již právoplatně provdána za Boleslava Lehnického). 21: Bavor ze Strakonic (zemř. 1317, erbu střely, syn Bavora a Anežky, nemanželské dcery Přemysla Otakara II., trval na dědickém právu Přemysloven a na původní volbě Jindřicha a odbojem působil v zemi škody. Proto se Rudolf v červnu 1307 vypravil s vojskem proti němu a jiným odbojným pánům — kron. Zbrasl. (, 85 jmenuje vedle Bavora výslovně ještě Viléma Zajíce z Valdeka a Ojíře (z Komberka) - a oblehl Bavora v Horaždovicích. 22: Rudolf I. zemřel 3. srpna 1307 na úplavici před Horažďovicemi. 27-32: Aby si získal české pány jednak před zvolením, jednak při jednáních o nástupnictví svých bratří pro případ, že by zemřel bezdětek (což pak Albrecht vyhlásil ve Znojmě 18. ledna 1307), Rudolf byl nucen učiniti listinami [srov. Dalimilovo „bělpucha“, tj. pergamenu (slovo odvozeno z něm. „Buchfell“), „a črnidla“, tj. inkoustu] českým pánům různá darování, m. j. potvrditi zástavy hradů a komorního zboží. Později Rudolf nařídil revisi zástav a dlužních závazků a pochybné rušil. A toho se zde dotýká Dalimil, arcit s ten denční nadsázkou, přičítaje to obmyslné radě Albrechtově. 33: Vilém Zajíc z Val- deka (zemř. 1319 z rodu Buziců, erbu sviní hlavy, syn Zbislava z Třebouně; srov. o něm J. Šusta, Úvahy a drob. spisy I, 299 n. 35-36: Dobytí Křivoklátu náleží do doby zmatků po smrti Rudolfově; je to úspěch strany korutanské, jejíž oporou byl Vilém z Valdeka. Kapitola 100. 1: Po smrti Rudolfově habsburští straníci mezi českým panstvem i městskými patricii se přičiňovali, aby jeho bratr, rakouský vévoda Fridrich, který se podle dědických úmluv (viz výše) měl státi jeho nástupcem a který po bratrově smrti přitáhl s vojskem na Moravu, kde mu panská obec složila slib věrnosti, byl přijat za krále, ožení-li se s Eliškou, dcerou Václava II. Proti tomu se postavila strana korus tanská, která nabývala v zemi vrchu, a zavražděním předního stoupence habsburského, maršálka Tobiáše z Bechyně, 24. července 1307 při poradě pánů v biskupském dvoře na Malé Straně a převratem v Praze, jímž patriciové stranící Habsburkům byli z města vypuzeni, způsobila, že 15. srpna provolán byl králem Jindřich Korutanský. Poněvadž Jindřich nebyl na krále českého korunován, nazývá jej Dalimil knížetem. 3: Jindřich oženil se 13. února 1306 s Annou, nejstarší sestrou Václava III. 4: Václav III., odjížděje v červenci 1306 na polskou výpravu, ustanovil Jindřicha Korutanského po dobu své nepřítomnosti svým zástupcem. 5-6: Těmito jemně jizlivými slovy, zdůrazňujícími královu péči o osobní pohodlí a blahobyt - v protikladu proti Rudolfově střídmosti — naznačuje Dalimil Jindřichovu slabost a neschopnost k vládě (srov. již v 2. verši). 7-8: Římský král Albrecht na zprávu o nastolení Jindřicha Korutanského vtrhl se silným vojskem z Chebska do Čech, a vyhnuv se Praze, obrátil se přímo ke Kutné Hoře (pokoušeje se i o Kolín). K ní přitrhl i jeho syn Fridrich, když se byl předtím v jižních Čechách, do nichž vpadl z Moravy, zmocnil Budějovic. 9-12: Plichta z Žirotína, erbu orlice, syn Habartův, rytíř proslulý v kláních i bojích, jichž se účastnil i v cizích službách, např. u krále anglického (srov. doplněk 4), padl dne 28. září 1322 v bitvě u Mühldorfu v Bavořích. Tato zpráva týká se přepadů Albrechtova vojska za jeho pochodu Žateckem, kde Plichta měl statky. 1320: O zásluhách Jindřicha 303