18. října přitáhl před město, na něž však nepodnikl útok. 15: Jan Ješek) ze Stráže, jinak z Vartemberka, syn Benešův z rodu Markvarticů; zemřel r. 1316. - Jindřich z Lipé, syn Chvala, bratra Hynka z Dubé, z rodu Ronovců, hrající pak významnou roli po vymření rodu Přemyslova a v prvém období vlády Jana Lucemburského; ze- mřel 26. srpna 1329. 17: Dětoch z Třebelovic, erbu dvou zkřížených mečů, který se po svém ujci Sezemovi z Hořepníka ujal polovice městečka Hořepníka s několika vesnicemi - odtud jeho pojmenování Dalimilem -, jednak trhové vsi Žiželic, podle níž se někdy psal; zemřel po r. 1326. 19-24: Král Václav zvěděv o Albrechtově pohybu ke Kutné Hoře, přikázal, aby se česká zemská hotovost shromáždila do čtyř dnů u Ko lína, a odtud se dal na pochod ke Kutné Hoře. Albrecht ustoupil od města a Ces chové spokojivše se se zachráněním „stříbrného srdce království“, dali za sebe bojo vati zimě. Albrecht pro nemoci ve vojsku dal se na rychlý ústup z Čech přes Jihlav sko do Rakous, přičemž jeho čety, rozjíždějící se za plenem, byly od Čechů přepadány a ničeny; mezi nimi Dalimil jmenuje pány Jindřicha z Lipé a Jana Ješka) ze Stráže. 26: Nemoc králova — podle Zbrasl. kroniky (I, 72) souchotiny - ohlásila se již při ná- vratu z uherského tažení a propukla na jaře r. 1305; dne 21. června Václav II., nedo sáhnuv ani 34 let, zemřel. 27-28: Naráží se na pověsti, že Václav II. byl otráven — zaznamenává je také mnich bavor. kláštera Fürstenfeldu; naznačuje, že byl v pode zření král Albrecht. Kapitola 98. 1-3: Václav III. (jako uherský král Ladislav V.) ujal se vlády hned po smrti otcově, užívaje v listinách titulu krále českého, uherského a polského, ač na krále českého a polského nebyl korunován. 4: Václav III. postoupil svá práva k uherské koruně v pol. října 1305 dolnobavor. vévodovi Otovi, s nimž byl v přátel« ských stycích a který byl po matce Alžbětě rovněž vnukem uherského krále Bély IV., a odevzdal mu uherské korunovační klenoty, které jeho otec odvezl do Čech. Již před tím zrušil své zasnoubení s Alžbětou, dcerou posledního Arpádovce Ondřeje III., a 5. října 1305 slavil v Brně sňatek s Violou, dcerou těšínského vévody Měška; jeho politika byla tedy zaměřena k udržení Polska. 5: Václavovi III., když se ujímal vlády, nebylo ještě ani šestnáct let; narodil se dne 6. října 1289. 6-8: V těchto verších vyslovuje Dalimil obvinění, že Albrecht je původcem zavraždění Václava III., dav mu do služby tři Durynky, z nichž jeden pak zločin vykonal. Tento jeden z různých dohadů, vyslovovaných v pramenech o strůjci olomoucké vraždy, je i u mnicha Fürstenfeldského. U Dalimila se ozývá nepochybně jedna z versí podání o zavraždění Václava III., která se v Čechách o olomouckém zločinu udržovala. 9: V červenci 1306 vypravil se Václav III. válečně do Polska proti Vladislavu Lokýtkovi, který se na jaře t. r. zmocnil krakovského hradu Wawelu, město samo zůstalo však v českých rukou, ovšem potřebovalo nezbytně pomoci. V Olomouci vyčkával Václav příchod dalších vojenských sborů. 11: 4. srpna. 19: Václav III. byl v Olomouci ubytován v domě kapitulního děkana, jímž byl tehdy Budislav. 32: Prvním byl synek Vlastislava Luckého, o jehož zavraždění Durynkem vypravuje se v kap. 21. 33-38: Dalimil se dotýká pověstí, které z olomoucké vraždy vinily české pány (činí tak ostatně většina 301