II ČESKÁ ZPRÁVA KRONIKÁŘSKÁ HNED NA DRUHÉM MÍSTÉ v tomto souboru po archivu třeboň- ském nalézáme kolektivní sbírku českých letopisů, spojených již r. 1829 dodatečně od Palackého v umělou, ale přece organickou jednotu, vysti- hující jejich vzájemnou souvislost, ať se zakládá na chronologické sou- běžnosti a stejné látce, nebo na odvození jedněch textů ze druhých, ovšem ne bez samostatných úprav a doplňků. Během času k 17 nebo 19 textům, užitým od Palackého, přibývaly i texty jiné, takže dnes, máme-li na zřeteli i jiné obdobné texty drobnější, zabývající se dobou husitskou až do na- stoupení Habsburků, máme před sebou skoro 50 textů spolu všelijak souvisících i se od sebe opět různících: z nich ovšem těch, jež se týkají vlastní doby Jiříkovy, je jen několik a z těch pro volební thema z r. 1458 nás zde především zajímají texty dva, jeden, označený již od Palackého jako text B, a druhý jako text R (první pojatý již do kombinovaného sou- boru Palackého, druhý, vydaný r. 1937 zvlášť od Fr. Šimka a F. M. Bar- toše). Opis textu prvního byl psán až někdy po smrti královny Johany, choti Jiříkovy (1475), ale jeho předloha již svým konečným datem, k ně- muž sahá její vypravování, rokem 1461, zdá se, ukazuje, že její autor byl současníkem ještě prvních let kralování Jiříkova; líčení slavného uvítání Jiříkova v Hradci Králové by pravděpodobně ukazovalo, že náležel, ne-li přímo Hradci samému, tedy zajisté Hradecku. Jeho pokračovatelem, jenž prý spojil s východočeskou větví letopisnou i větev pražskou, je F.M. Bartošovi Matouš z Chrudimě, známý již ze starších výkladů J. V. Ši- máka: jeho dílo letopisné končí až r. 1521, zakládajíc se ovšem v mnohém na starších předlohách a tak, stejně jako text B, dosvědčujíc výrazně svou souvislost s texty staršími, s nimiž má, zase jako B, svůj charakter dobový, horlivost národnostní, splývající s náboženskou, utrakvistickou v jediný, nerozlučný celek. Ze leckde při jejich vzniku pamět napomáhala písemným zápiskům, dobře ukazuje v B zmínka o sněmu prosincovém (1457), kla- 25