z 227 stránek
Titul
1
2
3
4
5
6
Úvod
7
8
Edice
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
Opravy tiskových chyb
207
208
Rejstřík
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
Název:
Codex diplomaticus civitatis Ostraviae / Sbírka listin k dějinám města Mor. Ostravy
Autor:
Adamus, Alois
Rok vydání:
1929
Místo vydání:
Moravská Ostrava
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
227
Počet stran předmluvy plus obsahu:
227
Obsah:
- 1: Titul
- 7: Úvod
- 9: Edice
- 207: Opravy tiskových chyb
- 209: Rejstřík
Strana 42
31.
1506, leden 10. Olomouc.
Vidimus zástavního listu Beneše z Boskovic na panství hukvaldské,
vydaný městskou radou olomouckou.
My purgmistr a rada města Olomúce známo činíme tímto listem obecně přede všemi,
že duostojný v Buoze otec kněz Stanislav biskup Olomúcký ukázal jest nám v radě list
s sedmi pečetmi visutými, totiž reversál na zámek a zbožie hukvaldské, kterýž jmá od ne-
boštíka pana Beneše z Bozkovic a z Črné hory řádně zapečetěný, nevymazovaný, na všech
věcech celý neporušený a v ničemž nepodezřený, kterýž jsme s pilností přečtúc přehlédli
a slovo od slova k žádosti nadepsaného kněze biskupa jeho Milosti v tento list našeho
vidimus vepsati rozkázali, jenž sám v sobě znie: Já Beneš z Bozkovic a z Črné Hory i svými
erby a budúcími vyznávám tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúce
slyšeti budú, jakož od duostojného v Boze otce a kněze, kněze Stanislava biskupa Olo
múckého list na zástavu zbožie hukvaldského i s jeho se všiem příslušenstvím mám pod
jeho milosti a kapituly olomúckej pečetmi visutými, kterýžto list jest psán v ta slova takto:
Stanislav z Božie Milosti biskup Olomúcký a my Augustin děkan, v právě duchovním
doctor, Jan arcipryšt, Adam v právě duchovním doctor z Olomúce, Mikuláš z Hradce,
Mistr Konrád Altheymr, Mistr Václav Crozr, Jan Hamlburg, Václav z Vizovic, Jan Kurzl,
Mistr Jeroným z Gorlice, Pavel Apotékářův z Olomúce, Bernart Junkr z Ssonbrku, Václav
z Potenstátu, Mistr Michal z Mezeříče, Mikuláš Werner, Marek Lang z Olomúce, Mistr
Martin Hořička z Olomúce, Mistr Tomáš Rothaus z Olomúce, Pavel Crazr z Olomúce,
Sigmund Glotzer z Olomúce, Rehoř Wirss z Lamberku, Bartoš Swanzr z Olomúce, Wolf
gang Lindenast z Olomúce, kanovníci i všecka kapitula kostela Olomúckého společně a
jednostejně tímto listem vyznáváme a oznamujeme všem vobec, že jakož zámci Hukvaldy
a město Ostrava s jich příslušenstvím od mnoha let od kostela Olomúckého odjati a od-
cizeni byli, a potom k tomu přišlo, že duostojný v Boze otec kněz Tas, ty časy biskup
Olomúcký, skrze své zaslužení u krále Jiřího, ty časy krále Českého a markrabí Morav-
ského, zjednal a obdržal, že jsú ti zámci a město Ostrava z velkých sum zlatých, kteréž
na nich zapsány byly, v moc urozených paniův, pana Jindřicha, pana Dobeše a pana
Beneše bratřie z Bozkovic a Črné Hory přišli, kteřížto dědictvie své prodavše za svrchu
psaného biskupa dluhy kostela Olomúckého zastúpili, a je splativše, vyplatili zámky, město
svrchupsané a zbožie, totižto Příbor, Brunšperk, městečka a vsi Staříč, Fryčovice a jiné
k zamkuom těm a městu od starodávna příslušné k tomu z božiem Ssorffsteinským někdy
manským, totiž městečko Fraistat, vsi i jiné k tomu manstvie od starodávna příslušné
s fojtstvím v Ostravě a druhým v Příboře a jich příslušenstvím, kterážto manstvie svrchu-
psaný kněz Tas, biskup Olomúcký, předek náš zase vtělil jest a k stolu biskupskému obrátil
z potřeby znamenité kostela toho a těch zámkův zachování s plným a celým panstvím
tak, jakož on svrchupsaný kněz Tas, biskup Olomúcký, se v to uvázal a držal nahoře
psaným panu Jindřichovi, panu Dobešovi a panu Benešovi, bratřím z Bozkovic a Črné
Hory, v sedmi tisících zlatých uherských zastavení a splaceni byli. My pak svrchupsaný
Stanislav, biskup Olomúcký, a my doctor Augustin děkan, Jan arcipryšt, Mikuláš z Hradce
etc., kanovníci i všecka kapitula kostela Olomúckého, znamenavše na tom dobré a uži-
tečné kostela našeho Olomúckého, učinili sme Jse svrchupsaným panem Benešem smlúvu
42