jmenuje v této souvislosti tři bratry: Fridricha, Jana a Mikuláše řečené od Kokotů (de Gallis; „kokot“ znamená totiž v staré češtině kohouta). Volframovici či Olbras movici, německá patricijská rodina v Praze původem z Chebu; její hlavou byl bohatý měštan Volfram, který při spiknutí německého patriciátu byl nucen jako stoupenec Jindřicha z Lipé uprchnout, avšak po opětném opanování Prahy Jindřichem z Lipé vrátil se zpět, a zmocniv se křižovnického špitálu na staroměstské straně Juditina mostu, opevnil jej baštami jako hrad pod záminkou, že tak činí k ochraně městské obce. Podle kroniky Zbraslavské (I, 105 Volfram choval se však za míšeňského oble- žení obojetně. 15: Velflovici či Velfovci, německá patricijská rodina v Praze, jejíž hlavou v této době byl Volflinův syn Jakub od Věže, který byl jedním z původců patricijského spiknutí proti panské oligarchii, po jehož neúspěchu byl nucen uprchnout s bratry Mikulášem, Dětřichem a Janem. Vrátili se s Míšňany. — Od Kamene, pražský měšťanský rod, doložený od r. 1288. Dalimilovo obvinění o jejich spojení s Míšňany je v rozporu s kronikou Zbraslavskou, podle níž (I, 95) Eberlin od Kamene byl členem českého poselstva, vyslaného v červenci 1310 k římskému králi Jindřichovi VII., aby nabídlo českou korunu s rukou Elišky Přemyslovny jeho synu Janovi; podle toho rod od Kamene stál — v opak tvrzení Dalimilova - v táboře protikorutanském. 16: Míšňané zradou, jak uvádí Dalimil i kronika Zbraslavská (I, 105, vnikli 14. září 1310 na dvou místech - u sv. Františka a u brány vedle domu Mikuláše od Věže - do Prahy a dobyli jí. 19: Vítek z Landštejna, syn Ojíře z Lomnice, z rodu Vítkoviců. Pražský hrad byl v té době celý v rukou strany protikorutanské; král Jindřich po porážce Korutanců a Míšňanů před hradem počátkem června r. 1310 (u Dalimila až v kap. 104, 17-28) byl totiž nucen vydati i hlavní věž hradní, v níž se ještě držel, a opustiti hrad. 23: Křižovnický špitál na Starém Městě u mostu Juditina, opevněný Volframem již r. 1309 (viz pozn. k v. 14). 25: V jiných rukopisech se čte „na tržišti“, příp. „na Novém trhu“, a tak i oba německé překlady. Míní se nové tržiště před kostelem sv. Havla, tedy v novém svatohavelském městě, založeném za vlády krále Václava I. 33-34: Tyto verše dosvědčují, že se Dalimil v době dobytí Prahy Míšňany zdržoval kdesi na Malé Straně. 36: Pavlík, měšťan pražský, držitel vsi Lidice (viz pozn. ke kap. 102, v. 36). Malostranskou mosteckou věž od poloviny roku 1309 držel Jindřich z Lipé, který ji tehdy pod záminkou obrany města (jak praví kron. Zbrasl. I, 93) silně opevnil a osadil; Pavlík byl patrně jejím velitelem. 3940: Králi Jindřichovi se podařilo vy jednáváním s Volframem dostati do své moci opevnění na obou koncích Juditina mostu, jež byla pak rovněž obsazena Míšňany. Hrad však byl králi postoupen jen s podmínkou, že do něho nevpustí míšeňskou posádku. 41: Heřman ze Zvířetic, syn Zdislava z Lemberka a ze Zvířetic z rodu Markvarticů, erbu původně lvice, po zději (tak již na Heřmanově pečeti z r. 1321) štítu polovičného. Kapitola 104. 2: Jindřich Korutanský nejen vpustil Míšňany na hrad, nýbrž odevzdal markraběti míšeňskému Fridrichu Kulhavému správu království i se všemi důchody na tak dlouho, dokud toho bude vyžadovati společná obrana (srov. RBM II, č. 2236). Je to výmluvný doklad Jindřichovy slabosti. 3-10: O násilnostech Míšňanů 307