puštěni jsou, ty proto spravedlnosti své, že se před vrchnost svú každého roku nestaví, přijíti nemají, poněvadž po řemesle vandrují a i každého roku před vrchnost se staviti by obtížné přišlo a to že propuštění na řemeslo jest, kdyby se kdo, súc z poddanosti od pána propuštěn a na cizí grunty vyjednán, osaditi chtěl, spravedlnost aby jemu vydána byla, toho žádal, dostatečně před vrchností prokázati takové propuštění na řemeslo má, a oni, fojt, starší a obec zábřežská i s potomky svými roboty svrchupsané mně, erbům, budúcím potomkům mým, pánům zábřežským podle uvolení svého každého roku na budúcí časy mimo jiné roboty, kterýmiž z starodávna povinni vykonávati za svrchupsanú milost jim ode mně učiněnú mají. Při čemž při všem, což se v tomto listu píše za Zábřežské a potomky jejich cele a neporušitedlně zachovati za sebe, erby a budúcí potomky své, pány zábřežské, držitele vsi Zábřeha, připovídám. A jakož ulice mezi rybníkem Jeho Mil. knížecí pana bis kupa pod Zábřehem a lukú, kterú Němec [z. Zábřeha drží, v položení svém po hranici Nové Vsi jest, takovú ulici k dědičnému užívání vší obci zábřežské púštím a dávám, tak aby tu ulici k užitku svému, jak se jim líbiti bude, oni i potomci jich bez překážky mej i budúcích pánův zábřežských obrátiti mohli, však cesta tak, jakž od starodávna aby svobodna byla. Tomu na svědomí pečet svú vlastní k tomuto listu sem přivěsiti dal, připrosil sem uro- zenýho pána pana Bartoloměje Bruntálského z Vrbna a na Frýdku a Dobroslavicích a uro zeného vladyky pana Albrechta Harasovského z Harasova a v Staříči, že jsú tolkéž pečetí své podle mej k tomuto listu sobě a svým bez škody přivěsiti dali. Jenž psán a dán na Paskově v sobotu den památný svatého Tomáše, apoštola božího léta od narození Syna božího tisícího pětistého devadesátého šestého počítajíc. Stibor Sirakowsky von Pierkow erteilt den Zabrzeher Untertanen das Recht, Zabrzeher Waisen- gelder zu verwalten, dafür verbinden sich die Untertanen zu einigen neuen Dienstbarkeiten. Paskau, den 21. Dezember 1596. Papírový opis, ověřený městskou radou brušperskou s přitlačenou pečetí města Brušperku v archivu města Ostravy. 112. 1601, květen 2. Mor. Ostrava. Smlouva a kup o rybník Předělaný nad obecním rybníkem Mlýnským přívozským. Léta Páně 1601 v středu před nedělí slovie Misericordias Domini za purkmistra Šimona Sládka a starších jeho Andryse Slezingera, Andryse Hužvy, Stanislava Miki(!), Jana Pernikáře předstúpíc před výšpsaný úřad urozený pan Jan Hinal z Kornic s urozenú paní Martú Evú Hinalovnú, sestrú svú vlastní, oznámili, že sou kup a smlúvu o rybník záležící ut suprum mezi sebú učinili, žádajíce, aby se takový kup a smlúva jejich do knih městskich(!) zapsati dala, kterážto slovo od slova takto zní: Léta Páně 1600 v neděli před svatú Margetú v městě Ostravě stala se smlúva přátelská a kup dobrovolný v ničemž neporušený mezi urozeným panem Janem Hinalem z Kornic s jedné a urozenú paní Martú Hinalovnú z Kornic, vlastní sestrú tohož pana Jana Hinala, pozůstalú vdovú po neboštíku panu Janu Jeřábku z Mořkova i na místě urozené pocti- vosti panny Kateřiny, pozůstalého sirotka s strany druhé, a to taková, že jest pan Jan Hinal prodal sám od sebe i od erbův a potomkův svých rybník jenž slovie Předělaný, který jest nad rybníkem obecním Mlýnském přívo[zlském(!) až který topí pod Jakuba Vladyky rybníček s tím se vším právem a spravedlností, jakž neboštík pan Mikuláš Hinal, pan otec jeho, téhož 160