XIX dokonal tu modlidwu, ta giſta hora zdwyhla ſe yakzto ptak y ſíla na to miſto, yakoz bil kalyffus rozkazal, A kdiz faraczeni ten dyw vzrzechu, welmy ſe diewiechu, y kalyffus ſ nymi. A pro tu giſtu wiecz kaly- ffus ſ mnohymij ſaraczeni zdielaly gſu ſie krzieſtiane a krzieſtianſkey ziwoth wedly az do ſmrti. Neb kdiz ten kalyffus vmrzel, nebil pohrzeben yako Saracen; ale yako krziestian. A nalezly gſu przi ſmrti to* kalyffo- wy geden krziezek na geho hrdle. V I, 34 jest přeložen latinský text správně, ale český překladatel přes to přičinil poznámku »latyne stogi pſana Barachia centü aut octo- ginta pannij lyneij, ktoz toto lepe vmie wyloziti, ten wiloz«. V I, 48 čte se v latinském textu... quibus transactis invenitur prouincia Succuir. In hac prouincia sunt christiani etc., v českém však textu praví se: A przeyda tu czeſtu, przygde do wlaſti, gessto slowe Suttur (w nyez mnoho myest gest a mieſeczek, a naywietſſie myeſto ſlowe Suttur), w tey wlaſſti geſt nyeczo krzieſtianuow atd. Jiné dva rukopisy latinského textu Pipinova, v polyglottě Marko Polově neuváděné, chová v bohaté knihovně své nejdůstojnější vždy věrná métropolitní kapitula pražská. Ježto český překlad v mnohých jednotli- vostech od latinského Pipinova textu vídeňského se uchyluje, zkollaciono- vány za vydáním naším i oba rukopisy kapitulní. Prvý z těchto rukopisův, uložený v kodiku G, 21, skládá se ze 46 listův in continuo popsaných a sice z plna a bez číslování stránek. V kodiku předcházejí Vite philosofo- rum cum breuiloquio eorundem a Tractatus de quatuor virtutibus cardinalibus. Nadpis Pipinova textu jest Marcus de Venecijs. Rámec jednotlivých stran jest linkován, ruka v celém textu táž, vypsaná, v ligaturách důsledná. Ini- ciálky jsou stejně s textem černě psány, nadpisy kapitul červené, in margine jsou připsána namnoze čísla kapitul. Písmo jest z počátku XV století. Druhý rukopis jest v kodiku G, 28 a skládá se z 421/2 listův o 2 sloupcích zplna popsaných, bez stránkování. Titul není žádný, nýbrž rukopis počíná bezprostředně úvodními slovy: Incipit prologus. V kodiku témž obsaženy jsou ještě rukopisy nadepsané Incipit liber descripcionum terre sancte Jero- solimitane editus per fratrem Borcardum de Monte Syon, pak Incipiunt gesta passionis domini que invenit Theodosius magnus Imperator in Jerusalem in pretorio poncii pylati in codicibus publicis. Rukopis tento psán jest trojí rukou. Každá stránka jest rozdělena ve dva sloupce, tyto pak jsou linkami ohraničeny. Iniciálky jsou psány červeně, písmo jest rovněž s počátku XV. století. Seznam kapitul jest až na konci každé knihy a sice skládá se I kniha ze 67, II ze 70 a III ze 40 kapitul. Končí se rukopis tento slovy II.