Dalimil, je v podstatě správné, i když jistě nebylo tak ostře, a zejména tak národnostně formulováno; v tom se projevuje Dalimilovo osobní přesvědčení, vyhraněné v zápasech jeho doby. — Vladislav I. byl nastolen počátkem října 1109. Kapitola 58. 1-9: Že Vladislav navštívil „císaře“ a došel jeho uznání a že se vracel do Čech nevěda, že se Bořivoj zatím zmocnil Prahy, neodpovídá skutečnosti. Z Kosmy (III, 28—32) jsme o událostech dobře zpraveni: Vladislav byl povolán Jindři- chem V., aby se zúčastnil 1. ledna 1110 dvorského sjezdu v Řezně. Cestou se v Plzni dověděl, že se Bořivoj, zajistiv si pomoc svého švagra Wiprechta Grojčského, zmocnil 24. prosince 1109 Pražského hradu i Vyšehradu. Proto se rychle vrátil ku Praze a k Jindři- chovi poslal dva velmože s žádostí, aby mu vrátil knížectví, jež mu Bořivoj odňal S Jindřichem se sešel až při sjezdu v Rokycanech, kde byl potvrzen za knížete. 12: Václav, zvaný v německých pramenech Wiprecht, starší syn Wiprechta Grojčského, který ho vypravil s Bořivojem do Čech. Bořivoj ho předešel a zmocnil se 24. prosince Prahy. Václav-Wiprecht dorazil s vojskem ku Praze až 27. prosince; v týž den se vrátil i Vladislav. 1820: Podle Kosmy (III, 30) Vladislav vyzval posádku na Pražském hradě (Dalimil mylně mluví o městě), aby mu otevřela brány; když nedostal odpověď, pře pravil se přes Brusnici a tam spatřil vojsko Václava Grojčského, s nímž pak, podnícen Dětříškem Buzovým, svedl vítězný boj. Neustoupil tedy ze strachu před početnějším nepřátelským vojskem ku Praze a teprve pak se vrátil zpět k potoku a utkal v boji s Václavovými Míšňany (tj. Dalimilovými Srby), jak podle pozdní tradice vykládá Dalimil. 25: „Róžě“, tj. Vítkovici, kteří měli erbem pětilistou růži různé barvy podle jednotlivých větví rodu. Tradice, zde Dalimilem jen stručně zaznamenaná, klade vznik rodu již na poč. XII. století, ale prvním dokázaným jejich předkem je až Vítek z Prčic (zemř. r. 1194). 27-36: O boji Vladislava s Bořivojem před Prahou na Bojišti v pramenech není dokladu. 30: Bojiště je známé místo bitvy mezi knížaty Soběslavem II. a Bedřichem před Prahou 27. ledna 1179; na něm Bedřichova manželka Alžběta na památku manželova vítězství dala později zbudovati kostel sv. Jana Křtitele zv. na Bojišti a darovala jej johanitům. Označení místa dosud v jménu ulice na horním Novém Městě pražském. 34: Vedle srážky Vladislava s Bořivojem klade sem Dalimil boj mezi Stanimírem a Bedřichem (kap. 72) a bitvu mezi Přemyslem a Jindřichem Břetislavem (kap. 74) — bitvy, které buď nemáme jinak doloženy, anebo byly vybojo- vány jinde (viz poznámky k přísl. místům). Vlastní bitvu na Bojišti z r. 1179 (viz výše) slučuje Dalimil s bitvou u Loděnic (viz kap. 68). Dalimilovy zprávy o bojích na Bojišti, opřené snad o pozdní tradici, jsou tudíž zmatené. Kapitola 59. 1: Viz pozn. ke kap. 58, 1—9. Jindřich V. překročil české hranice 1. ledna 1110. 4: Soud nekonal se v Praze, nýbrž v biskupské vsi Rokycanech, jak uvedeno u Kosmy (III, 32). 6 příd. 1-6: Podle Kosmy byli Bořivoj i Václav Wiprecht Grojčský jati bez slyšení. Co zde i v dalším (v. 6-14, příd. 1—4) Dalimil vypravuje, je jen doplněk dřívějších úvah (kap. 57, 33-44 o volbě Vladislavově. Hájí právo Čechů na volbu knížete, bez zjevného však protestu přijímá domnělý rozsudek Jindřichův, že ne 268