bora, že sou také pečeti své toho pro svědomie k těm smlúvám sobě a erbom svým bez škody přivěsiti dali. Jenž psány a dány léta a dně jako nahoře. Ein Vertrag zwischen der Stadt Ostrau und Peter Bzenecz von Markwartowitz und auf Mile- schowitz und Schönbrunn über das alte Flussbett in der Oder bei Schönbrunn und über die Uber- fahrt über die Oder. Ostrau, den 4. Juni 1558. Poznámky: V textu 1) Izaak. 2) Do starého Rzyczyska. 3) Starém rzyczyskym. 4) Svinovským rybníkem nazýval se rybník v Nové Vsi, který hraničil na katastr vsi Svinova. 5) Na lucze Janczowcze i s tu luku slowie Janczowska. 6) PIth. Pergamenový originál v městském archivu, částečně poškozený, ale dobře čitelný, se šesti pečetmi na pergamenových prouže cích. První pečet je dobře zachována; znak její shoduje se se znakem, jak je vyobrazen u Siebmachera. Taf. 11., znak 7., v opisu slova: Petr Bzenecz z Markwatowicz, nikoli Markwartowicz. Druhá pečeť je utržena, zbyl z ní pouze pergamenový proužek. Třetí pečet náleží Mikuláši Zdarsimu z Chobolicz. Čtvrtá pečet je dobře zachována. Znak její shoduje se se znakem, jak je vyobrazen u Siebmachera. Taf. 112., znak 9., v opisu slova: Jar. Pierkowski z Pierkowa. Pátá pečeť je rovněž dobře zachována, znak shoduje se se znakem u Siebmachera. Taf. 66., znak 6., Schles. Adel. V opisu slova: Mikvlass Hynal z Kornicz. Šestá pečeť náleží Jiříkovi z Příbora. 75. 1558, srpen 25. Kroměříž. Olomoucký biskup Marek obnovuje vítkovickému fojtovi Michalovi shořelý list na fojtství. My Marek z Boží milosti biskup Olomúcký etc. oznamujem tímto listem obecně přede všemi, že jest před nás předstoupil Michal, fojt vítkovský, oznamujíce nám, kterak jest jemu skrze oheň list výsadný od předka našeho důstojného kněze Stanislava biskupa Olomúcského dobré paměti v zkázu a v zmizinu přišel, poníženě nás prosíce, abychom jemu zase to, což k tej rychtě od dávných let přináleželo, milostivě listem naším obnoviti a takového nadání potvrditi ráčili. Kdež my nemohúce takové ponížené žádosti jeho slušně odepříti, nýbrž nahlédnúc v přípis takového listu na to fojtství ve Vítkovicích vysazené, jemu Michalovi a budúcím potomkuom jeho tuto milost činiti a dopúštěti ráčíme, aby předkem půl druhého lánu rolí, jakž od starodávna k tej rychtě přináleželo, svobodného k živnosti své a k tomu řeku lovením ryb k stolu svému míti a toho požívati i s potomky svými, jakž by nejlípe bylo. Též krčmu svobodnú, všakž piva z panství našeho z Ostravy berúce, při tom vinný třetí peníz. Kdež on Michal, rychtář, i budoucí potomci tej rychty držitelé, pro takovú výsadnost a svobodu mají a povinni budou nám i budoucím biskupuom Olomúckým, jakž od starodávna bývalo předkem, věrnost a poddanost k nám i budoucím potomkuom našim k tomu spravedlnost, při soudu podle přísahy chudému i bohatému i každému zachovati, nadto vejše platy všelijaké naše prací svú vybírati a nám donášeti, též nad lidmi, když by jaká potřeba nám při robotě nastala, aby se dílo s pilností dělalo, nýbrž i lidi poddané naše v potřebách jejich od míle (jakž od starodávna držiteluov te rychty za obyčej a pořádek bejvalo) státi a pracovati. Všakž sobě na tom fojtství panství a vrchnost i tolikéž budoucím biskupuom Olomúckým, potomkuom našim, pozuostavu jeme. Tomu na svědomí pečet naši vlastní k tomu listu sme přivěsiti poručiti rozkázali. Jenž jest dán a psán na Kroměříži ve čtvrtek po sv. Bartoloměji léta Páně tisícího pěti- stého padesátého osmého počítajíc. Der Olmützer Bischof Markus erneuert dem Witkowitzer Vogte Michael die ihm beim Brande der Vogtei verbrannte Privilegiumsurkunde. Kremsier, den 25. August 1558. Podle fotogr. snímku z kopiáře arcib. archivu v Kroměříži. 97