z 153 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Edice
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
Rejstřík jmen
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
Obsah
153
Název:
Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa / Václav Šašek z Bířkova
Autor:
Svejkovský, František
Rok vydání:
1951
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
153
Počet stran předmluvy plus obsahu:
153
Obsah:
  • 1: Titul
  • 5: Úvod
  • 17: Edice
  • 141: Rejstřík jmen
  • 153: Obsah
Strana 138
V Novém Městě je hrad, kde císař často prodlévá. Město leží na hranicích Rakouska, Štyrska a Uher. Zastihli jsme tam císařovu manželku, k níž měl pan Lev list od jejího bratra, krále portugalského. Vlídně přijala pana Lva i celou jeho družinu a laskavě s panem Lvem rozmlouvala, vyptávajíc se na svého bratra, jak se našemu pánovi Portugalsko líbilo a jak vlídně s ním její bratr jednal. Pan Lev jí odpověděl, že se její bratr, portugalský král, k němu choval štědře a laskavě a daroval mu dva krásné koně, jež mu poslal až do hospody, a nadto dva mouřeníny a opici, jichž jediných si na králi žádal. Kromě toho mu byl povolen bezpečný a volný průchod všemi královskými kraji až na hranice španělské. Císařovna slyšela takové řeči příznivě a ráda, protože tenkrát, když jsme se vydávali na tuto cestu, dala panu Lvovi pro svého bratra, portugalského krále, list psaný vlastní rukou. Když jsme byli v Novém Městě, zavedli nás do nového kláš- tera, který si císař dal postavit, aby v něm byl pochován. Hrobka byla tenkrát již připravena. Kámen, kterým měl hrob býti uzavřen, stál prý tisíc a sto zlatých. Potom jsme vystoupili na věž a prohlédli si onen zvon, který má zlaté kruhy. Kruhy se na zvon dostaly prý tímto způso- bem: Nějaký bohatý kupec přivezl do toho města zlato, zalité v hroudě mědi, a svěřil je jednomu měšťanovi, aby mu je opat- roval. V ten čas slévali v městě zvon a když se pak k dolití nedostávalo něco mědi, onen měšťan, jenž opatroval zlato, nevěda však, že je v mědi obsaženo, přišel ke konšelům a řekl: „Mám doma měď, potřebnou na zvon, není však má, nýbrž " je toliko svěřena mé péči.“ Prosili ho, aby jim měď dal, aby mohli zvon dodělati, že tu věc potom s kupcem, až přijede, srovnají a slušně mu za- platí. Stalo se, jak žádali. Když potom kupec přijel a požadoval měď od člověka, kte- rému ji byl svěřil do úschovy, ten mu odpověděl, že ji už nemá, protože ji půjčil měšťanům, když ho o oni prosili, neboť chyběla jim na ulití zvonu, že však město mu za ni zaplatí, 138