v níže uvedených dokladech z Tempelfelda. — Český překlad „Kroniky české“ z latiny má za základ otisk Emlerův v VI. roztištěném, ale před veřejností potlačeném svazku FRB, pořízený z blíže neurčených tří ruko- pisů a zcela se kryjící s prvním tiskem z r. 1475 až na jediné vypuštěné slovo. Jiřík v ten den, který byl uprostřed mezi Ladislavovou smrtí a jeho pohřbem, svolav pány, prohlásil, že jeho správcovství královým skonem nevypršelo, a tvrdil, že mu byla země svěřena až do svatodušních svátků. Protože měl moc, nikdo se mu neodvážil poukázati na to, že se jeho vláda končí smrtí toho, kdo ho jí pověřil. Pražané se bez prodlení poddali jeho správě. .. Když byl potom ustanoven den, kdy měl býti zvolen nový král, mnoho se vyjedná- valo. Francouzský král Karel, který zasnoubil Ladislavovi svou dceru, ucházel se o království pro jednoho ze svých synů anebo pro toho hraběte, kterému by neodepřel dáti svou dceru. Polský král Kazimír tvrdil, že se za něho provdala sestra zemřelého krále a že jí patří království. Stejného důvodu se dovolával saský vévoda Vilém, za něhož byla provdána starší sestra Ladislavova. Císař Fridrich tvrdil, že rozhodování o tomto království patří jemu, protože prý bylo opominuto slavnostní udělení léna. A nebyli bez naděje ani rakouští vévodové Zikmund a Albrecht, kteří věděli, že, když by zemřel český král bez mužského potomstva, má být povolán podle staré smlouvy panovník z Rakous. Rokycana, rozsévač jedů, v hojných svých kázáních prohlašoval, že má být zvolen král jeho vyznání, anebo kdyby se nikdo nezdál hod- ným tak vysoké důstojnosti, že mají býti po hebrejském způsobu přijati soudci, a uváděl příklady ze Starého Zákona. Když zasvitl ustanovený den a když byla na sněmu pánů vyslechnuta poselstva a věc byla probrána se zřetelem k prospěchu království, byl vyhlášen za krále Jiřík Poděbradský, muž ve válce i v míru obzvláště slavný, jemuž k výkonu vlády ne- chybí ani schopnosti, ani věku. Tato věc velmi zvětšila podezření, že král [Ladi- slav] byl usmrcen. Jiřík sám byl v slavnostním průvodu veden z radnice do chrámu blahoslavené Marie, kde Rokycana vládne; vzdal díky Bohu, a tam byl nový král veřejně pozdraven. Podivuhodná změna věcí a nový vliv hvězd! Dvě nejmocnější království, I v téže době zbavená krále, přešla z nejurozenější a nejvyšší krve na lid středního rodu. Tak se zalíbilo Bohu: hrou Štěstěny by to nazval starověk. My 51