Úvod. Město Moravská Ostrava bylo založeno před r. 1267 olomouckým biskupem Brunonem na hranicích Polska u řeky Ostravice. Pro svou pohraniční polohu těšilo se město přízni olomouckých biskupů, jichž zásluhou zůstane, že severovýchodní Morava nedostala se ke Slezsku, s nímž zeměpisně souvisí. Olomoučtí biskupové udělovali městu různá privilegia neboli výsady, aby jednak zve lebili město, jednak zvýšili městské a tím i své příjmy. Tyto výsady týkaly se buď správní a soudní moci, aneb dávek, platů a robot. Biskupové udělovali také řemeslníkům různé vý sady, potřebné k rozvoji a ochraně řemesel. Mohli ovšem uděliti městu pouze výsady v těch věcích, které náležely do jejich pravomoci. Kdykoli běželo o práva příslušná králi, mohlo býti privilegium uděleno městu králem pouze na prosbu pána města. Bez listu nebylo práva. Výsady města byly psány s počátku na pergameně většího neb menšího rozměru. U listu byla vždy přivěšena pečet dárce výsady a svědků. Obdarovaní pak vždy pečlivě vyhledávali, aby nová vrchnost privilegia dřívější potvrdila, po případě obnovila, sešel-li původní list. Proto privilegia byla pečlivě uschovávána v železné aneb dřevěné truhlici, často ozdobené, a v místnosti, bezpečné před ohněm a vodou. Obdarovaní dávali si poři- zovati opisy, zvané „vidimus“, ověřené u jiných korporací právních, aby text originálu byl pro každý případ zachován. Ale vedle privilegií udělených městu aneb ostravským řemeslníkům zachoval se na př. také značný počet hraničních listů, v nichž se stanoví hranice mezi Moravou a Slezskem okolo Ostravy. I tyto listy byly pojaty do sbírky ostravských listin, jakož i důležitější lis tiny sousedních obcí, které byly připojeny r. 1924 k městu Ostravě. Podobně byly při pojeny ke sbírce i důležitější listiny kostela ostravského. Nejstarší výsadní list města Ostravy pochází z r. 1362, nejstarší list, týkající se připojených obcí, a to Vítkovic z r. 1357. Je nepochybno, že listin a jiných památek podobných bylo daleko více, než se jich dochovalo. Příčinou zkázy některých písemných památností města byly požáry a nemálo také nešetrnost těch, kdož měli býti jejich strážci a kdož pro nevzdělanost nechápali kulturního, národního a tím i mravního významu těchto psaných svědků minulosti. Tak zmizely z ostravského městského archivu po r. 1894 některé listiny, dále na př. rychtářské knihy, starší cechovní knihy a mnohé jiné doklady o vývoji města v minulosti. Leckteré písemné památnosti byly nalezeny mezi lidem, byly vykoupeny, aneb opsány, po pří padě byly pořízeny fotografické snímky ostravských listin i z jiných archivů. Listiny jsou psány jazykem latinským, českým a německým. Při přepisování bylo po užito při českých listinách novočeské transkripce. Toliko místopisné názvy, příjmení a slova, pokud se liší od dnešních výrazů, byla ponechána v textu ve věrném přepise, po pří padě opatřena příslušnou poznámkou. Psaní cizích slov upravil jsem podle výslovnosti, na př. kapitola, kollej, intencí místo Capitola, colleg, intentij. Ze zdvojených hlásek jsem vždy jednu vynechal, na př. rada, opatrný, místo radda, oppatrný, purgkmistr. Slova aneb