z 227 stránek
Titul
1
2
3
4
5
6
Úvod
7
8
Edice
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
Opravy tiskových chyb
207
208
Rejstřík
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
Název:
Codex diplomaticus civitatis Ostraviae / Sbírka listin k dějinám města Mor. Ostravy
Autor:
Adamus, Alois
Rok vydání:
1929
Místo vydání:
Moravská Ostrava
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
227
Počet stran předmluvy plus obsahu:
227
Obsah:
- 1: Titul
- 7: Úvod
- 9: Edice
- 207: Opravy tiskových chyb
- 209: Rejstřík
Strana 60
a klausulích, jakž se svrchu píše, potvrdili a tímto listem potvrzujeme, chtíce tomu, aby již
jmenovaný Jan fojt, dědici a budúcí potomci jeho, držitelé toho fojství vítkovského, při tomto
našem obdarování tohoto listu v obnovení a potvrzení bez všelijaké překážky nyní i na
budúcí časy zůstaveni a zachováni byli. Tomu na svědomí a potvrzení pečet naši větší
rozkázali sme přivěsiti k tomu listu. Jenž jest dán a psán v Ostravě v pondělí před svatým
Martinem léta Páně tisícého pětistého třicátého prvního počítajíce.
Stanislaus, Bischof von Olmütz, erneuert dem Witkowitzer Vogte Johann die Urkunde auf die
Vogtei in Witkowitz. Ostrau, den 6. November 1531.
Poznámky: V textu 1) z Paczkowa.
Podle fotogr. snímku opisu z kopiáře arcibiskup. archivu v Kroměříži.
48.
1531, listopad 7. Ostrava.
Porovnání sporu o hranice u města Ostravy mezi biskupstvím Olomouckým
a knížectvím Těšínským.
Léta Páně tisícého pětistého třidcátého prvního v úterý před sv. Martinem námi Václavem
Rokytnicským z Ludanic a na Chropini, Janem mladším ze Šternberka na Holešově, Janem
mladším z Šellenberka a s Kozlí na Rožnově, Janem z Kunovic na Brodě Uherském, podko
mořím markrabství Moravského, Petrem Vlachovským z Vlachovic na Vlachovicích, Přemkem
z Víckova na Prusinovicích, komorníkem práva menšího zemského v Olomúci, Zdenkem
Kojnickým z Švábenic na Kojnici, Vilémem z Vrhlabe na Kunovicích, Albrechtem z Hustopeč
na Bystřici, Petrem Pražmú z Bílkova na Lešné, Janem Lhotským ze Ptení na Pňovicích, sudím
práva menšího markrabství Moravského, komisaři od markrabství Moravského s plnú mocí
vyslanými ze strany duostojného Bože otce a pána pana Stanislava biskupa Olomúcského
jedné a námi Hynkem z Vrbna na Klimkovicích, Janem z Drahotuš a na Benešově, Ber
nartem ze Zvole a na Hlučíně, Jiříkem Waldein z Lindewise, Adamem Reyberkem z Minster
berku, Mikulášem Klemú řečeným Kocúr ze Lhoty, Václavem Mokrským z Kotulína, Janem
Jordánem ze Starého Pačkova, Janem Celú z Čechowic, Mikulášem Klochem z Bestviny,
Janem Glubovským z Cance, Václavem Brodecským z Gůry, Baltazarem Meleny z Vra
tislavě, komisaři od knížectví Slezských z plnú mocí vyslanými ze strany urozeného pána
pana Jana z Pernštejna na Helfenštejně, mocného otcovského poručníka osvíceného knížete
a pána pana Václava, knížete Těšínského a nápadníka téhož knížectví a pana Jana Sedlnic
ského z Choltic na Polské Ostravě z druhé o ty všecky pře a ruoznice, kteréž jsú se mezi stra-
nami svrchupsanými o meze a hranice Němecské a Polské Ostravy i o grunty a některé
jiné artykule zběhlých na jich na nás obapolně mocné přestání takto mezi nimi vypo
vídáme: Co se mezí a hranic mezi biskupstvím Olomúcským a knížectvím Těšínským do-
týče, poněvadž kněz biskup Jeho Milost smlúvu, kteráž se stala mezi osvíceným knížetem
a pánem panem Meškem), knížetem Těšínským Jal pánem Osvětímským a duostojným
v Kristu otcem panem Theoderikem, biskupem Olomúcským, ukázati a před námi položiti
ráčil, kdež my ji slyšíce a pilně rozvážíce, i také spatřivše místa některá mezi týmž kní-
žectvím a biskupstvím Olomúcským, jsúce s plnú mocí od markrabství Moravského a kní
žectví Slezského vysláni, vypovídáme a takovú smlúvu nahoře dotčenú dokonalou býti vy-
60