XV gralowa 63, kratochiele 64a, ſpratrzie místo ſpatrzie 64a, oblyznich wlaſti 68a, od hednej místo od gedney 69, odywa dawagi trzi bazantij 73a, v weliky mnozſtwiē 79, zřzzie místo zryzie 85a, przieſ niecz místo niez 87, wpoſtawczowiech ruſſie 93, z bogi místo zbozie 943, nebly místo neb by 99, wſom místo wſem 100-, Murzie místo muzie 101a, tra místo trwa 106, y ryzie místo z ryzie 105a, yawranij místo hawranij 111a, wedu místo wodu 112, atd. Mnohé z těchto omylů jsou zřejmým přepsáním písaře, mechanicky opisujícího, mnohé i smysl rušící, zavinil již překladatel ne- porozuměním textu původnímu. Tištěný text Pipinova latinského překladu jest nad míru vzácný, zachován jsa toliko ve třech exemplářích téměř nepřístupných. C. k. dvorní knihovna vídeňská k žádosti vydavatelově zapůjčila sice c. k. gymna- sijnímu ředitelství v Kolíně latinský rukopis textu Pipinova, ne však inkunabuli, kteráž dle knihovního řádu pokládá se za rarissimum. Vydavatel vzdává na tomto místě uctivé díky slavnému ředitelství král. universitní knihovny v Leydenu, jež po zvláštní jeho žádosti ochotně leydenskou inkunabuli zaslalo c. k. veřejné knihovně pražské a tím kolacionování rukopisu s ní umožnilo. Z těchto příčin ustanovila se veleslavná III. třída České Akademie císaře Františka Josefa na uveřejnění latinského textu, který by, otištěn jsa vždy pod příslušnou částkou textu českého, podával žádaná vysvětlení, kde český text neúplný jest nebo nejasný. Podkladem učiněn rukopis ví- deňský. Veleslavná c. k. dvorská knihovna vídeňská po žádosti vydavatelově ochotně rukopis řečený do Kolína propůjčila, kdež jej vydavatel přepsal a k vydání upravil. Rukopis tento, nyní pod číslem 3273 zařaděný, pochází původně z Moravy a dodán byl za Josefinských dob do c. k. studijní knihovny olomoucké, odkudž vedle znění cís. patentu ze dne 15. srpna r. 1837 zaslán c. k. dvorské knihovně vídeňské. Jest psán na 105 listech papírových o délce 18.4 a o šířce 13 cm. Každá strana rozdělena uličkou 0.7 em širokou ve dva sloupce; každý popsaný sloupec má 11 cm zdéli a 8.7 em zšíři. Číslovány jsou listy, sloupce nejsou zarámcovány. Písmo jest drobné, ale sličné, toliko inkoust jest bledý a, ježto rukopis trpěl vlhkem, čehož jsou zřejmé stopy, jest písmo na mnohých místech velice vybledlé a s těží čitelné. Zvláště poškozen jest vlhkem list 105, jehož znění bylo potřebí přibráním textu pražského Pl upraviti Písař dbal velice ozdobné stránky, zvláště na iniciálkách, které jsou provedeny z největší části; toliko na počátku některých kapitol zůstává místo prázdné. Iniciálky některé malovány jsou červeně, jiné modře. Přípisy jsou řídké a psány jsou cizí rukou buď na pokraji buď v uličce mezi sloupci. Písař sám na hojných místech bezděké omyly opravoval, označiv body pod slovem, jež opraveno býti mělo. Ježto přípisky na pokrají tu a tam jsou přeříznuty, vidí se, že byl rukopis teprvé později svázán. Přepis upraven se všemi zvláštnostmi pravopisu písařova; toliko ligatury a zkratky z plna vypsány. Srovnáváním tohoto textu latinského s českým vyšly na jevo důležité momenty pro charakterisování českého překladatele, kterýž latinskou před-