23 — z r. 1520 „každý musí do školy smrti a nevíme kdy nás navštíví a pozve k sobě“, čteme „než každýť musí do jejího tance a nevíme kdy a kterak nás k svému tanci povolá“. Patrně přešlo toto zajímavé místo do tisku z jeho předlohy. Pověsť naše hojně byla tištěna až do našich dnů, tak v Uherské Skalici r. 1815 pod titulem „Kronika příkladná o velmi trpělivé paní Kryzeldě“, pak v Sarvaši r. 1855 (v 8, str. 16). Tisky tyto nebyly mně přístupny. Za našich dnů znovu byla vytištěna opět pod titulem „Krato- chvilná kronyka o trpělivé Krizeldě, kterážto ačkoliv z chudého rodu pocházela, však ale v kráse, ctnostech a trpělivosti mnohé převýšila“ v Litomyšli (beze vročení, m. 8°, str. 31). Shoduje se snad, aspoň na- svědčoval by tomu shodný titul, tisk Kutnohorský z r. 1802.1) Jest tu recense jiná než v probraných právě českých rukopisech a tiscích. Pozoru- hodno jest líčení naivnosti, prostomyslnosti Griseldiny: Valter táže se jí, má-li „oumysl k vdávání“, že jí chce „jednoho bohatého mladého muže zaopatřiti; ona na to nevinně odpověděla: „Milostivý pane, tento jest můj otec, kteréhož já miluji, a s radostí jemu sloužím a když by zde ještě jeden byl, kterak bych já oboum sloužiti mohla“. Podobný rys uvedli jsme již ve vzdělání Albrechta v. Eybe. O obou dětech šířil Valter zprávu, že náhle v noci zemřely, ač je tajně odstranil ke své tetě do Bononie a tam je navštěvoval. Valter oznamuje Griseldě též před celým dvorem, že ji propouští a s jinou oženiti se hodlá, ale přece ji tak nesnižuje, ona nesvléká své šaty přede všemi, než posílá pro jejího otce, aby jí přinesl její staré šaty, ona se pak převlekla ve ve- dlejší komnatě. Na konci vypravuje se ještě, že Valter se svou nejmi- lejší Kryzeldou ještě dvanácte let živ byl a dvanáctého roku na palčivou zimnici umřel. Jiný novější tisk „Griselda a markrabí Valter neb zkouška věrnosti a poslušnosti manželské“ z r. 1860 v Praze u Jana Spurného (m. 8°, str. 31), „ozdobený“ četnými dřevoryty, líší se ode všech ostatních zná- mých tisků českých zvláště tím, že má obšírný zeměpisný úvod, jako Petrarka. Jest to spracování patrně moderní, čemu nasvědčují popisy přírody, i bylo sepsáno podle všeho nějakým moderním literátem. Ob- sahem svým shoduje se úplně s Petrarkovým zpracováním. Recense rkp. křižovn. z r. 1472 vydána byla r. 1818 v Praze spolu s jinou ještě povídkou pod titulem „Kryzelda a Bryzelda neb pravá odměna vznešené ctnosti, též slušná kruté nepravosti pomsta“ u J. F. Fetterla. Vytištěna zde totiž ještě povídka o nevěrné ženě 1) Uveden v Grässe Literärgeschichte II., 3. str. 284.