vydávati povinen bude, totiž při svatým Jiří od datum smlouvy této nejdřív příštím jeden tisíc zlatých, při svatým Václavě potom příštím puol druhého tisíce zlatých a potomně při Novým létě zase jeden tisíc zlatých na doplnění tejž dotčené summy roční a potom druhý i třetí rok, jakž vejš jmenováno, tím zpuosobem na ty termíny nám spravovati a vydávati jmá a povinen bude. K tomu též, kdybychom tam na to panství příjezdem se trefili, od něho každýho roku, pokud on tenž statek v pronájmu držeti bude, za štyry ne děle s dvorem naším vychování jmíti máme. Jestliže bychom pak tam nepřijeli aneb toho času štyr neděl nedobyli, tehdy žádnou náhradu za to činiti povinen nebude. Tolikéž vy dávati a odsílati jmá každého roku předně kostelu našemu zde na Předhradí do dvou set funtů vosku, a in bursam pauperum do školy v Olomouci žakuom rži dvanácte měřic, kaše štyry měřice, z lajnu dva polehy, másla dva hrnce, sýru šest, plec šest vydávati a odsílati. Co se pak stavení dotejče, jestli by se co nového z gruntu bud od zdi neb od dříví, splavu, stodol a na jiném stavení nové střechy a jinejch věcí stavělo, to má s vě- domím naším na náklad náš činiti, než z strany všeli jlakých oprávek při zámku Aukval dech, dvořích, stodolách, střechách, ohradách, mlejních, rybnících, splavích i jinde všudy, kde by toho potřeba byla, to bude dotčený pan Valentin na svuoj náklad tak, jakž nato záleží, časně a hodně dáti opravovati povinen. Jestli by se pak na stavení z dopuštění božího, (čehož Pane bože uchovati rač!) od ohně neb povětří jaká škoda stala, což by se stavení dotejkalo, taky naše a co by (se) v něm obilí neb jinejch věcí bylo, téhož pana Valentina škoda bejti musela. Na tom panství sobě vrchnost z vuole od zvěří a ptactva honu, lovení, chození na ně od lidí, poddaných našich, také pstruhuové potoky pozůsta- vujeme. Také pokutami peněžitými a robotami nepovinnými od téhož pana Valentina Pavlovského poddaní naši obtěžováni bejti nemají, než kdož by se co toho dopustil, má buď vězením neb jinou dílnú pokutú sám, však [s] mírností trestán bejti. Co se spravedl nosti a statkuov sirotkuov zběhlejch dotejčie, ti aby se na panství pořádně s bedlivostí vyhledali a nám poznamenané odvedené byli, kterúž k ruce naší vymiňujeme a pozuo- stavujeme. Co se posudního a jinejch sbírek císařských a k zemi svolených dotejčie, to týž pan Valentin jako i prve tak bedlivě opatrovati má, aby se spravedlivě vybírali a od- vozovali. A on sám obzvláštně pobečovní co se piva na šenk vystaví, aby při termíních vejběrčím k tomu nařízeným od sebe spravoval a odvozoval. Též jiné berně písaří kro měřížskému s listem přiznávacím časně odsílával. A co se jemu jakého dobytka, obilí, sladu, a jinejch všelijlakých svrškuov na zámku, ve dvořích, pivovaře, též násady v rybnících velkých i malých podle inventáře již prve před třemi lety odvedeno jest, to týž pan Va lentin s erby a potomky svejmi po vyjití těch tří let zouplná nám, Stanislavovi biskupu a potomkuom našim zase odvésti a postoupiti povinen bude. Jestli by pak Pán buoh vše mohoucí téhož pana Valentina dřívěji těch tří let (z) s tohoto světa časnou smrtí povo lati ráčil, tehdy potomci a nápadníci jeho tejto smlouvy do těch třech let, když by nám to ujistili, ujíti moci budou. Pakliže by nás, Stanislava biskupa, Pán buoh všemohoucí s to hoto světa před vyjití těch tří let pořád zběhlých povolati ráčil (čehož Pán buoh ucho vati rač), tehdy pře(d)ce tato smlouva svuoj průchod jmíti a ty tři léta trvati jmá bez všeli jlaké budoucích potomkuov našich, biskupuov Olomúckých, překážky. Pro lepší toho jistotu, co se svrchu píše, My Stanislav biskup a já Valentin Pavlovský sekréty naše vlastní k tejto smlouvě jsme přitiskli. A my Jan Vlček z Hulčína a Dobré Zemice, maršálek J. M. 151