XXI Celý spis tento dá se rozděliti ve čtyři části: Část I. obsahuje vlastní popis cesty z Kadaně do Jerusalema a zpět (2a— 159a). Část II. obsahuje: a) udání vzdáleností jednotlivých hlavních míst na cestě do Jerusalema (159b) a summu všech vzdáleností (159b), b) popis galeje (160b), c) výčet účastníků pouti do Svaté Země na galeji, s kterou jel Lobkovic, a jich počet (161a), d) výčet poutníků na jiné galeji téhož roku (166a). Část III. obsahuje poučení čtenáři o Svaté Zemi, Egyptě, moha- medánech a t. p. (168a). Část IV. zabírá zprávy týkající se Benátek z r. 1509 (179b). První tři části psány jsou najednou brzy po roce 1504, kterýžto letopočet se vyskytuje v III. části na konci (178b). (Účastníci pouti, kníže Krištof Bavorský (16b) a Čech Jan Mládě (146b), byli již tehdy nebožtíky.) Lobkovic píše svoje Putování měl určitý rozvrh, jak tomu nasvěd- čuje časté jeho odkazování »jakož o tom dolejí povím« a pod. Tímto způsobem dovídáme se též při popise Jerusalema (126a), že následovati bude ještě stať »o moci krále žoldána« ze slov: »neb týž král žoldán, pán jich, jest mocný pán a množství lidí má pod sebou, jakož o tom na- posledy se poví« (126a). Byly tedy tři první části cestopisu, poněvadž rok 1504 jest tu po- slední, napsány asi v roce 1505, kdežto část IV. jest přídavek pozdější, asi z roku 1509, kterýžto rok jest v ní udán, a k jejímu připsání zavdaly příčinu události toho roku: odnětí rozsáhlých území na pevnině Benát- čanům a sčítání lidu v Benátkách. Že je tato část přídavek pozdější, to zřejmě vysvítá z toho, že Lobkovic mluvě o III. části jako o poslední dle slov »jakož o tom naposledy se poví«, skutečně na konci této části na- psal »finis«,49) a dále také z toho, že, kdyby byl měl tuto stať v rozvrhu při spisování vlastního cestopisu, byl by na ni zajisté odkázal při popisu Benátek, jakž to měl ve zvyku a jak to učinil na př. při popisu Jerusalema; poněvadž však takové zmínky v celém cestopise není, můžeme souditi, že Lobkovic této IV. části v rozvrhu svém původním neměl. Vlastní cestu popsal Lobkovic na základě svého denníku, který si na své pouti psal, jak bezpečně můžeme tvrditi dle přesných udání, co kterého dne podniknuto, jaký byl kdy vítr ku plavbě a p., což by za jiných okol- ností po deseti letech nebylo možno, a vůbec z celé formy cestopisu, již si z denníku zachoval. Příčiny, proč cestopis svůj napsal, nedává nám spisovatel poznati. Ale dá se souditi, že i při tomto díle měl na mysli hlavně poučení svých potomkův a nad to také utvrzení jich a posilu u víře katolické, jak tomu 49) Rok sepsání (1505) nahradil opisovač, jak to bývalo zvykem, rokem opisu (1515).