IX kutu. Královští žoldnéři obsadili město a hrad, který byl zásobami opatřen a k hájení upraven, rovněž byla prolomena brána z hradu přímo do polí, aby bylo umožněno spojení hradní posádky se sousedstvem neodvisle od občanů kadaňských. Na udání měšťana Zikmunda Leimera, jenž byl pak za to učiněn purkmistrem královským, byl potom 31. srpna 1467 konán soud, několik občanů z velezrády obviněno, s manželkami a dětmi vypo- věděno, jmění pak jejich ve prospěch koruny zabaveno 6) Brzy na to byl Jan znova znepokojován pro svůj přátelský poměr ku králi Jiřímu. Roku 1468. uvedli totiž do Čech Konopištský a Dobrohost proti Jiřímu a jeho přívržencům německé křižáky, kteří »na šatech svých kříže červené z sukna vyšité sú nosili, aby je po tom znali«. Jan z Lob- kovic sám vyprávěl o tomto vpádu jednomu letopisci, »že v ty časy jeho kaplan ušed od něho i stovaryšil se s těmi křižovníky a zradil (jeho) jedno dobré městečko Přísečnici, ležící blíž od pomezí Míšenského na horách, těm křižovníkuom, a oni vpadli do toho městečka. Ale však lidé toho mě- stečka byli ušli na kostel, neb jest dobrý k brani, a leželi tu. To pan Jan zvěděv, sebravše se na ně s panem Waitminarem 7) a s Žateckými i táhli na ně mimo Kadani, a to jest bylo v neděli k večerému; i položili se za Kadaní blízko odtud, kde jest nynie klášter Bosácký. A že jest pan Waitminar nechtěl předse na ně táhnúti v noci, než nazajtří; křižovníci to zvěděvše, (neb toliko od Kadaně dvě míli Přísečnice leží), ihned pryč utiekali, mnozí zbroje své tu v městečku zapomínajíce a krav asa na dvě kopě z toho městečka s sebú zajali. Takž tepruv nazajtřie po nich pan Jan táhna slíbil, což by jich koli těch křižovníkuov tu zastihl a zjímal, že by je kázal všecky spáliti. I přijevše do městečka nepostihli sú než jedi- ného špatného Němečka pachole; nad tím se nechtěl mstíti. Než toliko strhše jemu ten kříž červený s suknice i kázali mu jej sniesti. A to jest v pravdě bylo tak.«8) 20. ledna 1469 povýšil král Jiří na žádost Jana Hasišteinského vesnici Přísečnici na městce. Na sněmě r. 1470. vyvoleni byli Jan z Lob- kovic a Beneš z Weitmühle, aby popisovali branné mužstvo v žateckém kraji; na obranu království musil žatecký a rakovnický kraj míti pohotově 900 mužů pěších, 10 jízdních, 12 kopinníkův a 50 vozů.9) Když 22. března r. 1471 král Jiří po krátké nemoci zemřel, ucházel se o trůn český Vladislav, prvorozený syn polského krále Kazimíra, a Matyáš Uherský. Na sněmě v Kutné Hoře v květnu rozhodli se stavové čeští, mezi nimi i Jan Hasišteinský, pamětlivi jsouce slibu daného králi Jiřímu, pro Vladislava. Obávajíce se však pro tuto volbu nepřátelství Matyášova, požádali Albrechta, knížete saského, aby jim přispěl ku po- moci. Mezi rukojmími za náhradu, kterou měl dáti Vladislav knížeti saskému 5) Mittheilungen für Geschichte der Deutschen in Böhmen. XIII. Str. 126. [Bernau]. *) Beneš z Weitmühle. Staří letopisové. Str. 192. 2) Fr. Bernau: Hassenstein. Str. 98.