z 227 stránek
Titul
1
2
3
4
5
6
Úvod
7
8
Edice
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
Opravy tiskových chyb
207
208
Rejstřík
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
- s. 58: … pouští a osvobozuje dům v Mor. Ostravě Krištofovi Foglarovi ze Studené Vody. My Stanislav z Boží Milosti biskup Olomúcký známo činíme tímto…
- s. 58: … jest předstoupil před nás urozený vla dyka Krištof Foglar ze Studené Vody, služebník a úředník náš hukvaldský, věrný náš milý, prosíce nás,…
- s. 177: … urozeného a sta tečného rytíře pana Oldřicha Kryštofa Foglara z Studené Vody a na Malej Lhotě a svo- bodném dvoře v Marklovicích,…
Název:
Codex diplomaticus civitatis Ostraviae / Sbírka listin k dějinám města Mor. Ostravy
Autor:
Adamus, Alois
Rok vydání:
1929
Místo vydání:
Moravská Ostrava
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
227
Počet stran předmluvy plus obsahu:
227
Obsah:
- 1: Titul
- 7: Úvod
- 9: Edice
- 207: Opravy tiskových chyb
- 209: Rejstřík
Strana 177
pitelové vylúčiti a paní prodavatelkyni v ruce odevzdati i na takovou sumu od ní ná
ležitou kvitanci sobě vyzdvihnouti povinni budou, kterážto kupná smlúva dvojnásobně de
verbo ad verbum zapsaná i pečetěná za paní prodavatelkyní zůstávati mají. A tím způ-
sobem inventář, co se k tomu svobodnému dvoru přidalo aneb co tak již předkem panu
kupitelovi na obsetí ex proprio vtrousil na papír uvedení a nejinak než jako tato kupná
smlúva ve valoru zůstávati má.
Co by se konfirmaci a ratifikaci tejto kupné smlúvy dotýkalo, o takovou páni kupi-
telové se starati a ty věci do perfecti přivésti povinni budou. Co se pak tuto, jak svrchu
tak i důle píše, to sobě stále a neporušitedlně s obou stran zdržeti stipulata manu slíbili
a připověděli. Pro lepší stálost a zdržení toho všeho s obodvouch stran jména své zpři
dávínými sekréty podepsati dožádali, však že erbům a potomkům jejich beze škody,
totiž to od strany paní Doroty Šponarovné, rozené Pačinské, jakožto prodavatelkyně, uro
zeného a statečného rytíře pana Jindřicha Sponara Zblýsdorffu, jakožto pana syna svého,
a urozeného a statečného rytíře pana Jana Frydryho Šmida z Eysembergku, zetě svého,
kdežto neumějíc ona sama také psáti, dožádala se a zmocnila tohož pana Jana Frydryho
Šmida zetě, že jména její na místu podepsal. Od strany pak kupitelův urozeného a sta
tečného rytíře pana Oldřicha Kryštofa Foglara z Studené Vody a na Malej Lhotě a svo-
bodném dvoře v Marklovicích, též urozeného a statečného rytíře pana Jana Šika (Ssyka)
(titul) a na Jestřabí. Stalo se na svobodném dvoře v dědině Zábřeze nad řekú Odrou le-
žící de dato dne 30. Juni Ao. 1668. Jan Šik z Louky. Oldřich Krištof Fuglar. Judita Hyklová,
rozená Sponarová z Blinzdorffu. Paul H. Hykel. Hanß Fridrich von Schmiedt und Eisenberg.
Jindřich Sponer z Blinzdorffu. Dorotha Sponarovna rozená Pačinská z Velké Pačiny.
Kauf und Verkauf des Hofes in Zabrzeh a./O. an Paul Hykl und seine Ehegattin Judith, ge-
borene Sponar von Blinzdorf. Zabrzeh a./O., den 30. Juni 1668.
Poznámka: Dne 13. října 1728 dto Přerov prodal p. Ondřej Bocker, t. č. hejtman panství Přerovského svobodný dvůr v Zás
breze (nechst dem Fluß Odra gelegenen freyen Hof) za 2.750 zl. rýn. svob. paní Marii Josefě Sedlnické, rozené Eichendorf, za přís
tomnosti prodavatele a kupitele, dále svědků pí Johanny Bockerovy, roz. Rogowsky, přerovského primátora Ignáce Hnátka, Jos. Kuče,
přerov. I. purkmistra, Ignáce Viléma Sedlnického z Choltic a Jana Rogowského, rady Jeho Eminence olom. arcibiskupa.
Dne 1. listopadu 1799 dto Hukvaldy zřízen byl ze zábřežského dvora zemanský statek (Junkerei) a pronajat hukvaldským
vrchnostenským úřadem v dědičný nájem se vším příslušenstvím c. k. rytmistrovi von Kohlmüller, který za to měl zaplatiti 2.200 zl.,
a roční plat 506 zl., každou změnu ohlásiti a v případě prodeje laudemium 3%, zároveň nesměl bez svolení vrchnosti pozemky
rozděliti, vrchnosti příslušelo právo koupiti 2 měřice pole u silnice za 80 zl.
Dne 27. března 1803 dto Olomouc stvrzuje kardinál Antonín Theodor, hrabě von Colloredo a Waldsee, že se vzdal c. k.
plukovní strážmistr von Kohlmüller prohlášením ze dne 21. listopadu 1802 zemanského statku v Zábřehu.
Dne 8. března (potvrzeno 8. dubna) 1821 dto Olomouc prodala olomoucká kapitola zemanský dvorec v Zábřehu Filipovi
svob. pánu do Saint-Genois d' Annecourt, c. k. skutečnému komorníku atd. za 1.100 zl. v. m. kromě 5.600 zl. v. m. za inventář se všemi
poznamenanými právy a povinnostmi, jak byly uvedeny při prodeji dvorce dne 1. listopadu 1799, tedy i s laudemiálními služebnostmi.
Dne 31. června 1824 dto Hukvaldy nabyl v dědičný nájem Filip sv. pán de Saint-Genois práva páliti a čepovati kořalku za
60 zl. k. m. aneb ve stříbře a 5% laudemia, kdyby došlo ke stavbě hospody u silnice (Chausse), směla se v ní čepovati jen jeho
kořalka, začež měl platiti ročně 20 zl. hukvaldské vrchnosti. Mimo to měl zapravovati veškeré daně spojené s tímto právem, jaké
jsou a mohly by býti, neměl však práva zastupovati toto své právo veřejně, pouze v tom případě, že by mělo dojíti ke zrušení
propinačního práva. Toto právo bylo neoddělitelné od zábřežského statku.
Dne 31. března 1828 dto Hukvaldy prodal Filip sv. pán de Saint Genois zábřežský zemanský statek znojemskému obchodníku
Augustovi Kortumovi za 4.400 zl. k. m. i s právem propinačním.
Dne 30. září 1835 dto Zábřeh prodal Aug. Kortum zemanský zábřežský statek Ondřeji Folwartschnému.
Papírový originál se sedmi pečetěmi z červeného vosku v rozměru 31 cm X 21 cm v archivu olomoucké kapitoly.
177