z 123 stránek
Titul
I
II
Edice
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
Rozbor a hodnocení
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
Soupis obrazových scén
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
Obsah
169
Název:
Legendy o českých patronech v obrázkové knize ze XIV. století
Autor:
Šámal, Jindřich; Matějček, Antonín
Rok vydání:
1940
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
122
Počet stran předmluvy plus obsahu:
II+120
Obsah:
- I: Titul
- 49: Edice
- 125: Rozbor a hodnocení
- 155: Soupis obrazových scén
- 169: Obsah
Strana 151
Poznámky
1) Iniciála L s obrazem Přenesení těla sv. Václava jest vzata z rukopisného Brevíře svatojiřské
abatyše Anežky (1355-8), uloženého v Národní a universitní knihovně pražské (XIII. E. 14 a); srv.
A. Matějček: Illuminované rukopisy svatojiřského kláštera XIV. a XV. věku v universitní knihovně
pražské. Památky archeologické XXXIV (1924).
2) O problémech a otázkách, vížících se k obrázkovým knihám gotickým, pojednal A. Matějček
v knize Velislavova bible a její místo ve vývoji knižní ilustrace gotické (Praha, J. Štenc, 1926).
3) Výklad prof. B. Ryby: Neutrum plur. adj. vzato za substantivum; srov. Sex. Aurelius Victor,
Historiae Abbreviatae (De Caesaribus liber), kap. 8, § 3: ob vitae egregia.
4) A. Matějček, Dějepis umění II. (1924) str. 349; týž, Velislavova bible (1926) 116; zde na základě
údaje obsaženého v Katalog der Miniaturen-Ausstellung, Wien 1902. K. k. Hofbibliothek (č. 113). Zde
udán jest původ knihy z jezuitské koleje krumlovské. Tento údaj byl převzat i do katalogu výstavy
Gotische Buchmalerei im Südostdeutschen Raum. Die Ostmark. Böhmen, Mähren und ihre Aus-
strahlungsgebiete, 1270-1500. Ausstellung der Nationalbibliothek in Wien, April-Mai 1939. Katalog
mit einer Einleitung von Kurt Holter. Rudolf M. Rohrer Verlag, Baden bei Wien, č. 26. Srv. i J. Ci-
bulka, Korunovaná Assumpta na půlměsíci (Sborník k sedmdesátinám K. B. Mádla, Praha, 1929).
A. Matějček, Dějepis výtvarného umění v Čechách (1929); týž, Dějepis výtvarných umění v ČSR.
(1935).
5) Tabulae codicum manu scriptorum... in Bibliotheca palatina Vindobonensi, Vindobonae 1863,
č. 370. Tento katalog uvádí ve stručném obsahu ze životopisů světců této knihy jen životopis sva-
tého Václava a sv. Alžběty.
6) Výrazem konvent se označovaly a označují v církevní latině právě především kláštery mino-
ritské - pro kláštery jesuitské, jaký byl rovněž v 17. století v Č. Krumlově, a z jehož majetku se prý
dostal náš kodex podle údajů vídeňských výstavních katalogů v 18. století do vídeňské dvorní knihovny,
se tohoto výrazu neužívá, nýbrž výrazu collegium - kolej. V knihách, které se dostaly po zrušení
krumlovské jesuitské koleje do pražské Národní a universitní knihovny a mají vyznačení původu,
čteme všude „Collegii Crumloviensis S. J." (viz J. Truhlář Catalogus Codicum manu scriptorum la-
tinorum, qui in c. r. bibliotheca publica atque universitatis Pragensis asservantur, Pragae 1905-6, a týž,
Katalog českých rukopisů universitní knihovny pražské, Praha 1906). Naproti tomu knihy, pocháze-
jící z minoritského kláštera a chované v Umělecko-průmyslovém museu v Praze, jsou označeny »Con-
ventus Beatae Virginis...,“ písmem rovněž XVII. století a dokonce stejného charakteru, zvláště pokud jde
o písmeny C, patrně z doby inventarisace knihovny. Za upozornění na tyto knihy děkuji dr. Pochemu.
7) Titulní obraz v Liber depictus ukazuje okřídlenou postavu ženy, stojící na měsíci, se svatozáří
kolem hlavy, s korunou dvanácti hvězd ve vlasech. Na levé ruce drží žena zpříma sedící děcko, oděné
v chiton, které má rovněž za hlavou svatozář, vyplněnou křížem. V levé ruce drží děcko k tělu při-
tisknutou knihu, pravicí dotýká se brady ženiny. Žena podává dítku jablko, spíše s křížkem než bez
něho, jak se domnívá J. Cibulka v uv. čl. Na těle v zářícím slunci má žena obraz Krista-Trpitele. Ci-
bulka připouští, že vlastně jde i zde především o obraz Madony. Podle něho je postava variantou
apokalyptické ženy, kterou vytvořila obraznost 14. století ze tří daných typů, t. j. z Madony s dítě-
tem, apokalyptické ženy na půlměsíci, oděné sluncem, a letící ženy apokalyptické; všecky tyto tři typy
jsou podle něho sloučeny právě v Liber depictus.
Žena v Liber depictus není však oděna zářícím sluncem, jako alegorie Církve ve Velislavově bibli.
Naopak kruhové slunce má na těle před sebou. Apokalyptickou ženu Velislavovy bible, alegorisující
Církev, připomíná tato žena jen potud, že obě stojí na půlměsíci a kolem hlavy mají korunu dva-
nácti hvězd. Žena ve Velislavově bibli jest také bez dítka. To právě ukazuje, že u ženy v Liber depictus
jde spíše a především o obraz Madony ve shodě s přípiskem, že obrázková kniha „obsahuje obzvláště
zobrazení Blahoslavené Panny.“
151