hoře píše, nechtěli, pokuty půl funtu vosku, svíčky v neděli a dni apoštolské pálití, pos tavníky o Božím těle nositi pod pokutou 3 kop bílých grošů, mistrům sloužiti a to, co jim rozkázáno a poručeno bude, povolně a právě činiti mají, pod vinu a uznání všech mistrů a cechmistrova, neposlušný pak trestán býti má. Item: Kterýž by se mistr s druhým mistrem na pití cechovním svádil a zrůznil, po vinni budou a mají ten soud pivem děliti a naplniti. A kterýž by se mistr na tom pití přeplnil, tak že by toho pití nezachoval, pokuty dá funt vosku. Také žádný mistr nemá se dáti přesvědčiti, kromě v cechu ani na se svědkův svésti. A zrůznil-li by se na jiným pití mistr s mistrem aneb jeden druhého zhaněl, pokuty dva funty vosku do cechu a tomu, kohož by zhaněl, před cechem ústy dostatečně nápravu učiniti. Item: Žádný mistr druhému mistru díla jeho haněti ani odluzovati nemá pod pokutou funtu vosku, ani čeledi louditi pod touž pokutou. Tomu na potvrzení věcí svrchupsaných pečeť naši městskou s jistým naším vědomím k tomuto listu jsme přivěsiti rozkázali. Jenž dán a psán v Ostravě ten štvrtek pamatování sv. Petra v okovách. Léta od Na rození Krista Ježíše Pána, Syna a Spasitele našeho, tisícího pětistého šedesátého počítajíc. Der Bürgermeister und der Rat der Stadt Ostrau bestätigen abermals der Schneiderzunft die verbrannten Zunftsatzungen. Ostrau, den 1. August 1560. Podle opisu z knihy ostrav. privilegií, fol. 36a-37b. 78. 1561, srpen 17. Ostrava. Porovnání o hranice mezi markrabstvím Moravským a knížectvím Opavským u města Ostravy a na panství hlučínském. Na milostivé poručení Najjasnějšího knížete a pána pana Ferdinanda, Najnepřemo ženějšího voleného římského císaře po všecky časy rozmnožitele říše, Uherského a Ces kého krále etc. námi Vilímem Jankovským z Talenberka a na Jankově, Zdenkem Kra- jířem z Krajku a na Landštejně, Janem Lískovcem z Léskovce a na Cerekvici etc., radami a mocnými komisaři a prostředníky od Jeho Milosti císařské království Českého vyslanými, a námi Václavem Berkou z Dubé a z Lipého na Štemberce, nejvyzším sudím markrabství Moravského, Frydrychem z Žerotína a na Miloticích, Janem Kropáčem z Nevědomí a na Hranicích, Vilímem Dubčianským ze Zdenína a na Habrovanech z markrabství Moravského a námi Jiříkem Tvorkovským z Kravař a na Raduni, komorníkem knížetství Opavského, Albrechtem z Fulštejna a na Linhartovách, Jindřichem Donátem z Veliké Polomě) a na Nové Cerekvi, sudím týhož knížetství, Ondřejem Bzencem z Markvartovic a na Porubě z knížetství Opavského od obojích zemí s mocností vyslanými. Jakož jsou byli (!) rozepře a různice mezi duostojným pánem panem Markem, biskupem Olomouckým, a měšťany ostravskými, poddanejmi Jeho milosti s jedné a urozeným pánem panem Štěpánem z Vrbna a na Hlučíně, hejtmanem knížetství Opavského, též i poddanejmi páně s strany druhé vo meze a hranice i o jiné rozepře mezi markrabstvím Moravským a knížetstvím Opavským vznikli, tak, jakž sou sobě strany jedna druhé po artykulích poznamenání vydali, což my nadepsaní od Jeho milosti císařské mocní kommisaři i od dotčenejch zemí s mocností vy- slaní podle obou stran na naše mocné přestání: Vyjevše na ta místa, oč činiti bylo, očitě 100