanie na počátku, tuť ji nazva boží matkú a řkúc: Tys blahoslavena, ze všech najsvětějšie žena; toť mé dietě ukazuje, jenž sě v mém břiše raduje. Tehdy inhed na tom času, jakž zaslyše tvého hlasu, poče sě ve mně metati, svému tvorci chválu vzdávati. K. — 3) tyele K. — 9) Inhed rychle K. — 1°) zaflyffyech K. — 11) tobye ſynem czeſt K.

Strana 360
360 Zdrávas Maria. 10 15 122a Chwal 1) ma duſ ſye hoſpodyna. tot geſt2) ſlechetna ] nowyna. Moy ſye duch ubozie3) radu ge. Genz nadwſym ſwietem krajlige.4 Kdyz maria ſyn porody. tat 5) | ſye giey radoſt przihody. przigiedu ] prziedny trzie6) krali. pohwiezdye | zwelike dali.7) akdyz prziedny przi giediechu.8) wſichny9) zagedno klek nyechu. dietatko bohem nazwachu 10) aſſwe gemu dary wzdachu. Kady dlo mirru ízlato. Rzkucz czlowiecz ſtwie bozſtwym 11) ſwato. ablazye, nam toho czaſſu. hledagicz 12) nabozy | kraſu. Tu 3) ſye ſmatku namluwichu ! Dietatka ſye napatrzichu. Day ! gym ſýnu 14) gích zadanye. day gym ] myle 15) pozehnanye. abychu ſli doſwich16) ] wlaſti. Bezboleſt 17) ibezſtraſti. adie kugicz18) hoſpodynu. Igeho mylemu19) | ſynu. 1) Před veršem 49 nalezají se v K. ještě tyto verše: Seſtro dobrzyes vczynyla Seſtro dobrzyes vczynyla Zes angyelu vwyerzyla wyez zet bude naplneno to czot od- nyeho rzyeczeno. — 2) to tye K. — 3) buohu K. — 4) ten genz nadſwyetem kraluge K. — 5) ta K. — 6) Przygy

Strana 361
Zdrávas Maria. 361 55 60 65 70 Chval, má duše, hospodina! Toť jest šlechetná novina: mój sě duch v Bozě raduje, jenž nad vším světem kralije. Když Marja syn(a) porodi, tať sě jej radosť přihodi: přijedú před ni třie králi po hvězdě z veliké dáli; a když před ni přijediechu, všichni za jedno klekniechu, dieťátko Bohem nazvachu a své jemu dary vzdachu: kadidlo, mirru i zlato, řkúc: Člověčstvie božstvím svato a blazě nám toho času, hledajíc na boží krásu. Tu sě s matkú namluvichu, dieťátka sě napatřichu. Daj jim, synu, jich žádanie, daj jim milé požehnánie, abychu šli do svých vlastí bez bolesti i bez strasti a děkujíc Hospodinu i jeho milému synu. 50 dechu knye trzy K. — 7) hwyezdarzy ſwyelykymy dary K. — 3) Inhed yakz przyedny wendyechu K. — 9) wſſyczny K. — 10) dachu K. — 11) wbozstwu K. — 12) hledagyz K. — 13) Tut K. — 14) naplny buoh K. — 15) da gym ſwe K. — 16) aby doffly doſwe K. — 17) bezvrazu K. — 18) dyekugycze K. — 19) ſwatemu K.

Strana 362
362 Zdrávas Maria. 10 15 22b 122 akdyz to zmilitke1) dietie byw | mnoho let naſſem 2) ſwiette. wſtupil nakrziz3) trrpiel zany. naſſwem tiele [ hrozne 1) rany. Tut gey zidie5) vmuczí chu. potom gey whrob polozichu Trzeti den pogide zhrobu. aneſſa | koruhew ſſobu. Tut gey maticzka I poſtrziete.6) Rzkucz witay moy myli?) ] kwiete. witay ma myla radofty8) witay moy zmílitky hoſtí.9) ablazie | mnye tie widucze. ablazie mnye ſtobu glucze. Giz ſem wſye truch lofti10) zbyla. wſie ſem 11) radoſti nabyla. Mat ] ſpllnymt twogy 12) zadoft. Obnowy13) twu | ſedmu radoſt. wſtupymt14) nanebe przied tobu. potom tie poymu zaſſobu Sied nes ſemnu 15) naſtoliczy. V otczika 16) naprawicí Gſucz kralowna wſeho ſwieta. gfucz ] wſiech andielow17) ofſwieta. proſſym 18) ] tebe myly ſynu. otday my wſyech] hrzieſnych wynu. abych gye mirzila ſtobu. 10 1) Kdyz to przyezaduczye K. — 2) naſwem K. — 3) na- krz K. — 4) ywzpodyal welyke K. — 5) zyde K. — 6) matka vſtrzyete K. — 7) zaduczy K. — 8) muoy hofty zaduczy — K. — 9) ma radoſty welyka K. — 10) zaloſty K.

Strana 363
Zdrávas Maria. 363 75 80 85 90 95 A když to zmilitké dietě, byv mnoho let na sěm světě, vstúpil na kříž, trpěl za ny na svém těle hrozné rány; tuť jej židie umučichu, potom jej v hrob položichu. Třetí den pojide z hrobu a nesa korúhev s sobú, tuť jej matička postřete, řkúc: Vítaj, mój milý květe, vítaj, má milá radosti; vítaj, mój zmilitký hosti! A blazě mně, tě vidúce; a blazě mně, s tobú jsúce. Již sem všie truchlosti zbyla, všie sem radosti nabyla. Máť, splnímť tvoji žádosť, obnovi tvú sedmú radosť: vstúpímť na nebe před tobú, potom tě pojmu za sobú. Sědneš se mnú na stolici u otčíka na pravici, jsúc královna všeho světa, jsúc všech andělóv osvěta. Prosím tebe, milý synu, otdaj mi všech hřiešných vinu, abych je mířila s tobú 11) ywſſye K. — 12) Matko protwu ſylnu K. — 13) obnow K. — 14) wſtupugy K. — 15) Syedeſf vmne K. — 16) vwo- czyka K. — 17) Agfucz andyelſka K. — 18) Verše 97—112 jsou v K. v tomto pořádku: v. 109—112, 105—108 a 97—104.

Strana 364
364 Zdrávas Maria. 15 123" Izanye ſtala prziedtobu. Mat ko wewſems uſlyſſana. Bud tobie | ta proſba1) dana. zakohoz2) budes pro ſiti. Chczy to3) wſe rad uczynyti. Die kugit myly ſynaczku. I moy mily4) I gedynaczku. zes my raczil ten dar| dati. Ez ſem twa dczy itwa matí5) Tys zlate zrrno6) wybrane. hrzieſ nym nautrechu dane. aty gſy wſijech bludnych7) czieſta. az donebeſſke ho mieſta. Nuz my hrzieſny 8) nebozatjka. Tot geſt nas otecz9) y matka wolaymy knyey wedne wnoczy bynam raczila ſpomoczy. Miloſti ] uſſweho ſyna. nepodle naſſeho czy na ale podle 10) ſmylowanye. prziey | nam ſſobu kralowanye. Matko | krale nebeſſkeho. wezrziz namíe nahrzieſneho.11) ty mye racz hrzielchow zbawiti. Kſwemu ſynu prziprawiti.13) 10 12) Amen. A- 1) radoſt K. — 2) zacz ty mne K. — 3) to vynecháno v K. — 4) muoy zmylytky K. — 5) Ze flowu twa dczy ymaty K. — 6) zrncze K. — 7) tys wſſyech bludnych gyſta

Strana 365
Zdrávas Maria. 365 105 110 115 120 i za ně stála před tobú. Matko, ve všems uslyšána, buď tobě ta prosba dána: za kohož budeš prositi, chci to vše rád učiniti. Děkujiť, milý synáčku i mój milý jedináčku, žes mi ráčil ten dar dáti, ež sem tvá dci i tvá máti. Tys zlaté zrno vybrané, hřiešným na útěchu dané, a ty jsi všech bludných cesta až do nebeského města. Nuž my hřiešní, nebožátka, toť jest náš otec i matka! Volajmy k něj ve dne v noci, by nám ráčila spomoci milostí u svého syna, ne podle našeho čina, ale podle smilovánie, přej nám s sobú kralovánie. Matko krále nebeského, vezřiž na mě na hřiesného, ty mě rač hřiechóv zbaviti, k svému synu připraviti! Amen. 100 K. — 8) Sluz my hrzyeffna K. — 9) totye naſl otczyk K. — 10) podle tweho K. — 11) wezrzy namye hrzyefſneho K. — 12) zbawiti vynecháno v K. — 13) ydny wecſty mnye pro- dlyty K.

Strana 366
366 Svatý Jan apoštol. 10 15 124 Swaty giene apofftole Geſſtos ſziheziſſem prziſſtole Weliky cztwrtek ſedyal Tut tagenftwie ſwe powydial Ynakrzizi ſtogye opiet Porucziltye ten drahy kwiet Matku milu ſwemu ſluzye Snyztos bidlyl zde nadluzye Wtom poruczeny zaczielo Porucziemt ſwu duſſy ytyelo yſwe wſſye przately ktonu by kazdy potrzebu wdomu Skrzie tye mohl dobru gmyety Amnye gye take racz prziety Yefſczet wiecze proſſy tebe Wolagie wzdy ktobye wnebe by obezrziel mu wiecz prawye ydal mi wſtupity (w)zdrawye Wdobry ſtaw awnem ſtaty Awiernye ſye hrziechow katy bich nycz nemohl vczynyty Gymz by mye chtiel buoh winyty Gedno ſwemu tworczy kchwale ywſſyem ſwatym nenamale Donazd duſſye wmem tyele Takez wnoczi ywdny vbyele bich wzdy vſtawnye ſluzyl bohu Zaby poprzal mnye nebohu 123

Strana 367
Svatý Jan apoštol. 367 10 15 20 25 Svatý Jan apoštol. Svatý Jene apoštole, ježtos s (J)ežíšem při stole veliký čtvrtek sěďal, tuť tajenstvie své pov(ě)ďal. I na kříži stoje opěť, poručiltě ten drahý květ, matku milú, svému sluzě, s nížtos bydlil zde na dlúzě. V tom poručení za celo porúčiemť svú duši i tělo i své vše přátely k tom(u), by každý potřebu v domu skrzě tě mohl dobrú jmieti a mně jé také rač přieti. Ješčeť viece proši tebe, volaje vždy k tobě v nebe, by obezřel mú věc právě i dal mi vstúpiti zdravě u dobrý stav a v nem státi a věrně sě hřiechóv káti, bych nic nemohl učiniti, jímž by mě chtěl Buoh viniti, jedno svému tvorci k chvále, i všem svatým ne na mále. Do(ň)a(dž) duše u mém těle, takéž v noci i v dni v biele, bych vždy ustavně slúžil Bohu, za by popřál mně nebohu,

Strana 368
368 Satyry: 1. O ševcích. 15 124 Kdyz my bude odſad gyty ! yſtohoto ſwieta ſnyty Wierne ſpowiedy ſkruſfenye Awſſyem hrziechom odpuſſcenye Wſſiczku bozy prawdu wzyety Awiecz bozi myloſt gmyety Kdyz wiſtupy duſſye ſztyela Aby gyſtye cziele gmyela Wiecznu radoft bezſkonczenye Syey radoſty konczie nenye Tu kdez bydly buoh wtrogiczi Sedy votczie naprawiczi AMEN geft 10 125 10 SEwczy diwnye prziebywagyu. Czaſto ſwym zenam zle lagyu Kdyz ho zena gme treſktatí. Neda ducz gmu wkoftky ghratí. an ſye | rozhnyewagie ztoho. Czaſtot giey ! przibigie mnoho. yako ieden ſwecz | czynyeſſe. Ten ſwey zenye rallagieſe ana weczye wgednu dobu Czo mí uczynyti ſtobu. Racz ſlyffieti moy | mily muzy. wſak widis mu iſwu| nuzy

Strana 369
Satyry: 1. O ševcích. 369 30 35 když mi bude odsad jíti i s tohoto světa sníti, věrné zpovědi skrúšenie a všem hřiechóm odpuščenie, všicku boží pravdu vzieti a věč boží milosť jmieti; když vystúpí duše z těla, aby jistě cele jměla věčnú radosť bez skončenie, sěj radosti konce nenie, tu kdež bydlí Buoh v trojici, sědí u otce na pravici. 40 Amen. Satyry: 1. O ševcích. 10 Ševci divně přebývajú, často svým ženám zle lajú: když ho žena jme tresktati, nedadúc j'mu v kostky jhráti, an sě rozhněvaje z toho, častoť jej přibije mnoho. Jako jeden švec činieše, ten svej ženě rá(d) lajéše; ana vece v jednu dobu: Co mi učiniti s tobú? Rač slyšeti, mój milý muži! však vidíš mú i svú núzi, 24

Strana 370
370 Satyry: 1. O ševcích. 15 125 10 ze chczes wzdy wkrrczmye | lezietí. Dietky chtie hladem zemrzie ti. powíz oſſwych dretkach zahe widis gie boſſe inahe. aby gym mohl prziodietí. Iztrawiczye utie zieti. Swecz powiedie zenye dwor|nye. Rzka gmam prodayne cztwe ry ſkornye. Ty ſkornye zawier dunk prodam. atobie ty pe nyezie dam. Obratiz gie naſſwe drety Gazt gych nechczy kſobie wziety. Ona ] poczie diekowati. Rzkucz kdy ſye chczwie | natrrh brati Ty ſkornye ſpieſſe prodati Adel trem neotkladati. Chczewiel gytí] upondiel. zdali nagy buoh nadiely Tehdy on swey zenye weczye. Zeno | mnye ſye naten trrh nechcze. Poyde wie wecztwrtek rano. Tut bude lepe ! prodano. akdyz ſye naten trh brajſta. Skornye zawierdunk prodaſta Swecz weczye czoy uczynyti. Gyzt ] my ſye chcze welmy piti. zeno chczes | dokrrczmy giti Gedyny halerz propiti. Ona gemu wtom powoli Rzku czy ſtan ſye potwey woli. 15

Strana 371
Satyry: 1. O ševcích. 371 20 25 30 35 že chceš vždy v krčmě ležeti, dietky chtie hladem zemřieti: poviz o svých dietkách záhe, vidíš je bosé i nahé, aby jim mohl přiodieti i stravice utěžeti. Švec povědě ženě dvorně, řka: Jmám prodajné čtvery škorně, ty škorně za věrdunk prodám a tobě ty penieze dám; obratiž je na své děti, jazť jich nechci k sobě vzieti. Ona poče děkovati, řkúc: Kdy sě chcvě na trh bráti, ty škorně spieše prodati a dél tiem neotkládati, chcevě-l' jíti u pondělí, zda-li nají Buoh nadělí? Tehdy on svej ženě vece: Ženo, mně sě na ten trh nechce; pojdevě ve čtvrtek ráno, tuť bude lépe prodáno. A když sě na ten trh brasta, škorně za věrdunk prodasta. Švec vece: Coj' učiniti? jižť mi sě chce velmi píti; ženo, chceš do krčmy jíti, jediný haléř propiti? Ona jemu v tom povoli, řkúci: Staň sě po tvej vóli. 15 40

Strana 372
372 Satyry: 1. O ševcích. 126° 10 15 126 akdyz | dokrrczmy gideſta. Brrzo trzy kroſíe propiſta. Inhed poczie swecz hleda ty. za by mohl ſkym wkoſtky ii ghrati. Akdyz to uzrzie hoſpodarz. po wiedie fewczy ten krrczmarz. Hoſti chczieſli wrrczy krichle. Neb ty neb gaz zy ſczes rychle Swecz bezewſeho pota za. Zenye wierdunk dati kaza. Po czie ſnym kríchle metati. Chtie na krrczmarzy wyghratí. Prſíſtupiwſy ] zena knemu. Powiedie tak muzy | ſwemu. Muzy weczye nedamt ghrafti. Slibils mnye ten wierdunk da tí. Gyz ſſwie trzy kroſſie propila Bychwie wiecz neutratila. Swecz | ſwey zenye tak ottuſſy. arzka ze no wierz mey duſſy. prwe nez trzy | kroffie ztraczy. az drziewnye trzy I wſye nawraczy. Nechat nan ſadym ] pokroſſy. Tohot yaz natobie proſſy ! plat weczye reden kros iemu. Ipro wrrze ten kros knemu. Iſſady dru hy nan ſpieſſe. Ten kros opiet prowrr zieffe. Oſm wrrhow weſdy poſpolu. ztrati | ſwecz utoho ſtolu.

Strana 373
Satyry: 1. O ševcích. 373 50 55 60 65 A když do krčmy jidesta, brzo tři kroše propista. Inhed poče švec hledati, z(d)a by mohl s kým v kostky jhráti. A když to uzře hospodář, povědě ševci ten krčmář: Hosti, chceš-li vrci krychle?" neb ty neb jaz zíščeš rychle. Švec beze všeho potaza ženě věrdunk dáti káza; poče s ním krychle metati, chtě na krčmáři vyjhrati. Přistúpivši žena k nemu, povědě tak muži svému: Muži, vece, nedámť jhráti, slíbils mně ten věrdunk dáti; již své tři kroše propila, bychvě viec neutratila. Švec svej ženě tak ottuši a řka: Ženo, věř mej duši, prvé než tři kroše ztraci, až dřevnie tři vše navraci; nechať naň sadím po kroši, tohoť jaz na tobě proši. Plať, vece, jeden kroš jemu i provrže ten kroš k nemu; i sadí druhý naň spieše — ten kroš opěť provržieše. Osm vrhóv vezdy pospolu ztrati švec u toho stolu. 45 70

Strana 374
374 Satyry: 1. O ševcích. 10 15 127 Zena uzrziewſy to weſczye. Mily muzy neyhray wiecze. New iernyet nakoſtku mecze. any kdy kojítku zaklekcze. On weczie poczakay | malo. Geſczet my piet krofſiow oſtalo Nebt tu piet knemu prowrhu. nebo | drziewnych oſſm uywrrhu. zena I gmu poczie branyti. Rzkucz muſſys | mie drziew zabiti. Nedamt oſtatka proyhrati. Muſſys my gey ynhed dati On weczye zla zeno przieſtan. Neb wet czas budu nekazan. Krrezmarz weczye | bud kazana. pany neb budes ſwaza na Ghray prony precz neymyey pelczie. Nechay at ſye horzem wſtecze Akdyz ho keýhrzie przíprawí. In hed gey wſiech penyez zbawi Swecz i chtieffe nazaklad ghratí. zena íemu poczie latí. Rzkucz ba hubencze hubeny. Kemnye ſwe wiery nepllny. Tys byl mnýe ten wierdunk otdal agýzs gey hanebnye proyhral. yelſcze chczes nazaklad ghrati. Buoh] dayt ſye dyablu doſtati. On weczie] nemluwíz mnoho. Nebot mye bude | hnyew ztoho. 5

Strana 375
Satyry: 1. O ševcích. 375 80 85 90 95 Žena, uzřevši to, vece: Milý muži! nejhraj viece; nevěrněť na kostku mece ani kdy kostkú zaklekce. On vece: Počakaj málo, ješčeť mi pěť krošóv ostalo; nebť tu pěť k nemu provrhu, nebo dřevních osm vyvrhu. Žena j'mu poče brániti, řkúc: Musíš mě dřiev zabiti, nedámť ostatka projhráti. musíš mi jej inhed dáti. On vece: Zlá ženo, přestaň! neb vetčas budu nekázán. Krčmář vece: Buď kázána, paní, neb budeš svázána! Jhraj pro ni preč, nejměj péče; nechaj, ať sě hořem vzteče. A když ho ke jhře připravi, inhed jej všech peněz zbavi. Švec chtieše na základ jhráti, žena jemu poče láti, řkúc: Ba, hubenče hubený, ke mně své viery neplný! tys byl mně ten věrdunk otdal a jižs jej hanebně projhrál; ješče chceš na základ jhráti? Buoh dajť sě ďáblu dostati. On vece: Nemluviž mnoho, neboť mě bude hněv z toho; 75 100

Strana 376
376 Satyry: 1. O ševcích. 15 127 10 Razut berz ſye precz | biednycze. Nebt wten czas oſſigi lícze Ona przíſkoczíwſy knemu Iwytrr|ze koſtky íemu. Swecz ſye rozhnye wagie nany. I da giey policzek dlajny. Tu gy przieſtol zawrch ſklony Díw ze giey hlawy neflomy. pocziel gy tlacziti nohu. ana upie kzýwemv bohu. Nabíw ſye gie wyeho domu Iweczye krrezmarzy tomu. Hoſpoda rzy buoh tie zehnay. probuoh na mye ſye nehnyeway. Muſſyl ſem to uczynytí wtwem domu nekazan byti. To wſe pro tuto zlu kozy. yazt giey toho doma zhojzy. akdyz czyeſtu ſpolu gdieſta. wten czas ] ſye ſpolu ſmyrzieſta. poczie ſwe zeny I proſſytí. Rzka racz mnye to otpuſtiti. Ona] iemu otpowiedie. Rzkuczy yaz to dobrzie wiedie ze ty welmy zly obycziey mas Czo dobudes to wſe proyhras. welecht | natrh upondieli Rzkucz tut nagy boh ] nadieli. aty poczie otkladati. achtie do czſtwrtka nechati. 10

Strana 377
Satyry: 1. O ševcích. 377 110 115 120 125 razuť, beř sě preč, biednice, nebť v ten čas ošiji líce. Ona přiskočivši k nemu i vytrže kostky jemu. Švec sě rozhněvaje na ni i da jej políček dlaní; tu ji pře(s) stól za vrch skloni, div že jej hlavy nezlomi; poče ji tlačiti nohú, ana úpie k živ(u) Bohu. Nabiv sě jé v jeho domu i vece krčmáři tomu: Hospodáři, Buoh tě žehnaj! Pro Buoh na mě sě nehněvaj; musil sem to učiniti, v tvém domu nekázán býti, to vše pro tuto zlú kóži, jazť jej toho doma zhozi! A když cestú spolu jdiesta, v ten čas sě spolu smířiesta. Poče své ženy prositi, řka: Rač mně to otpustiti. Ona jemu otpovědě, řkúci: Jaz to dobře vědě, že ty velmi zlý obyčej máš; co dobudeš, to vše projhráš. Velechť na trh u pondělí, řkúc: tuť nají Bóh nadělí; a ty poče otkládati a chtě do č(t)vrtka nechati. 105 130

Strana 378
378 Satyry: 1. O ševcích. 15 128° 10 Kdyz ty gdes natrh ] wecztwrtek. Tehdy wtre wſtupi malý ] czrrtek. I oflepi twogy oczy. ze otko ſtek nebudes moczy. Ongrey weczye | myla zeno. Gyzt geſt wſechno pro wrrzeno. Ty nerod nato nycz tbatí Muſfymt twu potrziebu datí Tu ſolbre wſe otpuſtiſta. adobra przietele i byſta. Tak ſwecz díwoczye prziebywa zet ſwych penyez wkrrczmye zbywa Iczaſto gmu ſye przihodi. zet ízakladow ] otchodi. ant zlu plachtu prodra naſie vzrzís ho zkrezmy wytafſye. pobrehne ] iako bezſmyſla. aplachta nanem ot wiſla. Zatiem nan lide wzwolagy Mnozy nan blatem wzkydagy. przibieſhnat doſſwych katrrczy. Tu gey ze na donych wſtrczy. Iſſwyne ſye zaka namy. yako zly pes proſtrzied ſla my. prziehubene reho bydlo. Mohlby ] radiegy zwati mydlo. nez tak ha nebnye bydliti. nycs dobreho ne uzity 15

Strana 379
Satyry: 1. O ševcích. 379 135 140 145 150 155 Když ty jdeš na trh ve čtvrtek, t(eh)dy v tě vstúpí malý črtek i oslepí tvoji oči, že ot kostek nebudeš moci. On jej vece: Milá ženo! jižť jest všechno provrženo; ty neroď na to nic tbáti, musímť tvú potřebu dáti. Tu sobě vše otpustista a dobrá přietele bysta. Tak švec divoce přebývá, žeť svých peněz v krčmě zbývá; i často j'mu sě přihodí, žeť i základóv otchodí; anť zlú plachtu prodra na sě, uzříš ho z krčmy vytasě; poběhne jako bez smysla a plachta na nem otvisla. Zatiem naň lidé vzvolají, mnozí naň blátem vzkydají. Přiběhnať do svých katrčí, tu jej žena do nich vstrčí; i svine sě za kamnami jako zlý pes prostřed slámy. Přehubené jeho bydlo; mohl by raději žváti mýdlo, než tak hanebně bydliti, ničs dobrého neužiti. 160

Strana 380
380 Satyry: 2. O konšelech nevěrných. 128 10 15 Okonfelech newwernych Konſele raczte flyſfietí. amnye wtom zazle neymíeti. Gmate ] naſſobie zlu wadu. Krziwym dawas ] dobru radu. Pohrziechu wto mnoho bludie. Ze prawe krziwelnye ſudye Przida chudy czlowiek knemu. ibude ] tak rzeczy iemu. Dobry druze tebet ! proſſy. uczyn zaſſwe matky duſſy pomoz my newyny zbytí. Chczut ] twoy modlitewnyk byti. By tye | myli buoh uzdrawil. I tie wſyech ] twych hrziechow zbawil. Konſel| ſye nycz nepotiezie. Inhed yeho | ſam otieze. Rzka mozli czo zamoy] trud byti. Snadt bych pomohl toho zbytí. Tento chudy tu rziecz ſlyſſye Stane prziednym ſrrdczem wzdy ſſie. Rzka b(v)oh wie neymamt czo ! dati. probuoh racz mí pomahati Kdyz konſel uſlyſſi czo geſt. wten | czas nalezne ſobie tu leſt. Rzka | ſuſiede prawit tobie. Teprw ſem| wzpomanul ſobie. Gmamt byty zaitra naroczye. proſſeno mne yme ho otczye. Tu gmam przyweſti kupſwu. 129

Strana 381
Satyry: 2. O konšelech nevěrných. 381 10 15 20 25 (2.) O konšelech nevěrných. Konšelé, račte slyšeti a mně v tom za zlé nejmieti: jmáte na sobě zlú vadu, křivým dáváš dobrú radu. Po hřiechu v tom mnoho blúdie, že pravé křivelně súdie. Přída chudý člověk k nemu i bude tak řieci jemu: Dobrý druže! tebeť proši, učiň za své matky duši, pomoz mi neviny zbýti; chcuť tvój modlitevník býti, by tě milý Buoh uzdravil i tě všech tvých hřiechóv zbavil. Konšel sě nic nepotieže, inhed jeho sám otieže, řka: Móž-li co za mój trud býti, snadť bych pomohl toho zbýti. Tento chudý, tu řeč slyše, stane před ním, srdcem vzdyše, řka: Buoh vie, nejmámť co dáti, pro B(ó)h rač mi pomáhati. Když konšel uslyší, co jest, v ten čas nalezne sobě tu lesť, řka: Súsěde, praviť tobě, teprv sem vzpomanul sobě: jmámť býti zajtra na roce, prošeno mne i mého otce. Tu jmám přivésti ku právu:

Strana 382
382 Satyry: 2. O konšelech nevěrných. 10 15 129" Suſſied ſuſſiedu ukradl krawu popros nyekoho gyneho. atie przíe ſlyſſy newynneho. Tento poyde prejcz otneho. przide druhy ptagie jeho akdyz ſye geho doptage. nyeczo ſbo zie ſſobu ſſobu gmagie. Bude rzeczy! racz flyffieti. pane czot chczy powiedietí. Slyſſal ſem zes mudry konſel proto ſem ſiem ktobie prziſſel aby my dal ztoho radu. vczynyl | ſem hroznu ſwadu. yednoho ſem | obelhawil. Druheho doſmrrti zabil proſſymt by ſye wto uwazal. dalt | bych rad czo by ſam kazal. Kdyzt | konſel uſlyſy toto. weczye gmu ] nemut ſye proto. Chczut pomoczy] toho zbyti. ale hrziwnyt my dobití Muſſymt myſliti prziemnoho. Abych tie ] wyprawil ztoho. On weczye moy mily I pane Tot natwey miloſti ſtane. weczie ] neulewymt ikroffie. By ſtal dopuol | leta proſſye. Muſfymt gmieti hroznu ] praczy I ſſwehot ſpanye ukraczy. zet | tie wzdy ktomu przywedu.

Strana 383
Satyry: 2. O konšelech nevěrných. 338 35 40 45 50 55 súsěd súsědu ukradl krávu. Popros někoho jiného, a(ť) tě přeslyší nevinného. Tento pójde preč ot neho, příde druhý, ptaje jeho, a když sě jeho doptaje, něco zbožie (s sobú) jmaje, bude řieci: Rač slyšeti, pane, coť chci pověděti. Slyšal sem, žes múdrý konšel, proto sem sěm k tobě přišel, aby mi dal z toho radu, učinil sem hroznú svádu: jednoho sem obelhavil druhého do smrti zabil. Prosímť, by sě v to uvázal; dalť bych rád, co by sám kázal. Kdyžť konšel uslyši toto, vece j'mu: Nemuť sě proto, chcuť pomoci toho zbýti, ale hřivnyť mi dobyti; musímť mysliti přemnoho, abych tě vypravil z toho. On vece: Mój milý pane! toť na tvej milosti stane. Vece: Neulevímť i kroše, by stál do puol léta, proše. Musímť jmieti hroznú práci i svéhoť spanie ukráci, žeť tě vždy k tomu přivedu, 30

Strana 384
384 Satyry: 2. O konšelech nevěrných. 15 130" Zet dam ztoho dobru radu Ten gifty sye ne potazaw. Hned hrziwnu zklyna wy wazaw. weczye racziz hrziwnu wzhreti. Atu praczy omnye gmyetí. Takt | konſel pohrziechu bludy. Zet mnoho [ liftiwie wyludy. ny probuoh ny prowſye ſwate. yedno proſbozice klate Ktoz ſye ſkolaczem utecze. Ten gyuz ] neyma nato peczie. powies gmu przhhodu ſwogy. Kdyz on uſlyſſy rziecz | twogy. naleznet tolik chytroftí. Kon|ſel ſobie ymudroſti. Zet tie uczyny il praweho. azpraweho krziwedlneho Ti ſu tak zuffali lidie Tak ſwym | ſmyſlem diwnye bludie vmye mno hym radu dati. aſſam nato nechcze ] tabati. By toho ſpokorem nechal By krziwych kolacziew nebral. hu|beny bude twoy kolacz. azth Rzku | tobie dopkla racz. Rad by wratil | ty penyezye. Kdyz powiſnes ulemíe zie upekelneho rzetiezie. Kdez budes | newleky wiezye 10 10

Strana 385
Satyry: 2. O konšelech nevěrných. 385 65 70 75 80 85 žeť dám z toho dobrú radu. Ten jistý sě nepotázav, hned hřivnu z klína vyvázav, vece: Račiž hřivnu vzieti a tu práci o mně jmieti. Takť konšel po hřiechu blúdí, žeť mnoho l(s)tivě vylúdí, ni pro Buoh ni pro vše svaté, jedno pro zbožice klaté. Ktož sě s koláčem uteče, ten juž nejmá na to péče: povieš j'mu příhodu svoji, když on uslyší řeč tvoji, nalezneť tolik chytrosti konšel sobě i múdrosti, žeť tě učiní pravého a z pravého křivedlného. Ti sú tak zúfalí lidie, tak svým smyslem divně blúdie, umie mnohým radu dáti a sám na to nechce tbáti, by toho s pokojem nechal, by křivých koláčev nebral. Hubený bude tvój koláč, ažť řkú tobě: Do p(e)kla rač! Rád by vrátil ty peniezě, když povisneš u lemiezě, u pekelného řetězě, kdež budeš n(a) věky vězě. 60 A 25

Strana 386
386 O lišce a o čbánu. 15 130" 10 Oliíczie aoczbanu Liſka iednu brehagiczy. Greſti ſobie ] hledagiczy. vbreze dogednyech| puſtek. ano wnych redyny chruſtek weczye powiez my to chruſte Czie| gſu toto chyſſie puſte. On giey tako ] otpowiedie. Rzka gazt ſam newie die. Teprw ſem yedno prziſſel ſiem Neymam nycze czynyti ſtrem. Liſka li poczie ſye toczití By mohla czo uhonyty Tocziwſy ſye ſiemo itam Iubreze kpluſtym kamnam. Adkdyz ſye wnyey ftiegi wtoczy. Inhed wkamnach czba na zoczy. weczie dobry weczer czbalne. Kak ſye gmas moy myly pane Czban liſczye nycze neweczye. aona ] wzemſy gey naplecze. potieſczi ſye] ſnym wen zpuſtek. Tu gi potka one chruſtek. weczye liſka czo to neſſes. ze | nohamy redwa pletes. Ona weczye| neſſu czbana. Meho miloſtneho pa na. zdaſſe ſye giey neſti trezek. wznejſſy gey naieden brziezek. Ipuſti gey | dolow opak. 15

Strana 387
O lišce a o čbánu. 387 10 15 20 25 O lišce a o čbánu. Liška jednú běhajíci, jésti sobě hledajíci, uběže do jedněch pústek, ano v nich jediný chrústek. Vece: Pověz mi to, chrúste, čie jsú toto chyše pusté? On jej tako otpovědě, řka: Jazť sám nevědě; teprv sem jedno přišel sěm, nejmám niče činiti s tiem. Liška poče sě točiti, by mohla co uhoniti; točivši sě sěmo i tam i uběže k pustým kamnám; a když sě v niejstěji vtoči, inhed v kamnách čbána zoči Vece: Dobrý večer, čbáne! kak sě jmáš, mój milý pane? Čbán lišce niče nevece; a ona vzemši jej na plece, potěšči sě s ním ven z pústek. Tu ji potka onen chrústek, vece: Liška, co to neseš, že nohami jedva pleteš?" Ona vece: Nesu čbána, mého milostného pána. Zdáše sě jej nésti těžek, vznesši jej na jeden břežek i pusti jej dolóv opak,

Strana 388
388 O lišce a o čbánu. 131" 10 15 Rzkucz razt tobie uczylny tak. weczye poydiz dolow ezba ne. Trezeks my neſti moy pane Czban ſye dolow ſhory pokotí. Liſka] ſye ponyey breziecz upoti. weczie i czbane procz biezis prudczie. przieſa dis my ſkoro ſrrdcze. akdyz czban ] narowny breſſe. wiecz ſye kotiti ne mozieſſe. weczye liſka. kde gdes czbalne. zdalis uſtal mily pane. pakly ! nechczes ſemnu giti. Gaz chczy tobie] uczynytí. ze poydes ſemnu bezdieky Kdez ſie newratis nawieky. przywa zawſy czban kuoczaſſu. weczye 1az | tie tam doneſfu. Budes upití naſſwe horze. plawagie iako proſied [ morzie. Akdyz przibieze kſtudnyczy Bieda liſczye hubenyczy. Mnyeſe| oklamagicz czbana. Nalit ſye ob ludy ſama. weczye ezbane ke fie mod lis. zlehos vmyfle ze trem dlis. ona| nycz nepomeſkawſy. Czban koczaſſu prziwazawſy. wzleze wzhoru na ohlubnyczy. Ipuſti czbana wſtudníci weczye kdyz ſye nechczes modlití. 131

Strana 389
O lišce a o čbánu. 389 35 40 45 50 55 řkúc: Jazť tobě učini tak, vece, pójdiž dolóv, čbáne; těžeks mi nésti, mój pane! Cbán sě dolóv s hory pokoti, liška sě, po něm běžiec, upoti, vece: Čbáne, proč běžíš prudce? přesadíš mi skoro srdce. A když čbán na rovni bieše, viec sě kotiti nemožieše. Vece liška: Kde jdeš, čbáne, zda-lis ustal, milý pane? Pak-li nechceš se mnú jíti, jaz chci tobě učiniti, že pójdeš se mnú bezděky, kdež sě nevrátíš na věky. Přivázavši čbán k uocasu, vece: Jaz tě tam donesu, budeš úpiti na své hoře, plavaje jako pros(tř)ed moře. A když přiběže k studnici, běda lišce hubenici! Mnieše oklamajíc čbána, naliť sě oblúdi sama. Vece: Čbáne, ké sě modlíš; zléhos úmysle, že tiem dlíš. Ona, nic nepomeškavši, čbán k ocasu přivázavši, vzleze vzhóru na ohlubnici i pusti čbána v studnici, vece: Když sě nechceš modliti, 30

Strana 390
390 O lišce a o čbánu. 10 15 132 Gaz tre muſſym utopití Czban poczie ſwrchu I plawati. poczie liſka nan wolati. Rzkucz | czbane brrzo wiz oſſobie Gyzt geft wel mi zle otobie. Razut pokorz my ſye iedynu. aotpuſtymt wſy twu wynu Czbana lzye mluwiti nebieſſe. Nebo | zhlyny ſlepen bieſſe. Tehdy ſye hſka ] rozhnyewawſy. Czbana uwodu wra|zywſy. weczye gizt ſem doſti howiela tobie. Czos vhonyl gmyey to ſobie Czban ſye poczie zalewatí. wody ſye | wen nalewati. Liſky kſobie potaha ti. Liſka ſye poczie ottahati. weczye | liſka netak czbane. Gazt ſpilegi mily| pane Tehdy czban poczie bobtati. woldy sye wen nalewati. hlube ſye poh rziziewati. Liſka poczie wzdy wolati Rzkucz bieda czo my ſie chcze ſtaty weczye myly czbane otpuſt my to ayaz tobie flibugi to. zet nechczy | tobie ſkoditi. Racz mye nebozku] zywiti. Ona toho rzeczy netaze. az gy ! czban kſobie przitaze. 5

Strana 391
O lišce a o čbánu. 391 65 70 75 80 85 jaz tě musím utopiti. Čbán poče svrchu plavati, poče liška naň volati, řkúc: Čbáne, brzo viz o sobě; jižť jest velmi zle o tobě. Razuť, pokoř mi sě jedinú a otpustímť vši tvú vinu. Cbán(u) lzě mluviti nebieše, nebo z hlíny slepen bieše. Tehdy sě liška rozhněvavši, čbána u vodu vrazivši, vece: Jižť sem dosti hověla tobě, cos uhonil, jměj to sobě! Čbán sě poče zalévati, vody sě veň nalévati, lišky k sobě potáhati. Liška sě poče ottáhati. Vece liška: Ne tak, čbáne, jazť spíleji, milý pane! Tehdy čbán poče bobtati, vody sě veň nalévati, hlúbe sě pohřižievati; liška poče vždy volati, řkúc: Běda, co mi sě chce státi! vece, milý čbáne! otpusť mi to a jaz tobě slibuji to, žeť nechci tobě škoditi, rač mě nebožku živiti. Ona toho řieci netaže, až ji čbán k sobě přitaže; 60

Strana 392
392 Satyry: 3. O zlých kovářích. 10 Ona ſye wſtud nyczy wrrze. Inhed gy czban nadno ] wtr(r)ze. Tu grey neda wiecz wznyk nuti Muſſy bezdreky utonuty. Tak | ſie liſka prziemudrzila. Swoy ziwot | marnye ztratila Otczbana zhlyny ] ſlepeneho. zbyla liſka zywota ſwe|ho 15 132 Ozlych kowarzich Kowarzy wy znamenayte. zleho | ſie diela chowayte. Gaz wy wy ſtrziehagy ztoho Byſte ſye chowali ] toho. Geſto mnozy to czynyte. wy ztoho hrziechu nemnyte. By ztoho kdy mohl hrziech byti. Ze chczes zle| ſbozie dobyti. wzwieda zlodiey two gie chyffie. przide ktobie wnoczy tiſſye Idre myly miſtrze racz ſyem wſtatí Chczi| tobie dobri dar dati. By tie mnye to | taynye ſkowal. Czoz bych yaz tobie rozkazal. By my mocznu pilu ſkoual Bych gyu wſie zeleza lamal. By nycz i prziednyu neoſtalo. any mnoho any ] malo. Czoz bych otzeleza uzrziel.

Strana 393
Satyry: 3. O zlých kovářích. 393 90 95 ona sě v studnici vrže, inhed ji čbán na dno vtrže; tu jej nedá viec vzniknúti, musí bezděky utonúti. Tak sě liška přemúdřila, svój život marně ztratila; ot čbána z hlíny slepeného zbyla liška života svého. 10 15 (Satyry: 3.) O zlých kovářích. Kováři, vy znamenajte: zlého sě diela chovajte; jaz vy vystřiehaji z toho, byste sě chovali toho. Ježto mnozí to činíte, vy z toho hřiechu nemníte, by z toho kdy mohl hřiech býti, že chceš zle zbožie dobyti. Vzvěda zloděj tvoje chyše, příde k tobě v noci tiše i die: Milý mistře, rač sěm vstáti, chci tobě dobrý dar dáti, bytě mně to tajně skoval, což bych jaz tobě rozkázal: by mi mocnú pilu skoval, bych jú vše železa lámal, by nic před ňú neostálo, ani mnoho ani málo; což bych ot železa uzřel,

Strana 394
394 Satyry: 3. O zlých kovářích. 15 133 10 aby | to wſe pilu przietrziel. aktomu zoczieli nozie. Gymyz przieſtrzihl wſe czo I ye. Ktomu ſkuy my klicziew deſiet aby gym neoftal wes ſwiet. Czoz bych chtiel kde otmykati. By to nejmohlo oſtati. akdyz mu to wſe rozka za. yakot mut ſrrdczie pomaza Tut | rziecz kowarz rad uſlyſſie Hned by zlo diegy ottuffie. Rzka tot mile wſe | rad ſdregy. Nozíe pili przihotugy. Gedno ty pomyſli omnye. aby my zaplatil rownye. Tehdy zlodiey to | wſe myna. wygma wierdunk zſwelho klyna. Tentoti weczye wierdůk ] dam. adruhy az przigiedes knam Naleznes ny proſtrzied. Przides pili| nozie neſſa. Tut tobie wſechno za placzy. Twe uſile itwu praczy. Takt | kowarz ſbozie dobywa. zet rad ſzlo diegy prziebywa. Druhet naz doneho ] wiedie. Ikazdemut nan powiedie Kdyztot komu kon ukuge. Mno hemut to rad ſlibuge. Rzka dobrzie | ſem twoy kon ukowal. 10

Strana 395
Satyry: 3. O zlých kovářích. 395 25 30 35 40 45 aby to vše pilú přetřel, a k tomu z oceli nože, jimiž (bych) přestřihl vše, co (sě móže). K tomu skuj mi klíčev desěť, aby jim neostál veš svět; což bych chtěl kde otmykati, by to nemohlo ostati. A když mu to vše rozkáza, jakoť muť srdce pomaza, tuť řeč kovář rád uslyše, hned by zloději ottuše, řka: Toť mile vše rád sději, nože, pily přihotuji; jedno ty pomysli o mně, aby mi zaplatil rovně. Tehdy zloděj, to vše mina, vyjma věrdunk z svého klína: Tento ti, vece, věrdunk dám a druhý, až přijedeš k nám. Nalezneš ny prostřed (lesa), přídeš, pily, nože nesa; tuť tobě všechno zaplaci, tvé úsilé i tvú práci. Takť kovář zbožie dobývá, žeť rád s zloději přebývá. Druhéť jaz do neho vědě i každémuť naň povědě: kdyžtoť komu kóň ukuje, mnohémuť to rád slibuje, řka: Dobře sem tvój kóň ukoval, 20

Strana 396
396 Satyry: 4. O sladovníciech. 15 133 Bezpecznye by ſíto myl prziehnal. Netah nes. otneho gieti. azt mrrcha pocz ne kleczyetí. Ba by my to boh ra cziel datí. zadar czoz bych chtiel za dati. Bych naz byl kowarzie moczě wzdyt by polezal nemoczen. Chtrel j bych to prawo naleſti. Ze by muſſyl | cztwernoh leſti. Kteremu by kony| zagal. Bych ten hrziebi zaſſye wy nal. Iwrazil mu wyeho nohu. wzdyt | by upil kziwu bohu. aby kowal rozhledage. akonyem nezagymagíe 10 15 Oſladownyczech Sladownykom tez powiedie. Mnoho zleho do nych wiedie. Chtie brrzo bohati ] byti. Acz ſye gym da ſbozie zití. Ale| kdyz kto zle dobude. Tomut nera do probude. Czaſto gym pohrziechu ſhorzy. potomt muſſy byti whorzy Tent obycziey wſobie gmagy. zet ] nerady nato tbagy. Kdyz gmu ſed lak da trh rowny. wneſſa obile do ſladowny.

Strana 397
Satyry: 4. O sladovníciech. 397 55 60 bezpečně by sto mil přehnal. Netáhneš ot neho jeti, ažť mrcha počne kleceti. Ba by mi to Bóh ráč(i)l dáti za dar, což bych chtěl žádati: bych jaz byl kováře mocen, vždyť by poležal nemocen. Chtěl bych to právo nalézti, že by musil čtvernoh lézti, kterému by koni zajal, bych ten hřebí zasě vyňal i vrazil mu v jeho nohu; vždyť by úpěl k živ(u) Bohu, aby koval rozhlédaje, a koněm nezajímaje. 50 10 (4.) O sladovníciech. Sladovníkóm též povědě; mnoho zlého do nich vědě: chtie brzo bohati býti, ač sě jim dá zbožie žíti. Ale když kto zle dobude, tomuť nerádo probude; často jim po hřiechu shoří, potomť musí býti v hoři. Tenť obyčej v sobě jmají, žeť nerádi na to tbají, když j'mu sedlák dá trh rovný, vnesa obilé do sladovny,

Strana 398
398 Satyry: 4. O sladovníciech. 134 10 15 134 Budet ſnym lecz czo mlu witi. zatiem hleda wyſtawití Kdez by gmiel naywieczſy mieru wtomt ukaze ſwu newieru. Akdyz to | obile zmierzy. an mu natom dobrzie | wierzy. Budet znych flady dielati Chtie mnoho kroffow nabrati. aktoz ! poſſlad knemu. Sladownyk wyſta wi iemu. nalezna mieru naymenſi agynde schowa naywieczfye. Rzka | tot yaz beru namu wieru. zet gaz ! gmam ſprawedlnu mieru. Tot fla downyk dobrzie vmye. Ktoz remu wtom nerozumíe. Druhet opiet | dwornye czyny. Rziedkit ſie nan ] toho domny. Ktoz mu da obile mnoho. By gmu dielal ſlady ztoho On uczyny welmy dwornye. ale | ſtane ſye nerownye. wyſpa ſwoy | ſlad nahromadu. Oſpe gey yako ] zahradu. okolo czuzymy ſlady az kſwemu nebude kady. znamelnayz czot czyny potom. yaz wam nailep ! powiem otom. Doſahna hrzebla dluheho Nepomnye ſwiedomye ſweho.

Strana 399
Satyry: 4. O sladovníciech. 399 20 25 30 35 budeť s ním leč co mluviti; zatiem hledá vystaviti, kdež by jměl najvěčší mieru; v tomť ukáže svú nevěru. A když to obilé změří, an mu na tom dobře věří, budeť z nich slady dělati, chtě mnoho krošóv nabrati. A ktož po slad (příde) k nemu, sladovník vystaví jemu, nalezna mieru najmenší a jinde schová najvěčš(í), řka: Toť jaz beru na mú vieru, žeť jaz jmám spravedlnú mieru. Toť sladovník dobře umie, ktož jemu v tom nerozumie. Druhéť opěť dvorně činí, řiedkýť sě naň toho domní: ktož mu dá obilé mnoho, by j'mu dělal slady z toho; on učiní velmi dvorně, ale stane sě nerovně: vyspa svój slad na hromadu, ospe jej jako zahradu okolo cuzími slady, až k svému nebude kady. Znamenajž, coť činí potom, jaz vám najlép poviem o tom: dosáhna hřebla dlúhého, nepomnie svědomie svého, 15 40

Strana 400
400 Satyry: 5. O lazebníciech. 10 Budet okolo hrabati. Kſwey hromadie prziſtahati. weſdyt hrabe neuſſada. azt bude ] hrozna hromada. zewfiech trech hro mad naywieczfy. Genz bieffe zewfiech ] naymenſye. Takt umiegy falfowatí ] Dobrymy lidmy klamatí. Nebozat ka oſtawte ſye. Dluheho hrzebla zblawte ſye. proiedyne dluhe hrzeblo Muſſy twa duſſye giti upeklo 15 135a olazebny czech Lazebnyczy ti gſu ſprawlny. vſſwych penyez welmy ztralwny. Chcze ſye wezdy dobrzie gmietí Mezy dobrymy ſedietí. Bohatym ſye ] rownagicze. podle nych picze giedu cze. Nemoz gmu tak brrzo przítí Az muſſy wſechno propití. Ty ſye | hornykom wrownagy. Geſto zlata ] mnoho gmagy. hornyk tento oby cziey gma. Kehdyzto penyez drahníe ] gma. Nechczet nykdy utrpiety. Mu fſye dobru ztrawu gmieti. Byt wijediel zet gmu zebrati.

Strana 401
Satyry: 5. O lazebníciech. 401 45 50) budeť okolo hrabati, k svej hromadě přitáhati; vezdyť hrabe, neusada, ažť bude hrozná hromada, ze všech těch hromad najvěčš(ie), jenž bieše ze všech najmenšie. Takť umějí falšovati, dobrými lidmi klamati. Nebožátka, ostavte sě, dlúhého hřebla zbavte se: pro jediné dlúhé hřeblo musí tvá duše jíti v peklo. 10 (5.) O lazebníciech. Lazebníci ti jsú správni, u svých peněz velmi stravni; chce sě vezdy dobře jmieti, mezi dobrými seděti, bohatým sě rovnajíce, podle nich píce, jedúce; nemóž j'mu tak brzo příti, až musí všechno propiti. Ti sě horníkóm vrovnají, ježto zlata mnoho jmají. Horník tento obyčej jmá: kehdyžto peněz drahně jmá, nechceť nikdy utrpěti, musie dobrú stravu jmieti; byť věděl, žeť j'mu žebrati, 15 26

Strana 402
402 Satyry: 5. O lazebníciech. 10 15 135 10 zaytra ſye ſdretmy precz brati. Natot ſye ne rozpomyna. Muſſyt wzdy byti pln | wyna. Rziedkit ſye nato rozmylly Die zaytra mye boh omyſli. Ty I gſu nayſprawnyeſy lidíe. ze naldech nycz neludie. Tez yaz prawy | lazebnykom. przirownagy gye | khornykom. ze gſu take ſprawny | lidie. Nalidech zle nycz neludie. objchodie ſye porzemeſle. natomt ] welmy neczynye zle. wſak by ye dyneho nechal. By ſye welmy | neopigal. Adruheho ſye warowal Aby proto bit nebywal. Kdyz zlu brzitwu koho holí. Czaſto welmy I ponem boli. aczaftot uczyny hojrze. zet tie chwatagie urzieze Druhehot ſye rad dopuſczíe. Kdiz | komu krew zruku puſczie. Zet ] ſye zily rad chybuge. Rziedkyt ] gmu ztoho díekuge. vczynyt| czlowieku boleſt. ato geho | hrozna neczeſt. Czo by to ſko dilo komu. Bych yaz ſye przí mluwil ktomu. aby prawo na lezeno.

Strana 403
Satyry: 5. O lazebníciech. 403 20 25 30 35 40 zajtra sě s dětmi preč bráti, na toť sě nerozpomíná, musíť vždy býti pln vína. Řiedkýť sě na to rozmyslí, die: Zajtra mě Bóh omyslí. Ti jsú najsprávnější lidie, že na lidech nic nelúdie. Též jaz pravi lazebníkóm, přirovnaji je k horníkóm, že jsú také správní lidie, na lidech zle nic nelúdie; obchodie sě po řemesle, na tomť velmi nečinie zle. Však by jediného nechal: by sě velmi neopíjal; a druhého sě varoval, aby proto bit nebýval. Když zlú břitvú koho holí, často velmi po nem bolí a častoť učiní hoře, žeť tě, chvátaje, uřeže. Druhéhoť sě rád dopúščie: když komu krev z rukú púščie, žeť se žíly rád chybuje, řiedkýť j'mu z toho děkuje; učiníť člověku bolesť a to jeho hrozná nečesť. Co by to škodilo komu, bych jaz sě přimluvil k tomu. aby právo nalezeno 45

Strana 404
404 Satyry: 6. Řezník. 15 136 Bilo nan 1 uſtaweno. Kdyz by koho hole urziezal. By! gmu ten dobry policzek dal. Druhe bych chtiel wymyſlití To bych gmu chtiel napllnítí Kdiz by my zyly chibil. Bych ] gmu preſti zuby wybil. Snadt by puſczal rozhledagie. wieczſy ! natre peczy gmagie. 15 Rzieznyk Rzieznyk ſye takto obchodí Dobrym lidem czaſto ſkojdí. Kdyz brezy powſy wolagíe Naprodayne brawy ptagie. Budet kupowati brawy. Chtie] ſnych utrezieti ztrawy. Kdyz ho uzrzy dobytczatko. vzieſſnet ſye nebozatko. Neb gma rziez nyk ruczye racziey. Kdyz on dobytczatko zmaczye. nelziet| ſye gmu poprawiti. Muſſyt ] wzdy churawo byti. atu lib kup lib nekupí. Gyzt bezíkojdy neotſtupí. wzdit ſkodu uczy ny tomu. Kdiſtot brawy majczye komu. Druhut gma ne wieru wſobie. Tut chczy wy prawiti tobie. 136"

Strana 405
Satyry: 6 Řezník. 405 50 bylo naň i ustaveno: když by koho, hole, uřezal, by j'mu ten dobrý poliček dal. Druhé bych chtěl vymysliti, to bych j'mu chtěl naplniti: když by mi (sě) žíly chybil, bych j'mu pěstí zuby vybil; snadť by púščal, rozhlédaje, věčší na tě péči jmaje. 10 15 (6.) Řezník. Řezník sě takto obchodí, dobrým lidem často škodí: když běží po vsi, volaje, na prodajné bravy ptaje, budeť kupovati bravy, chtě z nich utěžeti stravy. Když ho uzří dobytčátko, užesneť sě nebožátko, neb jmá řezník ruce račiej: když on dobytčátko zmacie, nelzěť sě j'mu popraviti, musíť vždy churavo býti. A tu lib kup lib nekupi, jižť bez škody neotstúpí; vždyť škodu učiní tomu, kdyžtoť bravy macie komu. Druhúť jmá nevěru v sobě, tuť chci vypraviti tobě:

Strana 406
406 Satyry: 6. Řezník. 10 15 137 Ktoz dobytek natrh ] wody. Sedlakom rad nato ſkodí Budet ſnym lidmíe trrzití. Brajnye kazdemu kupiti. wto mu ] czyny mnoho nuzye Zet gemu| wſe kupczye zapuzye. az utrrzi | poſwey woli. yakſto iemu libo | koli. Trzetíet gaz wredie doneho. Ktoz maſſa kupi vneho ze gmu i prodawa kozýnu zanaylepſſy | ſkopcziewynu. Aczaſtokrat byko wynu. zanaylepſy [ howíedynu. Czt wrtehot ſye rad przigyma. Kdiſtot I geft naywieczſye zyma Budet wo/du oblewati. Maſſo rozny rozpiera ti. aby íemu zmrrzli wnoczy. Ho wiedyna iti ſkopczy. Takt poie ho woli bude Trzi czieſti gemu | ho przibude. Mnohot lidu okla mawa. Kdyz on to maſſo prodawa Takt gſu newierny rzíeznyczy. Horfit gſu nezli wieznyczy. wiez nyk nemoz tak zly byti. Kdyz ſye uda kde wdwor wnytí. wzdit po ſczeka prwe natre. Chtíe ſye przi hrabati kpatre.

Strana 407
Satyry: 6. Řezník. 407 25 30 35 40 45 ktož dobytek na trh vodí, sedlákóm rád na tom škodí, budeť s ním lidmě tržiti, bráně každému kúpiti; v to(m) mu činí mnoho núze, žeť jemu vše kupce zapúzie, až utrží po svej vóli, jakžto jemu libo koli. Třetieť jaz vědě do neho: ktož masa kúpí u neho, že j'mu prodává kozinu za najlepší skopcevinu, a častokrát býkovinu za najlepší hovědinu. Čtvrtéhoť sě rád přijímá: kdyžtoť jest najvěčšie zima, budeť vodú oblévati maso, rožny rozpierati, aby jemu zmrzli v noci hovědina i ti skopci. Takť po jeho vóli bude: tři čiesti jemu ho přibude; mnohoť lidu oklamává, když on to maso prodává. Takť jsú nevěrní řezníci, horšíť jsú než-li věžníci. Věžník nemóž tak zlý býti: když sě udá kde v dvór vníti, vždyť poščeká prvé na tě, chtě sě přihrabati k patě; 20

Strana 408
408 Satyry: 7. Pekař. 10 15 akdyz gmas drzie wo prziſſobie. Tut fie neftane ] nycs tobie. ale rzieznyka nezbu des. kdyz maſſa reho kupuges Muſfys dobrzie chytrí bytí. By ho mohl beſkody zbytí. protoz ] raz prawym rzieznykom. Gych ] panoſſiem gielituykonym. Czoz ] nalidech zle dobudu. ze proto ] pekla nezbudu. acz ſie toho neoſ tawie zaſweho ziwota zdrawíe 137 10 Pekarz naduſſy nepomny Rziedky ſye nan toho dôny Geho zloſtiu czoz gma wſobie. Giezto | yaz wyprawym tobie. Kdyz on chcze chleba napeczy. Tak to bude zenye | rzeczy. zeno kdyz poydes namieſto Dobudes my kwaſnycz wtieſto. azt ] muky napytligy. akwas wdiezy I przyhotugy. Tut gmu zena kwaſnycz przymczíe. Dobywſy gich ] podkray hrnczye. akdyz tieſto up wichu. Hrrnecz kwaſnycz wnje | nalichu. vmíeſywſe gidu kſtolu

Strana 409
Satyry: 7. Pekař. 409 50 55 a když jmáš dřevo při sobě, tuť sě nestane ničs tobě. Ale řezníka nezbudeš: když masa jeho kupuješ, musíš dobře chytrý býti, by ho mohl be(z) škody zbýti. Protož jaz pravím řezníkóm, jich panošiem, jelitníkó(m): což na lidech zle dobudú, že proto pekla nezbudú, ač sě toho neostavie za svého života zdravie. 10 (7. Pekař.) Pekař na duši nepomní; řiedký sě naň toho domní jeho zlosťú, což jmá v sobě, ježto jaz vypravím tobě. Když on chce chleba napéci, takto bude ženě řieci: Ženo, když pójdeš na město, dobudeš mi kvasnic v těsto, ažť múky napytliji a kvas v dieži přihotuji. Tuť j'mu žena kvasnic přimče, dobyvši jich pod kraj hrnce. A když těsto upravichu, hrnec kvasnic v n(ě) nalichu; umiesivše, jidú k stolu, 15

Strana 410
410 Satyry: 7. Pekař. 15 20 138 10 15 Chtiecze obiedwati ſpolu. zena | pomeſkawſy weczye. Muzi treſto kynuti nechcze. Muſſy wiecze kw aſnycz byti. Toz bude tieſto kynutí akdyz pokwaſnyczye bezie. przí neſſy y nali puol drezie. po bie die pecz zapalichu. Kwaleny ſye I prziprawichu. Ona weczye mu zy wiezto. Kdyz budes waleti I treſto. By toho nezapomynal. zes | trzy krofſye zamyeru dal. padeſat | kolacziew ztoho. nawales nebu/det mnoho. Gmas wtieftie kwaſnycz trzetynu. Trem wyberzes ] wſy giſtynu. agynet wziſku oſtane. Czoz koli potom oſtane Kdyz tiech kolacziew napeku. Hned gie namieſto powleku. Ktoz i przigde kupowat knemu. pekarz | bude rzeczy gemu. podte ſiem kemnye ktoz raczy. zdet gſu | naywieczſy kolaczy. Slany dob/rzie upeczeny. Inawſem dobrzie ] udieny. Deſſietkrat gym wrze wzhoru Rzka wiz kakt gma! peczenu koru. aktoz trech kola cziew kupi.

Strana 411
Satyry: 7. Pekař. 411 20 25 30 35 40 chtiece obědvati spolu. Žena, pomeškavši, vece: Muži, těsto kynúti nechce; musí viece kvasnic býti, tož bude těsto kynúti. A když po kvasnice běže, přinesši, i nali puol dieže. Po (o)bědě pec zapálichu, k válení sě připravichu. Ona vece: Muži, věz to, když budeš váleti těsto, by toho nezapomínal, žes tři kroše za mieru dal; padesát koláčev z toho naváléš, nebudeť mnoho. Jmáš v těstě kvasnic třetinu, tiem vybéřeš vši jistinu a jinéť v zisku ostane, což koli potom ostane. Když těch koláčev napekú, hned je na město povlekú. Ktož přijde kupovat k nemu, pekař bude řieci jemu: Poďte sěm ke mně, ktož ráčí, zdeť jsú najvěčší koláči: slaní, dobře upečení i na všem dobře udění. Desětkrát jím vrže vzhóru, řka: Viz, kakť jmá pečenú kóru! A ktož těch koláčev kúpí, 45

Strana 412
412 O bohatci. 20 138 10 Kazdy naſſwe horze ! wzupi. nereden ſproſtny ſedlaczek Kupi zahalerz kolaczek newie da leho newiery. vzrzy wnem przhehrozne diery. prziekrogie gey | nadwie czieſtí. az by wen wlozil | trzy preſtí Takt pekarz ſbozie | dobywa zet ſwe kolaczie nady ma. wiez to pekarzy wſeliky ze gmas ztoho hrziech weliky proty hubene kwaſnyczye. gſi] otluczen bozieho liczye. pakly I wiecz toho oſtanes. Tehdy ſye | gemu doſtanes. Snymz wnebe ſiech prziebywagie Budes ſye ] wieczny radugie obohatczy 15 Wizte ſwieta obludneho Nenyet 1) nanem nycz giſtelho.2) Nemoz byti3) czo takeho 4) yěz ] by5) bylo czo6) wieczneho. 7) vzrzys czlowieka zdraweho. welmy | dobrzie8) weſeleho 1) Nenye U. a 0. — 2) gineho 0. — 3) by K. 4) Nemozt biti nicz takeho U., nicz takoweho 0. — 5) Aby

Strana 413
O bohatci. 413 55 60 každý na své hoře vzúpí. Nejeden sprostný sedláček kúpí za haléř koláček, nevěda jeho nevěry; uzří v nem přehrozné diery, překroje jej na dvě čiesti, až by veň vložil tři pěsti. Takť pekař sbožie dobývá, žeť své koláče nadýmá. Věz to, pekaři všeliký, že jmáš z toho hřiech veliký; pro ty hubené kvasnice jsi otlúčen božieho líce. Pak-li viec toho ostaneš, tehdy sě jemu dostaneš, s nímž v nebesiech přebývaje budeš, sě věčn(ě) raduje. O bohatci. 5 Vizte světa obludného, nenieť na nem nic jistého Nemóž býti co takého, jenž by bylo co věčného: uzříš člověka zdravého, velmi dobře veselého; K. a 0. — 6) Bi bilo czo kde U. — 7) wyerneho K. — s) dobrzve vynecháno v K., owſſem O.

Strana 414
414 O bohatci. 10 15 yakz ſmrrt przi de wrah kazdeho. rednozt 1) dregi ] nenye2) reho. Tot 3) geſt bozie uſta wenye. ze czlowieczie prziroze nye. Sweho newie nycz ſkonczhenye Tak 4) nam ſwiedczy ſwalte cztenye. protoz5) lidem geft wie dreti. Iwzdy6) nato peczi 7) gmyety. aby ſtarzy iako 8) dreti. wzda9) ſmrt ] gmieli napamietí. Nebo czlowiek| zdraw gſa chody. Akdyz gemu| nycs 11) neſſkody. Nato 12) pomnyety ] nerody. nalit 13) ſye gmu 14) ſmrt naho dy. akdyz gemu | dozze 15) roha. vzaſina 16) ſye hrziechow mnoha. wzpomí nati bude boha. Czoz 17) neczynyl do brzie moha. 18) Kehdyz bude zboku 19) [ klanye. aoffrrdczy zpodpieraníe 20) Rad by pllnyl ſwe21) pokanye. Kdiz | bude giz 22) nedoſpanye. pomny na/buoh przitwem zdrawi.23) 10) 139" 139" 1) Gyednot K., Gednot U, gednoz 0. — 2) nenyet K., U. a O. — 3) To O. — 4) tott 0. — 5) Neb to U., Proto O. — 6) awzdy O. — 7) pamiet O. — 8) ywſſe O. — 9) wzdy K., U. a O. — 10) ychody K. — 11) nycz K., U. a O. — 12) nafmrt O. — 13) nali O. — 14) mu K. — 15) dotkne K. a O., dogde U. — 16) vzaſne ſe 0. — 17) ze O. — 18) a moha 0. Verše 23 a 24 vynechány

Strana 415
O bohatci. 415 10 15 20 25 jakž smrť příde, vrah každého, jednožť ději, nenie jeho. Toť jest božie ustavenie, že člověčie přirozenie svého nevie nic skončenie; tak nám svědčí svaté čtenie. Protož lidem jest věděti i vždy na to péči jmieti, aby staří jako děti vžda smrť jměli na paměti. Nebo člověk, zdráv jsa, chodí a když jemu ničs neškodí, na to pomnieti nerodí, naliť sě (j')mu smrť nahodí. A když jemu dožže roha, užasna sě hřiechóv mnoha, vzpomínati bude Boha, což nečinil, dobře moha. Kehdyž bude z boku klánie a o srdci zpodpieranie, rád by plnil své pokánie, když bude již ne do spanie. Pomni na Buoh při tvém zdraví, v U. — 19) kdyzt gyz bude wboku K., kdyz to bude wboku U. a O. — 20) Auſrdczye wzpodpyeranye K., Apod ſrdczem wpozdwihanye U., a vſrdcze podgimanie 0. — 21) trpiel wſſe U. — 22) kdyzt gyz bude K., kdyztt giz nebude doſpanie 0. — 23) kdyz ſi wzdrawie U., przi ſwem zdrawij O.

Strana 416
416 O bohatci. 10 15 140" poprawdie | te buoh oprawie. Naſſem 1) ſwietie ] peczie zbawi. Iwtwey duſſy 2) blajhoflawi. Buoh czlowieka ſpra wedlneho. Ktoz wen wierzy wſellikeho.3) yako oka ſtrzieze ſweho ! nezahub14) nykdý reho.5) zaziwota ] zazdraweho. Ktoz pomny nat worczye 6) ſweho. Bude gmíetí my loſt geho Oſtrzieze ho 7) wſeho zle ho. procz czlowiecze pyſſen 8) chodís proti bohu pychu plodis Trem ſwey9) ] duſſy welmy 10) ſkodis. nabuoh 11) pomnyeti nerodis. procz napychoſt 12) to lik wzkla das. aboha ſye nedo kladas. 13) weſdy 14) chwaly ſwietſke | zadas. 15) aoduſſy nycz nehladas. 16) Radilty bych wiernye tobie 17) aby zahe przízrziel klobie. Gyz ſy prawie natey dobie. neyſſy I welmy mlade robie. azda dies! gmam czaſſu doſti. pokati ſye| vmey mladoſti. 1) Nawſfyem K. a O., Natom U. — 2) Itwu duſſy U., y twu duſſi zblahoflawij O. — 3) ykazdeho K. a O., kaz- deho U. — 4) Nezahanbi U. — 5) ny ktereho K. — 6) na- boha U. — 7) geho U. — 8) piſſnye U. a O. — 9) ſwe K. a 0. — 10) mnoho 0. — 11) Nafmrt K., U. a 0. —

Strana 417
O bohatci. 417 35 45 50 po pravdě tě Buoh opravie, na sěm světě péče zbaví i v tvej duši blahoslaví. Buoh člověka spravedlného, ktož veň věří, všelikého jako oka střeže svého, nezahubí nikdy jeho. Za života za zdravého ktož pomní na tvorce svého, bude jmieti milosť jeho, ostřeže ho všeho zlého. Proč, člověče, pyšen chodíš, proti Bohu pýchu plodíš? Tiem svej duši velmi škodíš, na Buoh pomnieti nerodíš. Proč na pychosť tolik vzkládáš a Boha sě nedokládáš? Vezdy chvály světské žádáš a o duši nic nehladáš. Radil ti bych věrně tobě, aby záhe přizřel k sobě; již si právě na tej době, nejsi velmi mladé robě. A zda dieš: jmám času dosti pokáti sě v mej mladosti. 30 12) napichu U. a 0. — 13) Verš 46 vynechán v K. 14) wzdy O. — 15) ſwieczke chwal hledaſſ U. — 16) Ana- duſſi nicz netbaſſ U. — 17) Toby byla lepſſye rada K., U. a O. 27

Strana 418
418 O bohatci. 10 15 140" 5 10 Buoh tie twich | nezproſti. Kdyz nehledas geho ] myloſty. Nebo czlowiek gſa mlad ] chody. ano iemu nycz neſkody Swiet wzdy zaoboyek wody anot ſye gmu zle przyhody akdyz mu ſwiet naylep ſta ne. proknyy gemu rzieka pa ne. yednozt nemocz nan ukalne. Terprw nahrziechy wzpo mane. Gako ieden bohatecz ] bieſſe. Ten mnoho ſbozie gmíe gieſſe. probuoh dati nycz nech tieſſe. wzdy ſye ſſwym ſbozym | wadieſſe. Breſſe dworneho | vmyſſla. Gmyegieſſe ſbozye i bezczyſla. akdyz nemocz knemu I prziſla. Mluwieſſe iako bezſmy ſla. Onem uſlyſyte powieſt Kdiz| geho nadgide boleſt. wypra wym wam wſechno kak geſt Kak dwornu wſobie gmreſe leſt weczye mile ſbozie racz flyſſietí Czo chczu tobie powiedieti. Racz meho ziwota przietí. Nech tiel bych nykdy vmrzietí Bych to mohl czyele wzwiedietí Ez mi ſye tomu nadretí. Chtiel ] bych to wſe rad trrpieti. Iwtobie | nadiegy gmietí.

Strana 419
O bohatci. 419 65 70 75 80 Buoh tě tvých (hřiechóv) nezprostí, když nehledáš jeho milosti; nebo člověk, jsa mlad, chodí, ano jemu nic neškodí; svět vždy za obojek vodí, anoť sě (j')mu zle přihodí. A když mu svět najlép stane, prokn(ý) jemu řieká: pane! jednožť nemoc naň ukane, t(e)prv na hřiechy vzpomane. Jako jeden bohatec bieše, ten mnoho sbožie jmějéše, pro Buoh dáti nic nechtieše, vždy sě s svým sbožím vadieše; bieše dvorného úmysla, jmějéše sbožie bez čísla a když nemoc k nemu přišla, mluvieše jako bez smysla. O nem uslyšíte pověsť, když jeho nadjide bolesť; vypravím vám všechno, kak jest, kak dvornú v sobě jmieše lest. Vece: Milé sbožie, rač slyšeti, co chcu tobě pověděti; rač mého života přieti, nechtěl bych nikdy umřieti. Bych to mohl cele vzvěděti, ež mi sě tomu nadieti, chtěl bych to vše rád trpěti i v tobě náději jmieti. 55

Strana 420
420 O bohatci. 141" 10 15 141 Geſcze bych chthel weffel bytí. Bych natobie] mohl dobytí. Kteru chytroſty toho zbytí. Kdez bych ſye mohl] ſmrti ſkriti. wedie ezs gſy ] my welmy mylo. Kdyz by my l toho dobylo. Moy zywot y molgie ſylo. Snad bych ſobie ottuſilo proczze kemnye nepromluwis wſak mye podle ſebe widis. wel my natom zle my czýnys. pakli | ſye mne naczem ſtydis. Tehdy ſbo zie otpowiedie. yaz to weczye dobrzie wíedie. Itobie take po wiedie. ze mnozy ſwu wiecz | mnu rzíedie. Gazt ſem ſbozie po ziczene. Tobie naczas zyti dane akdyz gmas ſbozie proſtrane. Kazdyt promye rzieka pane Kdyz naz ſbozie tie rozmohu. Autelbe byti mohu. Tupas pyſnye ] chodie nohu. awiecz nycz net bas obohu. Neymas gyne kraltochwile. Kdyz wſwem zdrawi ] iwſwey ſyle. Semnu ſye obcho dis myle. Nebt gyneho nenye pile Ty mnu czíten gſa pychu plodís wten czas nabuoh tbati nerodis 15

Strana 421
O bohatci. 421 90 95 100 105 110 Ješče bych chtěl vesel býti, bych na tobě mohl dobyti, kterú chytrostí toho zbýti, kdež bych sě mohl smrti skrýti. V(ě)dě, e(ž) jsi mi velmi milo, když by mi toho dobylo: mój život i moje sílo! snaď bych sobě ottušilo. Proč že ke mně nepromluvíš? však mě podle sebe vidíš. Velmi na tom zle mi činíš, pak-li sě mne na čem stydíš. Tehdy sbožie otpovědě: Jaz to, vece, dobře vědě i tobě také povědě, že mnozí svú věc mnú řiedie. Jazť sem sbožie požičené, tobě na čas žití dané; a když jmáš sbožie prostranné, každýť pro mě řieká: pane! Když jaz, sbožie, tě rozmohu a u tebe býti mohu, tupáš, pyšně chodě, nohú a viec nic netbáš o Bohu. Nejmáš jiné kratochvíle, když v svém zdraví i v svej síle se mnú sě obchodíš mile, nebť jiného nenie píle. Ty mnú čst(ě)n jsa, pýchu plodíš, v ten čas na Buoh tbáti nerodíš. 85

Strana 422
422 O bohatci. 10 15 142“ Trem ſwey duſſy welmy ſkodys Kdyz mne uſſebe mnoho pobdys wczemz my naywiecz wynu da|was aty gmas wſe czoz pozadas aty ſye boha nedokladas. ze ſye | ſemnu darmo hadas. Gaz tobie ne mohu ſpomoczy. ztwych neduhow] yztwe nemoczy. any twoey drazi | koczy. Kdyz nebude bozie moczy. Neymas mnye wczem wyny datí any my procz ztoho latí. Chtiels ſye ſemnu wzdy kochatí. aobozie nycz netbati. akdyz on tu rziecz | uſſlyſſie. Tehdy naſſwem ſr(r)dczy | wzdyſhie. ach by ſye nepoſtalo | vme chyſſie. Snad bych byl utíe ſen wyſe. Slyfſym totoy zla nowína Ktera geſt byla ma wyna. Talí nejbo ktera gyna. Ez mye luczís ot hoſpodyna Ze mnye protie tako ] hrozie. Radiegy bych kopal hlojzie. ach weczy hubene ſbozie Ez my protie zbytí myloſti buozye Gaz ſem ſye ſtobu rad obchodil Gakz ſem ſye koli narodil. wzdicz ky vmem domu plodil. Nykdy na nyczemz neſkdyl. 10

Strana 423
O bohatci. 423 120 125 130 135 140 Tiem svej duši velmi škodíš, když mne u sebe mnoho pobdíš. V čemž mi najviec vinu dáváš? A ty jmáš vše, což požadáš; a ty sě Boha nedokládáš, že sě se mnú darmo hádáš. Jaz tobě nemohu spomoci z tvých neduhóv i z tvé nemoci, ani tvo(ji) drazí ko(t)ci, když nebude božie moci. Nejmáš mně v čem viny dáti ani mi proč z toho láti; chtěls sě se mnú vždy kochati a o Bozě nic netbati. A když on tu řeč uslyše, tehdy na svém srdci vzdyše: Ach, by sě nepostalo u mé chyše, snaď bych byl utěšen výše! Slyším, toto j' zlá novina, která jest byla má vina, ta-li nebo která jiná, ež mě lúčíš ot Hospodina? že mně pro tě tako hrozie, raději bych kopal hložie. Ach, vec(e), hubené sbožie, ež mi pro tě zbýti milosti buožie! Jaz sem sě s tobú rád obchodil; jakž sem sě koli narodil, vždycky u mém domu plodil, nikdy na ničemž nešk(o)dil. 115

Strana 424
424 O bohatci. 15 1425 10 15 Czaſto ſem projtie nemohl ſpatí. Mýſſle kak tebe ] dobywatí. agyz ſye gynak nemoz ] ſtati. Muſſym ſwu duſſy protye ] dati. Kdyz ſobie tak zle tuſſieſſe Obozie nycz netbagieſſe. Sſbozy | ſye wezdy wadreſſe. anemocz ſie ! prziblizieſſe. Tehdy on chtieffe ſye | tulati. zatiem poczie omdlewati an leh íchtieſſe poſpatí. wiecz nemoze ! wzhoru wſtati. Akdyz gey popade | klanye. an lezy naprawey ftranye weczye dobudte fiem me panye Gyz my nebude doſpanye. akdyz ! poſlý poſpieſichu. pany yeho po wiediechu. neb to nanem gyz wídrechu. zet gmu nebreſſe doſmíe chu. akdyz pany knemu chtieſe weczye poſlom podte ſpieſe. ne bo ſie uzaſla bieſſe. Az ſie horzem ] wſie trzieſſieſſe. akdyz by przie den pozwana an gýz zczrnal | iako wrana. akdyz uzrzie ſweho ! pana. ano nanem bozie rana weczye pane myly kak ſie mas ! na mye Kak my neweſele wzhledas

Strana 425
O bohatci. 425 150 155 160 165 170 Často sem pro tě nemohl spáti, mysle, kak tebe dobývati; a již sě jinak nemóž státi, musím svú duši pro tě dáti. Když sobě tak zle tušieše, o Bozě nic netbajéše, s sbožím sě vezdy vadieše a nemoc sě přiblížieše; t(eh)dy on chtieše sě túlati, zatiem poče omdlévati, an leh i chtieše pospati, viec nemože vzhóru vstáti. A když jej popade klánie, an leží na pravej straně, vece: Dobuďte sěm mé panie, již mi nebude do spanie. A když posli pospěšíchu, paní jeho pověděchu; neb to na nem již vidiechu, žeť j'mu nebieše do smiechu. A když paní k nemu chtieše, vece poslóm: Poďte spieše; nebo sě užasla bieše, až sě hořem vše třesieše. A když by předeň pozvána, an již zčrnal jako vrána, a když uzře svého pána, ano na nem božie rána, vece: Pane milý, kak sě máš, kak (mi) nevesele vzhledáš, 145

Strana 426
426 O bohatci: 10 15 143 zdali czo pogieſti zadas. procz] nekazes wſak doſti gmas On ſwey pany tak o weczie. Obrajtiw giey lewe plecze. proboleſt| ſie ſiem tam meczye. auwech ] weczye horze dietczye. Tot geft ] daremne tazanye. Gyzt geſt ſtallo me giedenye. Bych gmyel ſwe drahe kamenye. zda by my pomohlo nynye. On wſwe ſbozie | uffaſſe. nawſem ſyeho doklada ſe. Pany ſye reho protiwno zda ſe. ze tak nepodobnye paſſe Pany flyffiecz rziecz o tneho Ipolczie proſſiti íeho. Rzkucz pros | hoſpodyna ſweho. Grezukriſta ] laſkaweho. zdatby raczil otlelhcziti. wtwem tie zdrawi obleplſití. aby gemu mohl fluzyty potom wieczneho horzie zbyty On nato nepoczie tbatí. Bý ſíe chtiel hrziecha pokatí. Gedna na to wzpomynati. ze gmu zíel ſbozíe! oſtati. To ſbozie tak mylowaſſe. aobozye nýcz netbaſſe. Swey I pany porokowaſſe. ze gey ona ztoho treſktaſſe. 143

Strana 427
O bohatci. 427 180 185 190 195 200 zda-li co pojésti žádáš? Proč nekážeš, však dosti jmáš? On svej paní takto vece, obrátiv jej levé plece, pro bolesť sě sěm i tam mece: Auvech, vece, hoře, dietce! toť jest daremné tázanie, jižť jest stalo mé jedenie; bych jměl své drahé kamenie, zda by mi pomohlo nynie? On u své sbožie úfáše, na všem sě ho dokládáše. Paní sě jeho protivno zdáše, že tak nepodobně páše. Paní slyšiec řeč o(t) neho i poče prositi jeho, řkúc: Pros Hospodina svého, Jezu Krista laskavého, zdať by ráčil otlehčiti, v tvém tě zdraví oblepšiti, aby jemu mohl slúžiti, potom věčného hoře zbýti. On na to nepoče tbáti, by sě chtěl hřiecha pokáti; jedn(o) na to vzpomínati, že j'mu žel sbožie ostati. To sbožie tak milováše a o Bozě nic netbáše, svej paní porokováše, že jej ona z toho tresktáše, 175

Strana 428
428 O bohatci. 10 15 144 10 Rzka czo zato tajku peczy gmas. ze mne tak ktojmu ponukas. aty ſtrziebra zlata| doſti gmas. Genzto wſe zamu du ſſy das. On toho netaze rzeczy az ] mu wſtupi wobie pleczy. Tu gmu nedodadieſſe uleczy. Az ſye chtíeſe | horzem wſteczy. On ſye poczie ot gymati. Nechtie dati neſſye znatí By ſye chtiel wnemocz poddatí ano ſye nemoz gynak ſtati. za trem ruczye nozye obie. Bieſta ] uwelikey mdlobie Tu lezieſſe ] wezley utrobie. Nemoha pomoczí li ſobie. whlawíe neduh nemocz ] woczíu. wnoſſye wliczu 1wobo|czi(w) wſye koſti ſye wnem troſko czi(u). To czynyechu bozy moczy(u). Toho giſteho bohatczye. Bieſſe | hrozna leho praczye. an ſie tajmo ſiemo kaczye. zywota gmu] ſye ukraczye. akdyz tak trudníe | lezíeſſe. wſak oduſſy netbagieſe pany geho tak mluwieſſe. pan|ku myſſl oſobie ſpieſſe. aby ſie| mohl zpowiedati. awſeho zleho I oſtatí.

Strana 429
O bohatci. 429 210 215 220 225 230 řka: Co za to takú péči jmáš, že mne tak k tomu ponúkáš? a ty střiebra, zlata dosti jmáš, jenžto vše za mú duši dáš. On toho netaže řieci, až mu vstúpi v obě pleci; tu j'mu nedodadieše uléci, až sě chtieše hořem vztéci. On sě poče otjímati, nechtě dáti n(a) sě znáti, by sě chtěl v nemoc poddati, ano sě nemož jinak státi. Zatiem ruce, nozě obě biesta u velikej mdlobě; tu ležieše ve zlej útrobě, nemoha pomoci sobě. V hlavě neduh, nemoc v očú, v nosě, v lícu i v obočú; vše kosti sě v nem troskocú, to činiechu boží mocú. Toho jistého bohatce bieše hrozná jeho práce, an sě tamo sěmo kácie. života j'mu sě ukrácie. A když tak trudně ležieše, však o duši netbajéše; paní jeho tak mluvieše: Pánku, mysl o sobě spieše, aby sě mohl zpoviedati a všeho zlého ostati, 205

Strana 430
430 O bohatci. 144 10 15 Tworczye ſweho milowati potom gemu ſye doſtati. KdyzI gmu tu radu dawaſſe. Kdobre mu gho ponukaſſe. wſak on nato nycs netbaſſe. weſdy ſye I gmu ſpile zdaſſe. poczie giey ot powedati. welmy ſye ztoho hnyewati Rzka czo mne gmas po nukatí. Gmam doſti czaſſu ſye po katí. pany ſobie tak wymyſlí. By ! poſly kprzatelom doſli. Tu gſu ſie! przietele ſeſli. potom pak ſu kneſmu weſli. akdyz ſye ſnydechu knejmu. Iako kprzieteli wiernemu pocziechu tuſfiti íemu. Iako przi rozenyu mílemu. Neb mnozy ten | obycziey gmagy. Kdyz nemoczneho ] widagy. Ez gmu nerady ſtyſkagí acz nanem czo takeho znagyu Geden znych weczye kak ſie mas procz ze nam witanye nedas. azdali ] ſwych przatel neznas. wſak nas | doſti uzrzis wten czas. Mý wíemy ze nepokoy gmas. zes tak dale ko trudil nas. wypuſt weſele kna ſwoy hlas. agmyey ſnamy weſely i kwas. 15 145*

Strana 431
O bohatci. 431 240 245 250 255 260 tvorce svého milovati, potom jemu sě dostati. Když j'mu tu radu dáváše, k dobrému j'ho ponúkáše, však on na to ničs netbáše, vezdy sě j'mu spíle zdáše. Poče jej otpoviedati, velmi sě z toho hněvati, řka: Co mne jmáš ponúkati? Jmám dosti času sě pokáti! Paní sobě tak vymysli, by posli k přátelóm došli. Tu jsú sě přietelé sešli, potom pak sú k nemu vešli. A když sě snidechu k nemu jako k přieteli věrnému, počechu tušiti jemu jako přirozeniu milému; neb mnozí ten obyčej jmají, když nemocného vídají, ež j'mu nerádi stýskají, ač na nem co takého znajú. Jeden z nich vece: Kak sě máš, proč že nám vítanie nedáš a z(d)a-li svých přátel neznáš? Však nás dosti uzříš v ten čas. My viemy, že nepokoj jmáš, žes tak daleko trudil nás; vypusť vesele k nám svój hlas a jměj s námi veselý kvas. 235

Strana 432
432 O bohatci. 5 10 15 145% On a ſwych przatel lecze. wiecze| nez oſtreho meczie. Ktoy was poz wal on gým weczye Diw ze ſye | horzem newftecze. Ktoy ſye utekl ſtu nowynu. ze ſiem pozwal mu rodynu. To ſye ſtalo nemu wynu Bud ziel toho hoſpodynu. Ten giſti rad by to uzrziel. aby míe czrt ] ſkoro rozdrziel. Anebo bych ſkoro ] vmrziel By on me ſbozicze pozrziel. Przatelom by to protiwno ] bieſſe ze on gym takto mluwielſe. ato pſbozie czyníefſe. ze gym| dati nycz nechtreſſe. Geden weczie| ſbozie tweho. myt nycz nezadalmy ieho. yedno popros twor czye ſweho. zdalit prodli zdraſwie tweho. akdyz to trem wſyě doſprechu. Taynye oto radu ] wziechu. Naleho rziecz nycz netba chu. Inhed poknyezie poſlachu. a kdyz knemu knyez przigide. awyeho dom knemu wnyde. akdyz ! podle neho ſyede. diw ze horzem ] neuſwiede. Knyez mu weczie racz] znamenatí Racziſliz ſye zpowie datí.

Strana 433
O bohatci. 433 270 275 280 85 290 On sě (tu) svých přátel leče viece než ostrého meče. Kto j' vás pozval, on jim vece; div že sě hořem nevzteče. Kto j' sě utekl s tú novinú, že sěm pozval mú rodinu? To sě stalo ne mú vinú, buď žel toho Hospodinu! Ten jistý rád by to uzřel, aby mě črt skoro rozdřel anebo bych skoro umřel, by on mé sbožice požřel. Přátelóm to protivno bieše, že on jim takto mluvieše; a to pro sbožie činieše, že jim dáti nic nechtieše. Jeden vece: Sbožie tvého — myť nic nežádámy jeho, jedno popros tvorce svého, zda-liť prodlí zdravie tvého. A když to tiem všiem dospěchu, tajně o to radu vzěchu; na jeho řeč nic netbachu, inhed po knězě poslachu. A když k nemu kněz přijide a v jeho dóm k nemu vnide a když podle neho sěde, div že hořem neusvěde. Kněz mu vece: Rač znamenati, ráčíš-liž sě zpoviedati? 265 28

Strana 434
434 O bohatci. 15 146“ 10 15 Chczu tobie tu radu daty Kak ſye budes hrziechow katí On weczye netr(z)ieba my toho Mily knyeze zbaw mye toho Neymam takych hrziechow mnoho Bych lupil neb zabil koho. Neyſem knyeze taky hrzheſnyk. any ſem byl czyzoloz nyk. any ſem ktery koſteczjnyk. ny ſem byl krzywy przí ſeznyk. Racziz knyeze poſlu chati. amnye neporokowatí Neymamt ſye nycz zpowiedaty Any gmam czo tobie datí. Kníez rad chtreſſe pomeſkatí. zda by ſye chtiel zpowiedati. On knye zye poczie ponukatí. Rzka ] myly knyeze racz ſye pricz bratí Knyez proſpie(t)i nycz nemoze Gide prycz ot(1e)ho lozie. Rzka | racz tie uzdrawi(t)i boze. yma ria ſwietla roze. (Te)hdyz on ] pomalem czaſfu. pro(mý)eny | ſwu wſichnu kraſu. wſichny | udy wnem ſye wztrzaſu. Tu ! prokny gich uzaſſu. pany ne ho poczie plakatí. przietele ieho ] pykatí. Dietky ſie ſnym czielo wati. Otneho otpuſczenye bratí 10

Strana 435
O bohatci. 435 300 305 310 315 320 Chcu tobě tu radu dáti, kak sě budeš hřiechóv káti. On vece: Netřeba mi toho, milý kněže, zbav mě toho; nejmám takých hřiechóv mnoho, bych lúpil neb zabil koho. Nejsem, kněže, taký hřiešník, ani sem byl cizoložník ani sem který kostečník ni sem byl křivý přísežník. Račiž, kněže, poslúchati a mně neporokovati; nejmámť sě nic zpoviedati ani jmám co tobě dáti. Kněz rád chtieše pomeškati, zda by sě chtěl zpoviedati. On knězě poče ponúkati, řka: Milý kněže, rač sě pryč bráti. Kněz prospě(t)i nic nemože, jide pryč ot (je)ho lože, řka: Rač tě uzdravi(t)i Bože i Maria, světlá róže! (Te)hdyž on po malém času pro(mě)ni svú všichnu krásu; všichni údi v nem sě vztřasú. Tu (sě) prokní jich užasú. Paní jeho poče plakati, přietelé jeho pykati, dietky sě s ním celovati, ot neho otpuščenie bráti; 295

Strana 436
436 O bohatci. 146 10 15 pocziechu nadnym upiti. Rzkucz komu ny chczes poruczití. Czo (nam ztoho) uczynyty Kto bude twe| ſbozie zity. Tu ſye dletky naplalkachu. przietele ſye (u)paſtowa chu. Toho nanem wzdy zadachu Rzkucz (promluv knam) myly brachu. (On knym) nycz nepro mluw(ieſſe.) (naſwem horzy) doſti I gmiegieſſe (Nebo) hluch gy(z)| y nyem (byefſe.) (any kte)reho | znag(ieſſe) (Akdyz ſye) prziblizy! (knoczy) (Bieda mu w)yeho ne (moczy) (Przidu) knemu kratczy I (roczy) (Stanut) ieho wſichny ] (ſoczy.) akdyz ſye tako zeſna plbudy dwa aſſedmdeſſat ſye ! (wnem nem)oczy wzbudy Smrt ] wſied(ſy) nageho hrudy. Hned | zneho duſſy wypudy. Tak ſie | on ſwych hrziechow poka amen

Strana 437
O bohatci. 437 330 335 340 počechu nad ním úp(i)ti, řkúc: Komu ny chceš poručiti, co (nám z toho) učiniti, kto bude tvé sbožie žíti? Tu sě dietky naplakáchu, přietelé sě (v)pastováchu, toho na nem vždy žádáchu, řkúc: (Promluv k nám,) milý brachu! (On k nim) nic nepromluv(ieše,) (na svém hoři) dosti jmějéše, (nebo) hluch ji(ž) i něm (bieše) (ani kte)rého znaj(éše). (A když sě) přibliži (k noci), (běda mu v) jeho ne(moci); (přídú) k nemu krátcí (roci), (stanúť) jeho všichni (soci). A když sě jako ze sna probudi, dva a sedmdesát sě (v nem nem)ocí vzbudi; 325 345 smrť vsěd(ši) na jeho hrudi, hned z neho duši vypudi. Tak sě on svých hřiechóv poká! Amen. —

Strana 438
Dodatky I. 239° sl. 2 Omelia Origenis super ewangelium secundum lohannem, feria V. post pascha, de planctu beate Marie Magdalene super domino. 239 sl. 1 239° sl. 2 In illo tempore Maria stabat ad monumentum foris plorans. Et reliqua. De presenti sollempnitate locuturus auribus uestre caritatis, dilectissimi, amor uenit ad memoriam, quo(modo) beata Maria Mag|da- lena dominum nostrum Ihesum Christum super omnia diligendo, discipulis fugientibus, eum ad mortem eun- tem sequebatur, ac ueri amoris igne succensa, nimio ardens desiderio, indesinenter plorans a monumento non recedebat. Maria enim, ut euuangelista testatur, stabat ad monumentum foris plorans. Audiuimus, fra- tres, Mariam ad monumentum foris stantem, audiui- mus et Mariam plorantem; uideamus, si possumus, cur staret, uideamus, et cur ploraret. Prosit nobis (et) illius stare, prosit nobis et illius plorare. Amor faciebat eam stare et dolor cogebat eam plorare. Stabat et circumspiciebat, si forte uideret, quem diligebat. Plorabat uero, quia sublatum esti- mabat, quem querebat. Dolor renouatus erat, quia, quem prius doluerat defunctum, nunc dolebat abla- tum. Et iste dolor maior erat, quia nullam consola- tionem habebat. Prim(a) fuit causa doloris, quia uiuum perdiderat; sed de hoc dolore consolationem aliquan- tulam habebat, quia mortuum se retinere credebat. Nunc autem de I illo dolore se consolari non poterat, quia corpus defuncti non inueniebat metuebatque, ne 2403 sl. 1

Strana 439
De planctu beate Marie Magdalene. 439 amor magistri sui in pectore suo tepesceret, si corpus eius non inueniret, quo uiso recalesceret. Venerat autem Maria ad monumentum, deferens secum aro- mata et unguenta, que parauerat, ut sicut pedes uiuentis antea unguento pretioso unxerat, sic (et) nunc totum corpus defuncti et unguento ungeret et aromatibus condiret; et sicut prius ad pedes Ihesu lacrimas fuderat, ita et nunc| ad monumentum eius lacrimas funderet, fleuerat prius et lacrimis suis pedes eius rigauerat pro morte anime sue, ueniebat nunc (ad) monumentum lacrimis rigare pro morte magistri sui. Cum autem non inuenisset corpus in monu- mento, labor periit unguenti, sed dolor creuit lugenti, defuit obsequio, qui non defuit dolori, defuit, quem condiret, sed non defuit, quem ploraret, eoque magis plorabat, quo ille magis deerat. Plorabat enim uehe- menter Maria, quoniam additus erat dolor super do- lorem eius, duosque dolores eximios uno gestabat in corde, quos ] mitigare lacrimis uolebat, sed non uale- bat. Et ideo tota posita in dolore, mente et corpore deficiebat et, quid ageret, nesciebat. Quid enim mu- lier ista poterat agere nisi plorare, que et intolera- bilem habebat dolorem et nullum inueniebat conso- latorem? Petrus quidem et Iohannes uenerant cum ea ad monumentum, sed non inuento corpore abierunt ad semetipsos ; Maria autem stabat ad monumentum foris plorans et quasi desperando sperans et spe- rando perseuerans. Petrus et Iohannes timuerunt (et ideo non steterunt) ; Maria (autem) non timebat, quia nil suspicabatur sibi superesse, pro quo | timere debe- ret. Perdiderat enim magistrum suum, quem (ita) sin- gulariter diligebat, ut praeter ipsum nichil posset dili- gere, nil posset sperare. Perdiderat uitam anime sue, et iam melius arbitrabatur fore sibi mori quam uiuere, quia forsan inueniret moriens, quem inuenire non poterat uiuens, sine eo tamen uiuere non ualebat. Fortis enim ut mors est dilectio. Quid enim aliud faceret mors in Maria? Facta erat exanimis, facta erat insensibilis, sentiens non sentiebat, uidens| non uidebat, audiens non audiebat; sed neque ibi erat, ubi erat, quia tota ibi erat, ubi magister suus erat, de quo tamen, ubi esset, nesciebat. Querebat (eum) et non inueniebat, et ideo stabat ad monumentum et plorabat, tota lacrimabilis, tota miserabilis. O Maria, quid spei, quid consilii, (aut) quid cordis erat tibi, 2403 sl. 2 240b sl. 1 240° sl. 2 241° sl.

Strana 440
440 De planctu beate Marie Magdalene. 241 sl. 1 241 sl. 2 242° sl. 1 ut sola stares ad monumentum discipulis abeuntibus? Tu ante illos uenisti, cum ipsis non red(i)isti et post illos remansisti. Cur hoc fecisti? Sapiebas plus illis, aut diligebas plus quam illi, quia non timebas ut illi? Certe nichil (modo) sapiebat Maria non nisi di- ligere et pro dilecto dolere. Oblita erat timere, oblita erat gaudere, oblita erat semetipsam, oblita erat de- nique omnia preter illum, quem diligebat super om- nia; et quod mirabile est, sic erat oblita, ut etiam ipsum non cognosceret. Credite michi, si ipsum co- gnosceret, in monumento (eum) non quereret; et si uerba eius corde retineret, non de mortuo doleret, sed de uiuente gauderet nec de sublato ploraret, sed de resurgente exultaret. Dixit enim Ihesus, quod sic moreretur (et) quod tertia die resurgeret ; sed proh dolor, nimius dolor cor eius| repleuerat et memo- riam horum uerborum deleuerat, sensus nullus in ea remanserat, omne consilium ab ea perierat, spes omnis defecerat, solummodo flere supererat. Flebat ergo, quia flere poterat, et dum flebat, (inclinauit se et) respexit in monumentum et uidit duos angelos in albis sedentes, unum ad pedes et unum ad caput. Dicunt ei illi: Mulier, quid ploras? O Maria, ecce multam consolationem inuenisti, et forsitan melius tibi contigit, quam sperasti. Nam tu querebas unum et duos inuenisti, querebas hominem et angelos inue- nisti, querebas mortuum et uiuentes reperisti. Repe- risti | eos, qui de te uidentur curam habere, et qui uolunt dolorem tuum lenire ; ille uero, quem quere- bas, uidetur dolorem tuum negligere, lacrimas tuas non uidetur respicere. Vocas illum et non audit, oras et non exaudit, queris illum et non inuenis, pulsas et non aperit tibi, sequeris illum et fugit. Heu, quid est hoc? Heu, quam magna mutatio? Heu, quomodo mutata est res in contrarium? Iste (enim est Ihesus), qui modo recessit a te et qui modo forte nescio, si diligit te, olim te diligebat, olim te a Phariseo de- fendebat et a sorore tua te diligenter excusabat. Olim lauda bat te, quando pedes suos unguento ungebas, (lacrimis rigabas) et capillis tergebas, dolorem tuum mulcebat, peccata tua dimittebat. Olim querebat te, cum adesses, uocabat te, cum abesses; mandabat tibi per sororem tuam, ut ad se uenires. Magister adest et uocat te. O quam cito surrexit Maria, ut audiuit, quam cito uenit et solito more cecidit ad 241° sl. 2

Strana 441
De planctu beate Marie Magdalene. 441 pedes tuos, bone Ihesu. Tu quoque, cum uidisti eam contristantem, contristatus es, dum uidisti ploran- tem, lacrimatus es. O quam pie consolando eam dixisti: Ubi posuisti eum? Denique pro dilectione eius, que multum dilexit te, fratrem eius Lazarum suscitasti et planctum eius in gaudium conuertisti. O dulcissime magister, quid post hec peccauit in te hec discipula tua, aut in quo postea offendit dulce- dinem cordis tui hec amatrix tua, quia sic recedis ab ea? Nos post hec nullum aliud peccatum audiui- mus de ea, nisi quia, quando sepultus fuisti, ante omnes (ualde mane) uenit ad monumentum tuum, ferens unguenta, quibus ungeret corpus tuum; sed cum non inuenisset te in monumento, cucurrit ] et nunciauit hoc discipulis tuis. Illi uenerunt, uide- runt et abierunt; hec autem stabat et plorabat. Si hoc peccatum est, negare non possum, quin ipsa faciebat hoc; si autem hoc peccatum non est, sed (est) amor tu(i) et desiderium, quod habet de te, quare sic recedis ab ea et abscondis te, (tu, qui diligis omnes diligentes te et) qui inueniris ab omnibus querentibus te? Tu (enim) dicis: (Ego diligentes me diligo et) qui mane uigilauerint ad me, inuenient me. Ergo mulier ista, que ualde mane uigilat ad te, cur non inuenit te? Quare non consolaris lacrimas, quas pro te, domino suo, fundit, sicut| consolatus es lacrimas, quas fudit pro fratre suo. Si (enim) tu solito more eam diligis, cur desi- derium (eius) tamdiu protrahis? O uere magister et testis fidelis, recordare testimonii, quod olim de Maria reddidisti Marthe, sorori (eius). Dixisti enim: Maria optimam partem elegit, que non auferetur ab ea. Vere optimam partem elegit Maria, quia elegit stare ad pedes tuos et audire sermones tuos. Vere opti- mam partem elegit, quia te elegit. Sed quomodo uerum est: quia non auferetur ab ea, si tu es abla- tus ab ea? Quod si ab ea non es(t) ablata optima pars, quam elegit, quare plorat et quid querit? Certe Maria nichil (aliud) querit, nisi quod elegit et prop- ter hoc solum plorare non desinit, quia, quod elegit, nunc perdidit. Ergo, o custos hominum, aut tu partem, quam elegit, custodi in ea, aut ego nescio, quomodo uerum sit: que non auferetur ab ea. Nisi et hoc (ita) intelligatur, quod licet, tu sis ablatus ab oculis eius, tamen non es ablatus de corde eius. Sed, o Maria, 242° sl. 1 242° sl. 2 243° sl. 1 242° sl. 2

Strana 442
442 De planctu beate Marie Magdalene. 243a sl. 2 quid iam amplius moraris, quid turbaris, quid plo- ras? Ecce habes angelos, sufficiat tibi angelorum uisio, quia forsitan ille, quem queris, quem ploras, aliquid sentit in te, propter quod non uult uideri a te Pone iam finem dolori tuo, sit modus lacrimis tuis. Recordare, quia ipse dixerit tibi et aliis mulieribus: Nolite flere super me. Ergo quid est hoc, quod facis? Ipse prohibuit flere et tamen tu flere non desinis. Timeo, ne plorando ipsum offendas, pro quo sic in- cessanter ploras. Nam si ipse amaret lacrimas tuas. non posset fortassis ut olim continere lacrimas suas. Nunc ergo ] audi consilium meum : sufficiat tibi ange- lorum consolatio; mane cum illis, interroga illos, si forte sciant, quid factum sit de illo, quem et queris et ploras. Ego certe credo, quia ipsi ad hoc uene- runt, ut testimonium de illo perhibeant, et credo, quod ipse, quem ploras, misit illos pro se et pro te, ut annuncient resurrectionem suam et consolentur plorationem tuam. Dicunt (enim) ei: Mulier, quid ploras? que est causa tanti doloris tui? Non abscon- das a nobis lacrimas tuas, aperi nobis animum tuum et nos indicabimus tibi desiderium tuum. Maria ni- mio dolore confecta, tota in excessu mentis posita, nullam recipit consolationem (et) ad nullum tendit consolatorem, sed intra se cogitat dicens: Proh do- lor, qualis est ista consolatio, qualis est ista uisita- tio? Onerosi sunt michi omnes consolatores, grauant me et non consolantur. Ego enim quero creatorem (et! ideo grauis est michi ad uidendum omnis creatura. Nolo angelos uidere, nolo cum eis manere, quia pos- sunt dolorem meum augere et non possunt penitus delere. Si ceperint michi multa narrare et si uoluero eis ad omnia respondere,| timeo, ne amorem meum magis inpediant, quam expediant. Denique ego non quero angelos, sed eum, qui et me fecit et angelos. Non quero angelos, sed meum et angelorum domi- num. Tulerunt dominum meum; ipsum solum quero, ipse solus potest me consolari. Sed nescio, ubi po- suerunt eum. Circumspicio, si uiderem illum, et non uideo; vellem inuenire locum, ubi positus est, et non inuenio. Heu, me miseram! Quid agam, quo i bo, quo enim abiit dilectus meus? Quesiui eum in monu- mento et non inueni, vocaui et non respondit michi. Heu me, ubi illum iam queram, vbi iam inueniam? Surgam certe et circuibo omnia loca, que potero, non 244° sl. 2 244° sl. 1 243° sl. 2 243° sl. 1

Strana 443
De planctu beate Marie Magdalene. 443 dabo sompnum oculis meis. non dabo requiem pedibus meis, donec inueniam illum, quem diligit anima mea. Effundite lacrimas oculi mei, plorate et nolite defi- cere. Ambulate pedes mei, discurrite et nolite quies- cere. Heu, heu, quo abiit gaudium meum, vbi latet amor meus? Ubi est dulcedo mea? O cur dereliquisti me salus mea? O dolores, o angustie intolerabiles! Angustie michi sunt undique et, quid eligam, ignoro. Si iuxta monumentum maneo, ego illum non inuenio ; si a monumento recessero, nescio, infelix, quo uadam, nescio, ubi eum queram. Discedere a monumento mors michi est, stare ad monumentum irremediabilis dolor est. Melius est autem michi sepulchrum domini mei custodire, quam (ab eo) longius abire. Si enim longius abiero, forte cum rediero et ipsum sublatum inueniam aut destructum sepulchrum.] Stabo igitur et hic moriar, ut saltem iuxta sepulchrum domini mei sepeliar. O quam beatum corpus meum erit, si fuerit sepultum iuxta magistrum meum! O quam felix anima mea, que egrediens de fragili uase corporis mei, mox poterit ingredi sepulchrum domini mei! Corpus meum fuit semper anime mee labor et dólor, sepulchrum domini mei erit illi requies et honor. Hoc (ergo) sepulchrum (non deseram, quia) in uita mea erit consolatio mea (et in morte mea erit requies mea). Viuens iuxta illud manebo et mo- riens illi adherebo, nec uiuens nec mortua ab illo se parabor. Heu, me infelicem! Quare ego tunc non prospexi, quando dominum meum sepeliri conspexi? Quare tunc non steti, quare monumentum et corpus eius tunc non perseueranter custodiui? Nunc certe non plorarem sublatum, quoniam aut prohibuissem aut subsecuta fuissem sublatores. Sed, proh dolor, ego uolui obseruare legem et dimisi dominum legis. Legi obediui et eum, cui lex obedit, non custodiui, quam- uis cum ipso manere non fuisset legem transgredi, sed adinplere. Pas cha (enim) ab isto defuncto non conta- minatur, sed renouatur. Mortuus ille non polluit mun- dos, sed mundat inmundos. Sanat omnes se tangen- tes et illuminat omnes ad se accedentes. Sed quid recolo dolorem meum? Abii, redii, monumentum aper- tum inueni; ipsum, quem querebam, non inueni. Stabo itaque et expectabo, si forte alicubi appareat. Sed quomodo stabo sola? Abierunt discipuli et me solam plorantem reliquerunt. Nusquam apparet, qui 244b sl. 1 244° sl. 2 245° sl. 1 245° sl. 2

Strana 444
444 De planctu beate Marie Magdalene. 245 sl. 2 246° sl. 1 246° sl. 2 mecum doleat, nusquam apparet, qui mecum ma- gistrum requirat. Apparuerunt angeli, sed I nes- cio, pro qua causa apparuerunt. Si consolari me uellent, causam, pro qua ploro, non ignorarent; si enim non ignorarent, quid ploro, cur dicunt michi, quid ploras? An ideo interrogant, ut me plorare prohibeant? Queso, non hec michi suadeant, non hec moneant, alioquin me interficient. Quid plura? Ego illis non obediam et dum uiuam, plorare non desinam, donec dominum meum inueniam. (Sed quid faciam, ut illum inueniam?) Quo me uertam, ad quem ibo, a quo consilium petam? Quem percun- ctabor? Quis mei miserebitur? (Quis me consolabi- tur?) Quis indicabit michi, quem diligit anima mea, ubi positus ] sit, ubi cubet (in meridie), ubi requies- cat? Queso, nunciate illi, quia amore langueo et do- lore deficio, nec est dolor sicut dolor meus. Reuer- tere, dilecte mi, reuertere, dilecte uotorum meorum O admirabilis, o desiderabilis, redde michi letitiam salutaris presentie tue. Ostende michi faciem tuam sonet uox tua in auribus meis. Vox enim tua dulcis et facies tua decora. O spes mea, ne confundas me ab expectatione mea. Demonstra michi faciem tuam et sufficit anime mee. Dum Maria sic doleret et fle- ret, (cum hec dixisset,) conuersa est retrorsum et uidit Ihesum stantem et nesciebat, quia Ihesus est. Dicit ei Ihesus: Mulier, quid ploras, quem queris? O desiderium anime sue, cur interrogas eam; quid ploras (et quem queris)? Ipsa paulo ante (coram) oculis suis cum magno dolore cordis sui uiderat te, spem suam, suspendi in ligno, et tu nunc dicis, quid ploras? Ipsa (die tertia) uiderat manus tuas, quibus benedicta (sepe) erat, et pedes tuos, quos deosculata fuerat et lacrimis rigauerat, (cruce) clauis affigi, (et tu dolor eius nunc dicis, quid ploras?). Viderat te exspirantem spiritum tuum, et tu dicis, quid ploras? Nunc insuper corpus tuum sublatum existimat, ad quod ungendum, ut se quodammodo consolaretur, ue- niebat et tu nunc dicis, quid ploras, quem queris? (Tu scis, quia te solum querit, te solum diligit, pro te omnia contemnit, et tu dicis, quid queris?) Dulcis magister, ad quid, queso, prouocas spiritum huius mulieris, ad quid prouocas animum eius? Tota pendet a te et tota manet in te et tota sperat de te et tota desperat de se. Ita querit te, ut (querens) nichil querat, nichil 245° sl. 1

Strana 445
De planctu beate Marie Magdalene. 445 cogitet preter te. Ideoque forsitan non cognoscit te, quia non est in se, sed pro te est extra se. Cur ergo dicis, quid ploras, quem queris? An putas, quod ipsa dicat, te ploro, te quero, nisi tu prius inspiraueris et dixeris in corde suo: ego sum, quem ploras et quem queris? An putas, quod ipsa cognoscat te, quamdiu uolueris celare te? At illa existimans, quia (h)ortulanus esset, dixit ad eum: Domine, si tu su- stulisti eum, dicito michi, ubi posuisti eum, et ego eum tollam. O dolor miserabilis, o amor inenarrabi- lis! Mulier ista quasi densa nube doloris obtecta non uidebat solem, qui mane surgens iam irradiabat per fenestras eius, qui per aures corporis sui iam in- trabat domum cordis sui; sed quoniam amore lan- guebat, isto languore sic oculi cordis eius caliga- bant, ut non uideret, quem uidebat; videbat enim Ihesum, sed nesciebat, quia Ihesus esset. O Ma- ria, si queris Ihesum, cur non cognoscis Ihesum? Et si non cognoscis Ihesum, cur queris lhesum? Ecce Ihesus uenit ad te et, quem queris, querit te, et tu (eum) (h)ortulanum existimas? Verum quidem est, quod existimas, sed tamen tu in hoc erras, dum sic eum (h)ortulanum existimas, ut eum non cognoscas. Est enim Ihesus, est et (h)ortulanus, quia ipse semi- nat omne semen bonum in (h)orto anime tue et in cordibus fidelium suorum. Ipse omne (h)olus bonum plantat et rigat in animabus sanctorum, et ipse est Ihesus et qui tecum loquitur. Sed forsitan ideo eum non cognoscis, quia tecum loquitur; mortuum enim eum queris, sed uiuentem eum non recognoscis. Nunc in ueritate comperi hanc esse causam, pro qua a te recedebat et pro qua tibi non apparebat? Cur enim tibi appareret, quem non querebas? Tu certe querebas, qui non erat, et non querebas, qui erat. Tu querendo Ihesum nesciebas Ihesum. O dulcis, o pie magister, non possum omnino excusare hanc discipulam tuam, non audeo libere defendere hunc errorem suum, si tamen ] errabat, quia talem te querebat, (qualem te uiderat, et qualem in monumento positum reliquerat). Viderat quippe defunctum corpus tuum de cruce de- poni et in monumento reponi, tantusque dolor inua- serat eam de morte tua, ut nichil posset sperare de uita tua; et tantus dolor inuaserat eam de sepultura tua, ut nichil posset sperare de resurrectione tua. Cum Ioseph posuit in monumento corpus tuum, Ma- 246 sl. 2 247° sl. 1 247 sl. 2 246b sl. 1

Strana 446
446 De planctu beate Marie Magdalene. 247 sl. 1 247b sl. 2 248 sl. 1 248° sl. 2 ria pariter ibi sepeliuit spiritum suum et ita indis- solubiliter iunxit et quodammodo uniuit eum cum corpore tuo, ut facilius posset separare animam se uiuificantem a uiuente corpore suo, quam spiritum (suum) te | diligentem a defuncto corpore tuo. Spiri- tus enim Marie magis erat in corpore tuo, quam in corpore suo; cumque requirebat corpus tuum, requi- rebat pariter et spiritum suum, et ubi perdiderat corpus tuum, perdidit et cum eo spiritum suum. Quid igitur mirum, si sensum non habebat, (que spiritum amiserat? Quid mirum, si te nesciebat, que non ha- bebat spiritum), quo scire debebat? Redde itaque ei spiritum suum, quem in se habet corpus tuum. Mox recuperabit sensum suum et derelinquet errorem suum. Sed quomodo errabat, que sic pro te dolebat et sic te amabat? Certe, si errabat, indubitanter dico, quod (ipsa) errare se ignorabat et hic error | non proce- debat ab errore, sed potius ab amore et dolore. Igi- tur misericors et iuste iudex, amor, quem habet in te, et dolor, quem habet pro te, excuset eam apud te, si forsan errat de te. Ne attendas ad mulieris errorem, sed ad discipule amorem, que non pro errore, sed pro amore et dolore plorat et dicit tibi: Domine, si tu sustulisti eum, dicito michi, (ubi posuisti eum,) ut ego eum tollam. O quam scienter nescit et quam docte errat! Angelis dixit: tulerunt et posuerunt, et non dixit: tulistis et posuistis, quoniam angeli neque de monumento te tulerant, neque in 1 alio loco te po- suerunt. Tibi uero dicit: Si tu sustulisti (eum) et (ubi posuisti; quia reuera tu te ipsum de monumento sustulisti et in loco, ubi es, te posuisti. Angelis tuis non dixit: dicite michi, quoniam angeli non poterant ex toto dicere, quod de te factum fuerat et ut factum fuerat. Tibi uero dicit: dicito michi, quia non est impossibile tibi dicere, quod possibile erat tibi facere. Tu enim uirtute tua surrexeras et quod de te factum fuerat et ut factum fuerat, tu ipse feceras. Quid est autem hoc domine, quod Maria tam crebro dicit et re- petit uerbum istud : ] ubi posuisti eum? Dixerat enim prius apostolis, ubi posuerunt eum, (hoc idem postmo- dum dixit angelis, ubi posuerunt eum,) et nunc tibi (di- xit) de te: ubi posuisti eum. Multum dulcescit hoc uerbum in corde suo, quod sic habundat in ore suo. Certe, dulcis magister, hoc facit dulcedo tua et hoc facit ipsa pro amore tuo, quia meminit te dixisse de

Strana 447
De planctu beate Marie Magdalene. 447 fratre suo: ubi posuistis eum? Ex quo enim audiuit hoc uerbum ab ore tuo, conseruauit illud diligenter in corde suo et delectata est uti eo in sermone suo. O quantum diligit personam tuam, que sic diligit uocem tuam! O quantum desiderat uidere uultum tuum, que sic desideranter pro nuntiat uerbum tuum; et quam libenter oscularetur pedes tuos, que tam li- benter loquitur sermones tuos! Quid est (hoc) etiam, o bone Ihesu, quod dicit ad te de te: et ego eum tollam? Ioseph timuit et non fuit ausus tollere corpus tuum de cruce, nisi in nocte et nisi hoc peteret a Pi- lato ; Maria uero noctem non prestolatur nec Pilatum reueretur, sed audacter promittit dicens : ego eum tol- lam. O Maria, si corpus Ihesu forte positum est in atrio principis sacerdotum, nisi (in quo) apostolorum princeps calefaciebat se ad ignem, quid factura es? Ego eum tollam. O admirabilis mulieris audacia! O mulier non mulier! Et si ancil la ostiaria interro- gauerit te, quid facies? Ego eum tollam. O ineffabilis huius mulieris amor! Nullum locum excipit, nichil anteponit, sine tremore dicit, absolute promittit: di- cito michi, ubi posuisti eum, et ego eum tollam. O mulier, magna est fides tua, magna est constantia tua! Tu ergo, bone domine, cur oblitus es dicere : fiat tibi, sicut uis, et confide, filia, fides tua te saluam fecit? (Nunquid oblitus es misereri?) Cur igitur non dicis ei, ubi posuisti te, ut ipsa tollat te super cor suum et portet te in corpore suo et annunciet te discipulis tuis? Noli, queso, dulcis magister, illius iam ultra protrajhere desiderium, quia ecce iam tri- duo sustinet te, nec habet, (quid manducet, neque habet,) unde possit esurientem animam suam reficere, nisi tu manifestando porrigas illi panem corporis tui et de fragmentis eius repleas cophinum cordis sui. Si ergo non uis, ut deficiat in uia, refrigera et con- forta uiscera anime sue dulcedine saporis tui. Tu es enim panis uiuus, qui habes in te omne delectamen- tum et omnem saporem suauitatis. Non enim diu po- terit retinere uitam corporis sui, nisi tu manifestes cito sibi te uitam anime sue. Dicit ei Ihesus: Maria! Conuersa illa dicit ei: Raboni, quod dicitur magister. Dicit ei Ihesus : Noli me | tangere. O mutatio dextere excèlsi! Conuersus est dolor magnus in gaudium ma- gnum, mutate sunt lacrime doloris in lacrimas amo- ris. Vbi Maria audiuit: Maria! — sic enim consueuerat 248b sl. 1 248° sl. 2 249a sl. 1 249a sl. 2

Strana 448
448 De planctu beate Marie Magdalene. 249 sl. 1 249° sl. 2 eam uocare magister suus, — presensit in ipsa noce quandam singularem uocatoris dulcedinem et per eam cognouit ipsum, a quo uocabatur, magistrum suum esse. Tunc reuixit spiritus eius et reuersus est sensus eius. Cum Ihesus adhuc uellet uerba adiun- gere, non potuit Maria hec patienter expectare, sed pre nimio gaudio irruit in eum dicens: Raboni! Non (enim) arbitrabatur, se indigere uerbis, que inuenerat uerbum, et longe utilius fore existimabat tangere uerbum, quam audire auribus uerbum. O amor fortis et inpatiens! Non sufficiebat illi uidere Ihesum et loqui cum Ihesu, nisi et tangeret Ihesum. Sciebat enim, quia uirtus de illo exibat et sanabat omnes. O piissime domine et dulcissime magister, quam bo- nus es hiis, (qui recto sunt corde, et quam suauis es hiis, qui recto sunt corde et humiles sunt spiritu. O quam beati sunt, qui in simplicitate cordis querunt te, et quam felices, qui sperant in te! Verum certe est et indubitanter verum est, quod tu diligis omnes dili- gentes te et nunquam derelinquis sperantes in to), qui diligunt te. Ecce enim illa dilectrix tua simplici- ter querebat te et ueraciter inuenit (te). (Sperabat in te) et non est derelicta a te, sed plus est consecuta per te, quam expectabat a te. Sequamur igitur, fratres, huius mulieris affectum, (ut perueniamus ad effectum). Ploret unusquisque ad Ihesum et querat confidenter I(h)esum, qui non celabat se querenti peccatrici. Disce, peccator homo, a peccatrice muliere, cui tamen dimissa sunt peccata sua, disce plorare Dei absentiam (et) amare Dei presentiam. Disce a Maria] Ihesum amare et (in) Ihesum sperare et in querendo Ihesum perseuerare, nulla aduersa formidare, nullam consolationem extra Ihesum recipere, omnia pro(pter) Ihesum contempnere. Disce a Maria et quere(re) Ihesum in monumento cordis tui. Reuolue lapidem ab ostio monumenti Dei, amoue omnem duritiam et repelle omne obstaculum a fide tua. (Tolle) omnem concupiscentiam mundi a corde tuo et diligenter scrutare, si Ihesus est in eo. Si autem non inueneris in eo Ihesum, sta foris et plora. Permane in fide et respice foris ad illos, si forte in aliquo loco uideris eum, et plorando ora Ihesum, ut dignetur intrare ad te et ha bitare in te. Et ne forte erecta ceruice repellas eum a te, humiliando inclina te. Et iterum prospice in monumentum Dei, quod est in te, et si uideris ibi angelos, unum ad caput 250° sl. 1

Strana 449
De planctu beate Marie Magdalene. 449 et unum ad pedes, id est si cognoscis esse in corde tuo quasi celestia desideria, tam ad actiuam quam ad contemplatiuam uitam pertinentia, per que tamen adhuc non possis uidere et habere Ihesum, noli hiis contentus esse, noli adhuc deficiendo quiescere, sed plora Ihesum et quere in te, donec inuenias. Et si (forte) aliquo modo tibi appareat et desiderio tuo se representauerit, noli de te presumere tamquam tu eum agnoscas, sed interroga illum et ora, ut indicet tibi se ipsum. Audeo tibi confidenter promittere, si in fide (ad monumentum cordis tu steteris, si plo- rando) Ihesum perseueraueris, si te cum humilitate inclinaueris et si exemplo Marie nullam aliam con- solationem de Ihesu quam Ihesum recipere uolueris, ipso reuelante ipsum inuenies et ipsum cognosces, ita ut non sit tibi necesse querere ab aliis, ubi est Ihesus, sed tu magis indicabis eum nuncians aliis: Quia uidi dominum et hec dixit michi; cui est honor et gloria cum patre et spiritu] sancto in secula se- 250 sl. 1 culorum Amen. 250° sl. 2 A 29

Strana 450
Rkps. XII. 34^ Qui per uiam pergitis, hie mecum sedete, si est dolor similis, ut meus, uidete; meum dulcem filium per iter lugete. Videte spectaculum | Uidete spectaculum in cruce pendentis, more dampnaticii crimina luentis, pro peccato populi mortem pacientis. Ordo iuris uertitur! Ordo iuris uertitur, equitas turbatur, iustitia leditur, racio mutatur, sine causa filius meus morti datur. Vertite iudicium! Quid commisit genitrix, «ur orbatur prole, me, Iudea, filio, mundum priuas sole, patre pio pauperes, egros adiutore? IT. Incipit planctus sancte Marie. D. 10., fol. 30—84. 31° Vertite iudicium! Iniustum iudicium iudices tractastis, meum dulcem filium inuide dampnastis, quem patibulo crucis mori iudicastis. Vertite iudicium! Uertite iudicium et uidete iura! Creatorem perimit eius creatura et condempn(a)t!) dominum suum morte dura. Quod crimen, que scelera com misit gens effera, uincla, uirgas, uulnera, sputa, spinas, cetera sine causa ?) patitur. Nato, queso, parcite, matrem crucifigite aut in crucis stipite nos simul affigite, male solus moritur. 1) V rukopise psáno condempnet. — ?) culpa M. 

Strana 451
31» Incipit planctus sancte Marie. Sed quid prodest, misera, loquar induratis? Non absoluent penitus, quem dampnarunt gratis. Meus Ihésus moritur mundo pro peccatis. Vertite iudicium! Mi Iohannes, proximos tuos deprecare, üt me sinant uulnera sal[tim alligare, que. uides tam fortiter sanguine manare. Proch dolor! hine color effugit oris, hine ru(i)t,!) hine fluit unda cruoris. Non sperabam, misera, ialia uidere, sed credebam penitus de Ihesu gaudere, quem erueis patibulo üideo pendere. Fili, dulcor unice, singulare gaudium, matrem flentem respice, confer?) solatium. Pectus, mentem lumina torquent tua uulnera: que mater, que?) femina ? tam felix, tam mi|sera? Flos florum, dux morum, uenie uena, quam grauis in clauis est tibi pena. 1) v rukopise rugit. — M. 6) hie M. — 32" 1) V ruk. detitus; editus M. 7) spolia M. 451 O quam sero de(d)itus *) quam cito me deseris, o quam digne editus 5) quam °) abiecte moreris ! O quis amor corporis tibi fecit talia, 7) o quam dulcis pignoris quam amara premia! Fili, dulcor unice! Fili, dulcor unice, respice parentem et uide discipulum iam deficientem, dum uidet te Deum suum morientem. Fili duleor | unice, in sero recubuit supra tuum pectus et nunc ita remanet miser et abiectus, fratre, patre, domino priuatus dilectus. Vbi rex. amabilis, ubi rex amabilis! Omnes fugierunt, a timore maximo furtim abierunt, te solum patibulo erucis reliquerunt. Vbi rex amabilis solus hie remansit atque tua uulnera mecum solus planxit, cuius dolor potius piam mentem transit. ?) conferens M. — ?) quam 5) genitus M. — 

Strana 452
452 Incipit planctus sancte Marie. 3a 33 Consolare, domina, mater et regina, cur merore de ficis, stella matutina; tuus leuat filius mundum a ruina. Vtinam sic doleam, quod 4) dolore peream! nam plus est dolori sine morte mori quam perire citius. Consolare, genitrix! Consolare genitrix, et sileto michi, quem dampnatum conspicis nunc in forma rei, uere nosti filium uerum esse Dei. Detur nunc 5) mestissime corpus uel exanime, ut sic moriatur minoratus" cesset cruciatus o(s)culis, 7) amplexibus. v 33 Consolare, genitrix, dolet tuus filius magis te dolente, sursum tollit lumina te respiciente et intendit gemitus tanto te gemente. Consolare, genitrix! Mi, Iohannes, qualiter possum consolari, dum infelix orbitor 1) lumine sollari et sic tantum dominum uideo necari. 34" Ihesus matri loquitur totus uulneratus: cur tam doles, I mulier, ecce tuus natus, unus assit alteri iam recommendatus. Postquam (autem) 8) taliter piam soluit horam,9) iunge matrem uirginem et ex illa iam hora su(s)cepit in propria omni pulsa mora. Sed doleo, adeo quod deberem mori nec sic modo penitus nunc parcerem ori nec doleo, quanta 2) debeo crimina dolere 3) Qui pro nobis uoluit mortem sustinere, non sinat nos miseras ignibus ardere, sed cum suis ancillis 10) ) semper congaudere. Amen. 1) Nejspíše za orbor. — 2) Nejspíše chybně za quam aneb quantum debent. — 3) Snad za dolori. — 4) ut M. — 5) Reddite M. — 6) ut sic minoratus M. — 7) v rukopise 8) V rukopise vynecháno. — 9) Této větě jest oculis. — těžko porozuměti, snad má býti „pia soluit (h)ora“. — 10) Rukopis náležel a byl sepsán pro ženský klášter sv. Jiří na hradě pražském. V

Strana 453
III. De inexecrabili dolo vetularum. Imperatrix quedam erat, in cujus imperio erat qui- dam miles, qui nobilem uxorem et castam atque deco- ram habebat. Contingit, quod miles ad peregrinandum perrexit, sed prius uxori dixerat: Nullum custodem ultra tibi dimitto, quia satis credo, quod non indiges. Parato comitatu abiit, uxor vero caste vivendo domi remansit. Accidit semel, quod precibus compulsa cujusdam sue vicine epulandi causa domum suam egrederetur, quo per- acto ad propria remeavit. Quam quidam juvenis aspec- tam ardenti amore cepit amare et plurimos nuncios ad eam direxit cupiens ab illa, quantum ardebat amari. Quibus contemptis eam penitus sprevit. Ille vero se omnino contemptum videns adeo dolens efficitur, quod infirmabatur. Sepe tamen illuc ibat, sed nichil ei valuit eo, quod domina per omnia eum sprevit. Accidit quodam die, quod versus ecclesiam perrexit dolens ac tristis, et obviam habuit quandam vetulam in proposito sanctam reputatam. Que cum juvenem tristem vidisset, causam tante tristicie ab eo quesivit. At ille: Quid prodest mi- chi tibi narrare? At illa: O carissime, quamdiu infir- mus abscondit a medico suam infirmitatem, non poterit curari. Ideo ostende michi causam tanti doloris! Cum dei adjutorio te curabo. Juvenis cum hoc audisset, osten- dit ei, quomodo dominam dilexit. Ait vetula: Perge cito ad domum tuam, quia infra breve tempus te curabo. Hiis dictis juvenis ad domum perrexit et vetula ad pro- pria remeavit. Vetula ista quandam caniculam habebat, quam duobus diebus jejunare coegit et die tercia panem synapi confectum canicule jejunanti dedit. Quem cum gustasset, pre amaritudine oculi ejus lacrimabantur tota die. Tunc vetula ad domum domine perrexit cum cani- cula, quam juvenis dilexit tantum. Statim a domina est honorifice suscepta eo, quod reputabatur sancta. Dum

Strana 454
454 De inexecrabili dolo vetularum. autem adinvicem sederent, domina parvam caniculam lacrimantem respexit, admirabatur multum et quesivit causam. Ait vetula: O carissima amica, noli querere, quare lacrimatur, quia tantum dolorem habet, quod vix poterit tibi intimari. Domina vero magis ac magis insti- gabat, ut diceret. Cui vetula: Hec canicula erat filia mea casta nimis et decora, quam juvenis quidam vehe- menter adamavit, sed adeo casta erat, ut omnino sper- neret ejus amorem, unde juvenis tantum dolens pre do- lore mortuus est, pro qua culpa Deus convertit filiam meam in caniculam, sicut tu vides. His dictis incepit vetula flere dicens: Quociens filia mea recolit, quod tam pulchra puella erat, et modo est canicula, flet et conso- lari nequit, immo omnes ad fletum excitat pre nimio do- lore. Audiens hec domina intra se cogitabat: Heu me ! simili modo me quidam juvenis diligit et pro amore meo infirmatur. Et totum processum vetule narravit. Vetula hec audiens ait: O carissima domina, noli amorem ju- venis spernere, ne forte et tu muteris in caniculam sicut filia mea, quod esset dampnum intolerabile. Ait domina vetule: O bona matrona, date michi sanum consilium, ut non sim canicula. Que ait: Cito pro illo juvene mitte et voluntatem suam sine ulteriori dilacione facias. At illa: Rogo sanctitatem tuam, ut pergas ad eum et tecum ducas. Scandalum enim posset esse, si alius ad eum ac- cederet. Cui vetula: Tibi compacior et libenter tibi eum adducam. Perrexit et juvenem secum duxit, et cum do- mina dormivit. Et sic per vetulam domina adulterium commisit.

Strana 455
Seznam a výklad slov méně známých. (Slova podáváme v transkripci a sice dle veršů jednotli- vých skládání. Užité zde skratky jsou následující: P. = Legenda o sv. Prokopu; M.= Pláč Marie Magdalény; Pl. = Pláč sv. Mařie; R. = Radosti sv. Mařie; U. = Umučení Páně; D. = Desatero; Z. = Zdrávas Maria; J. = Svatý Jan apoštol; S. = Satyry a sice: SŠ. = o ševcích; SC. = o konšelech; SK. = o kovářích; SS. = o sladov- nících; SL. = o lazebnících; SŘ. = řezník; SP. = pekař; L. = o lišce a čbánu; B. = Bohatec.) ande, an, když P. 460, 872. U. 78, 141, 201, 227, 282, 382, 457. as, aspoň Pl. 397. bánie, bání, bázeň Pl. 253. běhař, běhoun D. 634. belhavý, kulhavý P. 732. berce, krádce, zloděj D. 758. běs, čert, daemon P. 731. D. 200. bláznice, nemoudrá ženšti- na D. 533. blsket, bleskot M. 638. bobtati, vlhkostí se nadý- mati, bubřeti L. 79. bočiti sě, na bok čili na stranu se chýliti, nahý- bati sě P. 240. boleti, bolestí se trápiti R. 478. bolný, bolavý D. 810, 815. bořiti sě, klesati Pl. 144. bosák, mnich, nosící trepky (sandalia) místo obyčej- né obuvi D. 871. božic, excelsus, syn boží M. 848. brádka, vousy na bradě, barba P. 910. bratř, bratřie, coll. bratří, fratres P. 372, 396, 666, 697, 701, 717, 809, 956, 1042. bratřec, bratřík D. 231. Pl. 249; — bratrovec P. 768. brav, stádo drobného do- bytka, zvlášť ovcí U. 501. SŘ. 4, 5. břežek, malý břeh, zde stráň- ka, úboč L. 28. brunat, sukno brunatné barvy D. 894. brusec, šátek, utěrák U. 132.

Strana 456
456 Seznam a výklad slov méně známých. bydlo, obydlí, příbytek P. 160, 489, 1034, 1062, 1071. | bykovina, maso bykové SR, 31. celenie, hojeni: to mi bo- lest bez celenie (irreme- diabilis dolor est) M. 439. celo, za celo, zajisté, jistě M. 43, 97, 251, 460, 592, 681, 714, 753. D. 111, 242, Z. 9. čiesť, část, dil, podil U. 138, D. 709, 977, 1012, SŘ. 40, SP. 51. Citi, éuti, cititi, pozorovati: &jiciJiznecujé&e (sentiens non sentiebat) M. 111; čije tě k sobě ne na čem (aliquid sentit in te) M. 326. CZ, totiž P.4, 550, Pl. 235. Viz čuž. čřevice, střevíce P. 920. Erniti, černiti, špiniti, P. 704; D. 40. ért, čert P. 460; D. 364, 594, 612, 966, 1046, 1134. B. 274; — črtek, čertík SŠ. 134. ëso, co P. 402, 561, 1005, 1048, 1075; M. 107, 781; PI. 59; U. 33. éscenie, cténi Pl. 253. Ctortyndect, čtrnáct R. 342; sr. druhynácti. Čuž (povstalo z čujž), totiž Pl. 351; R. T8, 169, 238, 248, 477, 526. dci, dcera .R. 296; D. 507, 515, 545, 565; Z. 108. dédic, patron P. 8. dědina, dědičný statek, po- zemek P. 282, 1104; D. 248, 658, 661, 767. dědinice, dědina, statek dě- dičný D. 1061. derce, draë D. 757. diebli, dabelsky P. 428. dieka, dik D. 988. dietce, dítko B. 180. dieti, konati, činiti R. 237, 485; U. 494; D. 390, 392; — pláč díti plakati (plorare) M. 76. dieti, nazÿvati, fikati P. 11, 203, 242, 246, 493; B. 8, 53. div, v div, k podiveni, ne- obyčejně P. 572; M. 709. dievka (muž. rodu) panic Pl. 428; R.29. doba, čas, časný život P. 91; D. 228. dobrojtro, dobré jitro D. 885. docakati, do&ekati U. 208. dońavadź, dokud, dokavadź, donee P. 886; M. 417; J. 25; — donévadi M. 622; — doňadž, M. 417, 984; — domdž, P. 509; M. 423, 532, 980; PI. 170; D. 834. dospéti, k dokonalosti při- jiti, prospéti P. 73; do- konati D. 285. dotavad, dotud P 157, 886. do£dati, do&kati PI. 157. dožže, když jemu dožže roha. B. 21 (do živého došlo.) dráha, množství, zástup: tu s nimi v tejź drazć bieše R. 404. drahný, veliký, vážný: dra- hnü pověstku povědě D. 1070; — drahně, mnoho SL. 12. dřevní, dřívější, předešlý SŠ. 64, 80. 

Strana 457
Seznam a výklad slov méně známých. drochet, drobet, fragmen- tum M. 823. druhýnácti, dvanáctý HR. 489. družec, druh, přítel U. 160; D. 38, 286, 1045, 1178. dive, dvére P. 999, 1035; M. 780. dusice, dušička M. 98, 466. dvormý, spůsobný, zdvořilý D. 476; B.76; — dvorné SS. 19; SS. 29, 33. eż, że P. 102, 726, 971; M. 58, 68, 134, 662, 678; PI. 324; R. 178, 216, 362 U. 136, 303, 318, 335; D. 214; Z. 108; B. 82, 89, 136, 140, 255. haditi, hanśti, tupiti U. 94; D. 913. hladati, hledati M. 147, 614, 650, 670: B. 48. hlahol, nářečí, mluva P. 969. hlasec, hlásek D. 286. hložie, hlohoví B. 138. hluk, zástup, hromada lidí P. 420. hody, veliké výroční svátky P. 685; U. 401. hodina, hodiny, hodinky, horae canonicae P. 85, 370, 1024. hospoda, pán D. 55, 59. hosták, host, cizinec, zvlá- ště obchodník P. 647. hovědce, hovádko, hovězí dobytek D. 729. hovédina, hovázi maso SŘ. 32, 38. hovéti, opatrovati, hledéti D. 738. hřada, na hředě, trám, žerď D.108; bidólce v kurniku U. 378, 382. 457 hřebí, hřeb, hřebík M. 589; SK. 60. hřiesti, zahrabati, pochovati U. 495. hrmiuti, hrnouti, snášeti: Hrniechu k nemu P. 328. hubenec, ubozik SS. 95. hubenice, ubohá, misera Pl. 204, 378; L. 50. hubenost, bida Pl. 207. hubený, ubohý, bídný, cha- trny PI. 102, 148, 203; D. 206, 355, 546; SŠ. 95; SC. 83; B. 139. hudenie, hudba D. 178. huż, houżev D. 1134. hynšt, z stłedonóm. Hengst, hřebec P. 240. chlap, nevolník, poddaný D. 102, 103, 659, 665, 687, 697, 713, 733. chlapstvo, coll. nevolníci, sedláci D. 599. chovati, opatrovati, ośetfo- vati, šetřiti P. 744, 776; M. 482; — chovat? sé, vystříhati se, chrániti se P. 652, 110, 724, 1086 ; D. 118, 259, 1183; SK. 2, 4. chudinice, chudina D. 628. inhed, ihned P. 235; M. 457, 792; R. 166, 323; D. 380, 382, 421, Z. 45; SŠ. 84, 92; SC.16; B. 288. jaz, ja P. 2, 11, 144 atd. Jazyk, národ P. 1017. Jedno, jenom, jen P. 85, 167, 196, 226, 342, 640, 654, 916, 1068, 1070; M. 122, 136, 163, 606; U. 148; D. 120, 469, 656, 787: J. 23; SC. 68; L. 9; SK. 33; B. 199, 283 ; jednożt B. 8, 63. 

Strana 458
458 Jelitnik, dé&lajici neb pro- dávající jelita SŘ. 56. jeliż, aż, leda, leć D. 829; jeliż-toliż, kdyż-tedy D. 578 a 579, 835 a 837. jesit, v ješiť, nadarmo D. 117, 1168; — ješutně, marné, daremné JD. 119. Jesutnost, marnost, vanitas M. 942, 960. jhra, hra SS. 91. Jhránie, hraní R. 224. jhráti, hráti P. 84; SS. 3, 46, 57. 74, 89, 93, 99. Jhřec, hráč. D. 91. Jinoše, jinoch D. 559, 580. Jistice, nádoba P. 361. smě, jméno P. 34, 150; R. 27; D. 13, 692. 680. káceti, váleti se B. 227. kak, jak M. 227, 297, 315, 489, 743 atd. kaký, jaký P. 965, 966; M. 943; D. 499, 516, 891 atd. karnácek, z franc. cornette, lat. med. corneta == ca- pitis tegumentum, šat ženský, kryjící plece a někdy až dolů k patám visící, rouška .D. 282. katrče, chatrč SS. 153. kázame, prikázanie P. 320, 617, 1033 atd. kázati, kárati, trestati U. 196; SS. 86; — kázati Sé, kati se D. 545. kázÁ, trest P. 719, 1092; D. 962. kazovati, pfikazovati P. 480, 592, 1019. ké, keż, kyż utinam U. 559; L.53; — kóż U. 284, 428. kehdy, kdy, kdyż P. 69; — kehdyż 299, 615, 817; R. Seznam a výklad slov méně známých. 344, 506; B. 25; kehdy#to P. 352; SL. 12. kláda, vydlabaný peň, do něhož u vězení za nohy sázeli U. 475. klánie, píchání, bodání B. 25, 157. klatý, proklatý R. 545. klecet?, kulhati SK. 52. klejnot, klénot D. 340, 360. kmeť, stařec P. 35; R. 370; sedlák D. 653, 661, 670. 674, 683. kmoška, kmotra D. 888. kněz, kníže P. 216, 219, 234 atd. kněžie, coll. knězi P. 94; D. 184. kochati, milovati R. 433; — kochati se, těšiti se R. 300, 430 ; D. 260; B. 132. kokot, kohout M. 778; U. 187, 378, 382. koláč, dar, odměna D. 464, 468, 580; SC. 69, 82, 83. kolence, kolínko, koleno P. 438. konteř, kdo koňmi kupčí D. 915. konšel, radní pán SC. 1, 15, 23 atd. kostečník, kdo kostky metá D. 968, 1021; B. 303. kotcovnák, kxamákr v kotci, t. v boudé D. 9106. kotec, bouda kramářská B. 23. kotiti sé, pYevracovati se, kutáleti se LL. 38. kotni, porodní R. 981. kozina, kozí maso SŘ. 29. kra, celistvý kus P. 191. kradba, krádež, kradená věc D. 1039. 

Strana 459
Seznam a výklad slov méně známých. krikati, křičeti Pl. 77; U. 431. křivedlný, nepravý, křivý SC. 76; křivelně SC. 6. kropenina, kropené, stra- katé sukno neb plátno D. 895. krópé, krápé D. 2017. krutně, ukrutně M. 590. krychle, kostka SŠ. 49, 53. kryti sé, skryvati se M. 266. ktvu, kvetu P. 66; PI. 209. kumplet, completorium, po- slední večerní modlitba v brevifi P. 837. kúpě, zboží D. 388, 390, 850. kyjevý, kyjevá rána, rána holí daná D. 324 kvas, hody SB. 264. latiník, kdo bohoslužbu la- tinsky vykonává P. 983. leč, sotva SS. 13; — leč-leč, bud-neb P. 626. lejchéf, z stfedoném. Lei- her, locator, lichvár P. 648. . lemiez, břevno, 490; SC. 86. leń, leniv P. 756. lepota, dobrota P. 537. lib-lib, bud-bud SR. 13; libo-libo D. 648. lice, osoba U. 270. lácità, dokazovati U. 297. lidmé, klamné SR. 21. lotr, loupežník, zbojník D. 625 a 626. lutostivý, milosrdný P. 345. macati, makati, hmatati SR. 16. manstijf, monasterium, klá- šter P. 607. masny, tlusty P. 220. tram U. 459 matera, matka D. 225. mdléti, lanquere, deficere, nemocnéti, mdlym byti M. 73, 547, 717, 812. měděnec, měděný peníz D. 188. měch, pytel U. 612; D. 369. měšček, pytlíček, tobolka měščky, měšťanky U. 516. měť, zmatek M. 289. milosrdenství, láska R. 543. milosť, láska, amor M. 15, 105, 426, 547, 600 atd.; milosrdenství U. 512, 580: D. 359. milostivý, milostný M. 852. milostník, miláček M. 554. minüti se, ztratiti Pl. 216. mlazší, wuéennici, Jünger U. 20. modiba, modlitba M. 985. modlitevnik, modlici se: Chcuf tvój modlitevnik býti = chci se za tebe modliti SC. 12. mříti hlad, hladem miiti P. 440. mrkati, smrkati se U. 201. mrzaty, mrzuty, mrzky U. 626. mrzutý, mrzký, nečistý D. 432, 1137. mutiti sé, rmoutiti se PI. 414; U. 116, 586, 591; SC. 48. mużebojce, kdo zabil muže, homieida D. 235, 245. myslce, dem. mysl, mens M. 73. náboženství, pobožnost P. 669, 680, 716; R. 267, 542; D. 1171. nábožnička, nábožná žena D. 483. 

Strana 460
460 nadjiti, najiti, potkati B 74. nadtrutiti, zarmoutiti R. 61. nalit, rychle, náhle D. 291; L. 52; B. 20. napytlovati, napodsivati SP. 9. nardzeti SE, na svèt prijiti, naroditi se U. 98. neboźka, neboha L. 87. nedas kde, ledas kde P. 1072. nedodati, nedati, nedopfati B. 211. nedužný, neduživý R. 551. někaký, nějaký U.+412, 580. nekázamý, nezvedený, ne- mravný D. 174; SS. 86, 118. některde, někam P. 482. melenovatà sé, nemeškati, nevahati P. 481. nematni, Yádny, bezühon- ny U. 642; — mematné M. 787. neostávati, nezanechati P. 1063. neostaviti sé, nepfestati SR. 59. neosvédéiti, neodkäzati D. 690. nepile, nepéóe: ano j'mu tiem nic nepile (= ne- dba o to) D. 128. nepodobné, neslu&né U. 325; B. 188. nepokryti sé, neskryti se, M. 922. nepostatı se, nestäti se, B. 126. nepotázati sé, nerozmyśleti se SC. 15, 61. neprepuséetr, nedovolovati P. 968. neprezlíti sé s kym, nepfe- moci jeho zlosti P. 1044. Seznam a výklad slov méně známých. nepronésti, nezraditi D.449. neroditi, nechtiti M. 334, 810, 977, 983; U. 233, 552, 596, 607; D. 148, 562; SS. 189; B. 19,44, 114. nerozpaciti sć, nerozpako- vati se, nepochybovati P. 803. nerozpaćne, bez rozpaki M. 991. mesliënÿ, nespûsobny, ne- vhodný, nepěkný D. 173, 189. nesmierný, nemirný D.112, 114. nestrpélny, nesnesitelny M. 430. netahnüti, nevahati, nc- meskati, sotva: netaze Ježúš slova skonati (= sotva skonal slova) U. 236; ona toho řieci ne- taze (== sotva to řekla) L. 88; netähnez ot neho jeti (= sotva odjedeš od něho) SK. 51; tn toho netaze fieci (— sotva to řekl) B. 209. neumiera, nemira M. 833. nevěra, nepoctivost SŘ. 17; SP. 49. nevzdál, nedaleko M. 170. nezajimati, zasáhnouti: ko- něm nezajimaje (t. hfe-. bikem kovaje, nepich- nouti ho do živého) SK. 64. mic, tváří k zemi skloněný: ti chodie svú vierú nici D. 42 ; — nice, sklopenč: jenž již pro tě hořem nice M. 734; jeż crt vnese v peklo mice D. 361. 

Strana 461
Seznam a výklad slov méně známých. 461 nice, nie U. 426, 578; D. 104, 458, 715; L. 10, 19; — nics M. 691; D.682, 692, 1128; SR. 50; B. 18, 239; — mićse D. 217. niejstćj, kamna, prsk L. 15. mkake, nijak D. 730, 768. nikte, nikdo M. 816, PI. 261, 262; R. 196; D. 442, miż, aniż M. 194, 404, 411; noha kozie, klič zlodéjsky, paklíč D. 1018. notiti, notovati, zpivati P. 688. no£nice, pochva U. 269. nrav, mrav P. 59. munvice, z nám. Nonne, jep- tidka D. 396. — nuze, bída, úzkost, tíseň P. 833; M. 429, 488; PI. 117, 238, 245: D. 1062; SR. 23. nyÿti, miiti, chfadnouti M. 27. obake, však, jednak, předce M. 331, 355, 445. obec, společnost, tovafistvo P. 492. obecatı, slibiti U. 38 ; D. 578. obelhaviti, kulhavym uči- niti, ochromiti SC. 43. obchoditi: że ji tak slavné obchodil (staral se o ni, R. 9232; Zebráním sé ob- chodieše (pomahal) P. 889; kaciefskyf sá ob- chodie (chovají) P. 971; ktož sě s mečem rád ob- chodí (zachází) U. 271; obchodie sé po femesle (Zivi se femeslem); SL. 27; řezník sč takto ob- chodí (obchod vede) SŘ. 1; se mnü sě obchodíš mile (obcujes) B. 111; jaz sem sé s tobi rád obcho- dil (obcoval) B. 141. obid, pohanéni, oprobrium: Však tě ona málo před tiem viděla v obid všem M. 580. obluditi, oklamati L. 52; — oblüzena, oklamána M. 280. obrinuti sé, obrátiti se M. 843. obüzeti, hanéti, tupiti, oso- Govati Pl. 19; D. 1112. očiwěstvie, zřejmost, viditel- nost M. 794. oděnice, oděv D. 792. odwa, divadlo, spectaculum Pl. 9. ohař, lovčí pes D. 604. ohladati, spatřiti R. 388. ohlubnice, roubeni okolo studně Z. 57. omladky, šestinedělí, kout R. 149, 164. omraëiti, zatmiti U. 610. opläkati, omyti U. 136, 140. oplaniti, obnaziti U. 322. oplest, opleteni M. 72. opravovatt, Fiditi, spravo- vati P. 621; D. 430. OpSél?, v psa se proméniti D. 512 opsovati, zacházeti jako se psem, plísniti P. 975. optati, ptanim vyhledati D. 1034. orużi, zbraň U. 245. osa, kůl Pl. 75. osdzati, posaditi D. 274. osimuti, oslepnouti Pl. 259. ospati, osypati: ospe jej SS. 36. ostat?, opustiti, nechati P. 216, 655, 661, 1063; SP. 59; B. 234. 

Strana 462
462 ostaviti, opustiti. M. 82, 428; — ostaw sé, pře- stati SS. 51. osvěta, světlost, světlo P. 860; Z. 96. ositi lice, zpoliékovati: nebf v ten čas ošiji líce SŠ. 104. otjimati sé, zpécovati se U. 133; B. 213. otčík, dem. otec D. 219, 765, 1176; Z. 94. otchoditi, opustiti SS. 146. otěžovati, těžké činiti, ob- těžovati M. 380. otjéti, odejmouti M. 686; U. 966, 465; — otjéti sé zbaviti U. 226; chté sé těm slovôm otjéti (vy- hnouti) U. 361. otjinovad, odjinad M. 722. otléciti, udëliti P. 1016; odlouciti M. 432, 470. otmlüvati, slovy odpirati P. 938. otpoviedati, vypovidati, od- říkati P. 330. otpraviti, vykonati, odbyti R. 451. otpuścenie, dovolení k od- jiti P. 745, 842; M.769; R. 158; B. 324. otpustiti, dovoliti U. 644, D. 1076, 1080. otrzň, číhání, chytání ptá- ků: letie jako na otrzň k nim D. 293. otspileti, Zert odplatiti D. 130. otstupiti, opustiti koho, od- padnouti od koho U. 179, 181. ottavadto, odtudto P. 7,788. ottucha, potécha, odpověď R. 66. Seznam a výklad slov méně známých. ottušiti, odpověděti SŠ. 61; SK. 30; ulehéiti B. 92. ovnieř, z něm. Ofner, hrn- číř D. 916. ovšem, zcela, zúplna, vůbec P. 19, 82,906, 951; U. 535. ozi?eti sé, ohlédnouti se [. 517. pakost, škoda, zlé, protiv- nosf D. 499. pakostiti, &koditi D. 9358. pánek, panáček B. 232. pasec, pásek D. 285. pasobrisec, bYichopásek D. 80. páteř, 7 lat. pater noster, modlitba P. 85; D. 751, 841. pestovati, na rukou nositi, chovati R. 393. pes, pěšky D. 866. pésiti, péchovati, buäiti: mé srdééko v tühâch pésie M. 376. péticát, padesát P. 858. pile, pilnost; co pile (na pilno) mym smutkem to- bé D. 431; nebť jiného nenie píle (na pilno, po- tfebi) B. 112. pisati, psáti U. 552; D. 267. piščba, pískání D. 178. piščec, pískač D. 183. pivnice, sklep D. 98. plémě, potomek R. 463. plodití, konati, ciniti, pà- chati, mnożiti P. 680, 972; D. 744, 749; B. 143. plvati, plivati Pl. 74 ; U. 340. pnévie, coll. pné, pafezy P. 189. pobdieti, mysliti mnoho na néco B. 116. počen, počav U. 394. pociti, pocititi M. 857. 

Strana 463
Seznam a výklad slov méně známých. podboj, práh P. 1030. podjimati, zmocniti se, uchvâtiti M. 786. podlážený, podlážděný U. 64. podlinka, široké oblemo- vání sukně D. 284. podobny, hodici se, spů- sobny P. 90, 130. pohrabati, pochovati, po- hfbiti M. 449. pohřiesti, pohřbiti U. 645, 648. pochovati sé, schovati se, ukliditi se P. 546. pojeti sł, zhrnouti se v je- dno P. 492. poklinati, proklinati D. 131. pokotiti sé, pokutáleti se L. 33. pomkniti sć, jiti, ubirati se: tehdy sé zástup židovský z města pomče U. 229. pomluva, rozmlouvání, ú- mluva D. 549. pomocitel, pomocnik, po- mahatel Pl. 41. poně, snad, aspoň M. 829. ponidž, poněvadž P. 340. ponožka, pták za nožku uvázaný, aby jiné vábil, volavec D. 272, 296 ' ponikati, vybizeti B. 311. popravce, soudce JD. 246, 1100. popravità, utratiti, odpra- viti U. 514, 581. poprsek, paprsek M. 637. pořád, po pořádku, jedno do druhém P. 779. porocstvie, pohanéni, tupeni P. 961. porokovati, domlouvati, ha- néti P. 1000 ; U. 135, 517; B. 203, 306. 463 porühati sé, posmivati se U. 557, 569. poselkyni, slużka U. 348. poselnice, služka Z. 29. pospéti, prospóti, pospiśiti P. 812; Pl. 46. pospileti, posmivati se, po- směch míti D. 127. postřetnútí, potkati Z. 81. potaz, potázaní, rozvaha, rozmysl SS. 51. potéščiti sé, povléci se L. 21. potvrzovati, | schvalovati, stvrditi D. 1048. povest, povídka D. 89; B. 73 pověstka, povídka D. 1070. povisnüti, züstati viseti SC. 86. poZicenj, püjéeny B. 101. práce, starost M. 272; bo- lesf, nemoc B. 226. pracný, nemocný P. 316, 411, 414, 430, 743, 867, 894; Pl. 41, 197. pravenie, vypravování P. 125; D. 177. prázden, bez práce, neza- méstnany P. 75. přebojník, zbojník D. 847, 967. prebyti, pobyti, setrvati M. 116. preč, pryč P. 471; SŠ. 89, 103; SL. 16. předvormý, předivný P. 237. přehubený, přebídný SS. 157 | přelesť, přeluzení, klam P. 120. přeluda, lákání, lest P. 724. prelüditi, prelstiti D. 397, 472. přeludník, podvodník D. 794. 

Strana 464
464 přeludstvie, klam, šalba P. 1026. přeluzovati, klamati D. 353. prepuśceti, dovoliti D. 964. presaditi, strhati L. 36. prestat, přestání M. 195. převáženie, odvaha, auda- cia M. 183. prezmilely, velice mily, nej- milejśsi PL 230. . pribiti, zbiti, vybiti SS. 6. priciniti, piidati M. 845, 866. prijéti sè, ujíti se, přichy- titi se U. 253; D. 339; — prijimati së SR. 33. prieliseny, prilisny M. 629. priloëiti, pYipojiti P. 10; prikryti U. 654; pricitati D. 247. piiluëiti, pfipojiti M. 698. prima, prvni hodinka: Tu mi po primé zpievaji P. 677. primknüti, pfistréiti SP. 11; — primknuti sé, při- bliziti se P. 384. qprirozenie, rod: člověčie pfirozenie svého nevie nie skončenie B.10, pri- buzenství: jako přiroze- niu milému B. 252. přivinútí, k sobě přijmouti P. 332. projhráti, prohráti SS. 83. 98, 128. prokný, prokní, každý U. 72; B. 62, 320. promluveme, řeč P. 913. prorada, zrada U. 97. proradce, zrádce U. 120, 281, 284. proraditi, zraditi U. 7, 93, 104. Seznam a výklad slov méně známých. prospesenstwie, štěstí P. 954. protiva, protivenstvi U. 10. 12. provláciti, odkládati, pro- trahere M. 811. provrhnuti, vrhnutim ko- stek prohrati SŚ. 68, 70, 79, 138. pruhatina, pruhatć sukno neb tkanina JD. 896. prvěnec, prvorozený R. 350. 354. ptáti, tazati se P. 363; U. 240; D. 46; hledati P. 160; M. 106, 944, 979; D. 188; SC. 34. půústky, pusté, opuštěné mí- sto, obydlí L. 3, 21. pychosť, pýcha B. 45. pytati, ptâti M. 1001. ranie, za rante, časně rá- no M. 247; D. 158. roba, služka, děvka R. 117; D. 432, 1137. rodič, příbuzný U. 372. rodička, příbuzná D. 547. rodima, příbuzenství B.270. roditelů, rodičové P. 54, 59. rok, shromáždění, lhůta, čas U. 12; SC. 27; B. 339. rotiti sé, pfisáhati U. 378. rovný, spravedlivý, slušný P. 134. . rozhlédati, pozorné prohli- dati SS. 63; SL. 53. rozkázati, vypravovati M. 256. v0zpierati, roztáhnouti SŘ. 36. rozpranie, zpírání, spor M. 232. rozpravovat, R. 443. prospéch, vypravovati 

Strana 465
Seznam a výklad slov méně známých. rozum dávati, dáti na vědo- mí, na srozumění P. 226. rozétvect sé, rozpaliti se P. 257. rüci, rychly P. 383; — ruce rychle P. 298, 586; M. 215, 791, 837. rüsiti, poru&iti, po&piniti D. 1150. sbožie, jmění, bohatství P. 22, 40, 122, 138, 282, 590, 621 atd. sbožice, jmění, bohatství D. 1092; SC. 68; B. 276. sdieti, učiniti, udélati M. 781; P. 237; R. 474; U. 19, 576 atd. sedě, hle, ecce: a sedě mě jmáte U. 242, a sedě, ve- ce, učenník Ježúšev stojí U. 358. sén, ten P. 600: U. 167, 179, 187; Z.4, 74, J. 38. shlédati sé, pohlizeti U. 101. shluciti, shromażditi P. 297, 977. shon, konec: ptav do po- slednieho shona P. 300. shrnuti sé, shromáZditi sé, zastaviti se: shrnu sè pri jednej skále P. 172. Scházet?, zahynouti, umfiti U. 271. schovati, pochovati, pohfbiti P. 866, 928. srý, opuštěný Pl. 89. skdzati, ukazati, fici, vzka- zat M. 312, 364, 541, 982; U. 413. skopcevina, skopové maso SR. 30. skoro, brzo, rychle P. 811, 992; U. 44; D. 377: L. 36; B. 274, 275; v skore P. 113, 209. 465 slaty, poslati P. 62. sleptati, pohltiti P. 990. slićny, sluśny, vhodny P. 163, 401, 721; slićne D. 672. smiera, mira, modus M. 330. smierny, mirny, skrovny R. 537. ' smütiti, zboufiti U. 394; smititi sé, nepokojnu býti, zarmoutiti se Pl. 356; R. 62, 456. snaď, na snaď míti, snadno, lehko to míti moci D. 856. sňatek, sbor, shromáždění P. 518, 603, 676; R. 448; D. 751, 966. snieti, sniti, doli vziti U. 649; D. 360. sniti, sejiti, pojiti P. 94, 755, 777; M. 32, 56; U. 9; J. 30; B. 249. socha, kil U. 499. sok, nepřítel, hance, žalob- nik P. 962, 987, 993, 1005, 1020, 1037, 1057; D. 633, B. 340. spas, spása, spasenie R. 102. spile, ze stfedoném. spil, žert, hříčka P. 1040, 1047 ; B. 240. spileti, posmivati se, Zerto- vati U. 420, 506; D. 1026. L. 18. spieti, pfispóti, pomoci U. 363. spoluvěk, téhož věku, vrste- vnik P. 51. sporitó, mnożiti PL. 146. spösobovatı, pripravovati P. 622. sprostenstvie, sprostnosf, simplicitas M. 896, 909. spustiti, odpustiti P. 830; D. 904. 30 

Strana 466
466 spuzeti, shánéti D. 1061. stav, postava P. 904. stehnuti, přinášeti, přivá- žeti P. 411. stolec, trůn P. 550. strádati, postrádati, pohře- Sovati R. 390. strast, bida, trapeni M. 903; Pl. 207; D. 813; Z. 70. strastny, ubohy, bidny PI. 89, 122, 201, 379. strava, pohřební kvas U. 534. stravice, strava, potrava SŠ. 18. stravný, hodovný ŚL. 2; — stravně: tu sobě stravně utěžieváše (živil se) P. 190. strázň, starosť M. 137. stráž mój, strážce můj R. 477. střed, prostřed R. 466. styskati, tesklivost jeviti, bédovati B. 255. sukně, vrchní oděv, talár P. 758, 868, 870, 915; U. 535, 537; D. 898. světlý, vidomy, vidouci R. 549. svobodstvie, nadéani, privile- gium P. 590. sznámě, zřejmě: kromě ač ty svú tvář sznámě podáš chleba tvého těla M. 819. sžímati, smačkati P. 418; sžímaje své zuby i pleci. šarlat, tkanina hedvábná, červená D. 893. ščívalník, obuvnik (z něm. Stiefel) D. 917. $ilink, peniz, solidus D. 854, 859, 862, 864. śkaplóń, scapulare, krátký šat mnišský P. 917. Seznam a výklad slov méně známých. škorně, bota sedlská SŠ. 20, 21, 27, 36. $os, z něm. Schoss, daň z domu neb statku, po- platek D 609. tako, takto I. 7; B. 137. tále, zástava: dávajiť svoj život vtáli D. 96. Pdy, tehdy P. 153, 484; M. 679, 863 atd. téci, běžeti P. 224; D. 159. tele vodné, vodnatelnost D. 809. temný, slepý P. 523, 525. téžměř, téměř, skoro M. 530. točuž, totiž M. 319, R. 59, 348, 518; točiž M. 971. Viz čuž. toli, viz jeliz. tovarisie, coll. tovaïisi P. 491. trank, z něm. Trank, nápoj D. 811. trdati, trvati M. 836. tresktati, trestati Pl. 69; SS. 3; B. 204. tretovati, z něm. treten, šla- pati D. 198. trh dieti, smlouvati se D. 390, 392 ; trh rovny, mira rovná SS. 11. tiiednák, vicarius, náměstek P. 110. trud, práce usilna, namá- hání: kdyZ prod éCinie takć trudy D. 156; móż-li co za mój trud byti SC. 17. iruditi, namáhati, trmáceti U. 320; B. 262. trudne, bidné, bolestné B. 229. truchly, truchlivy, smutny, Pl. 201. trup, trubec, samec včelní D. 646, 641, 651. 

Strana 467
Seznam a výklad slov méně známých. tryśleti, Giniti zvláště něco zlého Pl. 84, 413, 416. trŻiti, smlouvati sś SR. 21. tudież, zde, tudy, sem P. 188, 358; M. 695, 706, 708, 917; U. 590. túha, hoře, smutek, zármu- tek P. 832; M. 376, 430, 512 atd. tupat?, dupati B. 107. tusiti, naději dávati B. 149, 251. tużice, hofe PI. 205. war, podoba D. 345, 356; tvář hlúpá, zvíře, hovado D. 122. tvofec, stvofitel P. 47; D. 15, 17, 21, 24 atd. úfati, doufati, M. 84, 94, 175, 603 atd. uhledati, nalezti M. 910. ujśmati, utikati, bóżeti P. 1064. uklad, pokoj U. 41. ulécs, ulehnouti M. 664; B. ° 211. ulíčený, vylíčený D. 278. uloženie, ustanovení R. 94. umañiti, umořiti D. 236. umeniti, umenšiti P, 794. umniti, umenšiti M. 186, 384; Pl. 305. umyślenie, imysl P. 286. pii, úpěti, B. 325. upor, pazit, trávník U. 177. úrok, ustanovení, uzavření R. 108. ustati, unaviti se L. 40. ustavenie, ustanoveni, na- řízení P. 145, 321, 618; M. 493; B. 9. ustavicstvie, stálost, vytrva- lost M. 193. ustaviti, ustanoviti, uloZiti P. 1056; R. 352; SL. 46. 467 ústavný, ustavičný, stálý P. 154, ústavné, P. 648, 672; M. 164, 476: Z. 27. utćci sć, piijiti SC. 69; В. 269. utékovatr sé, utikati se P. 502. utéziti, niskati, vydélati, vy- téziti P. 190; SS. 18; SŘ. 6. utkati, potkati U. 239; D. 883. útroba, vnitfnost, srdce, mysl M. 368; R. 457; B. 219. utrpěme, utrpení, trpělivost P. 140, 183, 199, 437. uvdzati 56 veň slovy, počal s ním mluviti D. 425. valchař, kdo valchuje sukno D. 97. vdieti, zastréiti U. 269. vece, vecechu, řekl, řekli U. 573; M. 359; U. 538 atd. věc, příčina, causa M. 361. več, v co P. 84. věč, věčně, na věky U. 142; J. 34. vědmo, vědomě, scienter M. 743. :věhlasný, moudrý, opatrný D. 520. velbití sč, vynášeti se, chlu- biti se P. 511, 669. velím, mnohem D. 992. venda, vejda U. 201. věrdunk, z něm. Vierdung, t. j. čtvrt hřivny, asi 16 grošů pražských D. 578; SS. 20, 36, 52, 58; SK. 36, 37. véroval?, na viru pfijímati, zaklinati se, duéovati se, U. 366; D. 919. * 

Strana 468
468 vet: buď s tobú vet (budiž tak stebou věc srovnána) D. 662. ; vetčas, v ten čas, hned SS. 86. vezdy, vždy P. 53, 56, M. 103, 320 atd. věžník, pes SĎ. 44, 45. viliti, smilniti D. 1132. vitamie dati, privitati B.258 vlädanie, vläda, panování P. 594. vlast, zemé, krajina M. 904 ; Z. 69. vlaščí, vlastní, zvláštní, sin- gularis M. 859. vloha, vlastnost, jakost D. 1023. vloZità, odevzdati D. 841, 1036; Z. 22. vnada, návěští, poučení P. 292. vniti, vejiti R. 40, 166, 185, 465; D. 1159; SR. 46; B. 290. vňuž, jako P. 450; M. 84, 366, 611, 633, 872; PI. 118; R. 191; —- vmż, M. 72, 169. vpastovati sé, pásti se, na- hledéti se: pfietelé sé vpastovachu JB. 330. vrovnati, rovnati, podobati U. 328, 335, 574: SL. 9. vslomiti, zasloniti U. 118. všaký, každý P. 24, 459; M. 276, 832 atd. vše, vždy, stále P. 468. vseckerny, każdy P. 505, 873; M. 935; PL 417; R. 499. vsitek, v&ecken U. 515. vtocità sé, vniknouti, vlézti L. 15. vyjhráti, vyhráti SS. 54. Seznam a výklad slov méně známých. vykládat sé, vynimati so, odtahovati se D. 311. vyložený, vyňatý, nad jiné predéici U. 63; D. 1136. vynata z uma, zbláznila se M. 611. vynem, vynav: Vynem kus z vina U. 125. vynda, vyjda U. 384. vyndi, vyjdi M. 218. vyspati, vysypati SS. 35. vytasiti, vytáhnouti, vyho- diti: uzříš ho z krčmy vytasé SS. 148. vyvFieti, vypustiti D. 604. vz, opak dolů: ten chce vz vodu D. 132. vzbrántevati, zbraňovati M. 202. vzbydliti, bydliti R. 488. . vzhladati, hledati R. 458. vzchod, vychod R. 308. vzimati, brâàti, vybirati D. 802. rzmluviti, promluviti D. 572, 574. vzniknuüti, vydobyti se vstati M. 651; vzhiru vyjiti L. 92. venitt, vzejiti M. 57. vzpreé, vzpoura, odpor R. 114. vztrhati, vzhûru trhati U. 338; D. 273. vzÿvati sè, nazyvati se R. 416; D. 984. vida, vždy DB. 16. za, zda, zdaż P. 707; U. 102; Z. 28. zabylý, bláznivý, nemoudrý Pl. 58. zadniti, dnem zabiti, zan- dati D. 1082. zádusie, nadani P. 555, 552. zahynuti, umříti P 1025, 

Strana 469
Seznam a výklad slov méně známých. zajutřie, rano, mane U. 388. základ, sázka SŠ. 46. 93, 98. zákon, řád, řehole P. 6, 7, 132; 139, atd. založenie, prirozená pova- ha: v založeniu věrně zbudi M. 949. zamietati, zamitati, zavrlio- vati D. 1149. zamicenie, zarmouceni Pl 93. zamititi, znepokojiti, tur- bare PI. 23; — zamütiti sé, zarmoutiti se U. 100. zamutny, zarmouceny M. 223. zasloniti, zastiniti R. 98. zatratiti, zahubiti, ztratiti U. 23. zérnatr, zéernati B. 170. zdità sé, zdati se M. 610. #hoditi, nahraditi: jaz£ jej toho doma zhozi ŚŚ. 120. zloděj, zločinec U. 530, 568, 925. zlodějstvo, kradené věci D. 963. zlost, neslechetnost, hfich P.176, 177: D. 852, 957, 1146. zmacati, zmaceti, omakati SŘ. 10. 469 zmilelÿ, milÿ, pfemily PI. 116, 130, 139, 164 atd. zmilitky, mily Z. 6, 13, 84. zpodlinit?, podlinky obsa- diti D. 283. zprostiti sè, rozvâäzati se P. 381. ztkaniciti, tkanicemi ozdo- biti D. 281. ztratiti, utratiti, promrhati D. 1092. ztordaly, zatvrzely PI. 109. zvésté, jisté M. 403, 789, 952. zvlášti, zvláště R. 468. zvolenník, vyvolený Pl. 255. avyčej, zvyk, obyčej P. 355. zZiti, stráviti D. 630. żak, jahen, clericus D. 872. žákovstvo, nižší světské du- chovenstvo D. 600. ždáti, čekati M. 103, 117 121 190. Zehnati, zaZehnávati D. 503. žíti, užívati P. 341; 637; SS. 4; B. 328. Zivenie, život M. 463. Źwwiti, pfi Zivoté nechati LL. 87. živótek, život D. 238. žváti, žvýkati SŠ. 158. 

Strana 470
Opravy tiskových chyb. ve verši ^ » 162 » » 181 » » 216 " „ 233 » » 402 ^ 0» 457 " „ 550 » „ 561 , 631 » I) na l. 22* 6 ve verši 826 » » 843 » n 35 » » 126 na 1. 35" 6 ve verši 313 » » 319 » » 331 » » 365 M „ 445 na l|. 45^ 6 ve verši 776 » „803 па 1. 61* 19 ve verši 84 na 1. 71* 9 ve verši 451 » » 917 n „ 226 » » 294 » „ 402a. » „ 1016 ^ 27 w 31 4 stojí ciž seděl Nelze kněze jmějieše co Prokopu ciž co skrze czty sedě uzrěv tuž(e)nie otešla Marrıe česť tocuž obaké obaké obaké tě až Cini gest nerußeti poczye dokonce sědě buoh nalit zbožie svatokrádcov ustavně Coy’ za CiZ. „ sěděl. Nelzé. „ knézé. » jmájé&e. čso. Prokopě. „ čiž. „ <€so. „ skrzś. czfty. » Sédé. „ uzfev. „ tüZ(e)nie. „ (ne)oteśla. „ Martie. » Ciest „ toluż. „ obake. „ obake. y Obake. „ tie. » a(). » činy. „ gelt. nerüßeti. » poezie. » do konce. » Sedé. » Buoh. „ nalif. „ SboZie. svatokradców. „ ústavně. ” Co i 

Strana 471
Urody ee Legenda o sv. Prokopu cnc Th e Pla¢ Marie Magdalény . . . . . . . . .. Pláč svaté Maïie . . . . . . "nw Radosti svaté Mafie . . . . . . . Umuéeni Páná . .... Desatero kázanie boZie. . Zdrávas Maria . . . ........ Svatý Jan apoštol . Satyry: 1. O ševcích 2. O konšelech nevčrných 3. O zlých kovářích . 4. O sladovníciech 5. O lazebniciech 6. Rezník. . . . . . . 7. Pekať EF RH CE N Bájka o lišce a o čbánu . . . . . . . O! bohate NW CCS Dodatky: I. Omelia Origenis de planctu beate . 438—449 . 450— 452 . 453—464 . 455 —169 Marie Magdalene II. Planctus sancte Marie III. De inexecrabili dolo Arey Seznam a výklad slov . Strana. V—XXXI 2— 77 76—145 . 144—173 . . 174—211 . 212—263 . . 264— 357 . 356 —365 . . 366—369 . . 868—379 . 380—385 . 392—397 . 896—401 . 400—405 . 404—409 . . 408—413 . 386—393 412—437