z 343 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Edice
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
Kritické poznámky
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
Historické vysvětlivky
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
Slovník
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
Obsah
343
- s. 295: … předtím opanoval celou Moravu, a postoupil s vojskem až ke Kutné Hoře. Zatím co se Rudolf domlouval s Kunhutou, Ota Braniborský, jemuž…
- s. 298: … v CČH 1934, 12-32. 5: Jde o výnosné doly v Kutné Hoře, kde počátkem devadesátých let XIII. stol. byly objeveny tak bohaté…
- s. 300: … boji vylákati. Proto se Albrecht obrátil se vším vojskem ke Kutné Hoře a 300 18. října přitáhl před město, na něž však…
- s. 301: … r. 1326. 19-24: Král Václav zvěděv o Albrechtově pohybu ke Kutné Hoře, přikázal, aby se česká zemská hotovost shromáždila do čtyř dnů…
- s. 301: … u Ko lína, a odtud se dal na pochod ke Kutné Hoře. Albrecht ustoupil od města a Ces chové spokojivše se se…
- s. 303: … do Čech, a vyhnuv se Praze, obrátil se přímo ke Kutné Hoře (pokoušeje se i o Kolín). K ní přitrhl i jeho…
- s. 304: … tehdy již nejvyššího maršálka, a Jana z Vartmberka při uhájení Kutné Hory i Kolína mluví též kron. Zbrasl. (I, 86). V jiných…
- s. 304: … místo Jana z Vartmberka jeho bratr Beneš. 18: I v Kutné Hoře měli Habsburkové své straníky, avšak ti byli před příchodem Albrechtovým…
- s. 304: … vida totiž, že se mu ne- podaří zmocnit se ani Kutné Hory, ani Kolína, chtěl synovi pojistiti aspoň držení ně- kterých pevných…
- s. 306: … chráněnce Volframa, předka pražského měšťanského rodu Olbramoviců; a také v Kutné Hoře byl proveden převrat, jímž Ruthardovci a Peregrin Puš byli z…
- s. 306: … na „pět set helmóv“. 9: Míšňané se obrátili nejdříve proti Kutné Hoře, která se vnitřní zradou 18. července 1310 podrobila králi Jindřichovi,…
- s. 309: … výpravu z Norimberka do Čech a po marných pokusech dobýti Kutné Hory a Kolína přitrhl 28. list. před Prahu a jí se…
- s. 311: … u Ceského Brodu silný sbor 500 těžkooděnců, hrozíce i přepadem Kutné Hory. Utkávali se v srážkách s královým vojskem a plenili zboží…
Název:
Nejstarší česká rýmovaná kronika tak řečeného Dalimila
Autor:
Havránek, Bohuslav; Daňhelka, Jiří; Kristen, Zdeněk
Rok vydání:
1958
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
343
Počet stran předmluvy plus obsahu:
343
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 17: Edice
- 181: Kritické poznámky
- 237: Historické vysvětlivky
- 317: Slovník
- 343: Obsah
Strana 301
18. října přitáhl před město, na něž však nepodnikl útok. 15: Jan Ješek) ze Stráže,
jinak z Vartemberka, syn Benešův z rodu Markvarticů; zemřel r. 1316. - Jindřich
z Lipé, syn Chvala, bratra Hynka z Dubé, z rodu Ronovců, hrající pak významnou
roli po vymření rodu Přemyslova a v prvém období vlády Jana Lucemburského; ze-
mřel 26. srpna 1329. 17: Dětoch z Třebelovic, erbu dvou zkřížených mečů, který se
po svém ujci Sezemovi z Hořepníka ujal polovice městečka Hořepníka s několika
vesnicemi - odtud jeho pojmenování Dalimilem -, jednak trhové vsi Žiželic, podle níž
se někdy psal; zemřel po r. 1326. 19-24: Král Václav zvěděv o Albrechtově pohybu
ke Kutné Hoře, přikázal, aby se česká zemská hotovost shromáždila do čtyř dnů u Ko
lína, a odtud se dal na pochod ke Kutné Hoře. Albrecht ustoupil od města a Ces
chové spokojivše se se zachráněním „stříbrného srdce království“, dali za sebe bojo
vati zimě. Albrecht pro nemoci ve vojsku dal se na rychlý ústup z Čech přes Jihlav
sko do Rakous, přičemž jeho čety, rozjíždějící se za plenem, byly od Čechů přepadány
a ničeny; mezi nimi Dalimil jmenuje pány Jindřicha z Lipé a Jana Ješka) ze Stráže.
26: Nemoc králova — podle Zbrasl. kroniky (I, 72) souchotiny - ohlásila se již při ná-
vratu z uherského tažení a propukla na jaře r. 1305; dne 21. června Václav II., nedo
sáhnuv ani 34 let, zemřel. 27-28: Naráží se na pověsti, že Václav II. byl otráven —
zaznamenává je také mnich bavor. kláštera Fürstenfeldu; naznačuje, že byl v pode
zření král Albrecht.
Kapitola 98. 1-3: Václav III. (jako uherský král Ladislav V.) ujal se vlády hned
po smrti otcově, užívaje v listinách titulu krále českého, uherského a polského, ač na
krále českého a polského nebyl korunován. 4: Václav III. postoupil svá práva
k uherské koruně v pol. října 1305 dolnobavor. vévodovi Otovi, s nimž byl v přátel«
ských stycích a který byl po matce Alžbětě rovněž vnukem uherského krále Bély IV.,
a odevzdal mu uherské korunovační klenoty, které jeho otec odvezl do Čech. Již před
tím zrušil své zasnoubení s Alžbětou, dcerou posledního Arpádovce Ondřeje III.,
a 5. října 1305 slavil v Brně sňatek s Violou, dcerou těšínského vévody Měška; jeho
politika byla tedy zaměřena k udržení Polska. 5: Václavovi III., když se ujímal vlády,
nebylo ještě ani šestnáct let; narodil se dne 6. října 1289. 6-8: V těchto verších
vyslovuje Dalimil obvinění, že Albrecht je původcem zavraždění Václava III., dav
mu do služby tři Durynky, z nichž jeden pak zločin vykonal. Tento jeden z různých
dohadů, vyslovovaných v pramenech o strůjci olomoucké vraždy, je i u mnicha
Fürstenfeldského. U Dalimila se ozývá nepochybně jedna z versí podání o zavraždění
Václava III., která se v Čechách o olomouckém zločinu udržovala. 9: V červenci 1306
vypravil se Václav III. válečně do Polska proti Vladislavu Lokýtkovi, který se na jaře
t. r. zmocnil krakovského hradu Wawelu, město samo zůstalo však v českých rukou,
ovšem potřebovalo nezbytně pomoci. V Olomouci vyčkával Václav příchod dalších
vojenských sborů. 11: 4. srpna. 19: Václav III. byl v Olomouci ubytován v domě
kapitulního děkana, jímž byl tehdy Budislav. 32: Prvním byl synek Vlastislava
Luckého, o jehož zavraždění Durynkem vypravuje se v kap. 21. 33-38: Dalimil se
dotýká pověstí, které z olomoucké vraždy vinily české pány (činí tak ostatně většina
301