Strana 86
věti? Směle se na ně vrhl před Artasiem a přispěním Božím
oni brzy strachem zachváceni dali se na útěk. Utíkali a byli
hnáni. Který nemohl utéci, neušel smrti. Zabitých bylo bez
počtu, mnoho koní jejich získal Tankred; též korouhev prcha-
jícího krále zachytil. Takto on s uraženým rohem zmrzačen
odtáhl. Veleben byl tedy Bůh, jenž svým věrným vždycky
přispívá. O Antiochii pověděli jsme toto slovíčko, nyní též
o Jerusalémě se zmiňme.
Hlava XXXI. Kterak opět král babylonský poslal své vojsko
proti králi Balduinovi, proti nimž on se hotovil.
Jyložiti jest, kterak král babylonský téhož roku sebral lid
mnohý a s vůdcem svého vojska poslal jej do Askalonu
bojovat proti křesťanům, domnívaje se a zamýšleje všecky
nás ze Svaté Země vymésti. Bylť se dověděl, že nás jest velmi
skrovně a nekyne nám obyčejné pomoci poutníků. Shrnuli
se tedy k Askalonu. Arabové jezdci i Ethiopští pěší, s nimiž
též bylo přes tisíc Turků z Damašku, kteří byli přeosvědče-
nými lučištníky. Když to oznámeno bylo králi Balduinovi,
svolal všecek lid svůj a očekával jich u Joppe. A poněvadž
nezbytnost toho žádala, všickni, kteří byli ve městech a schop-
ni byli zbraň nésti, táhli do boje, vyjma toliko těch, kteří
hlídali v noci hradeb. Strach a hrůza tehdy pojala nás všecky.
Báliť jsme se, aby buď některé město naše, vyprázdněné z lidu,
nevzali nebo krále s lidem jeho skrovným v boji nezahubili.
Byl měsíc srpen. Na obou stranách obmyslně odkládali s bo-
jem, a ani my na ně, ani oni na nás neútočili. Když pak Bůh
tomu, jak se domýšlím, stanovil konec, lid onen proklatý
pohnul se od Askalonu a přibližovali se k nám. Král zvěděv
o tom vyjel a jel až k městu Ramule. A poněvadž dobré bylo
našim úplně přidržeti se Hospodina a v něj složiti naději jistou,
král dle rady od Pána Boha mu vnuknuté poslal do Jerusa-
léma svého spěšného posla k patriarchovi a kléru a nárůdku,
žádaje, aby úpěnlivě vzývali milosrdenství všemohoucího
Boha, aby křesťanům svým v úzkosti postaveným mocí s vý-
sosti ráčil přispěti. Posel, ač ho velmi prosili, nechtěl žádné
mzdy přijmouti, boje se, aby snad poselství toho nemohl
vykonati nebo mzdu onu živ získati, ale doufaje, že někdy
za tu nábožnou práci od Boha vezme odplatu, poručil svou
L. P.
1105
86
I
II
III
IV
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159