116. 1612, duben 23. Strílné. Lukáš Dembinský z Dembině na Střílném a na Herouticích zakládá fundaci 500 zl. na místě své manželky Elišky Horecké z Horky za její sestru Magdalenu, manželku Jana Pavlovského, u kostela pavlovského na Horním Slezsku. Já Lukáš Dembinský z Dembině na Střílném a Herúticích, hofrychtýř knížetství bis kupství Olomouckého na místě paní Elišky Horecké z Horky, manželky své, známo činím tímto listem obecně přede všemi, zvláště tu, kdež věděti náleží, jakož jest všemohoucí Pán Bůh urozenú paní Magdalenu Horeckú z Horky, sestru vlastní dotčené manželky mé, pro středkem smrti z tohoto světa povolati a do nebeské slávy své pojíti ráčil, jejížto mrtvé tělo v kostele pavlovským v panství Těšínským (tu, kdež nebož. pan Jan Pavlovský, manže její pochován) pohřbeno jest, i znajíc já, že dotčený pan Jan Pavlovský ji, paní Magdalenu Horeckú z Horky, manželku jeho z statku svého (kteréhož mu Pán Bůh za živnosti jeho byl propůjčiti ráčil) náležitě z lásky manželské opatřil, kterážto paní Magdalena Horecká po smrti pana manžela svého (přijmúc od pánův Pavlovských, bratří nebožtíkových, ta- kové její věno i nad věno opatření) ve čtvrti létě jest v mladém a kvějícím věku svém po něm zemřela. Nechtěje já pak i paní Eliška Horecká z Hůrky, manželka má, toho do brodiní po paní Magdaleně Horecké, sestře své přijatého nevděčnú býti, fundoval jsem a tímto listem s vůlí a k žádosti manželky mé z dílu jejího na ní připadlého, z statku vlastního po paní Magdaleně Horecké pozůstalého, na kostel pavlovský funduji summu 500 zlatých počtu moravského, za každý zlatý 30 gr. a za 1 gr. 7 peněz alb. počítajíc, kterúžto sumu 500 zlatých mor. na věčný viderkauf odvedl jsem op. purkmistru a radě i všecké obci nynějším i budúcím města Ostravy, kteříž ode mne tak, jakž list jejich při znávací mne od nich protiv přijatí sumy pod pečetí jejich odvedený to v sobě obsa- huje a zavírá, na hotově přijali, z kteréžto sumy svrchupsané 500 zl. mají a povinni budú ouřad ostravský nynější i budoucí na věčné časy po 5 zl. ze sta každý rok, jak se důle píše, viderkaufu spravovati, totiž knězi faráři pavlovskému a kostelníkům nynějším i bu doucím v přítomnosti ouřadu týž dědiny Pavlovic 15 zl. mor. na den sv. Alžběty, počnouc léta tohoto 1612 jednúc v roce viderkaufu odvozovati a do Pavlovic odsílati, a on kněz farář pavlovský (jak dotčeno) u přítomnosti ouřadu a kostelníkův týž dědiny Pavlovic má z tých peněz sobě a k užitku svému 7 zl. bráti a na každé Suché dni čtyrykrát v roce Requiem v kostele pavlovském vykonávati, při kterémžto obchodu a mši svaté mají sou sedé pavlovští i s manželkami svými bývati a za duše paní Magdaleny Horecký i pana Jana Pavlovskýho, manžela jejího, kdyby se Requiem v Suché dni za ně sloužilo, Pánu Bohu se s knězem farářem jejich modliti, kněz farář pak každú neděli i v svátek na kazatedlnici lidu, aby za paní Magdalenu Horeckú a pana Jana Pavlovského manžely za odpuštění hříchův jejich Pána Boha prosili, napomenúti a 8 zl. dílu druhého na potřeby kostela pavlovského mají se obraceti a vynakládati a z nich žákovi jeden zlatý každý rok dávati, též poslu, který viderkauf od Ostravských přinášeti bude, platiti a nač se vostatek obrátí neb naloží. Též že se služby boží podle tejto fundacie v kostele pavlovském bez pro- měny každý rok vykonávají, knězi děkanovi ostravskému a ouřadu tohož města Ostravy nynějším i budúcím list přiznávací, přijmúce to k svému svědomí a víře, kněz farář pav lovský nynější i budoucí, pod sekrýtem svým po tomž poslu, kterýž takový viderkauf od 167